Zdrav

1
Zdravá výživa a péce o pokožku v detském veku
2
Díte není malý dospelý

• Detem nestací pouze menší porce našeho bežného
  pokrmu
• Specifické nároky dané rustem a vývojem detského
  organizmu
• Optimální príjem je individuální
• V závislosti na veku, fázi rustu, zdravotním
  stavu, fyzické aktivite
• Ukazatelem správného vývoje a rustu jsou
• Dobrý zdravotní stav dítete
• Optimální hmotnost
• Psychická i fyzická kondice

3
Základní živiny

• Energetická hodnota potravin
• 1 kJ 4,1868 kcal
• Z bílkovin, sacharidu, tuku
• pro udržení telesných funkcí (bazální
  metabolizmus), fyzickou práci
• Energetickou hodnotu potravin snižuje množství
  vody nebo vláknina
• Pokud není príjem energie vyvážen výdejem,
• dochází ke zvyšování telesné hmotnosti nadváze
• a obezite

4
Základní živiny

• Biologická hodnota potravin
• Urcena kvalitou a využitelností živin (bílkoviny,
  sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky)
• Vysoká biologická hodnota plnohodnotné
  bílkoviny, hodne vitaminu, minerálních látek
  apod.
• Nízká biologická hodnota sladkosti, cukr, bílé
  pecivo
• Lze snížit nesprávným skladováním, nevhodnou
  tepelnou úpravou
• Lze zvýšit u masa, luštenin a brambor správnou
  tepelnou úpravou

5
Základní živiny

• Doporucený vzájemný pomer živin

6
Bílkoviny

• Základní stavební látka (telesné tkáne, enzymy,
  nukleové kyseliny)
• 1 g 17 kJ (jako zdroj energie jsou využívány
  jen zrídka)
• Složeny z aminokyselin
• 22 základních AK
• 10 esenciálních AK pro deti (8 pro dospelé)

7
Bílkoviny

• Plnohodnotná bílkovina
• obsahuje všechny esenciální AK ve vhodném pomeru
• Bílkovina masa, mléka, vajec a výrobku z nich,
  sója (!obsahuje antinutricní látky)

8
Bílkoviny

• Neplnohodnotná bílkovina
• rostlinné bílkoviny (lušteniny, obiloviny,
  brambory)
• Pro správný rust a vývoj je treba dodat
• min. 40 bílkovin z živocišných zdroju.
• Optimální je 60 70 .

9
Sacharidy

• Nejrychleji využitelný zdroj energie
• 1 g 17 kJ
• Složeny z ruzného poctu molekul
• Monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza)
• Disacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza)
• Oligosacharidy (napr. oligofruktóza)
• Polysacharidy (škrob, vláknina)

10
Sacharidy

• Vláknina patrí mezi polysacharidy
• Hrubá (nerozpustná) vláknina
• Mechanicky cistí streva
• Zlepšuje strevní peristaltiku
• Jemná (rozpustná) vláknina
• Chemicky cistí streva, tím posiluje imunitu
• Je živnou pudou pro bakterie žijící ve strevech
• Doporucené denní množství vlákniny pro dospelé
• 25 30 g
• Doporucení denní príjem vlákniny pro deti
• Vek 5

11
Sacharidy

• Glykemický index potravin (GI)
• Schopnost sacharidové potraviny zvyšovat hladinu
  glukózy
• Cím vyšší GI, tím rychleji se zvýší hladina
  glukózy
• Pro jeho využití je vetší množství inzulinu,
  který mimo jiné podporuje ukládání tuku v tele
• Energie z potraviny s vyšším GI rychleji mizí a
  je treba se dríve najíst

12
Sacharidy

• Glykemický index (GI)
• Vhodnejší jsou potraviny s nižším GI
• Méne zvyšují hladinu glukózy
• Zasycení déle vydrží

Potraviny s vysokým GI Potraviny s nízkým GI
Pivo, cola Celozrnný chléb
Hranolky Prírodní ovocné štávy
Cukr Slazený jogurt
Jako referencní hodnota je brán GI glukózy (100) Ovoce
Jako referencní hodnota je brán GI glukózy (100) Zelenina
13
Tuky

• Udržení telesné teploty tela, mechanická ochrana
  orgánu, tvorba hormonu, vstrebávání vitaminu
  rozpustných v tucích
• 1 g 36 38 kJ
• Složeny z glycerolu a mastných kyselin

14
Tuky

• Nasycené mastné kyseliny
• Nemají dvojnou vazbu v retezci
• Prevažují v živocišných tucích
• Zvyšují hladinu cholesterolu a tím riziko KVO
• Mononenasycené mastné kyseliny
• Mají jednu dvojnou vazbu
• Pozitivne ovlivnují hladinu cholesterolu pokud
  jimi byly nahrazeny nasycené mastné kyseliny

15
Tuky

• Polynenasycené mastné kyseliny
• Více násobných vazeb v retezci
• Prevažují v rostlinných tucích
• Snižují hladinu cholesterol, tvorbu krevních
  sraženin
• Esenciální nenasycené mastné kyseliny
• V rostlinných tucích a olejích, rybím tuku,
  oreších
• Prispívají ke zdraví srdce a cév, snižují tvorbu
  krevních sraženin, u detí podporují rust a
  správný duševní vývoj

16
Tuky

• Transmastné kyseliny
• Prirozene v malém množství v mléce
• Pokud dojde k prepálení tuku pri kuchynské úprave
• Dríve vznikaly pri ztužování rostlinných oleju,
  tzv. hydrogenace
• V soucasnosti již vetšina výrobcu používá jiný
• zpusob, tzv. interesterifikaci, pri které ke
• vzniku transmastných kyselin nedochází

17
Tuky

• Cholesterol
• Látka živocišného puvodu (v másle a sádle, tucném
  mase a masných výrobcích, mléce a mlécných
  výrobcích, ve vejcích a výrobcích z nich)
• V tele tvorí napr. soucást bunecných membrán
• Nadmerná konzumace vede ke zvyšování hladiny
  cholesterolu u dospelých
• Deti vetšinou vyšší príjem cholesterolu v tele
  využijí

18
Tuky

• Cím více nasycených MK, tím je tuk tužší (máslo,
  kakaové máslo)
• Cím více nenasycených MK, tím je tuk tekutejší
  (oleje, rybí tuk)
• Doporucený pomer tuku
• 1/3 z živocišných zdroju
• 2/3 z rostlinných zdroju

19
Vitaminy

• Pro naše telo nezbytné esenciální látky
• Každý má zcela specifickou funkci
• U detí plní stejné funkce jako u dospelých,
  jejich nedostatek má však daleko citelnejší
  dusledky
• Avitaminóza
• Hypovitaminóza
• Hypervitaminóza

20
Vitaminy

• Rozpustné v tucích (lipofilní)
• Vitamin A pro funkci retiny, epitelových bunek,
  syntézu endokrinních hormonu
• Avitaminóza šeroslepost, porušení celistvosti
  tkání, drsná pokožka, prujmy, zpomalený rust
• Vitamin D pro správné ukládání vápníku do kostí,
  udržování stálé hladiny vápníku v krvi, rídí
  svalové kontrakce a relaxace
• Avitaminóza rachitis u detí, u dospelých
  osteomalácie, osteoporóza

21
Vitaminy

• Rozpustné v tucích (lipofilní)
• Vitamin E antioxidant, udržuje stabilitu
  bunecných membrán
• Avitaminóza zatím nebyla popsána
• Vitamin K ovlivnuje srážlivost krve
• Avitaminóza zvýšená krvácivost

22
Vitaminy

• Rozpustné ve vode (hydrofilní)
• Vitamin C antioxidant, tkánové dýchání, oxidace
  cholesterolu, zvyšuje vstrebávání železa,
  podporuje tvorbu cervených krvinek
• Avitaminóza anémie, kurdeje
• Kyselina listová podporuje tvorbu erytrocytu,
  metabolizmus bílkovin, obnova tkání
• Avitaminóza defekty nervové trubice u plodu pri
  nedostatku v tehotenství, makrocytární anémie

23
Vitaminy

• Rozpustné ve vode (hydrofilní)
• Vitamin B1 metabolizmus bílkovin, tuku a
  sacharidu, odbourávání AK
• Avitaminóza nemoc Beri-Beri
• Vitamin B2 metabolizmus bílkovin, tuku a
  sacharidu
• Avitaminóza zatím nepopsána
• Vitamin B3 metabolizmus bílkovin, tuku a
  sacharidu, antidepresivní úcinky
• Avitaminóza pelagra, prujmy, demence

24
Vitaminy

• Rozpustné ve vode (hydrofilní)
• Vitamin B6 enzymová katalýza, metabolizmus
  bílkovin, tuku a sacharidu
• Avitaminóza Poruchy periferních nervu
• Vitamin B12 rust a bujení bunek kostní tkáne,
  pro správnou funkci CNS
• Poškození nervové trubice, makrocytární nebo
  perniciózní anémie

25
Minerální látky

• Makroprvky látky, které potrebujeme ve vetším
  množství (g, mg)
• Vápník 90 v kostech a zubech
• Nedostatek osteoporóza nebo osteomalacie v
  dospelosti, u detí zhoršená mineralizace kostí a
  porucha rustu
• Fosfor ovlivnuje ukládání vápníku do kostí, je
  nutný správný pomer!!
• Nadbytek odebírání vápníku z kostí!!
• Draslík správná funkce nervové soustavy, srdecní
  cinnost, regulace krevního tlaku

26
Minerální látky

• Stopové prvky potrebujeme jich sice nepatrné
  množství, jsou ale nezbytné
• Železo soucást hemoglobinu a myoglobinu
• Nedostatek aménie
• Jód nutný pro funkci štítné žlázy
• Nedostatek pokud chybí ve strave tehotných a
  kojících, muže dojít k nedostatecnému vývoji CNS
  dítete

27
Další složky potravy

• Fytosteroly
• Látky rostlinného puvodu, strukturou podobné
  cholesterolu
• Ve strevech blokují vstrebávání cholesterolu a
  spolecne jsou vylouceny, to vede ke snižování
  hladiny cholesterolu v krvi
• Prirozene jsou napr. v rýžových otrubách,
  kukuricných klíccích, sójových bobech
• Pridávají se do nekterých potravin, napr.
  rostlinný tuk, jogurt, probiotický minidrink,
  mléko

28
Další složky potravy

• Probiotika
• Bakterie s prokazatelne pozitivním vlivem na
  strevní mikroflóru, pozitivne pusobí na celkový
  zdravotní stav cloveka
• Napr. Lactobacilllus casei, Lactobacillus
  acidophillus, Bifidobacterium bifidum, breve,
  longum
• Jejich cinnosti dochází k poklesu pH a tím k
  likvidaci nežádoucích mikrobu, potlacení
  hnilobných procesu, rozkládají rakovinotvorné
  látky, prispívají ke snížení hladiny
  cholesterolu,

29
Další složky potravy

• Aditiva
• Pridávají se do potravin za úcelem zlepšení
  jejich kvality
• Oznacení E císlo nebo celý název slouceniny
• Zvyšují trvanlivost potravin, zlepšují senzorické
  vlastnosti, zajištují udržení smesi dvou vzájemne
  nemísitelných složek aj.
• I látky prospešné vitaminy, minerální látky,
  nenasycené mastné kyseliny
• Stále se sleduje jejich zdravotní dopad,
  kontroluje pridávané množství
• Látky s prokazatelne nežádoucími úcinky je
  zakázáno používat.

30
Pravidelnost

• 5 6 jídel denne
• Rozmezí cca 3 hodiny
• Pravidelnou stravou se rovnomerne rozloží príjem
  energie, telo ji muže zpracovávat prubežne nemá
  potrebu si její cást ukládat do zásoby
• Pravidelná strava predchází prejídání ve
  vecerních hodinách

31
Pravidelnost
32
Pravidelnost

• Snídane správný start do nového dne
• 20 25 z celkového denního príjmu energie
• Krome dostatku energie doplnit také množství
  tekutin
• Presnídávka u školních detí podporuje
  soustredení, pozornost a schopnost ucit se
• 15 z celkového denního príjmu energie
• Soucástí i dostatek tekutin
• Podle pruzkumu z lonského roku 23 žáku 6. trídy
• nesvací! Pritom bylo prokázáno, že pravidelne
• svacícím detem jde ucení podstatne lépe.

33
Pravidelnost

• Obed by mel být završením první poloviny dne
• 30 35 z celkové denní energie (za 1.
  polovinu dne cca 60 )
• Není nutné mít polévku i hlavní jídlo Pri
  stravování ve škole nemají rodice vždy kontrolu
  nad tím, co díte sní (je treba se aktivne
  dotazovat, v prípade oprávnené nespokojenosti
  apelovat na školní zarízení)
• Ovlivnovat složení obeda o víkendech a
  prázdninách
• Nedílnou soucást by mela tvorit také zelenina
  nebo ovoce

34
Pravidelnost

• Svacina
• Už jen cca 10 z celkového denního príjmu
  energie
• Prednostne potraviny s nižší energetickou
  hodnotou a nižším GI
• Pokud díte sportuje, muže být svacina bohatší
• Vecere
• 15 20 z celkové denní energie
• Dostatecne objemná, ale méne energeticky vydatná
• Nemusí být teplé jídlo
• II. vecere
• Poslední jídlo cca 3 hodiny pred spaním
• Vhodná pro sportující deti nebo deti s nízkou
  hmotností

35
Pecivo a obiloviny

• Základ jídelnícku
• dobrý zdroj snadno
• využitelné energie
• a sacharidu
• Zdroj vitaminu,
• minerálních látek a vlákniny
• Pecivo (bílé, celozrnné) 1 porce 1 krajíc
  chleba
• Rýže (loupaná, natural) 1 rohlík, ¾ hrnku rýže
  nebo
• Obiloviny (pšenice, testovin
• kukurice, pohanka aj.)
• Testoviny

Pocet porcí za den Pocet porcí za den
Deti 2 4 roky 2 3 porce
Deti nad 4 roky 3 4 porce
Dospelí 3 6 porcí
36
Mléko a mlécné výrobky

• Kvuli obsahu vápníku
• duležité pro rostoucí
• detský organizmus
• Nejsou vhodné nízkotucné
• mlécné výrobky
• Nevhodné tavené
• sýry (vysoký obsah
• fosforecnanu)
• Mléko 1 porce 1 sklenice
• Sýry mléka, 1 jogurt, 50 g
• Jogurty sýra

Pocet porcí za den Pocet porcí za den
Deti 2 4 roky 2 - 3 porce
Deti nad 4 roky 1 2 porce
Dospelí 1 porce
37
Maso a masné výrobky

• Zdroj plnohodnotných
• bílkovin
• Zdroj železa, fosforu,
• zinku, horcíku, vitaminu
• sk. B, A a D
• Drubež
• Ryby a rybí produkty
• Telecí, hovezí
• Veprové 1 porce 30 50 g masa,
• Uzeniny 1 vejce, 5 lžic luštenin,
• Lze nahradit vejcem, 2 lžíce orechu
• lušteninami nebo orechy

Pocet porcí za den Pocet porcí za den
Deti 2 4 roky 1 porce
Deti nad 4 roky 1 1,5 porce
Dospelí 1 3 porce
38
Tuky a vejce
Pocet porcí za den Pocet porcí za den
Deti 2 4 roky 1 porce
Deti nad 4 roky 1 1,5 porce
Dospelí 1 3 porce

• Ve výžive nezastupitelné!
• Místo omezování
• množství se zamerit na
• výber
• Tuky pro studenou kuchyni napr. Rama, Flora,
  Perla
• Tuky pro teplou kuchyni Rostlinné oleje
  (olivový, repkový)
• Skryté tuky V potravinách, napr. tucné mlécné
  výrobky, uzeniny, oplatky aj.

39
Zelenina, lušteniny

• Zelenina je nedílnou
• soucástí zdravého
• jídelnícku detí i dospelých
• Zdroj vitaminu,
• minerálních látek a vlákniny
• Cerstvá, salát
• Polévka, dušená, zapékaná
• Štáva
• Lušteniny cca 2x týdne 1 porce 1 strední
• (pouze pozor u malých detí) paprika, ½ hrnku
  dušené
• Polévka, kaše zeleniny, 1 sklenice
• Salát, pomazánka zeleninové štávy

Pocet porcí zeleniny za den Pocet porcí zeleniny za den
Deti 2 4 roky 1 porce
Deti nad 4 roky 3 4 porce zeleniny
Dospelí Alespon 5 porcí zeleniny a ovoce
40
Ovoce, orechy

• Ovoce nedílná soucást
• zdravého jídelnícku detí i
• dospelých
• Více jednoduchých
• sacharidu a energie
• Zdroj vitaminu,
• minerálních látek a vlákniny
• Cerstvé, saláty
• Jednohubky, špízy
• Kompoty
• Orechy jsou také ovoce, 1 porce 1 banán, ½
  šálku
• mají ale více tuku drobného ovoce, 1 sklenice
• Mají vhodné složení tuku džusu
• Pozor u alergických detí

Pocet porcí ovoce za den Pocet porcí ovoce za den
Deti 2 4 roky 2 porce ovoce
Deti nad 4 roky 2 porce ovoce
Dospelí Alespon 5 porcí zeleniny a ovoce
41
Cukr a sladkosti

• Cukr (sacharóza) je pro naše telo predevším
  zdrojem energie
• Nadmerný príjem vede ke zvýšené kazivosti zubu,
  zvyšování hladiny krevních lipidu, pri nevyvážení
  pohybem také ke zvyšování hmotnosti
• Hnedý cukr ani melasa nejsou o mnoho vhodnejší
• Fruktóza má stejné množství energie
• prirozene se vyskytuje v ovoci
• spolu s ní z ovoce získáme také vitaminy,
  minerální látky a vlákninu

42
Cukr a sladkosti

• Med krome sacharidu (glukózy, fruktózy) obsahuje
  také vitaminy, minerální látky a enzymy
• Energetická hodnota není výrazne nižší
• Sladkosti z detského jídelnícku není možné
  vyloucit úplne
• Spíše regulovat jejich množství
• Zamerit se na výber (ovoce, sušené ovoce, orechy,
  neslazené müsli, kvalitní cokolády)
• Sladkosti s náhradními sladidly do detského
  jídelnícku nepatrí

43
Sul a slanosti

• Sul (resp. sodík) je duležitou složkou stravy
• Není ale vhodná ve velkém množství
• Nadbytek vede k zadržování vody v tele,
• zvyšování krevního tlaku, potíže s ledvinami
• Malým detem se nedoporucuje solit pokrmy vubec,
  starším co nejméne
• Je treba si uvedomit, že sul je i v tech
  potravinách, kde není videt nebo se v nich
  vyskytuje prirozene
• V pecivu, uzeninách, solených potravinách,
  minerálních vodách
• Doporucené množství soli na den (podle WHO) 3
  5 gramu

44
Pitný režim

• Pro dospelé 2,5 3 litry/den
• Pro deti
• Nedostatek tekutin se projevuje únavou, bolestí
  hlavy, neschopností se soustredit
• Je kladen vyšší nárok na ledviny, hrozí potíže se
  zácpou

4 - 7 let 7 10 let 10 13 let 13 15 let 15 19 let
Celkem (l/den) 1,6 1,8 2,15 2,45 2,8
Z nápoju (ml/kg/den) 75 60 50 40 40
45
Pitný režim

• Vhodné nápoje
• Neperlivé stolní vody
• Sirupy a 100 ovocné džusy redené vodou
• Zelené, ovocné a bylinkové caje
• Mlécné nápoje
• Nedoporucuje se
• Sycené nápoje
• Vetší množství minerální vody
• Slazené nápoje
• Silný cerný caj a káva
• Alkoholické nápoje

46
Výživa v ruzných vekových kategoriích

• Výživa predškolních detí (3 6 let)
• Jíst by mely 5 6x denne
• Rostou pomaleji než v predchozím období snedí
  relativne méne jídla
• Dodávat dostatek mlécných výrobku, masa, ovoce a
  zeleniny
• Opatrne s celozrnným pecivem jeden rohlík muže
  pokrýt celou DDD vlákniny!
• Zatím tedy postací z ovoce a zeleniny (predevším
  z listové)
• Sledovat pitný režim
• Ovocné džusy mohou ve vetším množství vést k
  prujmum
• Nadmerný príjem energie ze slazených nápoju muže
  nevhodne nahradit energii z pestré stravy

47
Výživa v ruzných vekových kategoriích

• Mladší školní vek (6 10 let)
• Zmena v režimu stravování vlivem nástupu do
  školy
• Rostou pomaleji energetická hodnota stravy se
  zvyšuje nepatrne
• Dodržet pravidelnost stravování
• Nevynechávat v ranním spechu snídane
• Chystat detem svaciny do školy vcetne nápoju
• Aktivne se zajímat o složení jídelnícku dítete
  ve škole a doma pak doplnit, co za den chybelo
• Nezapomínat na pitný režim

48
Výživa v ruzných vekových kategoriích

• Starší školní vek (10 15 let)
• Dochází k nástupu puberty a rychlejšímu rustu
• Je treba výrazne vyšší príjem energie (nekdy je
  vyšší u dítete než u dospelého)
• Je treba nesnižovat množství tuku ve strave, aby
  nedošlo k poruše tvorby hormonu
• U dívek sledovat také množství železa (pri
  nedostatku je možný vznik anémie v dusledku
  menstruacního krvácení)
• Objevují se tendence dodržovat zásady nekterého z
  alternativních zpusobu stravování
• U chlapcu casteji dochází k nedostatku ovoce a
  zeleniny, strava je celkove málo pestrá

49
Výživa v ruzných vekových kategoriích

• Dospívající (15 18 let)
• Složení jídelnícku totožné jako zdravého
  jídelnícku dospelých
• Omezit konzumaci velkého množství sladkostí,
  solených pochutin, pokrmu z fast-food, slazených
  nápoju a celkove se neprejídat
• Není vhodné zejména u dívek dodržovat módní
  diety
• Príjem stravy vyvážit adekvátní pohybovou
  aktivitou

50
Problematické stravovací návyky detí

• Castým problémem pro maminky není jen správné
  složení stravy, ale také množství, které díte sní
• Problémy/konflikty vznikají pri
• Prechodu z kojení na tuhou stravu
• Ve veku 2 3 let, kdy si díte stále více
  uvedomuje sebe sama jako samostatnou osobnost
• Pri nástupu do školy
• V období puberty a dospívání

51
Problematické stravovací návyky detí

• První krucky ke správným stravovacím návykum
• Chut k jídlu je nerovnomerná
• Deti rostou ve skocích podle toho se rídí také
  množství snedené stravy
• Casto 3leté díte sní méne v pomeru k tomu, co
  snedlo jako kojenec
• Díte zkouší projevit své zájmy jakýmkoli zpusobem
  vcetne odmítání jídla
• Chybu delají také rodice, kterí se pred dítetem
  zabývají vhodností/ nevhodností nekterých
  potravin nebo pokrmu
• Napr. jídlo není chutné
• Není to zdravé
• Drží sami diety apod.

52
Problematické stravovací návyky detí

• První krucky ke správným stravovacím návykum
• Není vhodné díteti zcela polevit
• Napr. nabízet pouze jeho oblíbená jídla
• Nabízet pamlsky za odmenu, když sní polévku
• Díteti nevenovat pri jídle nadmernou pozornost,
  pokud nedojí, dostane až další denní jídlo (po
  obede až svacinu apod.), do jídla jej nutí
• Pokud rodice v dobré víre, že sní alespon neco,
• povolí díteti jen jeho oblíbené pokrmy, muže se
• stát, že v šesti letech bude jíst jen rohlíky a
• knedlíky. (pozn. toto je reálný príklad, není
  navíc ojedinelý)

53
Problematické stravovací návyky detí

• Nástup do školky/školy
• Seznámení s novými detmi, se spolecným
  stravováním, nárok na domácí prípravu a úkoly,
  zájmové kroužky
• Deti okoukávají návyky od ostatních
• Nemají na jídlo dostatek casu a zacínají jíst
  nepravidelne
• Rodina by mela ovlivnovat stravu doma
• Pravidelné snídane
• Príprava svaciny do školy
• Spolecná vecere a stolování o víkendu

54
Problematické stravovací návyky detí

• Dospívání
• Mezi 11. 13. rokem, kdy deti rychleji rostou,
  dívky nabývají ženské tvary, chlapci sílí
• Snedí velké množství stravy bez výrazného
  pribývání na váze
• Casto snedí i vetší porci než jejich rodice
• Mezi dívkami se ale zacíná objevovat zájem o
  nejruznejší diety, snaží se hubnout
• V tomto veku se vyskytuje první epizoda mentální
  anorexie
• Podle pruzkumu spolecnosti Unilever z lonského
• roku chce 16 dívek ze 6. trídy zhubnout.

55
Poradenské centrum Výživa detí

• Od lonského roku je v provozu poradenské centrum
  Výživa detí
• Poskytuje konzultace s nutricními terapeuty a
  lékari v oblasti zdravé výživy zdravých detí
  starších 3 let
• www.vyzivadeti.cz
• info_at_vyzivadeti.cz
• 800 230 000

56
Poradenské centrum Výživa detí

• Odborní garanti
• OSPDL CLS JEP
• SPLDD CR
• Fórum zdravé výživy
• Zájem rodicu je velký
• Za listopad a prosinec 9 500 návštev na webových
  stránkách
• Do soucasnosti témer 30 000 návštev
• Více než 1 300 vyplnených Dotazníku stravovacích
  zvyklostí
• Více než 600 kontaktu prostrednictvím on-line
  poradny a infolinky

57
Záver

• Ze zdravého dítete muže vyrust zdravý dospelý.

58

• Dekuji za pozornost a teším se nashledanou pri
  dalším seminári!