VEREJN

1
VEREJNÁ SPRÁVA
- co je verejná správa - základní pojmy
2
Pojem verejná správa

• rozmanitost definic
• nejpraktictejší pojetí verejnou správu lze
  chápat jako zámernou cinnost vykonávanou ve
  verejném zájmu, a dále jako souhrn institucí,
  které tuto cinnost vykonávají
• rozdíl oproti soukromé správe motivace verejným
  zájmem, verejná správa je více spoutána právním
  rádem, její výkon je více regulován a dozorován,
  mohou se ale i prolínat (napr. prodej obecní
  nemovitosti soukromé firme - zvažování z
  hlediska ceny, ale i doplnení chybejících služeb
  v obci ci pracovních príležitostí)

3
Definice Richard Pomahac

• verejná správa v materiálním smyslu je oznacení
  pro souhrn všech správních cinností predmetne
  souvisejících s vládnutím na ústrední i místní
  úrovni a s poskytováním verejných služeb.
• verejná správa ve formálním smyslu je cinností
  organizacních jednotek a osob, jimiž jsou bud
  správní úrady jakožto prímí nositelé verejné
  správy nebo úrední osoby vykonávající úkony
  správní povahy anebo zarízení v postavení
  neprímých subjektu verejné správy (Pomahac,
  Vidláková 2002)

4
Negativní definice verejné správy (Pavel Mates)
- duraz na instituce

• souhrn cinností, které nejsou zákonodárstvím,
  soudnictvím ani vládou
• cinnost státu nebo jiného subjektu verejné moci,
  která není vykonávána orgány moci zákonodárné,
  soudní ci vládní.
• z toho vychází obvyklé pojetí verejná správa
  státní správa samospráva (Mates, Matula 1999)

5
Definice verejné správy (Jan Vlácil)
sociologický pohled

• pojem správa lze vykládat jako prípad zámerné
  regulace celospolecensky významných aktivit
• projevem administrativních opatrení je jednak
  správní moc a hierarchie autority, dále sociální
  kontrola
• správu lze chápat i jako projev moci sloužící k
  zajištení distribuce nedostatkových zdroju
  (Vlácil 2002)

6
Definice PrenosilVolek duraz na verejný sektor

• verejná správa je chápána jako souhrn procesu
  rízených, regulovaných a zabezpecovaných státem a
  jeho institucemi zamerenými na správu a rízení
  verejných záležitostí, tyto instituce jednají ve
  verejném zájmu (souhrn všeho, co se týká obcana)
• verejný sektor je cást národní ekonomiky, ve
  které se ve verejném zájmu realizují verejné
  služby, je financován z verejných rozpoctu, je
  rízen a spravován verejnou správou, rozhoduje se
  v nem verejnou volbou a podléhá verejné kontrole
  (Prenosil, Volek 2005)

7
Shrnutí pojem verejná správa

• verejná správa - ruzné definice
• (není žádná definice ze zákona)
• oznacuje správní cinnosti a úrady, které pusobí
  ve verejném zájmu - spravují verejné záležitosti
• verejná správa smí vykonávat pouze to, co jí je
  výslovne uloženo zákonem
• (soukromá správa vše co není zákonem
  zakázáno)

8
Shrnutí pojem verejná správa

• lze ji chápat jako
• cinnost vydávání správních aktu, spravování,
  službu, dozor, apod. funkcní (materiální) smysl
  verejné správy
• (napr. vydání obcanského prukazu)
• souhrn institucí, které cinnost vykonávají
  organizacní (formální) smysl
• (napr. kdo obcanský prukaz vydal)

9
Pojetí verejné správy

• široké pojetí - organizace záležitostí celého
  státního spolecenství, je predstavována orgány,
  vztahy a cinnostmi moci zákonodárné (parlament),
  soudní (soudy) a výkonné (prezident, vláda a
  správní úrady)
• užší pojetí - správní cinnost, vykonávaná
  zmocnenými subjekty na základe zákona v rozsahu
  prikázané pravomoci a pusobnosti. Muže být
  realizována jen exekutivou vlády, státními a
  poverenými nestátními orgány - v tomto prípade se
  delí na státní správu a samosprávu

10
Institucionální a organizacní struktura verejné
správy

• státní správa - predevším vláda (vrcholný ústavní
  orgán moci výkonné), ministerstva a ostatní
  ústrední správní úrady, odborné územní správní
  úrady (odvetvová pusobnost), verejné ozbrojené
  sbory a jiné verejné sbory
• územní samospráva - územní samosprávu vykonávají
  obce a kraje, prenesenou pusobnost vykonávají
  obecní a krajské úrady, dále zvláštní orgány,
  výjimecne komise

11
Subjekty verejné správy

• stát (státní orgány a instituce)
• územní samosprávné celky (orgány obcí a kraju)
• jiné subjekty zájmová samospráva (profesní
  komory, nadace, verejné fondy, atd.)

12
CR instituce vykonávající VS

• ministerstva
• ostatní ústrední správní úrady (napr. Ústrední
  pozemkový úrad, Státní veterinární správa..)
• územní správní orgány (financní úrady, okresní
  veterinární správy..)
• verejné ozbrojené a neozbrojené sbory (policie,
  hasicský záchranný sbor)
• orgány obcí a kraju
• další instituce (profesní komory, vysoké školy,
  nadace, fyzické osoby poverené výkonem VS - napr.
  poverení k hodnocení nebezpecných vlastností
  odpadu podle Zákona o odpadech, .)

13
CR instituce, jejichž cinnost VS ovlivnuje a
vymezuje

• parlament
• vláda
• Ústavní soud
• Nejvyšší správní soud
• obecné soudy
• Nejvyšší kontrolní úrad
• Verejný ochránce práv
• státní zastupitelství aj.

14
Právní akty verejné správy

• normativní právní akty regulují záležitosti
  obecné povahy obecne závazné právní akty
  (zákony)
• individuální právní akty vztahují se
  k rozhodování o konkrétních právech a
  povinnostech (aplikace práva napr. rozhodnutí
  soudu nebo správního úradu, které je precedentem
  pri budoucích rozhodnutích)
• správní akty nemají povahu právních aktu
  vydávají je orgány verejné správy (rozhodnutí
  správního úradu v konkrétní veci napr. vydání
  stavebního povolení)

15
Pusobnost a pravomoc orgánu verejné správy

• orgány verejné správy mohou vykonávat správní
  akty na základe zmocnení zákonem cinnost
  podzákonná
• zákon vymezuje pusobnost - okruh úkolu orgánu VS
  (v jakých záležitostech mají konat) cinnost
  výkonná

16
Hlediska pusobnosti orgánu VS

• vecná urcuje, v jakých vecných záležitostech
  daný orgán pusobí (školství, sociální sféra, )
• územní urcuje rozsah pusobnosti príslušného
  orgánu VS (celostátní, krajský, místní, )
• casová pusobnost muže být omezena casovým
  limitem
• osobní je spíše výjimecná, pusobnost muže být
  prenesena na urcitou osobu v souvislosti
  s výkonem její funkce

17
Vztah VS politika závisí na pojetí politiky

• tradicní predstava rozdíl politika se rídí
  mocenskou a zájmovou logikou, správa vecnou
  logikou VB ministri politická zodpovednost,
  Civil Service (státní správa) nikoli, Francie
  vládní politické akty (actes de gouvernement)
  odlišuje od správních aktu (actes de
  administration) politický motiv (mobile
  politique)
• kritika K.Marx správa i politika se rídí
  logikou trídní nadvlády, tj. správa je prevlecené
  mocenské ovládání interpretace prevratu v
  prosinci 1851 ve Francii buržoazie už nebyla
  schopna a ochotna udržovat zásterku parlamentní
  vlády, tak predala moc otevrenému diktátorovi
  Louisi Napoleonovi (svržení druhé francouzské
  republiky a vyhlášení druhého císarství -
  Napoleon III).

18
Vztah VS politika závisí na pojetí politiky

• kritika Michel Foucault (francouzský myslitel,
  filozof, psycholog) mocenské strategie
  prostupují každou spolecenskou strukturu, i
  zdánlive nepolitickou (nemocnice, vezení,
  zpovednice apod.) tyto strategie formují
  diskurz (prostredek k prosazení moci) a
  subjekt (rozum transformující sám sebe na
  základe náhodných mutací
  Hannah Arendtová
  (politoložka) politika se stále více
  legitimizuje správou a její vecnou nutností
  (obstarat zdroje, zajistit blahobyt) nebezpecí.
  
• soucasná diskuse pojem governance komplexita
  moderních spolecností, kdy se prolíná politické
  jednání, verejná i soukromá správa (v soukromé
  správe corporate governance správa velkých
  akciových spolecností vztah mezi korporacemi a
  osobami jež je tvorí management, zamestnanci,
  akcionári)

19
Místní správa základní rozlišení (vztah státní
správy a samosprávy)

• anglosaský systém místní správa chápana jako
  samospráva, státní správa a samospráva na úrovni
  nižších správních jednotek se príliš nerozlišuje
• francouzský (duální) systém na místní úrovni
  existují vedle sebe oddelené orgány samosprávy a
  státní správy
• Smíšený (spojený) systém státní správa i
  samospráva se na místní úrovni vykonává stejnými
  orgány (samostatná a prenesená pusobnost - napr.
  obce nebo kraje)

20
Principy evropské místní správy (jistá preference
samosprávy)

• Evropská charta místní samosprávy (15.10.1985,
  Rada Evropy, CR podpis 1998) ochrana hranic
  místní samosprávy (nemožnost zmeny bez konzultace
  s obyvatelstvem), plnost a
  výlucnost pravomocí místní samosprávy v rámci
  zákona, vlastní financní zdroje, právo místních
  spolecenství na sdružování, právní ochrana.
• subsidiarita (doporucení Výboru ministru Rady
  Evropy z r.1995) zastupovat verejnou moc by
  mel stupen nejblíže obcanovi, je-li s to
  poskytovat verejné služby alespon približne ve
  stejné kvalite. (Organizacne právní rozsah x
  podíl na verejných príjmech)

21
Zpusoby subsidiarity

• prenesení mimo verejnou správu urcitá cinnost
  ztrácí verejno-správní charakter, stává se
  soukromo-správní, státu zustává kontrolní cinnost
• prenesení ze státní správy na samosprávu
• prenesení z centrální orgánu na nižší orgán
  státní správy (dekoncentrace)
• prenesení z vyššího samosprávného útvaru na nižší
  (decentralizace)
• federalizace, autonomie v unitárních státech