Morfologie reprodukcn

1
Morfologie reprodukcních orgánu - kvet
Ivo Králícek

• BOTASKA botanika s kamerou
• CZ.1.07/2.2.00/15.0312

2

• Modul Morfologie reprodukcních orgánu
• Charakteristika kvetu
• Pohlavnost kvetu
• Kvetní obaly
• Kvetenství
• Hospodárský význam kvetu a kvetenství
• Inovace studia botaniky prostrednictvím
  e-learningu CZ.1.07/2.2.00/07.0004

3
CHARAKTERISTIKA KVETU

• Jedná se o generativní orgán, který se podílí na
  pohlavním rozmnožování krytosemenných rostlin
• Tvoren
• zkrácený stonek (kvetní lužko)
• sterilní obalné listy (kvetní obaly)
• fertilní listy (tycinky a pestíky)
• Kvety vyrustají jednotlive na vrcholu stonku
  (terminální kvety) nebo tvorí kvetenství, obvykle
  vyrustají v úžlabí lupenitých listenu
• Pozn. kvety jsou ruzne velké, Rafflesia arnoldii
  v prumeru 1 m až 3 m, nejmenší kvety má drobnicka
  bezkorenná (Wolffia arrhiza) o prumeru 0,5 mm

Náprstník cervený (Digitalis purpurea), klas
4
Rafflesia arnoldi, nejvetší kvet
5
CHARAKTERISTIKA KVETU

• rada kvetu voní, vuni produkují
• tycinky
• staminodia (zesterilnelé tycinky a korunní
  lístky)
• Pozn. z hlediska chemického se jedná o terpenoidy
  (geraniol, citronellol, limonen, menthol, )
• Podle soumernosti mužeme rozdelit kvety na
• Bisymetrické (napr. Brassicaceae), kvetem je
  možné vést pouze dve roviny soumernosti
• Polysymetrické (aktinomorfní, pravidelné), kvetem
  je možné vést více než dve roviny soumernosti,
  napr. prvosenka (Primula), kohoutek (Lychnis)
• Monosymetrické (soumerný, zygomorfní) má jen
  jednu rovinu soumernosti, napr. hluchavkovité
  (Lamiaceae), bobovité (Fabaceae)
• Asymetrické nemají žádnou rovinu soumernosti,
  napr. dosna (Canna)

Pravidelný kvet mandlon nízká (Prunus tenella)
Soumerný kvet bobovitých cilimník (Cytisus sp.)
6
POHLAVNOST KVETU

• Kvet oboupohlavný (monoklinický) vetšina
  dnešních krytosemenných rostlin
• Kvet jednopohlavný (diklinický) mají pouze
  tycinky (kvety prašníkové) nebo pestík(y) (kvety
  pestíkové, samicí)
• Jestliže jsou samcí i samicí kvety na jednom
  jedinci jednodomé rostliny (monoecické)
  kukurice (Zea), bríza (Betula)
• Na jednom jedinci pouze samicí kvety a na druhém
  pouze samcí dvoudomé (dioceické) topol
  (Populus), knotovka bílá (Melandrium album)
• Kvet sterilní neobsahují v kvetu tycinky nebo
  pestík, obvykle bývají na obvodu specializovaných
  kvetenství (jazykovité kvety u slunecnice
  (Helianthus), kalina obecná (Viburnum opulus)
• Pozn. u nekterých rostlin se setkáváme krome
  kvetu oboupohlavných i skvety jednopohlavnými
  (rostliny mnohomanželné polygamní), napr.
  materídouška (Thymus), šalvej (Salvia)

samicí kvet
samcí kvetenství, jehneda
Líska obecná (Corydalis avelana)
7
USPORÁDÁNÍ KVETNÍCH OBALU
Rozebraný cyklický kvet, liliovité (Liliaceae)

• Vývojove puvodnejší rostliny kvetní orgány
  usporádány ve šroubovici (acyklické kvety), napr.
  šácholán (Magnolie)
• Spirocyklické kvety vznik stlacováním
  šroubovice, mají nekteré kvetní orgány v kruhu,
  napr. pryskyrník (Ranunculus)
• Cyklické kvety mají všechny kvetní orgány v
  kruzích, napr. hluchavkovité (Lamiaceae),
  liliovité (Liliaceae)
• Pentacyklické (nejcasteji) pet kruhu, lilie
  (Lilium), silenka (Silene)
• Tetracyklické prvosenka (Primula), hluchavka
  (Lamium)
• Hexacyklické vzácne, mandlon (Amygdalus)

Rez acyklickým kvetem, šácholán (Magnolie)
8
KVETNÍ OBALY
Homochlamydní kvety kosatce (Iris), žluté okvetní
lístky

• Homochlamydní kvety listy nejsou rozlišené na
  kalich a korunu, tvarem, velikostí a barvou
  stejné, oznacujeme je jako okvetní lístky
  (perigon)
• Heterochlamydní kvetny (ruznoobalné) mají kvetní
  obaly rozlišené na
• Kališní lístky obvykle zelené, vnejší, tvorí
  tzv. kalich (calyx)
• Korunní lístky obvykle barevné, vnitrní, tvorí
  tzv. korunu (corolla)
• Pozn. nekdy dochází k zakrnení nekterých kvetní
  obalu vznikají kvety asepální (bez kalicha, napr.
  miríkovité (Apiaceae)) nebo apetální (bez koruny,
  napr. kontryhel (Alchemilla))
• Achlamydní (bezobalné) kvety, též oznacení kvety
  nahé, redukce kvetních obalu, vetšinou opylovány
  vetrem (anemogamie)

Heterochlamydní kvet kakostu (Geranium), Korunní
lístky Kališní lístky
9
KVETNÍ OBALY
Homochlamydní kvety sneženky (Galanthus), dva
kruhy okvetních lístku, heterochlamydní perigon

• Okvetí (perigonium, perigon)
• Není rozlišen na kalich a korunu, existují dva
  typy
• Barevné relativne velké okvetí, kvety opylovány
  živocichy
• Barevne nenápadné okvetí, opylovány vetrem bika
  (Luzula) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
• Okvetní plátky vyrustají
• Ve šroubovici, neustálený pocet všechny približne
  stejne velké (homotepální perigon), u
  puvodnejších krytosemenných rostlin šácholán
  (Magnolia), sasanka (Anemone), blatouch (Caltha)
• U jednodeložných casto ve dvou kruzích (Lilium),
  jejich pocet je stálý a nízký, u nekterých se
  liší lístky vnejšího a vnitrního kruhu
  (heterotepální perigon), sneženka (Galanthus),
  vraní oko (Paris)
• Okvetní plátky mohou být
• Srostlé (sytepální) konvalinka (Convallaria),
  ocún jesenní (Colchicum autumnale)

Homochlamydní kvety sasanka (Anemone),
homopetální perigon
10
KVETNÍ OBALY
Pomíjivý kalich, mák (Papver)

• Kalich (calyx)
• Vnejší cást rozlišeného periantu
• Obvykle drobné a zelené listy (mohou být
  kožovité, vne chlupaté)
• Pozn. nekdy mohou být barevné a vetší, prebírají
  funkci místo drobných korunních lístku, napr.
  talovín (Eranthis), cemerice (Helleborus), nebo
  jsou náhradou za chybející korunní lístky jako u
  lýkovce (Daphne)
• Kalíšní lístky mohou být
• Srostlé (kalich synsepální) u odvozenejších
  skupin, kalich je pak rozlišen na kališní trubku
  a kališní cípy
• Volné, nesrostlé (kalich chorisepální) u
  puvodnejších skupin
• Prchavý (pomíjivý) opadává bezprostredne po
  rozvinutí koruny, mákovité (Papaveraceae)
• Vytrvalé zustávají i za plodu, hluchavkovité
  (Lamiaceae)
• Pozn. u mochyne židovské trešne (Physalis
  alkekengi) se za plodu kalich zvetšuje a mení
  barvu
• Pozn. u hvezdnicovitých (Asteraceae) se kalich
  po odkvetu mení v chmýr (pappus)
• Pozn. z hlediska vývoje kališní lístky se
  diferencovaly nejspíš z listenu

Kalich zmenený po odkvetu v chmýr
11
Nálevkovitý kalich hluchavka bílá (Lamium
album)
Prchavý kalich mák sp. (Papaver sp.)
Trvalý kalich jablon sp. (Malus sp.)
12
KVETNÍ OBALY

• Koruna (corolla)
• vnitrní cást rozlišeného periantu
• Oproti kališním lístkum bývají vetší a jiného
  zbarvení než zelené (u entomogamních rostlin
  slouží k lákání opylovacu)
• Zbarvení je ruzné, dáno barvivy v bunecné štáve
  (flavonolové glykosidy - žluté zbarvení u
  prvosenek, divizen a anthokyany - brutnákovité)
  nebo plastidech (chlorofyl, karotenoidy
  karoten, xantofyl, blatouch, pryskyrník, mochna,
  ), bílé korunní lístky jsou bez barviva
• Nekteré koruny jsou vícebarevné, barvené skvrny
  na listech mohou signalizovat cestu hmyzím
  opylovacum (tremdava bílá, netykavka velkokvetá)
• Vývoje puvodnejší je koruna choripetální
  (nesrostlé korunní lístky) x koruna sympetální
  (srostlé)
• Sympetální koruna je tvorena korunní trubkou a
  korunním lemem, rozlišujeme ruzné tvary koruny
  (bankovitá vresovec, nálevkovitá durman,
  šklebivá hledík, zvonkovitá zvonek
• U nekterých choripetálních je dolní cást
  oznacována jako nehet (výrazne úzká cást), horní
  je široká cepel (kohoutek lucní Lychnis
  flos-cuculi)
• Koruna bobovitých rostlin je tvorena horní
  pavézou, dvema postranními krídly, clunkem
  (srustem ze dvou lístku)
• Koruna hluchavkovitých je typický horní pysk
  srostlý ze dvou lístku a dolní pysk (3)
• U nekterých choripetálních vytvorena tzv. ostruha
  dutý orgán, v nem casto nektária (dymnivka,
  violka)
• Prchavá koruna záhy opadává, u vinné révy ješte
  pred opylením
• Korunní lístky se vyvinuly jednak z listenu a
  jednak z andrecea (petalizace andrecea)

Sympetální koruna hluchavka (Lamium)
Choripetální koruna hvozdík (Dianthus)
13
Nálevkovitá koruna mléc kanárský(Sonchus
canariensis)
Repicovitá koruna olovenec ouškatý (Plumbago
auriculata)
zvonkovitá koruna zvonek broskvolistý
(Campanula persicifolia)
jazykovité kvety kozí brada pochybná (Tragopogon
dubius)
14
NEKTARIUM (NECTARIUM)

• Vylucují v dobe kvetu nektar
• Hlavní složkou nektaru jsou glukóza a fruktóza,
  dále jsou obsaženy aminokyseliny, bílkoviny,
  vitamíny
• Jsou vytvorena v kvetních orgánech rostlin
  opylovaných živocichy
• Z histologického pohledu existují tri typy
  nektárií
• Mezofylární tvorena žlaznatými bunkami mezofylu
  kvetního lužka (rybíz)
• Epiteliální žláznaté pletivo tvorené
  palisádovými pokožkovými bunkami (brukvovité)
• Trichomová tvoreny vícebunecnými trichomy
  (slézotvaré)
• Podle místa výskytu
• Stonkového puvodu podsemeníkové žláznaté valy,
  obklopují bázi semeníku (hluchavkovité,
  brutnákovité, bobovité)
• Listového puvodu nadsemeníkové žlaznaté valy na
  rozšírené bázi cnelky u pestíku (miríkovité,
  zvonkovité), nektária na svrchní strane kališních
  lístku u slézovitých, u violek v ostruze
  korunního lístku, nektária na rudimentech
  generativních orgánu (na staminodiích u
  koniklece, na pistillodiích u jarmanky,
• U nekterých rostlin mimokvetní nektária rapík
  listu mucenky, palisty nekterých bobovitých, na
  rozhraní rapíku a cepele u trešne

medník
Kvety omeje (Aconitum), kalich je korunovite
zbarvený, lístky koruny jsou premenené v medníky
jsou ukryty v prilbovite vyklenutém horním
kališním lístku
15
Ibišek (Hibiscus)
koruna
prašníky
semeník
kalich
16
ANDRECEUM (ANDROECEUM)

• Soubor tycinek v jednom kvetu
• Tycinky jsou odvozovány od mikrosporofylu predku
  semenných rostlin, u nejstarších krytosemenných
  rostlin mely podobu trístopových listu (nekteré
  druhy rodu Magnolie mají široké tycinky
  nerozlišené na nitku a prašník), ve vývoji
  došlo k redukci jalových cástí vznik nitky,
  spojením dvou prašných vácku vznikl ctyrpouzdrý
  prašník
• Znak primitivnejších krytosemenných rostlin
  neustálený vyšší pocet tycinek usporádaných ve
  šroubovici (polymerické a acyklické andreceum),
  napr. magnólie
• Odvozenejší skupiny dva nebo jeden kruh tycinek,
  pocet tycinek je stálý
• diplostemonické andreceum dva kruhy tycinek,
  lilie
• haplostemonické andreceum jeden kruh tycinek,
  prvosenka
• obdiplostemonické andreceum dva kruhy tycinek,
  tycinky vnejšího kruhu pred korunními lístky a
  nikoli v mezerách mezi nimi, tycinky vnitrního
  kruhu mezi tycinkami vnejšího kruhu (hvozdíkovité)

Vývoj tycinek od puvodních typu k specializovaným
typum tycinek dnešních krytosemenných rostlin.
Puvodní tycinka byla plochý, trojžilný
mikrosporofyl se dvema mikrosynangii uprostred
na adaxiální strane (Degeneria).
17
ANDRECEUM (ANDROECEUM)

• Tvorena nitkou (filamentum) a prašníkem (anthera)
• Prašník tvorí dva prašné vácky spojené spojidlem
  (konektiv), každý prašný vácek tvoren dvema
  prašnými pouzdry
• Ruzné zmeny v andreceu
• Dosna indická z kruhu šesti tycinek pouze jedna
  fertilní s jedním prašným váckem, druhý prašný
  vácek má petaloidní charakter, ctyri tycinky v
  korunovitá staminodia, jedna tycinka vymizela
• Trubacovité (Bignoniaceae) z peti tycinek pouze
  2 fertilní, 3 zesterilnely
• Hluchavkovité (Lamiaceae) 4 fertilní tycinky,
  pátá vymizela, dve tycinky delší nitky (tzv.
  dvoumocné)
• Brukvovité (Brasicaceae) 4 tycinky vnitrního
  kruhu delší nitky než 2 tycinky vnejšího kruhu
  (ctyrmocné)
• U nekterých rostlin tycinky srustají na bázi nebo
  po celé délce ve svazecky nebo-li bratrstva
  (adelfie)
• Dvoubratré tycinky nekteré bobovité (Fabaceae),
  devet tycinek srostlých v jedno bratrstvo a jednu
  tycinku volnou
• Jednobratré tycinky slézovité (Malvaceae) mají
  všechny tycinky srostlé v jedno bratrstvo
• Trojbratré tycinky trezalky (Hypericum) mají
  srostlé tycinky do trí svazecku
• U odvozenejších skupin dochází ke srustání
  tycinek s kvetními obaly korunní trubka a
  tycinky (hluchavkovité a brutnákovité)
• Gynostegium srustem andrecea a gynecea u
  klejichovitých (Asclepiadaceae)
• Gynostemium srust andrecea s cnelkou a bliznou
  (vstavacovité - Orchideaceae)
• Hvezdnicovité nitky tycinek navzájem nesrostlé,
  prašníky všech peti tycinek jsou spojené v
  trubicku
• Synandria srustem prašníku (tykvovité
  Cucrubitaceae)
• Staminodia (patycinky) tycinky potlacené ve
  vývoji nebo sterilní, nekdy vylucují nektar
  (upolín, koniklec)

Rez prašníkem. konektiv (spojidlo) prašné pouzdro
(loculamentum mikrosporangium)
Rez prašným pouzdrem. exothecium
(epidermis) endothecium - vrstva tvorená radiálne
protaženými, v dobe zralosti prašníku odumrelými
silnostennými bunkami, které se pri vysýchání
zkracují a dochází tak k praskání prašných
pouzder, tzv. dehiscenci tapetum (výstelka
prašných pouzder) - poskytuje nutricní a stavební
látky pylu, syntetizuje prekurzory exiny,
sporopoleniny, pylový tmel a dále produkuje
kalázu, tj. enzym, uvolnující mikrospory z tetrád
pylová zrna (mikrospory)
18
exothecium (epidermis) endothecium tapetum pylová
zrna v prašném pouzdre cévní svazek konektiv
Pylové zrno
Otevírající se prašný vácek tabáku virginského
(Nicotiana tabacum).
Rez prašníkem tulipánu (Tulipa).
Prašník jílku vytrvalého (Lolium
perenne). Prašné vácky se otevírají podélnou
skulinou. Prašník je upevnen k nitce kloubem -
vrtivý (verzatilní) prašník charakteristický pro
lipnicovité.
19
Bobovité (Fabaceae), dvoubratré tycinky
Náprstník (Digitalis), dvoumocné tycinky
Trezalka (Hypericum), trojbratré tycinky
Hluchavkovité (Lamiaceae), dvoumocné tycinky
20
PYLOVÉ ZRNO

• Mirkosporogeneze proces pri kterém vznikají ze
  sporogenních bunek mikrospory
• Mikrospory postupne dozrávají v pylová zrna,
  která jsou dvoubunecná nebo trojbunecná
• Velikost pylového zrna (granum pollinarium) je do
  2-240 mikrometru (primitivnejší celedi mají vetší
  zrna)
• Tvar pylových zrn je nejcasteji kulovitý nebo
  elipsoidní
• Pylová zrna obsahují bílkoviny, glycidy, lipidy,
  enzymy, vitamíny, pigmenty a rustové látky
• Obal (sporoderma) je tvorena z intiny a exiny
• Intina na tenká a jemná souvislá vrstva
• Exina je silná, tvorená celulózními a pektinovými
  látkami,
• obsahuje sporopoleniny (pevné uhlovodíky
  nerozpustné v kyselinách a louzích),
• povrch exiny (zejména u hmyzosnubných) je
  skulpturovaný drsný, zrnatý, ruzné výrustky
  hrbolky, palicky, sloupky, rýhy. Na povrchu
  olejovitá lepkavá hmota (lákání opylovacu).
• U vetrosprašných rostlin vnejší vrstva exiny má
  skulpturu znacne redukovanou, nepatrné zbytky
  lepkavé hmoty, proto pylová zrna nedrží
  pohromade.
• V exine jsou ztenceniny pro vyklícení pylové
  lácky, tzv. klícní póry neboli apertury
• Tvar a velikost pylových zrn, charakter exiny a
  tvar a umístení apertur jsou charakteristické pro
  urcité skupiny rostlin, díky exine pyl v
  anaerobním prostredí snadno fosilizuje, takže je
  možné díky analýzám pylu z geologických vrstev
  získat predstavu o kvetene, tímto se zabývá
  palynologie
• Dvoubunecné pylové zrno je tvoreno vetší
  vegetativní (nebo-li láckovou bunkou vytvárí
  lácku) a menší generativní bunkou
• Trojbunecné pylové zrno, krome vegetativní bunky
  obsahuje dve samcí gamety (spermatické bunky
  vznikají z generativní bunky)
• úlohou vegetativní bunky je metabolicky
  zabezpecit rust a vývoj pylového zrna,
  generativní zajištuje prenos genetické informace

Príklady typu pylových zrn s ruzne utvárenými
aperturami (ztenceniny v exine jimiž klící pylová
lácka)
1 2 3 4
5
1 - trizonoporátní (bríza) 2 - pentazonoporátní
(olše) 3 - trizonokolpátní (javor) 4 -
polypantoporátní (merlík) 5 - hexapantokolpátní
(kurinka)
21
Fenestrátní pylová zrna lociky kompasové
(Lactuca serriola).
Pentazonokolpátní pylové zrno olše zelené (Alnus
viridis).
Kolpátní pylové zrno s povrchem retikulátním
brukve repky olejky (Brassica oleracea).
22
GYNECEUM (GYNAECEUM)

• Soubor plodolistu v jednom kvetu
• Vetší pocet jednoplodolistových pestíku
  (pryskyrník (Ranunculus))
• jeden pestík srostlý z nekolika plodolistu
  (silenka (Silene), mák (Papaver))
• Plodolisty jsou orgány listového puvodu, vyvinuly
  se z megasporofylu (plochých listu nesoucích
  výtrusnice) nahosemenných rostlin, postupne došlo
  ke srustání plodolistu, u nekterých rostlin je
  patrné neúplné srustání okraju plodolistu
  (pivonka)
• Pestík je tvoren
• Semeník v nem vyrustají na placente vajícka
• Cnelka u nekterých rostlin není vyvinuta
  (šácholanovité r., vetrosprašné r.)
• Blizna na ní se prichycují a klící pylová zrna
• Typy semeníku
• Svrchní pestík vyrustá na vrcholu kvetního
  lužka, ale i v prípade, že semeník je ponoren do
  miskovitého útvaru (cešule pohárkovitý útvar,
  vzniklý z kvetního lužka, na stavbe se mohou
  podílet i spodní cásti tycinek a lístky), ale
  nesmí steny semeníku s cešulí srustat
• Spodní srustá cešule se stenou semeníku
• Polospodní srustá pouze dolní cást

Evoluce pestíku od primitivního konduplikátního
( podélne složeného) typu po specializovaný typ
blizna
cnelka
semeník
23
Péritá blizna pšenice obecné (Triticum aestivum).
Papily na blizne tulipánu zahradního (Tulipa
gesneriana).
24
GYNECEUM (GYNAECEUM)

• Jsou rozlišovány dva základní typy gynecea
• Apokarpní gyneceum je nejpuvodnejší typ gynecea,
  tvoren vetším poctem jednoplodolistových pestíku
  v kvetu (šácholán, pryskyrníkovité r.),
  nejprimitivnejší krytosemenné rostliny mají
  polymerické apokarpní gyneceum (mnohocetné), v
  procesu evoluce se postupne pocet plodolistu
  zmenšuje k monomerickému apokarpnímu gyneceu
  (stracka, samorostlík jeden jednoplodolistový
  pestík)
• Cenokarpní gyneceum tvorené jediným pestíkem
  srostlým z více plodolistu, vyvinulo se z
  apokarpního gynecea (náznak srustání plodolistu u
  cernuchy Nigella), existují tri typy
• Synkarpní gyneceum jediný víceplodolistový
  pestík, pocet prehrádek semeníku poctu
  plodolistu, lilie (Lilium), cernucha prechodným
  typem
• Parakarpní gyneceum vyvinulo se ze synkarpního
  cástecným nebo úplným odbouráním prehrádek,
  nejrozšírenejší typ gynecea, mákovité
  (Papaveraceae), brukvovité (Brassicaceae),
  vodankovité (Hydrocharitaceae)
• Lyzikarpní gyneceum prehrádky mezi jednotlivými
  pouzdry se rozpouštely, zachovány jen okraje
  plodolistu uprostred semeníku, které utvorily
  tzv. strední sloupek, u nekterých rostlin tento
  strední sloupek neprochází celým semeníkem, ale
  je jen na bázi

parakarpické gyneceum
synkarpické gyneceum
apokarpické gyneceum
lyzikarpické gyneceum
25
Typy gyneceí, placentace.
synkarpické gyneceum s axilární placentací
parakarpické gyneceum s parietální placentací
apokarpická gynecea s laminální a marginální
axilární placentací
lyzikarpické gyneceum s centrální placentací
Podélný rez lyzikarpickým gynecem s centrální a
bazální placentací.
cenokarpická gynecea
26
Rez synkarpickým gyneceem s axilární ( nákoutní)
placentací (po oplození bobule) klikvy žoraviny
(Oxycoccus palustris).
Typy gyneceí a placentací.
Apokarpické gyneceum (souplodí nažek) sasanky
potocní (Anemone rivularis).
Synkarpické trimerické gyneceum s axilární (
nákoutní) placentací ladonky sibirské (Scilla
siberica). Po oplození vzniká lokulicidní tobolka.
Pentamerické lyzikarpické gyneceum s centrální
bazální placentací (po oplození tobolka)
prvosenky (Primula sp.).
Trimerické parakarpické gyneceum s parietální
placentací (plod tobolka) violky lesní (Viola
reichenbachiana).
27
Rez semeníkem tulipánu zahradního (Tulipa
gesneriana). Trimerické synkarpické gyneceum
(srostlé bocnímí prepážkami trí plodolistu) s
axilární (nákoutní) placentací, menící se po
oplození v trojpouzdrou tobolku.
komisura (místo srustu plodolistu) dorzální
sutura cévní svazek (celkem 6) placenta vent
rální sutura (šev, v nemž srustají okraje
plodolistu) komisura
28
GYNECEUM (GYNAECEUM)

• Placenta je pletivo, z nehož vyrustají vajícka,
  placentace je umístení placenty v semeníku, vývoj
  gynecea souvisí s vývojem
  placentace
• Laminální placentace puvodní typ placentace
  krytosemenných, vajícka vyrustají na vnitrní
  stene plodolistu (na celé ploše cepele nebo jen
  mezi strední a postranními žilkami), leknínovité,
  šmelovité rostliny
• Marginální placentace vajícka vyrustají v
  blízkosti okraju plodolistu, nikoli prímo na
  jejich okraji, typická pro rostliny s
  cenokarpním gyneceem, ale i u nekterých s
  apokarpním gyneceem
• Placentace suturální vajícka vyrustají v
  blízkosti brišního švu, pryskyrník (Ranunculus),
  ružovité (Rosaceae)
• Placentace nákoutní (stredoúhlá, axillární), pro
  rostliny se synkarpním gyneceem, placenta vyrustá
  v každém pouzdre semeníku pri obou okrajích
  ventrálního švu, krticníkovité (Scrophulariaceae),
  lilkovité (Solanaceae), liliovité (Liliaceae)
• Placentace nástenná (parietální), pro rostliny s
  parakarpním gyneceem, vajícka vyrustají pri
  okrajích srostlých plodolistu na vnitrní strane
  jednopouzdrého semeníku violka (Viola), nekdy
  dochází k vrustání placenty do dutiny semeníku,
  která v nem vytvárí casto neúplné druhotné
  prehrádky (mák Papaver, brukvovité
  Brassicaceae)
• Stredová placentace (centrální) lyzikarpní
  gyneceem, nákoutní placentace se mení ve
  stredovou, koukol (Agrostemma), u nekterých
  rostlin dochází k tomu, že sloupek s placentou je
  znacne zkrácený a jen na bázi semeníku takovou
  placentaci oznacujeme jako bazální (prvosenkovité
  Primulaceae)
• Existuje rada rostlin, které mají prechodné typy
  gynecea, tomu odpovídají i prechodné typy
  placentace

Rez dimerickým (bikarpelovým) synkarpickým
gyneceem (po oplození bobule) s axilární
placentací (placenta tvorená zbujelým pletivem)
lilku bramboru (Solanum tuberosum).
29
KVETENSTVÍ (INFLORESCENTIA)

• Soubor kvetu usporádaných podle urcitých
  zákonitostí na jednom stonku (ten oznacujeme jako
  vreteno), listy v kvetenství oznacujeme jako
  listeny
• Kvetenství delíme
• Jednoduchá vyrustají z úžlabí listenu kvetní
  stopky nesoucí kvety
• Složená vyrustají na vretenu kvetenství z
  úžlabí listenu dílcí kvetenství
• Homotaktická dílcí kvetenství stejného typu
• Heterotaktická hlavní a vedlejší kvetenství
  ruzného typu
• Hroznovitá (racemózní, monopodiální) souvislý
  hlavní stonek, bocní vetve jej neprerustají,
  vzrostný vrchol je nejvýše, rozkvétají
  akropetálne (odzdola nahoru) nebo centriopetálne
  (od obvodu do stredu)
• Vrcholicnatá (cymózní, sympodiální) mají hlavní
  vreteno výrazne zkráceno, postranní stonky
  prerustají hlavní, kvety rozkvétají shora dolu
  nebo od stredu k obvodu, základním typem je
  mnohoramenný vrcholík
• Dicházium (dvouramenný vrcholík) pod
  terminálním kvetem vyrustají dve postranní vetve
• Monochazium (jednoramenný vrcholík) pod
  terminálním kvetem vyrustá pouze jedna postranní
  vetev

Homotaktické složené kvetenství hrozen z hroznu
šerík obecný (Syringa vulgaris)
Heterotaktické složené kvetenství hrozen z vijanu
jírovec madal (Aesculus hippocastanum)
30
HROZNOVITÁ KVETENSTVÍ

• Hrozen (racemus) základní hroznovité
  kvetenství, nevetvené vreteno, kvety mají stejne
  dlouhé stopky, napr. rada rostlin z celedi
  bobovité (Fabaceae), brukvovité (Brasicaceae)
• Klas (spica) kvety prisedlé k vretenu, zkrácení
  postranních stonku, jitrocel vetší (Plantago
  major), vstavac (Orchis)
• klásek redukovaný klas u lipnicovitých
  (trávy)
• Jehneda klas s chabým vretenem, previslá
  kvetenství s prisedlými kvety, opadávající
  vcelku, napr. vrba (Salix), topol (Populus)
• Palice (spadix) zdužnatelé vreteno, casto velký
  pocet drobných kvetu, napr.kukurice (Zea), áron
  (Arum) (listen toulec)

Lnice kvetel (Linea vulgaris), hrozen
31
Hrozen
modrenec (Muscari), hrozen
Omej vlcí mor (Aconitum lycoctonum)
32
Klas
jitrocel (Plantago), klas
vstavac (Orchis), klas
33
Jehneda
Bríza belokorá (Betula pendula), jehneda
Habr obecný (Carpinus betulus), jehneda
34
Palice
Spathiphyllum, palice, bílý toulec
Árón (Arum), palice, listen (toulec)
35
HROZNOVITÁ KVETENSTVÍ
chocholík javor mléc (Acer platanoides)

• chocholík kvety v jedné rovine, hlavní stonek
  zkrácen, postranní, cím níže, tím delší
  jablon, hrušen
• Okolík (umbrella) vyrustají kvetní stopky
  z jednoho místa stejne dlouhé, odvozené
  od hroznu zkrácením vretene kvetenství,
  napr. prvosenka (Primula), listeny obaly
• hlávka (strboul, capitulum) zkrácené vreteno,
  prisedlé kvety na zkrácené stopky, rozestavené
  na všechny strany, rozšírený hlavní stonek,
  napr. jetel (Trifolium)
• úbor kvety prisedají na rozšírené lužko, zákrov
  z listenu na spodní strane, typické pro
  hvezdnicovité rostliny, vytvárejí tzv. biologický
  kvet
• Nekteré rostliny mají zvelicelé zákrovní listeny
  (slunecnice), háckovite osténkaté (lopuch),
  trásnité (chrpa)
• U nekterých hvezdnicovitých vyrustají drobné
  listence tzv. plevky na svrchní strane lužka
  (hermánek pravý nemá listence x rmen)
• V kvetenství se vyskytují kvety jazykovité
  (jazykovitá koruna) a trubkovité, jazykovité
  tvorí tzv. paprsek, trubkovité tzv. terc
• nekteré rostliny mají oba druhy kvetu (kopretina,
  slunecnice), nebo jen kvety jazykovité
  (Cichoriaceae, cekanka) ci trubkovité (vratic)

okolík akantopanax rozepjatý (Eleutherococcus
divaricatus)
36
Pelargonium, okolík
Jetel plazivý (Trifolium repens), hlávka
jablon (Malus), chocholík
37
Úbor
Listeny tvorící zákrov
Jazykovité kvety
Trubkovité kvety
Slunecnice rocní (Helianthus annuus), úbor
38
ZÁKLADNÍ SLOŽENÁ KVETENSTVÍ

• Všechny složená kvetenství mají monopodiální
  charakter (rozkvétají od báze k jeho vrcholu, od
  obvodu ke stredu)
• Složený hrozen (racemus compositus) je polytelní
  (otevrené kvetenství, z vretene vyrustají hrozny
  (dibotryum) napr. komonice
  lékarská (Melilotus officinalis) nebo složené
  hrozny (tribotryum)
• Složený klas (spica composita) typické pro
  nekteré Poaceae, kvety vyrustají v tesné
  blízkosti, klásky jsou pritisklé k vretenu
  hlavního stonku (jílek vytrvalý Lolium perenne)
• Klásek (spicula) znacne redukované kvetenství
  trav, vícekvetý až jednokvetý klas, podeprený
  dvema až jedním listenem (plevy), jednotlivé
  kvety vyrustají v úžlabí listence (plucha),
  soucástí kvetu pluška (redukované okvetní lístky)
  a plenky (lístky vnitrního kruhu okvetí), v dobe
  zralosti generativních orgánu dojde ke zdurení
  plenky a tím k vyklonení tycinek a blizen z
  kvetu

Vrtivé prašníky tycinek
Péritá blizna pestíku
Jílek vytrvalý (Lolium perenne), klasky
39
ZÁKLADNÍ SLOŽENÁ KVETENSTVÍ

• Složený okolík (umbella composita) složen
  z okolícku, soubor listencu tvorí obaly, u
  okolícku jsou vytvoreny obalícky (listeny),
  typické kvetenství pro Apiaceae, nekteré rostliny
  listeny nemají (bedrník Pimpinella), nekteré ho
  mají zvelicelý (jarmanka Astrantia), obalícky
  chybí u bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria)
• Lata (panicula), bohate hroznovite vetvené
  monotelní kvetenství s terminálním kvetem, smer
  k vrcholu se pocet kvetu na postranních vetvích
  laty zmenšuje, jednokveté postranní vetve laty
  v blízkosti terminálního kvetu ozn.
  monády, dvoukvetá diády, trojkveté triády,
  mnohokveté pleionády, postavení postranních vetví
  je ve strídavém nebo vstrícném postavení
• Botryoid kvetenství redukované, vreteno
  kvetenství s terminálním kvetem a kvetenství na
  zkrácených postranních vetvích (hroznovec
  velkokvetý)
• Uzavrený klas (stachyoid) zkrácení kvetních
  stopek, kvety jsou prisedlé
• Sciadioid (uzavrený okolík) tzv. chocholík,
  postranní vetve vyrustají témer z jednoho místa,
  hrušen (Pyrus), jablon (Malus)
• Corymbus (chocholicnatá lata) deštníkovité
  kvetenství, vzniklo prodlužováním dolních
  postranních vetví všech rádu, kalina (Viburnum),
  jeráb ptací (Sorbus aucuparia)
• Kružel (anthella) prodloužené postranní vetve
  smerem odshora dolu, kvetenství má trychtýrovité
  charakter, tužebník (Filipendula), sítina
  (Juncus)

Paprska velkokvetá (Orlaya grandiflora), složený
okolík
okolícek
Listeny (obaly)
okolíky
Mrkev obecná (Daucus carota), složený okolík
40
sítina (Juncus), kružel
kalina (Viburnum), chocholicnatá lata
tužebník (Filipendula), kružel
41
ZÁKLADNÍ SLOŽENÁ KVETENSTVÍ

• Rostliny, které mají dílcí kvetenství
  vrcholicnate vetvená
• Thyrsus, bez terminálního kvetu, rostliny celedi
  Lamiaceae, lichopreslen u šalveje (Salvia), máty
  (Mentha)
• Thyrsoid, s terminálním kvetem na hlavním
  stonku a na vrcholu postranních vetví,
  Caryophyllaceae, vzniká tak dvouramenný vrcholík
  (vidlan cili dicházium)
• Homokladický thyrsoid všechny postranní
  kvetenství tvorená vidlany, smolnicka (Viscaria)
• Glomerulus (klubko) kvety nahloucené a smerují
  do stran, merlík (Chenopodium)
• Fasciculus (svazecek), nahloucené, strboulu
  podobné terminální kvetenství, hvozdík kartouzek
  (Dianthus carthusianorum)
• Cymoid je uzavrené složené kvetenství odvozené od
  thyrsoidu, silenka nadmutá (Silene vulgaris)

Silenka (Silene), cymoid
42
MONOCHAZIUM

• Vetvení monochaziální pod terminálním kvetem se
  vyvine postranní vetev, vzniká monochazium
  (jednoramenný vrcholík), dceriný stonek
  jednoramenného vrcholíku zatlacuje materský
• Vijan (cincinnus) jednoramenný vrcholík,
  postranní vetve neleží v jedné rovine s materským
  stonkem, zakládají se strídave na levé a pravé
  strane, pomnenka (Myosotis), rulík (Atropa),
  nekdy muže vzniknout dvojvijan (boragoid),
  dvojvijany s nahloucenými kvety napodobující
  preslen kvetu oznacujeme jako lichopreslen,
  charakteristické pro Lamiaceae
• Šroubel (bostryx) jednoramenný vrcholík,
  postranní vetve neleží v jedné rovine s materským
  stonkem, všechny kvety odchýleny na jednu stranu
  (denivka), dvojšroubel (trezalka teckovaná
  Hypericum perforatum)
• Vejírek (rhipidium) všechny postranní vetve v
  jedné rovine s materským stonkem, zakládají se
  strídave vlevo a vpravo, kosatec (Iris)
• Srpek (drepanium) jednoramenný vrcholík,
  postranní vetve leží v jedné rovine s materským
  stonkem, v mládí srpovite stocené vreteno, mecík
  (Gladiolus)

pomnenka (Myosotis), vijan
mecík (Gladiolus), srpek
43
Lichopreslen
zbehovec (Ajuga)
Karbinec evropský (Lycopus europaeus)
Cernohlávek obecný (Prunella vulgaris)
pitulník (Galeobdolon)
kaparovník trnitý (Capparis spinosa), korení
44
HOSPODÁRSKÝ VÝZNAM
význam príklad
Potrava kveták
Korení šafrán (Croccus sativus), hrebíckovec korenný (Syzigium aromaticum), kaparovník trnitý (Capparis spinosa)
Léciva hermánek (Matricaria), lípa (Tilia)
Prumysl (kosmetický) violka (Viola), ruže (Rosa), šerík (Syringa)
45
Zelenina
Kveták (Brassica oleracea convar. botrytis),
zdužnatelé kvetenství
46
Korení
hrebíckovec korenný (Syzigium aromaticum), poupata
47
kaparovník trnitý (Capparis spinosa), korení