Pletiva c

1
Pletiva cévnatých rostlin

• 2007

2
Rozdíly mezi dvoudeložnými a jednodeložnými
3
Morfologie rostlin
4
Rostlina je tvorena tremi typy pletivKrycí,
vodivá a základní pletiva
Krycí pletiva Vodivá pletiva Základní pletiva
5
Rostlinná pletiva(užitecné termíny)

• Rostlinné pletivo soubor bunek spolecného
  puvodu, struktury a funkce. Existují pouze u
  cévnatých rostlin
• Jednoduchá pletiva mají pouze jeden typ bunek
  parenchym, kolenchym, sklerenchym
• Složená pletiva mají dva i více typu bunek

6
Rostlinná pletiva(delení)

• Pravá pletiva bunky zustávají spojeny i po
  opakovaném delení. Vznikají delením bunek
  delivých pletiv
• Nepravá pletiva vznikají druhotne, seskupením a
  srustem puvodne volných bunek. Napr. plektenchym
  u hub

Plektenchym
7
Rostlinná pletiva(delení)

• Podle schopnosti delení rozlišujeme
• Meristematická (delivá)
• Trvalá vznikají cinností delivých pletiv
• Krycí kryjí povrch rostliny
• Vodivá vedení roztoku v tele rostliny
• Základní všechny bunky mezi krycími a vodivými
  pletivy

8
Parenchym

• Tenkostenné, živé bunky ruzného tvaru protáhlé
  (palisádový parenchym v listech), lalocnaté,
  paprscité atd.
• Vetšina bunek základního pletiva
• Bez sekundární steny

9
Parenchym

• probíhá v nich fotosyntéza nebo se v nich
  ukládají zásobní látky, napríklad škrob
• masité cásti ovoce jsou parenchymatické bunky
• vetšina parenchymatických bunek si uchovala
  schopnost se dále delit, napríklad pri poranení
  rostliny
• nebo v laboratori z jedné takové bunky jsme
  schopni vytvorit celou novou rostlinu (jevu se
  ríká totipotence)

10
Parenchym

• parenchymatické bunky, rod Elodea (vodní mor)
• krásne je videt pomerná velikost chloroplastu k
  eukaryotické bunce

11
Parenchym

• Casto obsahují chloroplasty fotosyntetické
  pletivo tzv. chlorenchym rovnež i bunky, kde
  probíhá aerobní respirace
• I zásobní pletiva (hlízy, semena, plody)
• Zásobárna vody (velké vakuoly)

12
Parenchym

• Parenchymatické bunky jsou alespon potenciálne
  schopny delení (adventivní koreny, hojení ran)
• Mají i mechanickou funkci díky tzv. turgoru
  turgor vodní napetí v bunkách)

13
Parenchymatická bunka

• Jádro a jadérko jsou videt ve stredu bunky
• Mitochondrie a
• Plastidy se nachází spíše na okraji v cytoplazme

14
Aerenchym

• Aerenchym je parenchymatické pletivo z
  hvezdicovitých bunek s mimorádne velkými
  mezibunecnými prostorami vyplnenými vzduchem.
  Nacházíme u sítin (Juncus)

15
Aerenchym

• Jiný typ aerenchymu najdeme u rostliny Hippuris
  vulgaris

Bunky Interceluláry
16
Kolenchym

• Živé bunky s nerovnomerne ztloustlou bunecnou
  stenou. Bunecná stena je silnejší než u
  parenchymatických bunek
• Chybí sekundární stena
• Casto ve stoncích, rapících, v žebrech stonku
  (hluchavkovité)
• Bunky mohou obsahovat i chloroplasty

17
Kolenchym

• primární stena neobsahuje lignin, z cehož plyne,
  že tyto bunky mohou dále rust spolu s rustem celé
  rostliny
• v dospelosti jsou tyto bunky živé a tvorí pevnou
  a pružnou podporu listum ci stonku

18
Kolenchym

• kolenchymatické bunky, rod Sambucus (bez)
• bunecné steny jsou obarveny cervene

19
Parenchym a kolenchym
20
Kolenchym

• Kolenchym se nekdy delí na
• Rohový kolenchym (ztlustlé rohy, kde se stýkají
  tri bunky)
• Deskový kolenchym (ztlustlé steny bunek
  rovnobežne s povrchem rostliny)

21
Sklerenchym

• Bunky se silne a rovnomerne ztlustlými
  sekundárními stenami. Lumen bunky casto zatlacen
  a zaujímá nepatrný objem
• Protoplast casto odumírá, stena lignifikuje
  casto v drevní i lýkové cásti vodivých pletiv

22
Sklerenchym

• Mechanická funkce
• Ekologická funkce zhoršuje stravitelnost pro
  zvírata, snižuje riziko pruniku patogenu
• Nachází se bud jako souvislé pletivo nebo
  jednotlivé bunky
• Vlákna len až 12 cm, duležité pro textilní
  prumysl
• Sklereidy povrch semen, endokarp (vnitrní cást
  oplodí) peckovic (orechová skorápka, pecka
  švestky)

23
Sklerenchym

• bunky jsou mnohem pevnejší než kolenchymatické
• v dospelosti se již nemohou prodlužovat, nachází
  se tedy jen v místech, kde již rostlina prestala
  rust
• silná sekundární stena je vytvorena bunkou, která
  následne zemre v dospelosti jsou
  sklerenchymatické bunky casto mrtvé
• tato sekundární stena funguje jako kostra
  casto i stovky let
• v cástech rostlin, které ješte rostou je u živých
  sklerenchymatických bunek sekundární stena
  nerovnomerne ztlustlá, casto v kruzích ci ve
  spirále. Jak bunka roste, natahuje se podobne
  jako pružina

24
Sklerenchymsklereidy a vlákna

• sklereidy ve hrušce
• vlákna v jasanovém drevu

25
Složená pletiva

• Jsou tvorena více typy bunek, jejichž spolupráce
  zajištuje urcitou funkci

26
Meristémy

• na rozdíl od živocichu roste rostlina stále, má
  tzv. neukoncený rust
• na rozdíl od živocichu jsou v bunce neustále
  prítomné bunky embryonální, bunky dospívající
  (prodlužující se) a bunky dospelé
• rostliny jsou ovšem smrtelné organismy a podle
  délky života je delíme na
• jednoletky
• dvouletky
• trvalky

27
Meristémy

• trvalky nekteré trávy v USA zrejme vyrostly ze
  semínka na konci poslední ledové doby a od té
  doby stále rostou, cca 10 000 let
• pokud tyto rostliny zemrou, není to stárím, nýbrž
  díky infekci, suchu, požáru nebo jinému
  environmentálnímu stresu

28
Meristémy

• Jejich funkcí je produkovat neustále nové bunky.
  Jsou to tenkostenné parenchymatické bunky s
  velkými jádry.
• Oproti živocichum neexistuje u rostlin difusní
  rust všech cástí tela. Na rozdíl od živocichu
  tedy rostlina roste
• 1. na relativne malé, ohranicené oblasti,
• 2. rust je u rostlin neukoncený, rostlina je
  schopna mít plne vyvinuté orgány a pritom
  neustále rust.
• To je duležité vzhledem k nepohyblivosti
  rostliny rustem se uskutecnuje rada pohybu
  rostliny (vuci svetlu, gravitaci...)

29
Meristémy

• Iniciály bunky v meristémech, které se
  opakovane delí. Delením iniciály vzniknou dve
  dcerinné bunky, z nichž jedna zustává iniciálou,
  druhá se pak delí už jen omezenou dobu pricemž
  dochází ke zmenám, které naznacují budoucí
  specializaci.
• meristémy je možno chápat jakožto embryonální tkán

30
Delení meristému

• 1. Apikální meristémy - jsou na vrcholu (apexu)
  orgánu 1. korene 2. prýtu (prýt je nadzemní cást
  rostliny). Podle funkce je delíme na
• a. protoderm - dává základ pokožce
• b. základní meristém - dává základ základnímu
  pletivu
• c. prokambium - tvorí bunky prvních vodivých
  pletiv (protoxylém a metaxylém, protofloém a
  metafloém)
• 2. Laterální meristémy - jsou na periferii orgánu
  a jdou rovnobežne s jeho povrchem. Mají tedy tvar
  dutého válce. Sem patrí kambium a felogen
• 3. Interkalární meristémy - jsou na bázi kolének
  u jednodeložných (predevším trav)

31
Apikální meristém
32
Hlavní meristémy
Apikální meristémy jsou na obrázku modre, tzv.
laterální meristémy cervene
33
Delení meristému(jiné delení)

• 1.Primární meristémy apikální a interkalární
• výsledkem práce apikálního meristému je primární
  rust
• 2. Sekundární meristémy laterální. Vznikají
  obnovením delivých schopností primárního pletiva.
  Kambium dá vznik deuteroxylému a deuterofloému.
• sekundární meristémy jsou predevším u drevin

34
Primární a sekundární rust
35
Primární meristémy
36
Vodivá pletiva

• slouží k vedení roztoku na dlouhé vzdálenosti.
  Delíme je na xylém a floém, obe prostupují
  všechny cásti rostliny.

37
Xylém(drevní cást vodivých pletiv)

• slouží k rozvodu vody a minerálu z pudy. Smer je
  vždy od korene k listum. Jedná s o tzv. vzestupný
  proud neboli transpiracní proud.
• Nekdy se mohou v urcitých speciálních prípadech
  transportovat i organické látky napr. u opadavých
  drevina na jare z rezervních cástí rostliny pro
  tvorbu listu, eventuálne i kvetu)

38
Xylém

• Je tvoren ctyrmi typy bunek
• Tracheidy (cévice)
• Tracheje (cévy)
• Drevní vlákno
• Drevní parenchym

39
Xylém

• 1. Tracheidy (cévice) - jsou tvoreny úzkými a
  protáhlými bunkami. Jejich prícné steny nejsou
  proderavelé. Transport probíhá pres ztenceniny v
  prícných stenách. Transport je usnadnen tím, že
  prícné steny nejsou lignifikované a jejich
  necelulózní složky jsou rozpuštené.
• 2. Tracheje (cévy) - bunky jsou širší a kratší
  než u tracheid, ale spojují se do sloupcu. Temto
  sloupcum ríkáme tracheje (cévy). Sousední bunecné
  steny jsou témer nebo úplne rozpušteny. Tracheje
  nenajdeme u kapradrostu a nahosemenných.

40
Xylém

• tracheidy i cévy mají v podélných stenách uložen
  lignin, který brání kolapsu steny

41
Xylém
42
Xylém

• na obrázcích vidíme tracheidy a cévní elementy

43
Tracheidy a tracheje
Céva z mahagonovníku
Tracheidy a tracheje
44
Tracheidy a tracheje

• Tracheidy jsou delší a užší než tracheje a
  objevují se dríve ve fosilních nálezech.
  Tracheidy mají zešikmené a zašpicatelé konce se
  strukturou pripomínající mrížoví. Evolucní trend
  uprednostnuje kratší cévy trubicovitého tvaru,
• kde na kratších koncích
• bunecná stena chybí

45
Tracheje
46
Tracheidy a tracheje

• Tracheje a tracheidy nazýváme cévní elementy.
  U obou cévních elementu dochází k programované
  bunecné smrti. Funkcní jsou pouze mrtvé bunky, z
  nichž zustaly pouze bunecné steny. Jedná se tedy
  vlastne o apoplastický transport.

47
Tracheidy a tracheje

• V xylému je díky transpiraci (transpirace
  stálé odparování vody povrchem listu v podobe
  vodní páry) podtlak, bunecné steny musí být tedy
  silné, aby nedošlo k jejich kolapsu. Naopak ovšem
  musí být zajišten i horizontální transport vody,
  která musí dovnitr i ven z bunky snadno pronikat.
  Tyto opacné požadavky jsou rešeny kompromisne
  bunecná stena cévních elementu je ztloustlá
  nepravidelne kruhovite, šroubovite, sítovite a
  schodovite.

48
Tracheidy a tracheje

• I u vývojove nejpokrocilejších rostlin jsou
  zachovány jak tracheje, tak tracheidy možná
  proto, že zvýšená vodivost s sebou nese snížení
  hydraulické bezpecnosti. Embolie porušení
  vodního sloupce v céve, casto nevratne.

49
Drevní vlákno a drevní parenchym

• 3. Drevní vlákno - je sklerenchymatické, zpevnuje
  stonek
• 4. Drevní parenchym - ukládání zásobních a
  odpadních látek, rozvod vody ve vodorovném smeru

50
Floém(lýková cást vodivých pletiv)

• slouží k rozvodu asimilátu z listu ke korenum
  (asimilace proces, pri kterém organismy
  prijímají látky a energii z vnejšího prostredí a
  premenují je na látky vlastní jejich telu), jedná
  se o tzv. asimilacní proud.
• Asimiláty mohou být eventuelne vedeny i k jiným
  nezeleným cástem rostliny, jako jsou kvety, plody
  a semena.
• Nejcastejším asimilátem je sacharóza, též voda a
  další organické látky.

51
Floém
52
(No Transcript)
53
Floém

• Je tvoren celkem peti typy bunek
• Sítkové bunky
• Sítkovice
• Pruvodní bunky
• Lýková vlákna
• Lýkový parenchym

54
Sítkové bunky

• Sítkové bunky - sítková polícka jsou v techto
  bunkách rozmísteny pravidelne, bez prednostní
  orientace vzhledem k transportu.
• Sítkové polícko perforace (proderavení)
  bunecných sten, kterými jsou spojeny protoplasty
  sousedních bunek, nejsou v bunecných stenách
  rozptýleny jednotlive, ale sdružují se do
  polícek, která vzhledem pripomínají sítka. Tyto
  polícka nazýváme sítková polícka.

55
Sítkové bunky

• sítkové bunky jsou v dospelosti živé
• avšak chybí jim jádro, ribosomy a vakuoly
• metabolickou podporu zajištují tzv. pruvodní
  bunky, jejichž ribosomy pracují nejen pro
  pruvodní bunky, nýbrž i pro sítkové bunky

56
Sítkovice

• jsou kratší a širší než sítkové bunky,
  sítková polícka jsou orientována v techto bunkách
  ve smeru transportu, velikost póru se zvetšuje.
  Sítkovice nenajdeme u kapradrostu a
  nahosemenných.

57
Sítkovice
58
Sítkové bunky a sítkovice

• Sítkové bunky a sítkovice nazýváme sítkové
  elementy. U sítkových elementu jádra bunek
  zpravidla mizí. Jejich životnost je krátká (u
  protofloému se pocítá na dny, u metafloému a
  deuterofloému na mesíce). Pak se sítka ucpávají
  polysacharidem kalózou a sítkový element
  kolabuje.
• Výjimkou je lípa a vinná réva, kde se kalóza na
  jare rozpouští a životnost sítkových elementu je
  2 - 3 sezóny.
• Na rozdíl od cévních elementu si sítkové elementy
  zachovávají živý protoplast.

59
Pruvodní bunky

• vznikají spolu se sítkovicemi nerovnomerným
  rozdelením jedné materské bunky. Z vetší ze
  vzniklých bunek se stane sítkovice, menší se
  stane pruvodní bunkou. Tato menší bunka se muže
  ješte znovu rozdelit, takže kolem jedné sítkovice
  muže být i víc pruvodních bunek.
• Pruvodní bunky mají velká jádra, cetné
  mitochondrie, mnoho ribozómu, málo vakuol, cetná
  plasmodesmata. Slouží k zásobování sítkovic a
  transportu asimilátu do sítkovic i z nich.
• Jsou pouze u sítkovic, ne u sítkových bunek.

60
Pruvodní bunky
61
Lýková vlákna a lýkový parenchym

• Lýková vlákna - sklerenchymatická, bez živého
  protoplastu, zpevnují stonek.
• Lýkový parenchym - ukládání zásobních a odpadních
  látek, transport ve vodorovném smeru.

62
Cévní svazky

• Xylém i floém bývají uloženy do tzv. cévních
  svazku. Cévy i sítkovice jsou doprovázeny drevním
  a lýkovým parenchymem a muže kolem nich být
  pochva ze sklerenchymatických bunek. Tyto cévní
  svazky procházejí celou rostlinou, mezi nimi je
  základní pletivo. Podle usporádání xylému a
  floému odlišujeme 4 typy cévních svazku
• 1. Kolaterální
• 2. Bikolaterální
• 3. Koncentrické
• 4. Radiální

63
Cévní svazky

• 1. kolaterální - nejcastejší typ u semenných
  rostlin též u preslicek. U jednodeložných jsou
  tyto svazky roztroušené, u dvoudeložných a
  jehlicnanu jsou usporádány do kruhu.
• 2. bikolaterální - jsou vzácnejší. Najdeme je u
  lilkovitých, tykvovitých a zvonkovitých

64
Cévní svazky

• 3. koncentrické - delíme je na
• a. drevostredné - nekteré kapradiny
• b. lýkostredné - napr. konvalinka
• 4. radiální - drevní a lýková cást se strídají.
  Najdeme je u všech korenu. Drevní a lýková cást
  se strídají, nebo xylém tvorí hvezdici, mezi
  jejímiž rameny jsou pruhy floému.

65
Cévní svazek jednodeložné rostliny
66
Sekundární delivá pletiva(kambium a felogén)

• Nekteré rostliny mají po celý život pouze
  primární pletiva kapradrosty, jednodeložné,
  drobné dvoudeložné apod. Naopak nahosemenné a
  vetšina dvoudeložných díky sekundárním delivým
  pletivum tloustnou do šírky (stromy).

67
Sekundární rust
68
Sekundární rust
69
Sekundární rust
70
Kambium

• Vytvárí v rostline dutý válec, který prochází
  mezi xylémovou a floémovou cástí cévních svazku.
  Kambium je tvorenou jedinou vrstvou iniciál,
  která produkuje smerem dovnitr tzv. deuteroxylém
  (druhotné drevo) a smerem ven tzv. deuterofloém
  (druhotné lýko). Produkce bunek do stredu
  rostliny (deuteroxylému) je podstatne vyšší než
  produkce bunek smerem ven (deuterofloému).

71
Kambiové iniciály

• Kambiové iniciály jsou dvojího typu
• 1. fusiformní - produkují úzké a dlouhé bunky,
  rovnobežné s kmenem stromu. Z techto bunek
  vzniknou vodivé bunky cévních svazku
• 2. paprskové - produkují parenchymatické, témer
  kulovité bunky. Tvorí tzv. paprsky, které slouží
  napr. k rozvodu látek ve vodorovném smeru.
• Cévní svazky s kambiem nazýváme otevrené, cévní
  svazky bez kambia nazýváme uzavrené.

72
Letokruhy
Jaro Léto Podzim

• Kambium oddeluje smerem dovnitr na jare velké
  tenkostenné bunky, v léte menší tlustostenné. Na
  podzim jeho cinnost ustává a obnovuje se zase až
  na jare. Hranici mezi vrstvami bunek vnímáme jako
  letokruh. Deuteroxylém postupne od stredu umírá,
  což poznáme podle jeho celkove tmavší barvy.

73
Letokruhy

• Tmavá barva je zpusobena tím, že se casto do
  nefunkcních cév ukládají trísloviny i další
  látky, které drevo vpodstate desinfikují a tím ho
  brání vuci napadení houbami. Pokud k tomu
  nedochází, mrtvý deuteroxylém je náchylný k
  infekcím. Výsledkem je vznik dutých, vykotlaných
  kmenu.
• Smerem ven produkuje kambium deuterofloém, ale
  zde hranice mezi letokruhy není zretelná.
• Rust obvodu kmene má za následek narušování
  (trhání) všech pletiv, nacházejících se vne
  kambia, vcetne pokožky.

74
Letokruhy
75
Letokruhy
76
(No Transcript)
77
Anatomie kmene stromu
78
Letokruhy
79
Felogén

• Felogén vzniká nejcasteji v tzv. primární kure.
  Smerem ven oddeluje tzv. korek, kterému se nekdy
  ríká suberoderm. Smerem dovnitr oddeluje felogén
  tzv. zelenou kuru (feloderm). Korek, felogén a
  zelená kura se oznacuje jako tzv. periderm
  (druhotná kura).

80
Felogén

• Korek - na primární bunecnou stenu se strídave
  ukládají vrstvy suberinu a vosku. Tím se bunecná
  stena stává nepropustnou pro vodu a plyny a
  protoplast umírá.
• Zelená kura - obsahuje bunky s chloroplasty a
  muže být tedy fotosynteticky aktivní. Nekdy
  chybí.

81
Felogén

• Felogén po case zastavuje cinnost. Hloubeji se
  založí nová vrstva felogénu, který utvorí další
  periderm. Díky nepropustnosti korku pak vše co je
  vne odumírá. Po case se situace opakuje. Tak
  vzniká tzv. borka (Borka je to, cemu v bežné
  reci ríkáme kura stromu)

82
Kambium a felogén
83
Primární a sekundární rust probíhá soucasne
84
Rust - shrnutí
85
Krycí pletiva

• - chrání rostlinu proti vnejšímu prostredí.
• - komunikace s vnejším prostredím
• Primárním krycím pletivem je pokožka, vznikající
  z protodermu. O protodermu bude rec v souvislosti
  se stonkem.
• Pokožka prýtu se nazývá epidermis (prýt
  nadzemní cást rostliny)

86
Epidermis

• Epidermis slouží k temto úcelum
• - ochrana proti vysychání
• - výmena plynu
• Bunky epidermis jsou dlaždicovité a tesne k sobe
  priléhají vnejší bunecné steny jsou ztloustlé a
  obsahují kutin a vosky, které tvorí na povrchu
  tzv. kutikulu. Bunky epidermis obvykle neobsahují
  chlorofyl, zato v jejich vakuolách jsou cetné
  flavonoidy (flavonoidy patrí mezi barviva
  rozpustná ve vode, tzv. hydrochromy), které
  chrání rostlinu pred UV zárením.
• Výmenu plynu zprostredkovávají pruduchy.

87
Pruduchy

• Pruduch je tvoren dvema bunkami ledvinovitého
  tvaru, mezi nimi je šterbina. Bunky k sobe tesne
  priléhají svými konci. Nacházíme je hlavne v
  listu, méne ve stonku.

Fotografie stonku preslicky (Equisetum). Oválné
pruduchy se nachází približne v centru stonku
88
Pruduchy

• V listové epidermis jich je až 100 na 1 mm2 a
  tvorí tak 1 plochy listu.
• na 1 cm2 jich je 1000 až 1 000 000
• Na kvetu je možno pruduchy najít rovnež, ale tam
  jsou nefunkcní.

89
Pruduchy

• Otevírání a zavírání pruduchu závisí na tzv.
  turgoru vodním napetí sveracích bunek. Zvetšení
  obsahu vody vede k vyklenutí bunek a tím ke
  vzniku šterbiny.
• Pruduch trav vypadá odlišne dve sverací bunky
  leží podélne vedle sebe, každá má tvar cinky.
  Zvetšení turgoru vede k oddálení úzkých stredních
  cástí obou bunek.

90
Pruduchy
91
Pruduchy

• Pruduch je casto ponoren do listu, aby se
  zabránilo nadmernému odparu vody a zároven
  umožnil vstup CO2.
• Rostlina musí totiž celit dvema protichudným
  požadavkum omezit ztrátu vody transpirací
  (vyparováním), aby nedošlo k jejímu poklesu v
  pletivech. Uzavrení pruduchu sice nastane vždy,
  když obsah vody poklesne a tím se zabrání jejím
  dalším ztrátám, tím se ovšem rovnež zabrání CO2
  aby vstupoval do listu, což vede k zastavení
  fotosyntézy. Rostlina problém vyreší tak, že
  pruduch je ponoren do listu, prípadne ješte
  chránen spletí trichomu, címž se nad pruduchem
  vytvorí prostor, kde molekuly páry nejsou tak
  snadno odnášeny proudením vzduchu a zároven není
  bráneno CO2, aby vstupoval do listu.

92
Pruduchy
Avena fatua
Trifolium pratense
93
Transpiracetranspiracne-adhezne-kohezní
mechanismus
Koheze spojuje molekuly vody jednu ke druhé díky
vodíkovým mustkum, adheze poutá molekuly vody k
polárním celulózovým stenám tracheid
Voda se vyparuje z listu
Osmózou vniká voda do korenového vlášení
94
Hydatody
95
Trichomy

• povrchové výrustky pokožkových bunek rostlin
  ruzného tvaru a funkce ( chlupy)
• 1. Krycí
• 2. Žlaznaté
• 3. Absorpcní

96
Trichomy

• 1. krycí - casté u rostlin suchých stanovišt
• a. brání odparu vody
• b. odráží slunecní zárení
• c. ochrana proti býložravcum
• 2. žlaznaté - tyto trichomy produkují ruzné
  silice, étery atd.
• a. odpuzování býložravcu
• b. lákání hmyzu
• c. vylucování prebytecné soli
• d. lapací slizy masožravých rostlin
• Patrí sem i žahavé trichomy kopriv. V bunecné
  stene trichomu se nachází kyselina kremicitá
  (H4SiO4), je proto krehká a tvrdá, uvnitr
  trichomu je pod tlakem acetylcholin, histamin a
  další látky. Tyto žahavé trichomy slouží k
  ochranné funkci.

97
Trichomy
Žahavý trichom koprivy (Urtica dioica)
98
Trichomy

• 3. absorpcní - absorbují (vstrebávají) vodu a
  minerály na listech epifytických rostlin (epifyt
  rostlina žijící na povrchu jiné rostliny,
  zpravidla stromu, avšak živící se samostatne,
  neparazitující)
• - absorbují látky z rozložených tel hmyzu u
  masožravých rostlin

99
Trichomy
Trichom jitrocele kopinatého (Plantago
lanceolata)
Primula veris
100
Rhizodermis korenová pokožka

• neobsahuje pruduchy
• v mladších cástech korene je tvorena bunkami s
  dobre propustnými stenami tyto bunky jsou
  schopny vytváret v urcité zóne korenové vlášení

101
Príšte koren, stonek, list. Hezký
týden preje Orko