Pierre Bourdieu (habitus)

1
Pierre Bourdieu(habitus)

2
3 etnografické inspirace

• 1. etnografický výzkum v Alžíru strukturalismus
  (relacní prístup) a stálá konfrontace sveta idejí
  a sveta praxe
• - relacní prístup spolecenské praktiky nemají
  substancionální (ekonomický, politický,
  estetický, náboženský) charakter, naopak
  uchování rádu je zajišteno neustálou zmenou
  substanciálních vlastností
• - praktická logika neexistuje jen jedna, ale
  více praxí, tzn. praktik každá dílcí praxe
  praktika má svou logiku zvláštní logiky
  nemusí nutne zapadat do nejaké super-logiky
• 2. antisubstancialistou není ken skrze
  strukturalistickou, relacní, pozici, ale rovnež
  skrze kulturní dispozici - brání se videt vlastní
  spolecnost v domorodém prumetu
• 3. smysl pro detail teorie jsou konstruovány z
  detailu, který se stále rozvíjí a soucasne
  zobecnuje, až se z nej teprve vyvine abstraktní
  pojem

3
spolecenský prostor

• sociální topologie - rozprostranenost lidí a
  skupin ve spolecenském prostoru a (praxe) její
  reprodukce
• vzájemná vzdálenost aktéru/agentu je dána soubory
  jejich zvláštních vlastností, pricemž ke každé
  vlastnosti prináleží jistý podíl specifické moci
• aktér je definován jako funkce urcitého místa
  spolecenského prostoru, tzn. více aktéru v nem
  muže sdílet specifické místo, však žádný v nem
  nemuže sdílet soucasne více míst agent
  f(x,y,z)

4
sociální pole

• pole je strukturovaným prostorem pozic, dimenzí
  sociálního prostoru, ale i silovým polem, které
  vnucuje svá specifická pravidla všem, kdo do nej
  vstoupí
• pro každé pole existuje specifický kapitál, který
  pole silove strukturuje pole se ruzne
  menavkovite prekrývají, jelikož práve jejich
  vymezení je predmetem mocenských boju (napr.
  prekrytí politického pole ekonomickým), nicméne
  uchovávají si svou specifickou logiku - proto je
  vubec mužeme rozlišovat -, která urcuje hodnotu
  jednotlivých zvláštních vlastností a pravidla
  závazná pro dané pole
• pole jsou charakteristická pro vyspelé
  spolecnosti
• distribuce kapitálu v poli a její pravidla
  vyhovuje více urcitým aktérum a druhým méne
  znevýhodnení se snaží zavést heteronomní
  standardy, které by jim umožnili sociální
  vzestup privilegovaní lpejí na ortodoxii
• i když je pole nabito vnitrním petím, stále
  existuje urcitá komplicita vuci vnejšímu
  prostredí, urcité spolecné zájmy, které cleny
  pole spojují

5
kapitál

• kapitál - moc nad akumulovaným výsledkem vykonané
  práce (sociální, kulturní, ekonomický a
  symbolický)
• kulturní kapitál existuje ve 3 formách ve
  vteleném stavu (incorporé), tzn. jako forma
  trvalých dispozic organismu v objektivovaném
  stavu, tzn. v podobe kulturních statku v
  institucionalizovaném stavu, tzn. v takové forme
  objektivace, jako jsou akademické tituly aj.
• sociální kapitál soubor aktuálních ci
  potenciálních zdroju, které jsou spjaty s
  vlastnictvím trvanlivé síte více ci méne
  institucionalizovaných vztahu známostí resp.
  respektu.
• symbolický kapitál oznacuje vliv jakékoliv formy
  kapitálu, který lidé nevnímají jako takový je to
  kapitál morální, založený na vlastnictví jiných
  forem kapitálu
• kapitály lze navzájem konvergovat ekonomický v
  kulturní, kulturní v sociální apod. konverzemi
  se vždy neco ztratí

6
habitus

• habity - jsou produkty funkcních topos
• systémy trvalých a prenosných disposic,
  strukturované struktury zpusobilé k fungování
  jako struktury strukturující, tzn. jako generacní
  a organizacní principy praxí a reprezentací,
  které mohou být objektivne adaptovány ke svému
  cíli bez predpokladu vedomé vidiny koncu a
  úmyslného zvládnutí nezbytných operací k jejich
  dosažení, objektivne stanovené a pravidelné
  bez toho, aby byly výsledkem poslušnosti
  pravidlum a, jsouc toto vše, kolektivne
  dirigovány, aniž by byly výsledkem organizacního
  jednání nejakého dirigenta.
• (P. Bourdieu. Le sens pratique, str. 88-89)

7
(No Transcript)
8
habitus

• habitus se vtelí do lidského tela ve forme trvalé
  dispozice
• z habitu jako zrídla povstávají praktiky, tzn.
  habitus je jako jakýsi sociální kompas, který nám
  umožnuje orientovat se a plout ve spolecnosti.
• habity jsou zvlášte trídní, ale lze je
  diferencovat podle frakcí sociálních tríd

9
praxe

• (habitus)(kapitál) pole praxe (praktiky)
• P. Bourdieu. La distinction, str.112
• jednání je výsledkem spojení genetických
  sociálních predispozic jednotlivce ci skupiny s
  urcitým množstvím ruzných druhu prisvojené
  akumulované práce v daném mocensky strukturovaném
  prostoru