Adaptace na pohybovou z

1
Adaptace na pohybovou zátež

• Fyziologie záteže

2
Co je adaptace?

• Je komplexní dej umožnující prizpusobení
  organismu na zmenené vnejší a vnitrní podmínky a
  tím jeho prežití v rámci jedince nebo druhu
• Z biologického hlediska se jedná o jakýkoli vliv
  narušující homeostázu organismu, s kterým se
  organismus v zájmu prežití musí vyrovnat.

3
Pohyb Stresový podnet

• Seley definuje stres jako nespecifickou reakci
  organismu na každý požadavek.

4
Stres

1. Pozitivní (eustres) pri sportu, zábave, sexu
2. Negativní (distres) snažíme se mu vyhnout

5
Fáze adaptacního syndromu

• Fáze poplachová (alarmová)
• narušení vnitrního prostredí organismu
• Fáze rezistence
• organismus se adaptuje na daný stresor
• Fáze vycerpání (exhausce)
• organismus se nedokázal prizpusobit
  stresoru, muže vyvolat onemocnení a smrt

6
Podmínky adaptace

• 1. Pravidelné opakování stresu
• 2. Intenzita - hyperstres (vysoká, prekracuje
  hranici adaptability)
• - hypostres (nízká intenzita,
  nedosahuje toleranci stresu)
• 3. Trvání

7
superkompenzace
Míra rozvratu homeostázy
Období optimálního zahájení dalšího tréninku
zátež
Overtraining 2002
8
superkompenzace
Míra rozvratu homeostázy
Posun a rozšírení
Období optimálního zahájení dalšího tréninku
zátež
Overtraining 2002
9
1) Pokud neprijde další podnet (stresor, zatížení)
2) Pokud prijde další podnet v optimální cas
10
1) Pokud neprijde další podnet (stresor, zatížení)
2) Pokud prijde další podnet v optimální cas
3) Pokud prijde další podnet pozde
4) Pokud prijde další podnet brzo
11
Podmínky adaptace

• 1. Pravidelné opakování stresu
• 2. Intenzita - hyperstres (vysoká, prekracuje
  hranici adaptability)
• - hypostres (nízká intenzita,
  nedosahuje toleranci stresu)
• 3. Trvání

12
Schéma transportu O2 a CO2
(Wasserman, 1999)
13
Adaptacní zmeny transportního systému

• K jeho hlavním složkám patrí
• Kardiovaskulární systém
• Dýchací systém
• Jejich hlavní funkcí je zajistit prísun O2 a
  energetických zdroju pracujícím svalum i dalším
  tkáním a odvod CO2 a jiných metabolitu.

14
Fickova rovnice

• VO2 Q x DA-V
• VO2 spotreba kyslíku ml/min
• Q minutový srdecní výdej ml
• DA-V arterio-venózní diference kyslíku
• SV systolický (tepový objem) ml
• SF srdecní frekvence tep/min.

SV
SF
15
1. Kardiovaskulární systém

• Nejvýznamnejším projevem adaptace je pokles
  srdecní frekvence a to jak v klidu tak pri
  submaximální záteži (tréninková vagotonie).
• Zaprícinené zvýšením systolického objemu v klidu
  i pri záteži.
• Tím pádem mužeme precerpat více krve za minutu
  zvyšuje se minutový objem srdce

16
Minutový objem srdce

• Klidnetrénovaný 4,9 70 tepu x 70 ml
• Klidtrénovaný 4,9 40 tepu x 120 ml
• Zátežnetrénovaný 200 x 100 20 l/min.
• Zátežtrénovaný 200 x 200 40 l/min.
• Pri záteži se zvyšuje SF i SV tedy i Q
• SV se zvyšuje do 120 tepu, pak se na zvyšování Q
  podílí zejména SF
• SFmax 220 - vek

17
Co se podílí na zvýšení systolického objemu?

• Vytrvalostní trénink
• 1. Mírný nárust celkového objemu cirkulující
  krve (již po nekolika týdnech)
• Tím se v klidu i pri záteži zvyšuje žilní návrat.
• Vede k lepšímu plnení komor na konci diastoly.

18
2. Fyziologické zvetšení srdce - hypertrofie

• Vytrvalostní trénink
• Dochází ke zvetšení objemu srdecních dutin
  dilatacní hypertrofie. Zvýší se objemová práce
  srdce.
• - Zlepšení kontraktility myokardu zvýšení EF
• Silový, rychlostne silový trénink
• Vede k hypertrofii steny zejména levé komory.
• Zvyšuje se tlaková práce srdce.

19
Hypertrofie srdce

• Dosažení trvá nekolik let. Bežné u vrcholových
  sportovcu u rekreacních výjimecné.
• Vedle fyziologicky zvetšeného srdce se velmi
  casto setkáváme s patologicky zvetšeným srdcem.
• Rozdíl je ve výkonnosti.
• Mnichovský syndrom pitím piva se zvetší objem
  krve roztažení srdce - ischemie.

20
TK

• 1. Silový trénink
• Charakteristické výrazným vzestupem TK
• - Zlepšení (zvetšení) tlakové práce srdce
• Dynamické i izometrické svalové kontrakce vedou
  ke stlacení periferních cév a tím ke zvýšení
  periferního odporu.
• Potreba fixace hrudníku tzv. Valsalvuv efekt.
  Zvyšuje se tím nitrohrudní tlak.

21
Krevní tlak TK

• 2. Vytrvalostní trénink
• Pri práci stoupá systolický tlak, diastolický
  tlak méne pri dlouhotrvající záteži muže i
  klesnout.
• Zretelne vyšší TK je pri práci menšími svalovými
  skupinami než velkými.
• V klidu po vytrvalostním trénink TK rychle klesá
  až mírne pod normální hodnoty.

22
TK

• Na poklesu TK se podílí jednak celková
  ekonomizace cinnosti kardiovaskulárního systému.
• Ale také celkové vegetativní preladení smerem k
  prevaze parasympatiku.
• Pokles muže být až asi o10 torru využít pri
  lécbe hypertenze.
• Oznacuje se jako klidová adaptacní hypotonie.

23
2. Dýchací systém

• Zvyšuje se maximální minutová ventilace pri
  záteži. Je daná DF x DV
• DF (dechová frekvence) z 12 16 dechu/min. až na
  60 i více
• DV (dechový objem) z 0,5 až na 3 l

24
Dýchací systém

• Zlepšení ekonomiky ventilace zvyšuje se
  extrakce kyslíku z alveolárního vzduchu.
• Zvýšená schopnost prijímat kyslík.
• Pokles ventilacního ekvivalentu pro O2
• Na prijetí 1 l O2 stací prodýchat méne
  vzduchu.

25

• Zlepšení arterio-venózní diference
• V klidu 50 ml O2 z 1 l krve
• Pri záteži až 170 ml O2 na 1 l krve

26

• Koncentrace O2 ve vydechovaném vzduchu
• u netrénovaného je okolo 18 extrakce 3 .
• u trénovaného to bývá 1514 extrakce 67
  .

27

• V klidu hlubší a pomalejší dýchání relativní
  zmenšení mrtvého prostoru.
• Zvyšuje se sila a celková výkonnost dýchacích
  svalu.
• Zvyšuje se vitální kapacita plic.

28
Adaptacní zmeny pohybového systému

• 1. Kosti
• zmeny ve složení a strukture. Zvyšuje se obsah
  minerálních látek (zejména vápníku).
• Duležité je zejména jejich zatežování ve smeru
  gravitace (poskoky, beh).
• Dominantní je rust kostí do puberty, vhodným
  zatežováním mužeme vytvorit pevnou kostní hmotu.
• Prevence osteoporózy ve vyšším veku.

29

• 2. Vazivová tkán
• Dochází ke ztloustnutí elastických resp.
  kolagenních vláken.
• Vede k celkovému zvýšení pevnosti vazivových
  struktur, hlavne vazu a šlach.
• Adaptace pomalejší než u svalu problém
  anabolických steroidu mechanické poškození.

30

• 3. Svaly
• A) Adaptace pri rozvoji vytrvalostních PS
• intenzita svalových kontrakcí nižší, nedochází ke
  svalové hypertrofii ani k výraznejšímu zvyšování
  síly
• zvýšení poctu mitochondií
• zvýšení aktivity enzymu energetického
  metabolismu, predevším Krebsova cyklu

31

• A)
• zvyšují se zásoby glykogenu
• duležitou adaptacní zmenou je vyšší schopnost
  využívat pri telesném zatížení vyšší podíl tuku -
  šetrí se glykogen
• pokles podílu rychlých glykolytických vláken,
  menší prumer vláken (lepší difuze O2 z krve do
  mitochondrií)
• - lepší zásobení svalu krví, prostrednictvím
  zvýšením poctu kapilár a lepší redistribuce krve
  ve prospech aktivovaných svalu.

32

• B) Adaptace pri rozvoji rychlostních PS
• zvyšuje se obsah ATP a CP
• zvýšení rychlosti utilizace ATP a CP, rychlejší
  max. využití
• nedochází k signifikantním zmenám v poctu
  rychlých a pomalých sv. vláken?
• zlepšení nervosvalových regulacních procesu
• zlepšení koordinace synergistu a antagonistu

33

• C) Adaptace pri rozvoji silových PS
• - hypertrofie svalových vláken, hlavne
  rychlého typu (aktin a myozin)
• - vyšší aktivita myokinázy (reguluje tvorbu
  ATP z 2 ADP)
• - výrazný nárust silových schopností, závisí
  na charakteru zatížení, intenzite, objemu

34

• - zlepšení nervosvalových regulacních procesu
  schopnost zapojit v urcitém case více motorických
  jednotek
• Motorická jednotka pocet sv. vláken
  inervované jednou motorickou nervovou bunkou.
• - zlepšení vzájemné koordinace synergistu a
  antagonistu

35

• D) Adaptace pri rozvoji rychlostne
  vytrvalostních PS (do 2 min.)
• rozvoj glykolytického metabolické potenciálu
  kosterního svalu (laktát acidóza)
• - lepší utilizace glykogenu, zvyšuje se
  množství glykogenu (superkompenzace)

36
Superkompenzace
37

• D) Adaptace pri rozvoji rychlostne
  vytrvalostních PS (do 2 min.)
• - vyšší aktivita glykolytických enzymu
  (fosforylázy, fosfofruktokinázy,
  laktátdehydrogenázy)
• zvýšení pufrovací kapacity svalu (nárazníkové
  systémy) a vyšší tolerance k laktátu (nízké pH)
• Mezi nárazníkové systémy patrí ionty
• uhlicitanové (bikarbonátové) HCO3, fosforecné,
  bílkoviny
• H HCO-3 ? H2CO3 ? H2O CO2

38
Obecne u všech

• - zlepšení nervosvalových regulacních mech!
• - zlepšení vzájemné koordinace synergistu a
  antagonistu
• - hypertrofii (mimo vytrvalosti)
• - zvýšení svalové síly i vytrvalosti

39
Složení krve

• Zvyšuje se celkové množství krve až o 20 ,
  prevážne na základe zvýšení množství plazmy
  (pokles hematokritu) , ale dochází i k
  absolutnímu zvýšení erytrocytu, leukocytu,
  bílkovin a elektrolytu.
• U sportovcu muže dojít k relativnímu poklesu
  erytrocytu.
• Absolutní hodnoty erytrocytu i hemoglobinu jsou
  zvýšené.

40
To má za následek

• Zlepšuje se transportní kapacita krve
• Zlepšení specifické a nespecifické imunity
• Zlepšení pufrovací kapacity
• Zvýšení funkcní rezervy pro ztráty tekutin
• - trénovaní se zacínají potit dríve a potí se
  víc

41
Vegetativní nervový systém

• Posun vegetativní rovnováhy na stranu
  parasympatiku - vagotonie.
• Typické znaky pokles SFklid, TK, snížení
  frekvence dýchání.
• Pokles koncentrace katecholaminu, zvýšení
  acetylcholinu.
• Snížení poctu betareceptoru, prostrednictvím
  kterých katecholaminy uplatnují svuj vliv na
  srdce.

42

• Prevaha parasympatiku má za následek i rychlejší
  zotavení po telesném zatížení.
• Zvýšená odolnost vuci stresu, únave.

43
Hormonální systém

• Katabolické hormony
• Katecholaminy - nižší vzestup po standardním
  zatížení pozorujeme již po nekolika týdnech. Asi
  po 2.mesících se projeví pokles katecholaminových
  rceptoru.

44
Další katabolické hormony

• ACTH a kortizol - podílí se na tvorbe glukózy v
  játrech (glukoneogeneze).
• Méne výrazný vzestup kortizolu pri standardním
  zatížení kontrastuje s hypertrofií kury
  nadledvin.

45

• Tyreotropní hormon - rídí cinnost štítné žlázy,
  kde nejduležitejším hormonem je tyroxin.
• Stoupá v dobe záteže u trénovaných více než u
  netrénovaných.
• Sportovci mají v klidu vyšší hodnoty
  tyreotropních hormonu než nesportovci.
• Stimulují lipázu dojde k lipolýze tukové
  tkáne s mobilizací VMK a k utilizaci pracujícími
  svaly.

46
Anabolické hormony

• Rustový hormon - se u trénovaných jedincu pri
  stejné intenzite méne zvyšuje jako u
  netrénovaných.
• Pri maximálním zatížení je stejné stoupání
  koncentrace bez ohledu na trénovanost.
• Jeho hladina závisí od intenzity zatížení.
• Jeho proteoanabolický efekt zmírnuje úcinky
  katabolických zátežových hormonu.

47
Další anabolické hormony

• Testosteron - jeho hladina závisí od intenzity
  zatížení.
• Krátkodobé intenzivní zatížení vede ke
  zvýšení, dlouhodobé vytrvalostní zatížení nízké
  intenzity zpravidla vede k jeho poklesu.
• Duležitou úlohu sehrává pri hypertrofii
  svalové tkáne.

48
Nejsilnejší anabolický hormon

• Inzulín
• Projevuje se poklesem hladiny a celkového
  snížení potreby inzulínu. Vysvetluje se to
  zvýšením citlivosti inzulínových receptoru v
  periferních bunkách lécba a prevence diabetu 2.
  typu.

49
Všeobecne k hormonálnímu systému

• Všeobecne mužeme ríci, že hormonální regulace se
  vlivem pravidelného cvicení stává primerenejší,
  úcelnejší a celkove lépe odpovídá na nároky
  telesného zatížení.

50
Imunitní systém

• Príznivý vliv PA na imunitní systém a celkovou
  obranyschopnost organismu závisí od intenzity
  zatížení.
• Nižší intenzita príznivý úcinek, zatím co
  extrémní trénink muže naopak vést k oslabení.

51
Na zlepšení obranyschopnosti se podílí

• zmnožení B a T lymfocytu, vcetne zrychlení jejich
  transformace pri tvorbe protilátek a zvýšení
  cytostatické aktivity (T-lymfocyty)
• zvýšení hladiny interferonu (brání šírení viru na
  další bunky)
• zvýšení fagocytární aktivity.

52
Psychické zmeny

• Projevují se zmeny v emocionálním chování, které
  spocívají hlavne v potlacení negativních emocí.
• Snižuje se psychické napetí, úzkost a
• deprese.
• Zlepšení sebevedomí a predstava o vlastní osobe.
  
• Podporuje koncentraci a tvorivou aktivitu.

53

• Pri intenzivní pohybové cinnosti dochází ke
  zvýšení endorfinu, což vyvolává príjemné pocity a
  tlumí bolest.