EKONOMIE

1
EKONOMIE
Ing. Mgr. Radim Bacuvcík, Ph.D. U44-209 bacuvcik_at_
fmk.utb.cz www.bacuvcik.com
2
Nápln prednášek
1. Úvod do ekonomie, ekonomie jako veda 2.
Ekonomické názory starovekých a stredovekých
myslitelu Trh a tržní mechanismus 3.
Merkantilismus (Thomas Mun, William Petty)
Platební a obchodní bilance 4. Filozofové
prirozených zákonu a fyziokraté (John Locke,
David Hume) Inflace a její merení 5. Klasická
politická ekonomie (Adam Smith, David Ricardo, J.
S. Mill) Smena a bohatství 6. Francouzský
socialismus (Henry de Saint-Simon) 7. Karl Marx
Klasifikace ekonomických systému 8.
Marginalistická revoluce - Lausanská,
Cambridgeská a Rakouská škola Teorie mezního
užitku, Teorie zamestnanosti, Teorie penez,
Hospodárský cyklus 9. Keynesiánství (John
Maynard Keynes) Nezamestnanost, Domácí
produkt 10. Chicagská škola (Milton Friedman)
Bankovní soustava, tvorba penez, monetární
politika
3
Ekonomie jako veda
4
Co je ekonomie?
Faktem je, že ekonomie je ve své podstate paveda
(podobne jako treba jazykoveda). Stejne jako
mluvená rec, reálná ekonomika se vyvíjí interakcí
obrovského množství lidí a stretem jejich
ruznorodých zájmu do nichž zasahuje
nezanedbatelným vlivem i príroda, které nejdou
popsat jednoduchou formulkou, podle níž by se dal
jednoznacne urcit budoucí vývoj (natožpak ten
vývoj dokonce rídit). Samotný fakt, že v
ekonomické "vede" existují spousty, nekdy se i
navzájem zcela popírajících teorií, je
jednoznacným dukazem, že ekonomie je astronomicky
vzdálená nejaké exaktní vede. Na rozdíl od
jazykovedcu, kterí jsou celkem neškodní, ale
ekonomové svou sebevedomou a zpupnou snahou rídit
ekonomiku velmi casto hodne škodí mnoha
lidem. DrNo, diskuze na idnes.cz
5
Ekonomie jako veda
ekonomika
ekonomie
- veda studující tyto prvky a vazby (hospodárský
kolobeh)
- hospodárství
- systém ekonomických prvku a vazeb mezi nimi
- veda o hospodárské cinnosti
- smena výrobních faktoru a finální produkce
- veda o tom, jak se clovek rozhoduje v
ekonomických situacích (homo economicus)
Xenofon, žák Sokratuv (430 - 350 pr. n. l.)
Oikonomikos
6
Hospodárství
firmy
produkty
výrobní faktory
domácnosti
verejný sektor
neziskový sektor
sektor domácností
komercní sektor
7
Ekonomická veda
Klasifikace ved
živá príroda
prírodní
biologie, botanika, zoologie
neživá príroda
Vedy
fyzika, chemie
duchovedné
teologie, estetika
humanitní
spolecenskovedné
sociologie, ekonomie
Vedy nomotetické (zkoumající zákonitosti) a
idiografické (popisující jedinecné skutecnosti -
historicky zamerené)
Vedy empiricko-popisné, teoreticko-syntetizující
a matematizující
8
Ekonomie není veda exaktní
- k overení hypotéz nelze v hospodárství provádet
experimenty
- ekonomické situace jsou jedinecné, neopakují se
- v každé ekonomické situaci pusobí spousta
okolních faktoru, mnohé jsou neuvedomované nebo
presne nepopsatelné
- ekonomické teorie popisují abstraktní situace
(napr. vztah dvou faktoru - ceteris paribus)
- ekonomické teorie mohou popsat urcitou situaci,
nemohou ji samy o sobe vyrešit
Ekonomie je veda politická
- ekonomie se zabývá jevy, které mají velký dopad
na životy lidí (jejich blahobyt - inflace,
nezamestnanost)
- ovlivnování techto jevu je otázkou politickou
(a jejich stav je otázkou kariéry politiku a
jejich zvolení ci nezvolení)
9
Laické a odborné ekonomické myšlení
Ekonomická veda
Homo economicus
- zkoumá ekonomické procesy a formuluje teorie
- maximalizuje výnosy a minimalizuje náklady
- ekonomické myšlení není jednotné - pluralita
paradigmat (napr. neoklasická a keynesiánská
ekonomie)
- hledá ekonomicky optimální varianty
- porovnává nabídku a poptávku
- každý ekonomický model (myšlenkový systém je
pouze abstrakcí)
- používá selský rozum
- v ekonomické realite neexistuje jediné správné
rešení
10
Definice ekonomické vedy
1. Ekonomie jako veda o bohatství
- v cem spocívá bohatství národa? (merkantilisté
zásoba drahých kovu, aktivní bilance zahranicního
obchodu Adam Smith Pojednání o podstate a
puvodu bohatství národu)
2. Ekonomie jako veda o základech spolecenských
vztahu
- Karl Marx - povaha základních spolecenských
vztahu je ekonomická - jak lidé vyrábejí,
spotrebovávají, smenují a organizují rozdelování
3. Ekonomie jako veda o smene a volbe
- zdroje jsou omezené, zatímco potreby a prání
jsou neomezené - zdroje je treba alokovat tak,
aby docházelo k maximalizaci užitku
11
Definice ekonomické vedy
Ekonomie zkoumá, jak spolecnosti rozhodují o
využití výrobních zdroju, které mají alternativní
užití, k výrobe ruzných komodit a jak rozhodují o
jejich rozdelení mezi ruzné skupiny P.
Samuelson, W. Nordhaus Ekonomie, Praha Svoboda,
1991, str. 13
12
Charakteristiky ekonomické vedy
- zkoumá a popisuje reálné hospodárské jevy,
vytvárí ekonomické teorie
Pozitivní ekonomie
Normativní ekonomie
- na základne pozitivních teorií dává doporucení
jednotlivcum a skupinám, jak se chovat -
realizace názoru ekonoma není výsledkem vedecké
analýzy
13
Charakteristiky ekonomické vedy
- zkoumá obecné jevy a její závery mají
univerzální platnost (napr. vztah inflace a
nezamestnanosti)
Cistá ekonomie
Aplikovaná ekonomie
- reší konkrétní problémy ekonomické praxe -
napr. vliv investicních pobídek pro zahranicní
investory, vliv konkrétních opatrení politiky
zamestnanosti, specifika rízení ekonomického
rozvoje tretího sveta atd.
14
Charakteristiky ekonomické vedy
- zkoumá ekonomické jevy z pohledu prvku
hospodárství - domácností a jednotlivcu zkoumá
svet abstrahovaných, ideálních jevu
Mikroekonomie
Makroekonomie
- zkoumá ekonomické jevy z hlediska hospodárství
jako celku, používá agregované veliciny zkoumá
svet skutecných jevu
Hospodárství jako celek je možno plne pochopit
pouze syntézou obou pohledu
15
Základní problémy ekonomické vedy v dejinách
ekonomického myšlení
Hodnota a cena - cím je urcena hodnota statku a
jaký to má vztah k cene Uspokojování potreb a
rust bohatství - výrobní faktory a jejich
využívání - co, jak a pro koho vyrábet Peníze
(jejich povaha) a úrok - co vyjadrují peníze a
jak je možné s nimi obchodovat Svoboda volby vs.
regulace ekonomiky - prerozdelování, zajištení
verejných statku Zlo, dobro, sobeckost,
altruismus - existuje ekonomie dobra a zla?
Vyplácí se dobro, nebo je dobro mimo ekonomický
kalkul? Je lidstvu vrozena sobeckost? A lze ji
ospravedlnit, má-li za následek obecné dobro?
16
Starorectí filozofové a scholastikové

• ekonomické myšlenky starých filozofu jsou
  soucástí jejich filozofie nebo etiky - hledání
  lidských a spolecenských hodnot
• hodnotící soudy o tom, jak by ekonomické
  usporádání melo vypadat - souvislost s politikou,
  morálkou, spolecenským usporádáním - nejde o
  analýzu, ale ideje
• hédonistický princip (Epikuros - clovek
  maximalizuje individuální blaho - maximalizuje
  slasti a minimalizuje strasti - na pozadí
  koncepce cloveka ekonomického) x princip obecného
  blaha (lidé jsou ve svých potrebách stejní a je
  treba autority, která pro ne zajistí obecné blaho
  - stát - napr. Platón)

17
Stret filozofie stoiku a hédonistu

• Spor Vyplácí se dobro? Prináší nám dobré skutky
  nejakou protihodnotu? Vyrovnává se vysílané a
  prijímané dobro?
• Stoikové dobro (dodržení pravidel) a príjemnost
  (subjektivní užitek) spolu nesouvisejí. Clovek
  má konat dobro (cili posuzuje se jen to, zda
  dodrží pravidla) a neohlížet se na to, zda mu to
  prinese užitek - výsledek je vecí Osudu. Pokud by
  se clovek zachoval nemorálne a prineslo by mu to
  užitek, nemohl by z toho mít uspokojení.
• Hédonisté (zejména Epikuros) dobro a pravidla
  nejsou exogenne dány. Dobrota spocívá v dusledku
  skutku - tedy v užitku (subjektivního - zdrojem
  je tedy sobeckost a prostredkem vypocítavost -
  což platí obecne snad mimo prátelství). Dobré
  (tedy morální) je to, co zvýší užitek - telesný i
  intelektuální

18
Stret filozofie stoiku a hédonistu

• Analýzu této polarity v antické filozofii podává
  Adam Smith ve svém díle Theory of Moral
  Sentiments
• Vidí v tom klícový rozpor antické filozofie i
  soudobých ekonomických prístupu - na jedné strane
  omezenost pravidly (napr. rozpoctem) a na druhé
  egoismus jako hnací motor cloveka ekonomického
• Smith sám se ve svém díle považoval za stoika a
  obdivoval, jak se tento smer dokázal osvobodit od
  užitku
• Dnes je naopak Smith považován za zakladatele
  klasické ekonomie, která za své ústrední téma
  bere maximalizaci subjektivního užitku, která
  povede i k maximalizaci obecného blaha
  (neviditelná ruka trhu)
• Maximalizace užitku - utilitarismus - J.S.Mill -
  matematizace hédonismu do teorie nabídky a
  poptávky

19
Platón (427 - 347 pr. n. l.)

• Názory na podobu spolecnosti ve spisu Republika
  (370 pr. n. l)
• Utopická predstava ideálního státu
• Ideální stát 3 spolecenské vrstvy -
  vládci (politici), vojáci, pracující lidé
  (rolníci a remeslníci) dve horní trídy
  nemají mít soukromé vlastnictví - bohatství
  korumpuje
• Proti demokracii - ta vede k narustání
  majetkových rozdílu a ústí v tyranii - vládu
  populárního jedince, který si koupí nebo získá
  oblibu lidí
• Oligarchická vláda prirozených kast mela být
  zárukou stability a porádku tyto trídy jsou dány
  predevším dedicne (lepší rodiny)

20
Platón (427 - 347 pr. n. l.)

• Prirozená delba práce - mezi lidmi jsou prirozené
  rozdíly, každý má nadání k jiným cinnostem a také
  k jinému postavení
• Kartalistické pojetí penez - peníze nejsou zboží,
  ale pouhý symbol stvorený a garantovaný státem -
  je jedno, z ceho jsou vyrobeny
• jeho predstava ideálního systému je v podstate
  komunistická vládci a vojáci se nemají ženit a
  vychovávat deti (ty jsou svereny instituci),
  nemají majetek, který má pouze nejnižší vrstva
  (podobne Orwell 1984), žijí komunitárne, jsou si
  rovni

21
Aristotelés (384 - 322 pr.n.l)

• Ekonomické názory v dílech Politika a Etika
  Nikomachova - témata ekonomických úvah
  stát a vlastnictví, smena a ceny, peníze a úrok
• Platónovu utopii vrací k reálnejším tématum,
  neodmítal princip obecného blaha, byl ale
  príznivce demokracie a soukromého vlastnictví

• soukromé vlastnictví muže nabývat prirozených i
  neprirozených forem - prirozené slouží hospodári,
  aby sobe a své rodine zajistil živobytí
  (zemedelci) neprirozené vede k hromadení
  penežního bohatství (obchodníci)
• rozlišuje ekonomiku (cílem je výroba zboží,
  predevším zemedelství) a chrematistiku (penežní
  zisky, obchodníci)

22
Aristotelés (384 - 322 pr.n.l)

• Jako první formuloval princip ekvivalence smeny -
  to, co se smenuje, musí být v nejakém ohledu
  stejné - nemuže to ale být užitecnost (pak by
  smena nemela smysl), ale objektivne-nákladove
  chápaná hodnota
• Spravedlivá cena - smena má být spravedlivá,
  urcená na trhu bez jakéhokoliv nátlaku, nicméne
  je spravedlivá v rovine morální, vyhovující
  etickým normám spolecnosti - predpokládá tedy, že
  zboží má jakousi vnitrní hodnotu

23
Aristotelés (384 - 322 pr.n.l)

• Peníze usnadnují smenu, ale neuchovávají hodnotu
  - proto nemá smysl požadovat úrok za jejich
  pujcení
• Prirozené a neprirozené používání penez -
  pujcování penez na úrok (lichva) je morálne
  odsouzeníhodné, protože smena má být ekvivalentní
  (peníze jsou sterilní - nemužou se zvetšovat) -
  zákon by mel lichvu zakázat
• Nerozlišuje peníze a kapitál (není sterilní, ale
  produktivní) - tehdejší spolecnost nebyla
  kapitalistická, ale agrární - prevažovali drobní
  rolníci a remeslníci, kterí si pujcovali v dobe
  neúrody, aby mohli prežít, když to nemohli
  splatit, byli prodání do otroctví

24
Stredovecí scholastikové

• Jediní filosofové své doby, jejichž morální
  filozofie (zájem o etické hodnoty) obsahovala
  ekonomické úvahy
• Cítili se být spíše cleny církve, než národa
• Ekonomické myšlení smesí aristotelovské filosofie
  a krestanské etiky

25
Tomáš Akvinský (1225 - 1274)

• Nejvetší stredoveký katolický filosof,
  ovlivnený Aristotelem
• Summa Theologica (okolo 1270)
  - liberální názory na stát
• Moc vládce pochází od lidu a je urcena
  pro lid (myšlenka kontrastuje
  s pozdejšími názory merkantilistu a pripomíná
  liberály 18. století).
• Nejvyšším cílem státu je obecní blaho - zejména
  ochrana spravedlnosti a vlastnictví
• Soukromé vlastnictví podporuje dobrou péci o
  majetek a udržuje spolecenský rád a stabilitu

26
Tomáš Akvinský (1225 - 1274)

• Cena z morálního hlediska - je nemorální prodávat
  zboží za vyšší cenu, než je jeho hodnota (urcená
  vyšší autoritou) - nikdo by nemel prodávat nic
  dráž, aby si pak žil nad pomery bežné v jeho
  spolecenské tríde
• Bible obchod je hríšná touha po obohacení
  (Ježíš Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli
  bohác vstoupí do království nebeského). Akvinský
  obchod je užitecný, ale zisk nesmí tvorit víc než
  na bežné potreby obchodníka.
• Úrok je stále špatný, ale lze pripustit odmenu za
  pujcování neceho, co prináší užitek - napr.
  pronájem hospodárství - hospodárství je plodné,
  peníze nikoliv, ty jsou sterilní - nevidí tedy
  analogii mezi statkem a penezi, za které se ten
  statek dá porídit

27
Pojetí úroku - srovnání

• Starý zákon pro Židy platí zákaz pobírání úroku
  od jejich bratru - Židu.
• Svému bratru nebudeš pujcovat na úrok, na žádný
  úrok ani za stríbro ani za pokrm ani za cokoli,
  co se pujcuje na úrok. Cizinci mužeš pujcovat na
  úrok, ale svému bratru na úrok pujcovat nesmíš,
  aby ti Hospodin, tvuj Buh, požehnal ve všem, k
  cemu priloží svou ruku na zemi, kterou jdeš
  obsadit. (Deuteronomium 23,20-21)
• Šlo predevším o sociální nástroj - kdo je v
  obtížích a musí si pujcit, nemá být zatížen
  úrokem pujcování k investicním úcelum bylo
  neznámé
• Krestané tento zákaz prebrali, dlouho bylo
  pujcování na úrok zakázáno a verejne trestáno
  bez nej to ovšem nejde, a tak krestanské autority
  povolily (ci prirknuly) pujcování na úrok práve
  Židum (které považovaly za necistý národ) - jedno
  z mála povolání, které mohli Židé ve stredoveku
  provozovat

28
Pojetí práce - srovnání

• Platón manuální práce je vhodná jen pro otroky.
  Práce je sice nezbytná pro prežití, ale mají se
  jí venovat jen nižší trídy - elita se má venovat
  záležitostem duchovním - umení, filozofii,
  politice (ctenou vlastností je zahálka, schólé,
  prázdnení). Podle Aristotela je práce dokonce
  zkorumpovaná ztráta casu, která lidem pouze
  ztežuje cestu k pravé ctnosti.
• Jde vlastne o pojetí blízké dnešku - težká práce
  prenechána strojum (starovecí otroci), lidé stále
  více vykonávají intelektuální cinnosti.
• Starý zákon považuje práci za poslání cloveka,
  požehnání.
• Zchudne, kdo pracuje zahálcivou dlaní, kdežto
  pilné jejich ruka obohatí (...) Sladký je spánek
  toho, kdo pracuje, at jí málo nebo mnoho, ale
  bohácovi nedopreje spánku sytost (...) Kdo sází a
  kdo zalévá, patrí k sobe, ale každý podle vlastní
  práce obdrží svou odmenu (...) Lenocha usmrtí
  choutky, nebot jeho ruce odmítají práci.

29
Trh a tržní mechanismus
- místo stretávání nabídky a poptávky
Trh
Tržní mechanismus
- proces stretávání se a vyrovnávání se prvku
trhu - obsah trhu
Prvky tržního mechanismu
- tržní subjekty - nabídka - poptávka - tržní
cena - tržní konkurence
30
Nabídka a poptávka - rovnovážná cena
N
P
cena zboží
p
q
množství zboží - pocet obchodovaných jednotek
Tržní poptávka
Tržní nabídka
Tržní rovnováha
31
Zákon klesající poptávky
cena
A - vyšší cena, menší poptávané množství
p1
B - nižší cena, vyšší poptávané množství
p2
q1
q2
pocet
- poptávka individuální, tržní, agregátní
- poptávka a poptávané množství
32
Nabídka
cena
p1
A - vyšší cena, vyšší nabízené množství
B - nižší cena, nižší nabízené množství
p2
q1
q2
pocet
- nabídka individuální, tržní, agregátní
- nabídka a nabízené množství
33
Merkantilisté a merkantilismus

• první buržoazní ekonomická teorie - jde spíše o
  soubor doktrín, ne o ucelený systém
• Evropa v období pocátku rozpadu feudalismu (16.
  století), hlavne v 17. a 18. století
• doba vzniku centralizovaných národnostních státu,
  kolonialismu, budování impérií - nejvetší ohlas
  merkantilismu a Anglii a Francii
• ekonomický nacionalismus - sledování národních
  zájmu - zvetšení národního bohatství -
  merkantilisté byli vetšinou státníci nebo
  obchodníci se zkušenostmi z obchodu
• Mercator (lat.) obchodník, Mercurius - rímský
  buh obchodu

34
Merkantilismus

• Doktrína obchodní bilance
• obecné blaho není dáno štestím lidí, ale silou
  monarchie (státní poklad musí rust rychleji než
  státní poklad ostatních)
• peníze zvetšují národní bohatství - hlavním
  zdrojem rustu bohatství národa je zahranicní
  obchod - nejde ovšem o mezinárodní delbu práce,
  ale o aktivní bilanci (vyveze se víc zboží,
  prijde víc penez drahých kovu)
• mezinárodní obchod je hra s nulovým souctem -
  celkové bohatství národu je dané a jen se
  presouvá od jednoho k druhému - jeden vždy musí
  vydelat a druhý prodelat
• metalistické chápání penez - peníze uchovávají
  hodnotu

35
Merkantilismus

• Obchodní ochranárství a exportní monopoly
• je potreba dovážet levné suroviny (a potraviny) a
  vyvážet zboží s vysokou pridanou hodnotou - vývoz
  domácí práce, dovoz levných základních životních
  potreb (gtgtgt likvidace domácích zemedelcu, podpora
  remesel - vyšší pridaná hodnota)
• zákaz vývozu surovin a penez
• vysoká dovozní cla, subvence na vývoz, exportní
  monopoly (britsko-holandská Východoindická
  spolecnost - koloniální obchod s Indií),
  navigacní akta (Britská navigacní akta - zákaz
  dopravy zboží na ostrovy na jiných než anglických
  lodích)

36
Merkantilismus

• Mzdy, populace a spotreba
• státní podpora a zakládání manufaktur - podpora
  výroby
• vysoké mzdy prekážkou exportu - zdražují tuzemské
  zboží a vyvolávají domácí spotrebu (co se
  spotrebuje, nevyveze se)
• detská práce jako levný zdroj pracovní síly i
  príprava budoucích výkonných a levných delníku
• podpora populacního rustu (vc. imigrace) - více
  výrobní síly (která ovšem pracuje za minimální
  mzdu pokrývající základní životní potreby)

37
Merkantilismus ve Francii

• na dvore francouzského krále Ludvíka XIV
• francouzské kolonie Louisiana, Kanada, Indie,
  Indonésie
• Jean-Baptiste Colbert (1619 - 1683)
• - ekonom, právník a ministr financí
• - autor mnoha obcanských, trestních, obchodních
  a jiných narízení, která prispela k sjednocení
  zákonodárství ve Francii
• - podpora vzniku obchodních spolecností pro
  styk se zámorím a kolonizaci Kanady a
  Lousiany
• - 1666 založil Akademii ved
• - francouzská varianta merkantilismu -
  colbertismus zvýšení státních príjmu pomocí
  zakládání královských manufaktur, výroby a
  obchodování

38
Merkantilismus v Anglii

• Thomas Mun (1571 - 1641)
• - reditel Východoindické spolecnosti
• - Pojednání o obchodu Anglie s východní
  Indií (1601)
• - Bohatství Anglie ze zahranicního obchodu.

- další ekonomické školy vesmes názory
merkantilistu odmítly, ale napr. John M. Keynes
prohlásil, že merkantilismus pusobil blahodárne
na ekonomický rozvoj, protože prísun penez do
hospodárství oživoval poptávku a stimuloval výrobu
39
Platební bilance a obchodní bilance
- platební bilance platební transakce ekonomiky
se zahranicím v daném období - platby do
zahranicí a platby ze zahranicí - soucásti
platební bilance bežný úcet (jeho soucástí je
obchodní bilance), kapitálový úcet, financní úcet
a zmena devizových rezerv - jeden z
nejduležitejších makroekonomických ukazatelu -
prostrednictvím obchodní bilance vstupuje také do
HDP
40
Struktura platební bilance

• Vychází z Prírucky k sestavování platební
  bilance MMF
• Bežný úcet zachycuje toky zboží (vývoz a dovoz)
  a služeb (príjmy a výdaje z dopravních služeb,
  cestovního ruchu a ostatních obchodních a
  neobchodních služeb), výnosy z kapitálu, investic
  a práce (úroky, dividendy, reinvestované zisky,
  pracovní príjmy) ad.
• Kapitálový úcet tvorí prevody kapitálového
  charakteru související s migrací obyvatelstva,
  promíjením dluhu, vlastnickými právy k fixním
  aktivum (napr. investicní granty) a prevody
  nevyrobených, nefinancních hmotných aktiv (napr.
  puda - pozemky pro zastupitelské úrady) a
  nehmotných práv (patenty, licence, autorská
  práva)
• Financní úcet zahrnuje transakce spojené se
  vznikem, zánikem a zmenou vlastnictví financních
  aktiv a pasiv vlády a soukromé sféry ve vztahu k
  zahranicí. Clení se na prímé investice (základní
  kapitál a ostatní kapitál), portfoliové investice
  majetkového a dluhového charakteru, financní
  deriváty a ostatní investice.
• Devizové rezervy predstavují zahranicní aktiva
  CNB (vklady v zahranicních bankách, poskytnuté
  úvery, zásoba zahranicních cenných papíru, zlata
  a valut, SDR, rezervní pozice u MMF), snadno
  mobilizovatelná predevším jako zdroj prímého
  financování platební nerovnováhy i neprímé
  regulace prostrednictvím intervencí na devizovém
  trhu.
• Chyby a opomenutí jsou dopoctovou položkou mezi
  výsledným saldem bežného, kapitálového a
  financního úctu na jedné strane a zmenou
  devizových rezerv na strane druhé, predstavují
  saldo neidentifikovaných toku v bežném,
  kapitálovém a financním úctu.

41
Struktura platební bilance
Bežný úcet
Obchodní bilance zboží
() Vývoz zboží
(-) Dovoz zboží
Bilance služeb
() Príjmy ze služeb (doprava, cestovní ruch,
ostatní)
(-) Výdaje za služby (doprava, cestovní ruch,
ostatní)
Bilance duchodu a prevodu
() Duchody ze zahranicí (mzdy, úroky, dividendy)
(-) Duchody do zahranicí
() Jednostranné prevody ze zahranicí (bez
protihod. - dary, výživné, penze, zahr. pomoc)
(-) Jednostranné prevody do zahranicí
Ostatní
Financní úcet
() Investice ze zahranicí (prímé
investicezajištující vlastnickou kontrolu nad
podnikem, portfolio investicenákupy cenných
papíru, ostatnípujcky, vklady do bank)
(-) Investice do zahranicí
Chyby a opomenutí
Zmena devizových rezerv - soucet ABC s opacným
znaménkem - platební bilance je úcetne vyrovnaná
42
Platební bilance CR 2008 (mil. Kc)
C. Financní úcet 151 187
Prímé investice 150 438
v zahranicí -32 358
zahranicní v tuzemsku 182 796
Portfoliové investice -9 145
aktiva -4 456
pasíva -4 689
Financní deriváty -14 000
aktiva 36 031
pasíva -50 032
Ostatní investice 23 895
aktiva -84 328
pasíva 108 223
D. Saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly -28 244
Celkem A, B, C a D 40 111
E. Zmena devizových rezerv (-nárust) -40 111
Celkem A, B, C, D a E 0
A. Bežný úcet -113 858
Obchodní bilance 103 232
vývoz 2 465 400
dovoz 2 362 168
Bilance služeb 91 992
príjmy 377 343
výdaje 295 351
Bilance výnosu -288 842
výnosy 135 611
náklady 424 453
Bežné prevody -10 240
príjmy 46 410
výdaje 85 481
B. Kapitálový úcet 31 027
príjmy 46 410
výdaje 15 383
43
Rovnováha platební bilance
- je-li menový kurz volne pohyblivý, ekonomika
samovolne smeruje k rovnováze platební bilance -
vyrovnání bežného a financního úctu (? úcetní
vyrovnání platební bilance)
1. Importéri dovezou (prodají) zboží za 1 bil.
Kc, exportéri ovšem vyvezou zboží jen za 900 mld.
Kc. Bežný úcet má saldo 100 mld. Na menových
trzích chtejí dovozci prodat nadbytecných 100
mld. Kc ( nakoupit cizí menu v této hodnote)
2. Pokud tuto nerovnováhu nevyrovná napr.
financní úcet (tzn. pokud zahranicní investori
nechtejí nakoupit tuzemská aktiva za onech 100
mld. Kc), nabídka korun bude prevyšovat poptávku
a její cena vzhledem k jiným menám klesne -
koruna depreciuje (znehodocuje se - napr. za 1
EUR bylo 25 Kc, ted bude 30). 3. To zároven
zlevnuje tuzemské zboží na zahranicních trzích
(zboží za 25 Kc, které se v Nemecku prodávalo za
1 EUR, se nyní muže prodávat za 0,83 EUR) -
zvyšují se vývozy a obchodní bilance (bežný úcet)
se dostává do rovnováhy
... to funguje za predpokladu volného kurzu meny
- v opacném prípade musí být nerovnováha platební
bilance vyrovnávána zmenou devizových rezerv
(centrální bankou)
44
Financní úcet platební bilance
- financní úcet platební bilance závisí predevším
na úrokovém diferenciálu
- pokud je úroková míra z bankovních vkladu v
Cesku 6 a v Nemecku 10 , investori ze Ceska
budou své vklady ukládat v Nemecku - dojde k
prílivu ceského kapitálu do Nemecka - roste
prebytek na financním úctu Nemecka
- podstatný vliv má hospodárská politika (menové
kurzy vyhlašované centrální bankou, úrocení
vládních dluhopisu) - to dále souvisí s ratingem
zeme (loni StandardPoors zvýšila rating CR z A
na AA-, což mimo jiné vedlo k posílení koruny
napr. rating Recka je CCC)
45
Vývoj zahranicního obchodu CR (mld. Kc)
Období Vývoz Dovoz Bilance
1993 421,6 426,1 -4,5
1994 458,8 498,4 -39,5
1995 566,2 665,7 -99,6
1996 601,7 754,7 -153,0
1997 709,3 859,7 -150,5
1998 834,2 914,5 -80,2
1999 908,8 973,2 -64,4
2000 1 121,1 1 241,9 -120,8
2001 1 268,1 1 385,6 -117,4
2002 1 254,9 1 325,7 -70,8
2003 1 370,9 1 440,7 -69,8
2004 1 722,7 1 749,1 -26,4
2005 1 867,6 1 830,0 38,6
2006 2 144,6 2 104,8 39,8
2007 2 479,2 2 391,3 87,9
Období Vývoz Dovoz Bilance
2008 2 473,7 2 406,5 67,3
2009 2 138,6 1 989,0 149,6
2010 2 532,8 2 411,6 121,2
2011 2 770,8 2 573,2 197,6
7.2012 10,3 4,2










46
Zahranicní dluh a státní dluh
- zadluženost zeme vuci zahranicí ? státní dluh
- dluh domácích osob vuci zahranicním osobám -
nejde zpravidla o dluh státu, ale tuzemských firem
- zahranicní dluh zahranicní investori ukládají
do ceských bank (ty je pujcují ceským podnikum)
nebo nakupují dluhopisy ceských firem (ty za ne
investují do svého rozvoje) - ceská ekonomika
splácí tento dluh a jeho úroky
- státní dluh (vnitrní) státní rozpocet má
schodek (stát na svých výdajích zaplatí více, než
vybere na daních), stát vydá dluhopisy a ty si
nakoupí ceské banky a podniky (nejjistejší forma
vkladu - je garantována návratnost) - ceský stát
dluží ceským osobám
- jen málokdy si stát pujcuje na pokrytí schodku
rozpoctu v zahranicí (MMF, Svetová banka, EU -
povodne, bankrot) - zahranicní investori však
mohou kupovat státní dluhopisy
47
Predchudci klasické ekonomie a fyziokraté

• Predchudci klasické ekonomie navazují na
  merkantilisty
• William Petty (1623 - 1687) a Richard Cantillon
  (1680 - 1734)
• Posun ekonomického myšlení - zmeny v chápání
  vztahu mezi národy a mezi jednotlivcem a státem
• Nahrazení státní regulace (merkantilismus) volným
  trhem
• Kameralisté - akademická vetev tohoto
  myšlenkového proudu (poprvé ekonomická pre-veda
  na akademické pude)

48
William Petty (1623 - 1687)

• Námorník, vojenský lékar, vynálezce,
  profesor hudby
• Politická aritmetika - predchudce moderní
  statistiky
• Pracovní teorie hodnoty Prirozená cena zboží
  - vnitrní hodnota délka casu výroby a
  doprava na trh - se projeví jako cena zboží na
  trhu pozdeji doplnil, že druhým zdrojem je puda
• Teorie úroku - úrok je odvozen od pozemkové renty
  (z dlouhodobého hlediska - vzniká jen díky jejímu
  pusobení) - jinak by vlastníci penez nenakupovali
  pudu, ale pujcovali by na úrok (narozdíl od
  predchudcu už nereší morální stránku veci)

49
Richard Cantillon (1680 - 1734)

• Anglican žijící ve Francii, bankér, ekonomický
  teoretik
• Nekteré názory blízké merkantilismu - státní
  regulace zahranicního obchodu, drahé kovy jako
  nejlepší rezerva - presto považován za predchudce
  klasické ekonomie
• Teorie ceny - cena normální (prirozená - práce
  puda) a tržní (mení se pusobením nabídky a
  poptávky)
• Teorie penez Cantillonuv efekt - úcinek penez
  závisí na tom, komu prijdou do rukou - pokud
  pocházejí z dolu, které jsou v soukromých rukou
  (Španelsko 16. století - zlato a stríbro z
  amerických dolu), jdou na spotrebu delníku a
  majitelu a zvyšují inflaci, pokud pocházejí z
  aktivní obchodní bilance (vývoz zboží, dovoz
  drahých kovu), jdou na investice a prispívají k
  rustu obchodu

50
Fyziokraté

• Francie poloviny 18. století
• První skutecná ekonomická škola - pocátek
  vydelení ekonomie jako samostatné vedecké
  disciplíny
• Odmítnutí merkantilismu - Aristotelova
  ekvivalence smeny - obchod nezvýší bohatství
  zeme, protože se pouze smenuje jedna hodnota za
  druhou, stejne velkou
• Laissez faire, laissez passer! (Nechte být,
  nechte plynout)
• Ekonomický systém je samoobnovující a
  samoregulující se kolobeh (podobný prírode)
  ekonomická rovnováha
• Spolecenské trídy jsou navzájem ekonomicky
  spojené a závislé jedna na druhé - v harmonii
• Pouze spojení práce s pudou (zemedelství) dokáže
  vytvorit cistý produkt - vetší hodnotu, než byla
  vložena

51
Francois Quesnay (1694 - 1774)

• Predchudce statistiku a ekonometru
• Dílo Ekonomická tabulka - nová metoda
  v ekonomii, popisující a
  analyzující meziodvetvové vztahy
• Adam Smith odmítl ekonomickou tabulku a prirozené
  zákony - její význam objevil až Karel Marx
  (pol.19.stol.) - inspirace reprodukcních schémat

Anne Robert Turgot (1727 - 1781)

• Ministr financí Ludvíka XVI.
• Sdílel ideál prirozeného rádu, liberalismus
• Produktivní je nejen zemedelství, ale i obchod a
  prumysl
• kapitál produktivní výrobní faktor, úrok
  dusledek produktivnosti

52
Filozofové prirozených zákonu

• John Locke, David Hume - clovek disponuje
  prirozenými právy, která jsou výše než stát
  nebo vrchnost - právo na život, právo na svobodu
  a právo na vlastnictví (myšlenka do té doby
  kacírská, nebot to znamená, že clovek tu není pro
  stát, ale stát pro cloveka)
• Prirozené normální, nikoliv spravedlivé (jako
  napr. u scholastiku - nejde tedy o
  eticko-normativní prístup)
• Lidská spolecnost jako organismus, prirozený rád
  (prirozené zákony) - ahistorický prístup
  Spolecnost je navždy a všude rízena a ovládána
  stejnými zákony zákony, které jsou zakoreneny v
  povaze cloveka
• Souvislost s myšlenkami osvícenství a liberalismu
• x Thomas Hobbes Leviathan (1651) - pro cloveka
  je prirozený egoismus vedoucí k anarchii, proto
  je nutný silný stát, vudce, který dá spolecnosti
  rád (viz Platón)

53
John Locke (1632 1704)

• Soukromé vlastnictví jako prirozené právo
• 1690 eseje O obcanské vláde
• všichni lidé jsou si rovni a že tudíž pudu
  a jiné panenské zdroje prírody mají všichni
  sdílet rovným dílem
• zároven však má clovek výlucné právo na plody
  své práce
• prirozené je i dedictví - precházení majetku z
  otce na syna
• formuloval základy kvantitativní teorie penez,
  kterou pozdeji dopracoval David Hume

54
David Hume (1711 - 1776)

• Politické rozpravy (1752) soubor esejí O
  penezích, O žárlivosti obchodu
• Považován za hlavního autora Kvantitativní teorie
  penez

• Teorém Neutralita penez Zvýšení penez v obehu
  se nakonec vždy promítne do zvýšení cen (bez
  ohledu na to, do cích rukou peníze pricházejí)
  ... za predpokladu, že výrobní zdroje jsou plne
  využívány (poprení Cantillonova efektu)
• Kdyby každý clovek najednou získal dvakrát víc
  penez, nezvýšilo by se nicí bohatství - ceny
  všeho (jakož i mzdy) by se zdvojnásobily

55
David Hume (1711 - 1776)

• odhalení klamnosti merkantilistické doktríny -
  Mechanismus toku drahých kovu (specie flow
  machanism) - když do zeme pricházejí drahé kovy,
  zvýší to cenu domácího zboží, které prestává být
  konkurenceschopné, a naopak. Proto
• Humuv zákon - Žádná zeme nemuže zvýšit svuj
  relativní podíl drahých kovu, aniž by se zvýšil
  také relativní podíl její produkce (musela by
  tedy zvýšit efektivitu své produkce platí
  prirozená rovnováha)
• Humovy teorie pozdeji (napr. Keynesem)
  kritizovány za predpoklad plné zamestnanosti
  (plné využívání výrobních faktoru), jsou nicméne
  stále jedním z východisek moderní makroekonomie

56
Inflace
rust cen zmenšování kupní síly penez
zmenšování objemu zboží, které se dá koupit za
penežní jednotku ? zmenšování kupní síly lidí ?
zmenšování objemu zboží, které si mužeme koupit
za svuj duchod rust cen a duchodu - desinflace
snižování míry inflace - deflace snižování
cen - biflace inflace u základních komodit s
vysokou poptávkou (díky expanzivní politice CB),
deflace u dluhových aktiv (velké stavby, drahé
automobily) - spojeno s nezamestnaností -
stagflace vysoká inflace a malý ekonomický rust
57
Deflace - historický pohled
58
Inflace
- mírná (jednotky procent) - bežný stav všech
tržních ekonomik - soucasný stav v CR
- pádivá (desítky procent) - signalizuje
závažnejší problémy ekonomiky - ceská ekonomika
na pocátku 90. let
- hyperinflace (stovky, tisíce i více procent) -
znací znacné ekonomické potíže zeme, vede k
rozpadu menové soustavy, mena ztrácí schopnost
vypovídat o hodnote zboží, lidé odmítají
prijímat peníze, narustá šedá ekonomika -
Nemecko v meziválecném období, rekord Madarsko
1946 (zdvojnásobení cen každých 15,6 hodiny),
Argentina v 90. letech, Zimbabwe 2008 rocní
inflace dosáhla 516 kvintilionu (516 000 000
000 000 000 000)
59
Merení inflace
index spotrebitelských cen (CPI)
deflátor HDP
cenové indexy
index cen výrobcu (PPI)
60
Merení inflace
index spotrebitelských cen
deflátor HDP
- nominální a reálný domácí produkt
ks 2009
cena 2009
ks 2010
cena 2010
10 Kc
12 Kc
chleby
1000
1100
500
100 Kc
550
110 Kc
židle
DP 2010 v cenách 2010 DP 2010 v cenách 2009
73 700 66 000

- deflátor HDP
1,12 gt 12
- nejkomplexnejší ukazatel vývoje cen - inflace
- nevyjadruje presne vývoj cen spotrebního zboží
- jsou zde zahrnuty též prumyslové produkty
(lokomotivy, traktory...)
- vývoj spotrebitelských cen vyjadruje index
spotrebitelských cen (CPI)
61
Merení inflace
index spotrebitelských cen
deflátor HDP
- CPI využívá tzv. spotrební koš (váha produktu
dle objemu a cetnosti nákupu mezirocní index
cen)
statky chleba nájemné jízdenka MHD tricko CD
váha 0,2 0,3 0,2 0,1 0,2 1,0
index 10/09 1,10 1,20 1,25 0,90 1,10
index váha . 0,21,10 0,22 0,36 0,25 0,09 0,22
1,14
62
Merení inflace
index spotrebitelských cen
deflátor HDP
- spotrební koš
Oddíly COICOP Pocet reprezentantu Váha v promile
1. Potraviny a nealkoholické nápoje 164 162,6
2. Alkoholické nápoje, tabák 20 40,2
3. Odívání a obuv 71 52,4
4. Bydlení, voda, energie, paliva 41 248,3
5. Bytové vybavení, zarízení domácnosti opravy 82 58,1
6. Zdraví 47 17,9
7. Doprava 83 114,1
8. Pošty a telekomunikace 39 38,7
9. Rekreace a kultura 113 98,7
10. Vzdelávání 12 6,2
11. Stravování a ubytování 43 58,4
12. Ostatní zboží a služby 50 63,0
Celkem 729 1 000,00
63
Vývoj inflace 1989-2010 (CPI)

Rok
1989   1,4
1990   9,7
1991 56,6
1992 11,1
1993 20,8
1994 10
1995   9,1
1996   8,8
1997   8,5
1998 10,7
1999   2,1
2000   3,9
2001   4,7
2002   1,8
2003   0,1
2004   2,8
2005   1,9

Rok
2006 2,5
2007 2,8
2008 6,3
2009 1,0
2010 1,5
8.2011 1,9











64
Škodlivost inflace
- omezuje informacní funkci cen - jsou zmeny cen
dusledkem vývoje nabídky a poptávky, nebo inflace?
- znejištuje dlouhodobé financní vztahy - napr.
dohodnutý úrok nebo pravidelné zvyšování mezd
nemusí pracovat se správným odhadem inflace -
snahy zapracovat inflaci do smluv
- ohrožuje úspory - pokud nejsou dostatecne
úroceny
- z krátkodobého hlediska snižuje kupní sílu lidí
- z dlouhodobého hlediska by rust cen a mezd z
duvodu inflace mel být stejný
65
Poptávkový inflacní impuls
- poptávková inflace (tažená poptávkou) a
nákladová inflace (nabídková, tlacená náklady)
- príciny inflace - inflacní impuls a akomodování
inflacního impulsu - impuls sám inflaci nezpusobí
- poptávkový inflacní impuls - zvýšení nekteré
složky agregátních výdaju (viz merení HDP) -
zvýšení spotreby (vetší ochota nakupovat pri
nedostatku zboží tlací ceny vzhuru) -
zvýšení investic (ochota firem investovat naráží
na nedostatecnou penežní zásobu, rostou
úrokové sazby) - zvýšení státních výdaju
(napr. platy úredníku - tlak na
centrální banku, aby zvýšila penežní zásobu
(tisk penez) - zvýšení cistého exportu
(zvyšuje se ochota ke spotrebe)
66
Akomodování inflacního impulsu
- akomodování inflacního impulsu - zvýšení
penežní zásoby centrální bankou
Na zvýšenou poptávku firem po kapitálu (ochotu
investovat) muže centrální banka zareagovat
dvojím zpusobem bud ji považuje za krátkodobou
bublinu vyvolanou napr. riskantními
podnikatelskými zámery a penežní zásobu nezvýší,
nebo za dlouhodobý rustový trend, který má šanci
posílit ekonomiku, v tom prípade penežní zásobu
zvýší. Toto rozhodování je ovšem spíše intuitivní
a vyžaduje opatrnost centrální banky, která má
takto v ruce klíc k inflaci
Nejvetší problém bývá v akomodaci vládních
výdaju, která muže prerust až v hyperinflaci
(inflaci v rádu tisícu a desetitisícu procent)
67
Nákladový inflacní impuls
- inflace tlacená náklady
- inflacní impuls - zvýšení nákladu (mzdy -
odbory, cena ropy - ropné šoky...)
- akomodování inflacního impulsu - zvýšení
penežní zásoby
Železnicní odbory si vymohly zvýšení mezd. Pokud
jde ruku v ruce s rustem produktivity, je vše v
porádku. Pokud je však rust mezd vyšší než rust
produktivity, vynutí si to zvýšení cen za
prepravu, nebo propouštení. Pokud porostou ceny
za prepravu, zdraží to také produkty prepravované
po železnici (uhlí, prumyslové polotovary...).
Také odbory ostatních firem tlací na rust mezd,
což vede k dalšímu zdražování nebo propouštení.
68
AD - agregátní poptávka - vyjadruje, jaký reálný
HDP jsou lidé ochotni pri urcité cenové hladine
nakupovat
Inflacní spirála
AS - agregátní nabídka krátkodobá - vyjadruje,
kolik jsou schopny firmy pri dané cenové hladine
vyrábet
cenová hladina
AS2
AD3
ASL - agregátní nabídka dlouhodobá potenciální
produkt (HDPP)
AS1
AD2
AD
ASL
1. Požadavky odboru vyvolají rust mezd, což
prinutí firmy snižovat pocty zamestnancu. Krivka
krátkodobé agregátní nabídky se posune nahoru
(doleva), sníží se hrubý domácí produkt a zvýší
se cenová hladina
AS
P4
2. Centrální banka zvýší penežní zásoby, aby
vyrešila problém nezamestnanosti (firmy mohou
investovat a tudíž i zamestnat více pracovníku).
Zvýší se cenová úroven, s ní i mzdy, zvýší se HDP
na úroven potenciálního produktu
P3
P2
P1
P
3. Odbory si uvedomí, že zvýšení mezd nezvýšilo
životní úroven pracovníku (spotrební zboží se
zdražilo o stejné procento). To vyvolá další
požadavky na zvýšení mezd. Firmy musí snižovat
pocet pracovníku, sníží se HDP a zvýší se cenová
hladina
reálný HDP
HDPP
HDP1
4. Centrální banka zvýší penežní zásobu...
69
Poptávková a nákladová inflace
- k poptávkové i nákladové inflaci dojde pouze
tehdy, když jsou inflacní impulsy akomodovány.
Inflace tedy závisí na zvyšování míry penežních
zásob v ekonomice - inflace je penežním jevem
(monetaristická koncepce).
70
Inflacní ocekávání a setrvacná inflace
- setrvacná inflace je udržována inflacními
ocekáváními
Výrobci ocekávají, že inflace bude v podobné výši
jako loni, a podle toho urcují své budoucí ceny.
Podobne urcují ceny všichni jejich dodavatelé,
stejný rust cen neprekvapí ani spotrebitele -
inflacní ocekávání naplnují sama sebe
71
Klasická politická ekonomie
- 1776 (Smithovo Pojednání o bohatství národu) -
1871 (díla prvních marginalistu) - základ moderní
ekonomické teorie - v jejich díle je dorešena
velká cást základních ekonomických otázek, jejich
pohled je ovšem spíše spekulativní protože nemeli
nástroje ekonomického modelování, které dokázaly
upresnit aplikaci teorií na praxi - 1. generace -
Adam Smith (1723 - 1790), Thomas R. Malthus (1766
- 1834), David Ricardo (1772 - 1832), Jean B. Say
(1767 - 1872) - 2. generace - John Stuart Mill
(1806 - 1872) - (3. generace) - Karl Marx
72
Adam Smith (1723 - 1790)
- Bohatství národu (Pojednání o podstate a puvodu
bohatství národu, An Inquiry int the Nature and
Causes of the Wealth of Nations, 1776)
- v rovine ideové inspirováno Lockem a Humem,
liberální názory spojeny do uceleného systému
politické ekonomie - v podstate neodráží myšlení
doby - to bylo merkantilistické - bohatství
národa nespocívá na strane poptávky, ale nabídky
- je souhrnem individuálního bohatství všech
egoistickými zájmy vedených jednotlivcu
maximalizace individuálního bohatství gt
maximalizace bohatství spolecnosti - To, že
dostaneme svuj obed, není dobrotou rezníka,
sládka nebo pekare, ale pramení to z jejich
vlastního zájmu... Každý z nich má na zreteli jen
svuj vlastní zisk, a je pritom ... veden
neviditelnou rukou trhu, aby napomohl dosažení
cíle, jejž ani nezamýšlel.
73
Adam Smith (1723 - 1790)
- 3 zdroje bohatství - individuální touha po
zbohatnutí a možnost jejího svobodného
uplatnování - delba práce (ta nasmeruje každého
do oblasti, pro niž má nejlepší predpoklady) -
mezinárodní delba práce - totéž na mezinárodní
úrovni, s tím, že bohaté jsou jen ty národy,
které prekonaly rozdrobenost (spolupráce) a
odstranily ochranárskou politiku (cla, subvence
na dovoz atd.) - viz teorie absolutních výhod -
s jeho dílem se vyrovnávali takrka všichni
pozdejší ekonomové, byt je nekterí odmítali
ovlivnil též napr. Karla Marxe, Johna M. Keynese
nebo Miltona Friedmana
74
Thomas R. Malthus (1766 - 1834)
Populacní teorie (Esej o populaci, 1798) -
protiklad ke Smithovu optimismu - lidstvo je
odsouzeno k vecné chudobe, protože lidé reagují
na každé zvýšení bohatství zvýšením populace -
bohatství se rozplyne mezi vetší pocet hlav -
prícinou není ekonomický, politický a sociální
systém, ale biologický populacní zákon
David Ricardo (1772 - 1823)
Železný zákon mzdový - delníkova mzda nemuže
dlouhodobe presáhnout existencní minimum, protože
pak by zahltila trh práce dodatecná delnická
pracovní síla a mzda by opet klesla na minimum -
minimum není hranice živorení, ale normální
úroven - mnozí ekonomové i dnes soudí, že tyto
zákony jsou platné pro nižší vývojová stádia
kapitalismu
75
David Ricardo (1772 - 1823)

• Syn židovského holandského obchodníka
  (brokera) žijícího v
  Londýne
• Ve 14 letech poslíckem na burze,
  pozdeji obchodníkem s cennými
  papíry - úspech na poli financním - výnosné a
  geniální spekulace - již v 25 letech milionárem.
• Bojoval za zrušení anglických "obilných zákonu"
  (Corn Laws), které podle nej predstavovaly hlavní
  brzdu hospodárského rozvoje staré Anglie
• 1815 - "Esej o vlivu nízké ceny obilí na nízké
  zisky z kapitálu - obhajoba svobodného dovozu
  obilí do Anglie
• Ke konci života zvolen do anglického parlamentu

76
Pracovní teorie hodnoty u klasiku
- cena zboží pres pohyby na trhu tíhne k nejakému
trvalému základu - co je tímto základem? -
nemuže to být užitecnost - Smithuv paradox voda
je o moc užitecnejší než diamant, ale ten má na
trhu vetší hodnotu gtgtgt je treba odlišit užitnou
hodnotu a smennou hodnotu - muže to být práce,
resp. pracovní cas - A. Smith k ulovení bobra je
treba obvykle dvakrát víc casu, než k ulovení
jelena, pak se budou smenovat dva jeleni za
jednoho bobra gtgtgt podle Smithe však toto nemuže
platit tam, kde existuje kapitál a soukromé
vlastnictví pudy (krome práce) - D. Ricardo PTH
jako univerzální teorie ceny a hodnoty - zlato
není desetkrát dražší než stríbro kvuli poptávce
na trhu, ale kvuli desetkrát vetší nárocnosti
jeho vytežení - J.B. Say faktorem výroby je
práce, kapitál a puda (objektivne existují
odvetví se stejnou ziskovostí, ale rozdílnou
pracovní nárocností)
77
Jean-Baptiste Say (1767 - 1832)
Sayuv zákon trhu - každá nabídka statku vytvárí
príjmy, od nichž se odvozuje poptávka po
ostatních statcích gtgtgt agregátní nabídka vždy
vytvorí stejne velkou agregátní poptávku gtgtgt díky
cenovému mechanismu nemuže existovat problém
nedostatecné agregátní poptávky dlouhodobe
nemuže být nadprodukce v celé ekonomice -
agregátní poptávka má dve složky - spotrebu a
investice (úspory), které se pri zmenách
vzájemne kompenzují gtgtgt stabilita tržního
mechanismu - pres pochybnosti o pravdivosti (Marx
- kupní síla delníku zaostává za výrobou a není
kompenzována spotrebou kapitalistu, kterí zisky
spíše akumulují) se jej podarilo poprít až
Keynesovi ve 30. letech 20. století (úspory
nezávisí tolik na úrokové míre, ale na duchodech
- když se sníží duchody, klesá spotreba i úspory
- mechanismus ekonom. recesí), je známa také
Keynesova dezinterpretace Sayova zákona -
Nabídka si vytvárí svou vlastní poptávku
78
John Stuart Mill (1806 - 1873)
- Zásady politické ekonomie - až do konce 19.
století nejpoužívanejší ucebnice
ekonomie - nákladová teorie (hodnoty) - nákladem
výroby jsou krome práce také
zisky - hodnotu urcuje a práce a kapitál -
ovlivnen utilitarismem - jak maximalizovat
uspokojení? ??? neviditelná ruka trhu sice
efektivne alokuje zdroje ve výrobe, ale je
efektivní i pri rozdelování plodu výroby mezi
lidi? gtgtgt utilitarismus pokud dá bohác cást
svého príjmu chudákovi, úbytek štestí boháce je
menší než prírustek štestí chudáka gtgtgt Mill
zákony výroby jsou prirozené a nemenné, ale
zákony prerozdelování jsou vecí spolecenské
smlouvy - obhajoba role státu v ekonomice
79
Specializace a smena na základe absolutních výhod
Cesko a Slovensko vyrábejí víno a rum. V Cesku je
na výrobu hektolitru vína potreba 100 normohodin
práce a na výrobu stejného množství rumu 80
normohodin, na Slovensku na hektolitr vína i rumu
shodne 90 normohodin.
hl vína
hl rumu
celkem...
80 nh
180 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu
100 nh
CR
90 nh
180 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu
SR
90 nh
- v prípade specializace
180 nh - 2,25 hl rumu
CR
SR
180 nh - 2 hl vína
... predpoklad stejné mzdy
80
Specializace a smena na základe komparativních
výhod
Cesko a Slovensko vyrábejí víno a rum. V Cesku je
na výrobu hektolitru vína potreba 100 normohodin
práce a na výrobu stejného množství rumu 120
normohodin, na Slovensku na hektolitr vína 90
normohodin a na hektolitr rumu 80 normohodin
hl vína
hl rumu
celkem...
220 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu
100 nh
120 nh
CR
80 nh
170 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu
SR
90 nh
... SR má v obou komoditách absolutní výhodu
81
hl vína
hl rumu
celkem...
220 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu
100 nh
120 nh
CR
80 nh
170 nh - 1 hl vína, 1 hl rumu
SR
90 nh
smenný pomer v CR 1,2 hl vína za 1 hl rumu
(oboje za 120 nh)
smenný pomer v SR 0,89 hl vína za 1 hl rumu
(oboje za 80 nh)
- slovenský obchodník dostane doma za hl rumu
0,89 hl vína, ale v CR 1,2 hl vína. bude tedy
vyvážet do CR - v SR poroste poptávka po rumu
(vyvezl se do CR) a bude klesat poptávka po
slovenském vínu (je k dispozici levnejší ceské) -
kapitál se v SR presouvá z výroby vína do rumu -
v CR je výhodnejší vyrábet víno než rum (kterého
je dostatek ze SR) protože je o nej zájem v
zahranicí - kapitál se presouvá z výroby rumu do
výroby vína - obe zeme se specializují. V CR je
venováno 220 nh výrobe vína (2,2 hl), ve SR 170
nh na výrobu rumu (2,125 hl) - každá zeme muže
težit v mezinárodním obchode z komparativních
výhod, pokud neexistují umelé prekážky (cla,
dovozní prirážky apod.)
82
Smena a bohatství
- cím je možné zvýšit bohatství národa? ...
merkantilisté aktivní bilancí zahranicního
obchodu ... Adam Smith specializací (delbou
práce) a smenou ... ... muže smena
zvýšit bohatství cloveka?
Maminka koupila Petrovi u stánku dva kopecky
cokoládové zmrzliny a Lucii za stejnou cenu (á 10
Kc) dva kopecky vanilkové. Oba rychle sporádají
první kopecek (jeho mezní užitecnost pro oba je
12 Kc). Pak po sobe zacnou pokukovat. Mezní
užitecnost druhého kopecku oba vnímají jako 10
Kc, ale mezní užitecnost kopecku druhé zmrzliny
než mají vnímají opet jako 12 Kc. Zmrzliny si
vymení. Kdyby si oba nechali dva kopecky stejné
zmrzliny, jejich celková užitecnost by byla 22
Kc. Takto je jejich celková užitecnost 24 Kc.
Jejich bohatství dané celkovou užitecností se
vzájemnou smenou zvýšilo.
Predpoklad dobrovolná smena (smenuji jen tehdy,
když chci)
83
Utopický / vedecký socialismus
- termín marxistu - jejich myšlenky nelze plne
realizovat - pocátek 19. století - snahy o lepší,
svobodnejší, humánnejší a spravedlivejší
spolecnost - kolektivismus místo soukromého
vlastnictví (které je prícinou hospodárských
krizí a morálního úpadku/honba za ziskem)
spolecný život lidí v rovnosti a spolecné práci -
Robert Owen (1771 - 1858) - ve 20. letech jeden z
nejbohatších továrníku v Anglii -
snažil se ve své továrne o vytvorení príznivého
prostredí pro delníky, stavel jim školy,
domy, knihovny, pracovní den omezil na 10 hodin,
zrušil detskou práci - pak odešel do USA,
vybudoval kolonii New Harmony - snaha o nový
zpusob bezpenežního hospodarení, což se
nezdarilo - vrátil se do Anglie, kde se venoval
organizování delníku
84
Francouzský socialismus
- jádrem systému dobrovolné hospodárské komunity
mající spolecné vlastnictví, se kterým spolecne
hospodarí - nahrazení individuálního vlastnictví
družstevním - hospodárské komunity se nemusí
prosazovat revolucí, ale uspejí v hospodárské
souteži samy - proudy francouzského socialismu
- Asociacionismus - Charles Fourier, Luis
Blanc - Anarchismus - Pierre J. Proudhon -
Saint-simonimus - Henri de Saint-Simon
(1760-1825)
- nejradikálnejší - odmítal soukromé vlastnictví,
konkurenci a svobodu názoru - ideálem
autoritárská vláda a centrální plánování na
vedeckých principech - sociální inženýrství -
ekonomika a celá spolecnost je rízena shora,
inteligencí vzdelané a osvícené elity
85
Karl Heinrich Marx (1818 - 1883)
- filozof a sociolog - ideový tvurce myšlenky
komunismu - jeho dílo je smesicí ricardiánské
ekonomie a hegeliánské / komunistické
filozofie - prevzal a rozvinul / interpretoval
Ricardovy teorie, ale byla mu cizí myšlenka
prirozeného rádu - místo ní prosazoval ideu
historického materialismu - spolecenský a
ekonomický rád a ekonomické zákony jsou poplatné
historicky dosaženému stupni vývoje spolecnosti -
dejiny jsou založené na ekonomických pravidlech -
marxismus - marxismus leninismus - Frankfurtská
škola (Max Horkheimer, Theodor W. Adorno, Jürgen
Habermas, Erich Fromm, Walter Benjamin, Herbert
Marcuse)
86
Marxovo pojetí spolecnosti

• Teorie neustálého konfliktu ve spolecnosti
• - hegelovská dialektika - vývoj jako stálý
  konflikt tezí a antitezí, který ústí v syntezi -
  Marx základní vlastnost spolecenského rádu je
  konflikt ruzných spolecenských tríd
• Dejiny všech dosavadních spolecností jsou
  dejinami trídních boju. Svobodný a otrok,
  patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní
  mistr a tovaryš, vedli nepretržitý boj, tu
  skrytý, tu otevrený, boj, který pokaždé skoncil
  revolucním pretvorením celé spolecnosti nebo
  spolecným zánikem bojujících tríd.
• konflikt se neustále opakuje, až dojde k
  poslednímu stádiu konfliktu - proletariátu a
  buržoazie - a k revoluci
• rešením je spolecnost bez sociálních tríd
  odstranující prícinu trídního boje - soukromé
  vlastnictví - a to i za cenu násilí

87
Marxova ekonomie
Teorie nadhodnoty (teorie vykoristování) -
aplikace Ricardovy teorie pracovní hodnoty na
zboží pracovní sílu - její hodnota je dána
hodnotou zboží tvorícího delníkovo existencní
minimum (potrebné k reprodukci jeho pracovní
síly) - kapitalista zaplatí delníkovi pouze mzdu
odpovídající této hodnote pracovní síly, ten
ovšem svou prací vytvárí hodnotu vetší - rozdíl
je nadhodnota, kterou si ponechává kapitalista, a
tím delníka vykoristuje (totéž má i Ricardo, jen
se namísto o hodnote pracovní síly mluví o
existencním minimu a místo o nadhodnote o
nadvýrobku) - trebaže sám Ricardo svou teorii
nakonec zpochybnil, Marx ji používá spíše v
ideologickém smyslu jako argument pro revoluci -
v ekonomickém slova smyslu uznával, že delníci
ani v komunismu nedostanou všechny plody své
práce - v kapitalismu slouží k akumulaci
kapitálu, tedy k investicím a tím rustu národního
bohatství
88
Marxova životní filozofie
Materialistický determinismus - Základna a
nadstavba - nadstavba duchovní kultura,
instituce (umení, náboženství, státnost,
myšlení), je zcela urcována ekonomickými faktory
- ve vývoji myšlení, vedy, umení, filozofie a
politiky lze odhalit pouze zrcadlo ekonomického
vývoje - nejprve jsou ekonomikou nastaveny
podmínky, které následne vytvárejí nové
spolecenské vedomí
89
Karl Marx a jeho dílo
- Manifest Komunistické strany (Komunistický
manifest - Manifest der Kommunistischen Partei).
Napsáno s Friedrichem Engelsem, vydáno anonymne v
Londýne 1848 - Ke kritice politické ekonomie (Zur
Kritik der politischen Ökonomie). Berlín 1863 -
Kapitál. Kritika politické ekonomie. (Das
Kapital. Kritik der politischen Oekonomie.) -
Výrobní proces kapitálu, Hamburk 1867 - Proces
obehu kapitálu, vydal Friedrich Engels, Meissner,
Hamburk 1885 - Celkový proces kapitalistické
výroby, Vydal Friedrich Engels, Hamburk 1894