EVROPA

1
EVROPA jezera (AS 46-47, 50-51, 61, ADS 108-111)
4
2
1
6
5
3
1 obecne zemepisná mapa POJMENUJTE NEJVETŠÍ
JEZERA EVROPY (1-6). KE KAŽDÉMU JEZERU URCETE
STÁT. JEZERO 5 ZASAHUJE DO 2 STÁTU. Do jakých
typu zarazujeme tato jezera podle vzniku?
2
NEJVETŠÍ JEZERA EVROPY VYHLEDEJTE VŠECHNA JEZERA
V ATLASE A URCETE, VE KTERÝCH STÁTECH LEŽÍ
poradí jezero rozloha (tis. km2) poradí jezero rozloha (tis. km2)
1 (W15) Ladožské (Ladoga) 17,7 11 IJsselmeer 1,1
2 (W18) Onežské (Onega) 9,6 12 Päijänne 1,1
3 (W26) Vänern 5,6 20 Blatenské jezero (Balaton) 0,6
4 (W35) Saimaa 4,4 21 Ženevské (Lac Léman) 0,6
5 (W55) Cudsko-pskovské 3,6 22 Bodamské (Bodensee) 0,5
6 (W80) Vättern 1,9 30 Lough Neagh 0,4
7 Bílé (Beloje) 1,3 31 Gardské (Lago di Garda) 0,4
8 Vygozero 1,2 33 Skadarské 0,4
9 Mälaren 1,1 35 Ochridské 0,3
10 Inari 1,1 41 Neziderské (Neusiedler See) 0,3
Kaspické more 371 tis.km2 nejvetší jezero na
Zemi. Severní brehy tvorí hranici Evropy a Asie,
ale geograficky leží v Asii.
3
JEZERA EVROPY

• Delení podle puvodu
• tektonicko ledovcová (nejvetší jezera jsou
  tektonického puvodu a premodelovaná erozí
  pevninského ledovce)
• pr. Ladožské, Onežské, Vänern, Saimaa,
  Cudské-Pskovské, Vättern
• tektonická (Blatenské)
• ledovcová (Ženevské, Bodamské , jezerní plošiny
  Finská, Meklenburská, Pomoranská, Mazurská, v CR
  jezera na Šumave)
• reliktní (zbytková oddelená od morí snížením
  morské hladiny nebo zdvihem zemské kury) , pr.
  Kaspické more, IJseelmeer (umelé)
• krasová Plitvická jezera
• sopecná Laacher See (maarové jezero v pohorí
  Eifel)

4
LADOŽSKÉ JEZERO (AS78)

• rus. ????????? ????? (Ladožskoje ozero)
• Nejvetší jezero Evropy
• 17 700 km² (s ostrovy 18 135 km²)
• délka 219 km, šírka 138 km
• max. hloubka 230 m
• objem 908 km3
• nadmorská výška hladiny 5 m
• asi 660 ostrovu o celkové rozloze 435 km²
• je splavné a soucástí Belomorsko-baltské vodní
  cesty
• nejvetší prítoky Volchov a Svir
• vodu odvádí reka Neva

2 Belomorsko-baltská vodní cesta (227 km)
reka Dolní Vyg, Vygozero, Onežské jezero, reka
Svir, Ladožské jezero, reka Neva
5
BODAMSKÉ JEZERO (AS 66)

• nem. Bodensee, fr. Lac de Constance, it. Lago di
  Costanza nebo Lago Bodanico, ang. Lake Constance)
• 2.nejvetší jezero Alp (E22) (1.Ženevské)
• Nemecko (DEU 1), Švýcarsko (CHE2-Ženevské),
  Rakousko (AUT1)
• 536 km² (d 63 km, š 14 km)
• max. hloubka 254 m , hladina 396 m n.m.
• pobreží 273 km cyklistika, in-line brusle
• 3 vetší ostrovy Mainau ("kvetinový"
  ostrov-botanická zahrada) , Reichenau (3 kláštery
  , UNESCO) a Lindau
• protéká reka Rhein Rýn
• významná mesta Konstanz, Friedrichshafen
  (vzducholode Zeppelin vyhlídkové lety, muzeum),
  Lindau (DEU), Bregenz (AUT) prístavy (vodní
  doprava na jezere)

4 politická mapa Bodamského jezera (AS
67) KTERÉ 2 SPOLKOVÉ ZEME NEMECKA LEŽÍ U
BODAMSKÉHO JEZERA? KTERÁ 1 SPOLKOVÁ ZEME RAKOUSKA
LEŽÍ U BODAMSKÉHO JEZERA? KTERÉ 3 KANTONY
ŠVÝCARSKA LEŽÍ U BODAMSKÉHO JEZERA?
6
IJSSELMEER (AS 66)

• Nejvetší umelé jezero Evropy
• provincie Severní Holandsko, Frísko, Flevoland
• 1 100 km²
• max. hloubka 7 m
• vznik 1932 prehrazením morského zálivu
  Zuiderzee (hráz Afsluitdijk-32km)
• Poldery Wieringermeer (1927-1931, 200 km²)
• 
  Noordoostpolder (1937-1942, 460 km²)
• Flevopolder (1950-1969,
  970 km²)
• 1976 plocha zmenšena o Markermeer (hráz
  Houtribdijk-28km)

4 Ijsselmeer -mapka polderu a hrází projektu
Zuiderzeewerken CO JE TO POLDER?
7
PLITVICKÁ JEZERA (AS 66)

• chorv. Plitvicka jezera
• nejkrásnejší krasová jezera
• UNESCO 1979,2000 Národní park (1949 297 km2)
  v krasové oblasti, jezera,
  jeskyne, vodopády.
• 217 ha (16 vetších jezer 12 Gornja j., 4 Donja
  j.)
• max. hloubka Kozjak (46m)
• nejvýše položené Prošcansko j. (636)
• nejníže položené Novakovica Brod (503)
• 5 rek Korana, Crna, Biela, Plitvica (78 m
  vysoký vodopád Veliki Slap), Rjecica (8
  jezer nejvetší Kozjak)
• Turistika (200 tis. turistu rocne) chodnícky
• Kozjak (81,5 ha) - parník
• Prošcansko jezero (68 ha) bus kyvadlová
  doprava

5 Plitvická jezera z ptacího pohledu Zajímavost
U Plitvických jezer se natácely nekteré scény
z filmu Poklad na Stríbrném jezere Stribrné
jezero a jeskyne s pokladem jezero
Kaludjerovac, Bandité chtejí povesit Freda
Engela jezero Galovac, Prestrelka u Stríbrného
jezera jezero Kozjak
8
SOPECNÁ JEZERA
6 jezera 3 Dauner Maare (Gemündener,
Weinfelder, Schalkenmehrener)
7 Nejvetší maarové jezero Laacher See (3,3 km2)
JEZERA LEŽÍ V POHORÍ EIFEL. VE KTERÉ SPOLKOVÉ
ZEMI NEMECKA? (AS 66, 68) CO JE MAAR?
9
VÝZNAMNÁ EVROPSKÁ JEZERAKE KAŽDÉMU JEZERU
PRIRADTE STÁTY nejdríve bez atlasu, poté
kontrola a doplnení s atlasem
jezero státy jezero státy jezero státy
Blatenské Lough Neagh Prespanské (3)
Bodamské (3) Mälaren Saimaa
Bolsenské Mamry Skadarské (2)
Cudsko-pskovské (2) Mjøsa Sniardwy
Gardské Müritz Thunské
Ijsselmeer Neuchatelské Topozero
Inari Neziderské (2) Trasimenské
Ladožské Ochridské (2) Vänern
Lago di Como Onežské Vättern
Lago Maggiore Päijänne Vierwaldstättské
Loch Lomond Pielinen Vygozero
Loch Ness Plitvická j. Ženevské (2)
Pozn. u mezinárodních jezer je v závorce uveden
pocet státu, u názvu jezer preferován ceský vžitý
název
10
VÝZNAMNÁ EVROPSKÁ JEZERAKE KAŽDÉMU JEZERU
PRIRADTE STÁTY nejdríve bez atlasu, poté
kontrola a doplnení s atlasem - REŠENÍ
jezero státy jezero státy jezero státy
Blatenské HUN Lough Neagh GBR (NIR) Prespanské (3) MKD, ALB, GRC
Bodamské (3) DEU, AUT, CHE Mälaren SWE Saimaa FIN
Bolsenské ITA Mamry POL Skadarské (2) ALB, MNE
Cudsko-pskovské (2) RUS, EST Mjøsa NOR Sniardwy POL
Gardské ITA Müritz DEU Thunské CHE
Ijsselmeer NLD Neuchatelské CHE Topozero RUS
Inari FIN Neziderské (2) AUT, HUN Trasimenské ITA
Ladožské RUS Ochridské (2) ALB, MKD Vänern SWE
Lago di Como ITA Onežské RUS Vättern SWE
Lago Maggiore ITA, CHE Päijänne FIN Vierwaldstättské CHE
Loch Lomond GBR (SCO) Pielinen FIN Vygozero RUS
Loch Ness GBR (SCO) Plitvická j. HRV Ženevské (2) CHE, FRA
Pozn. u mezinárodních jezer je v závorce uveden
pocet státu, u názvu jezer preferován ceský vžitý
název
11
EVROPA zdroje 1

• http//cs.wikipedia.org/
• Obr.1 - cit. 2013-09-30. lt http//cs.wikipedia.o
  rg/wiki/SouborEurope_topography_map.pnggt
  Licence Creative Commons Attribution ShareAlike
  3.0, Autor San Jose
• Obr.2 - cit. 2013-09-30. lt http//cs.wikipedia.o
  rg/wiki/SouborWhite_Sea_Canal_map.pnggt .
  Licence Creative Commons Attribution ShareAlike
  3.0, Autor NormanEinstein
• Obr.3 - cit. 2013-09-30. lt http//cs.wikipedia.o
  rg/wiki/SouborKarte_Bodensee.pnggt . Licence
  Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0,
  Autor Tschubby
• Obr.4- cit. 2013-09-30. lt http//cs.wikipedia.or
  g/wiki/SouborZuiderzeewerken-NL.pnggt . Licence
  Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0,
  Autor Dedalus
• Obr.5 - cit. 2013-09-30. lt http//cs.wikipedia.o
  rg/wiki/SouborPlitvicer_Seen_1.jpggt . Creative
  Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor
  Ultratomio (fotoHenning Schröder)
• Obr.6- cit. 2013-09-30. lthttp//cs.wikipedia.org
  /wiki/SouborMaare.jpggt . Licence Creative
  Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor Martin
  Schildgen
• Obr.7 - cit. 2013-09-30. lt http//commons.wikime
  dia.org/wiki/FileLaacherseeglider.jpggt .
  Licence Creative Commons Attribution ShareAlike
  3.0, Autor USEBlackbird

12
EVROPA zdroje 2

• Wikipedie, otevrená encyklopedie. on-line.
  cit. 2013-09-30. Dostupné z WWW
• http//cs.wikipedia.org/
• Evropa. lt http//cs.wikipedia.org/wiki/Evropagt
• Státy Evropy.lt http//en.wikipedia.org/wiki/Europe
  gt
• Nejvetší jezera Evropy.lt http//cs.wikipedia.org/w
  iki/NejvC49BtC5A1C3AD_jezera_v_EvropC49B_p
  odle_rozlohygt
• Jezera Evropy.lt http//cs.wikipedia.org/wiki/Geogr
  afie_EvropyJezeragt
• Ladožské jezero.lt http//cs.wikipedia.org/wiki/Lad
  oC5BEskC3A9_jezerogt
• IJsselmeer.lt http//cs.wikipedia.org/wiki/IJsselme
  ergt
• Bodamské jezero.lt http//cs.wikipedia.org/wiki/Bod
  amskC3A9_jezerogt
• Plitvická jezera.lt http//cs.wikipedia.org/wiki/Pl
  itvickC3A1_jezeragt
• https//maps.google.cz/maps?hlcstabwl Google
  mapy
• http//cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy
  státu
• http//en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries -
  seznam státu sveta
• http//cs.wikipedia.org/wiki/SvC49BtovC3A9_dC
  49BdictvC3AD svetové dedictví UNESCO
• Ondrejka, Kliment Lacika Ján. Neživá príroda
  (Rekordy Evropy). Košice Mapa Slovakia Plus, s.
  r. o. 2005. 1. vydání, ISBN 90-9067-118-4
• Bicík, Ivan a kol. Regionální zemepis svetadílu.
  Ucebnice zemepisu pro strední školy. Praha
  Nakladatelství Ceské geografické spolecnosti, s.
  r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-43-7
• Bicík, Ivan a kol. Makroregiony sveta. Regionální
  geografie pro gymnázia. Praha Nakladatelství
  Ceské geografické spolecnosti, s. r. o., 2010. 1.
  vydání, ISBN 978-80-86034-78-2