Nearktick

1
Nearktická zoogeografická oblast

• Rozloha cca 15 souše
• Geografie kontinent Severní Amerika (spolu s
  ostrovy nad sev. pobrežím Kanady, Grónsko) až po
  strední cást Mexika.
• Klima, vegetace obdoba palearktického klimatu i
  vegetace, díky obdobné zem. poloze a rozloze
  kontinentu. V- listnaté lesy, vnitrozemí-
  prérie,tajga, Z- jehlicnaté lesy, chladné klima
  tajga,. tundra, arktida, JZ poušte

2
Nearktická zoogeografická oblast

• FAUNA. Charakteristika
• sAVCI celk. pocet celedí nízký (27)
• endemické celedi 2 Sudokopyt. Antilocapridae-vid
  lorohovití (1dr.!), hlodavci Aplodontidae
  bobruškovití (1dr.!) a subendemická c. Geomyidae-
  pytlonošovití- zasahují do Stred. Ameriky
• Druhové bohatství stoupá od sev.Aljašky (25 dr.)
  na jih Kalifornie (114 dr.)

3
Nearktická zoogeografická oblast

• FAUNA. Charakteristika
• PTÁCI žádná není endemická, jen 1 subendem. c.
  Meleagridae krocanovití, specifické c. pevcu.
• OBOJŽIVELNÍCI 3 endemické celedi
  Dicamptodontidae- mlokanovití, (4 dr.),
  Amphiumidae- úhoríkovití, Rhyacotritonidae-
  mlokánkovití, 2 subendem c. Ambystomatidae-
  axolotlovití (30 dr.), Proteidae- macarátovití,

4
Nearktická zoogeografická oblast

• Vývoj fauny
• SAVCI Vacnatci se zde rovnež vyvíjeli od krídy
  až do miocénu. V terciéru zde žili nosorožci,
  tapíri, kone (vcetne r. Equus, který se rozšíril
  po všech kontinentech mimo izolovanou Austrálii),
  ti všichni zde vyhynuli, stejne jako chobotnatci,
  kterí osídlili také jižní Ameriku a zpetne opet
  Evropu. Z této doby se dochoval 1 dr. c.
  vidlorohovitých dosud!
• Pri posledním propojení nearktické obl. s Asií v
  Beringove úžine sem proniká vlk,rosomák, los, sob
  a další, kterí se již ale nemohli pri oteplení
  navrátit, nebot prechod se nejspíše zaplavil.

5
Nearktická zoogeografická oblast

• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM
• sAVCI Podíl spolecných c. s jihoamerickou obl.
  Je 41 , a s polearktickou je obdobný (35 ).
  Holarktické rozšírení má zde c.
  Castoridae-bobrovití a Zapodidae- myšivkovití.
  Extrémnímu subark. a arktickému klimatu se
  prizpusobilo 10 dr. v Grönsku, 11 na Tajmyru v
  palearktide (8 dr. spolecných).
• PTÁCI Holarktické rozšírení má c.
  Alcidae-alkovití a Gaviidae- potáplicovití

6
Nearktická zoogeografická oblast

• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM
• Jihoamerická oblast
• OBOJŽIVELNÍCI zajímaví Plethodontidae- mlocíci
  (280 dr.!) c. s nejvetším areálem rozšírení
  ocasatých (jihoamerická obl.)
• PTÁCI nearktické dr. témer neprekracují areály
  hnízdního výskytu hranice holarktické obl.,
  nicméne c. Cathartidae-kondorovití mají takový
  areál, a dále celedi s centrem rozšírení v
  jihoamerické obl.napr.
• Trochilidae kolibríci (z 321 dr. 15 dr.
  proniklo do nearktidy zejména Kalifornie,
  Florida)

7
Nearktická zoogeografická oblast

• Limnický biocyklus
• 5 endemických celedí napr. Centrarchidae-
  okounkovití, 4 c. holarktické Esocidae-
  štikovití, Percidae- okounovití,
  Umbridae-blatnákovití, Dallidae. Archaická fauna
  vod. fauny se zachovala díky príznivému,
  poledníkovému smeru toku Missisipi (zalednení
  kontinentu)

8
Palearktická zoogeografická oblast

• Rozloha 39 území pevniny
• Geografické vymezení Island, Evropa, Asie bez
  orientální indomalajské obl.,Japonsko,Sachalin,
  sev. Afrika Sahara a Kanárské ostrovy
• Klima a vegetace mírné klima- Z- listnaté lesy v
  Evrope, stepi, pošte v kontinentál. klimat.
  regionu, poušt na sev.Afriky, Arabský poloostrov,
  V-dr. bohaté listnaté lesy.
• Chladné klima souvislý pás tajgy a nad hranicí
  lesa tundra, arktida

9
Palearktická zoogeografická oblast

• FAUNA. Charakteristika
• sAVCI pocet endemických celedí je velmi nízký
  Spalacidae- slepcovití, Dipodidae-tarbíkovití
• OBOJŽIVELNÍCI žáby subendem c.
  Discoglossidae-kunkovití (20 dr.)-, Hynobiidae-
  pamlokovití (35 dr.)
• PTÁCI 74 dr. ptáku stred. Evropy (naše
  území)neprekracuje hranice palearktické obl.,
  obdobne 88 pavouku a témer 97 druhu
  strevlíkovitých..

10
Palearktická zoogeografická oblast

• FAUNA. Charakteristika
• sAVCI PRÍKLADY AREÁLUc. Tarbíkovití -Dipodidae
  se delí do 10(11)rodu ve 4 podceledích s asi 30
  druhyTarbíkovití jsou charakteristictí hlodavci
  adaptovaní na velmi aridní podmínky (poušte,
  polopoušte, stepi), napr. adaptace morfologické
  vetší ušní boltce (nekterí), prodloužené zadní
  koncetiny (rychlejší pohyb)

11
Palearktická zoogeografická oblast

• VÝVOJ FAUNY
• Rozsáhlé území Euroasie bylo dejištem
  intenzivního vývoje tretihorní fauny.Ovšem vlivem
  opakovaných zalednení v pleistocénu mnoho taxonu
  vyhynulo, takže nižší zastoupení druhu, než by
  odpovídalo ploše kontinantu.Carabidae-
  strevlíkovití 26 , vrubounovití jen 15 , ptáci
  cca 10

12
Palearktická zoogeografická oblast

• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM
• Indomalajská oblast
• 59 dr. celé fauny shodných, u savcu dominují
  hlodavci, šelmy
• PTÁCI 75 dr. neprekracuje hranici palearktu.
  Neustále dochází k výmenám dr. mezi nearktickou a
  paleoarktickou oblastí.

13
Palearktická zoogeografická oblast

• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM
• Etiopská oblast
• 47 dr. celé fauny shodných,
• SAVCI dominují hlodavci, letouni, šelmy
• PTÁCIpevci, dravci

14
Palearktická zoogeografická oblast

• Limnický biocyklus
• 2 endemické celedi, výlucne v Bajkalském jezere
• Holarktické rozšírení Esocidae-štikovití.
  Percidae-okounovití, Umbridae-blatnákovití.
• Vztah k indomalajské obl. Siluridae- sumcovit,
  Cobitidae- sekavcovití,
• K palearktide náleží rovnež dolní tok Nilu v
  Egypte!

15
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• Vymezování podoblastí
• je vázáno na a) prirozené prekážky (morské
  pobreží, vysoká pohorí, hranice biomu,ekosystému)
  ohranicující areály druhu, rodu i vyšších
  taxonu.
• b) zonální usporádání prírod. podmínek
• c) refugia tretihorní nebo pleistocenní fauny
• EUROSIBIRSKÁ PODOBLAST

• Zaujímá severní polovinu oblasti, ovlivnena
  vícenásobným pleistocénním zalednením, které
  puvodní faunu zdecimovalo (napr. jen 87 rodu c.
  Carabidae-strevlíkovití, vzhledem k 281 rodum a 5
  endemickým c. na jihu oblasti).

16
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• EUROSIBIRSKÁ PODOBLAST
• Vedle nekolika málo endemických taxonu, zde žije
  prevaha invazivních druhu, tj. dr. jež mají své
  centrum rozšírení mimo toto území. Je rozlišeno 5
  provincií
• Provincie tundry. Jižní hraniceseverní linie
  lesa izoterma 10ºC nejtepl. mesíce , 3 mil. Km2
• PTÁCI ze 180 dr. 46 žije pouze zde., vztah s
  nearktickou faunou sovice snežní, rybák
  dlouhoocasý
• Reliktní subareály v horách (arkto-alpinská
  disjunkce)
• Belokur Lagopus mutus, kulík hnedý Eudrimias
  morinellus.

17
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• EUROSIBIRSKÁ PODOBLAST - Provincie tundry
• Diferenciace specifické fauny
• PTÁCI kajka Somateria, belokur Lagopus, alky
  Uria
• Mokrady husy- Anser fabalis, kachny- Anas
  penelope. A. crecca
• SAVCI vlk- Canis lupus, lasice- Mustela erminea,
  M. nivalis, liška polární Alopex lagopus

18
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• EUROSIBIRSKÁ PODOBLAST - Provincie tajga
• PTÁCI cca 200 dr., 55 dr. striktne vázaných na
  tajgu
• Boreo-montánní disjunkce datlík Picoides
  tridactila, puštík belavý Strix uralensis,
  orešník, cecetka zimní, sýkora lužní
• SAVCI los Alces alces, sobol Martes zibellina,
  rosomák Gulo gulo, myšivka horská Sicista
  betulina.

19
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• EUROSIBIRSKÁ PODOBL - Provincie listnatých lesu
• Vymezení zbývající cást území podoblasti až k
  provincii stepí.
• Evropská avifauna slavík Luscinia, špacek
  Sturnus vulgaris, žluva Oriolus, penkava
  Fringila, kos cerný Turdus merula
• Mandžuská lesní refugium cáp bílý Ciconia ciconia

20
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• EUROSIBIRSKÁ PODOBL - Provincie stepí
• Vymezení souvislá zóna od delty Dunaje až po
  východní Cínu.
• SAVCI Z 89 dr. této zóny 31 žije zejména ve
  step. ekosystémech v izolovaném evropském
  panonském distriktu jsou jen 3 stepní dr. tchor
  Putorius eversmanni, krecek Cricetus cricetus a
  slepec Spalax microphthalmus
• sysel Citellus citellus není oznacen za
  jednoznacne stepní dr., ale za savce s vetší
  ekol. valencí.

21
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• MEDITERÁNNÍ PODOBLAST
• Vymezení celá palearkt. Afrika, jižní Evropa,
  Prední Asie po kaspické jezero a Perský záliv.
• Charakter zachován ráz pliocénní, ci oligocénní,
  
• Napr. a) stepi štíri podcel. Euscorpioninae (11
  dr.) rod strašilek, Bacillus, svetlušek Pelania
  atd.
• b) fauna pouští Sahary (fenek), Arabského
  poloostrova, a poušte Thar východne od Indu (lev
  pustinný).

22
Zoogeografické clenení palearktická oblasti

• STREDOASIJSKÁ PODOBLAST
• Vymezení eremiál a horské ekosystémy, Strední
  Asie, Afghánistán, Írán,, Mongolsko, Tibet, SZ
  okraj Cíny.
• Charakter Saharo-gobijská pouštní podoblast je
  jakýmsi prumikem dvou podoblastí.
• VÝCHODOPALEARKTICKÁ PODOBLAST
• Vymezení Japonské ostrovy, Korea,Poamurí,
  tichomorské pobreží, JV a Himaláje v Cíne.
• Charakter relativne druhove nejbohatší cást
  oblasti. Reliktní podrád pavouku Liphistiomarpha,
  endemický taxon, podceled Pandinae medvídkovití,
  jiní jsou již rozšíreni jen na území Ameriky
  Cryptobranchydae - velemloci, Grylloblattodea
  cvrckovci.

23

• PRÍKLADY AREÁLU ROZŠÍRENÍ
• severní Afrika, Asie a JV Evropa.(Dnepr, Kama,
  Oka, Malá Asie, stredoasijská horstva, SV
  Mongolsko, JV Cina, Zabajkalsko)