Title: LITOSF
1Geologie
je nauka o Zemi. Zkoumá složení, stavbu a
historický vývoj Zeme. Rovnež se zabývá pochody,
které probíhají uvnitr naší planety i na jejím
povrchu.
2LITOSFÉRA
- kamenný obal Zeme
- sféra tvorená horninami v pevném stavu
- sahá do hloubky 100 300 km
- pod litosférou se nacházejí horniny v
- roztaveném stavu astenosféra
3Vnitrní stavba Zeme
4Vnitrní stavba Zeme
5Zemská kura
Zopakujte si, jaké existují základní typy zemské
kury a v cem se liší
6Zemská kura
pevninská Ø mocnost 35 km (20 80 km) 3
vrstvy (sedimentární, žulová a cedicová)
podstatne starší vetší objem (64)
- oceánská
- Ø mocnost 10 km (6 - 15 km)
- 2 vrstvy (sedimentární a cedicová)
- podstatne mladší
- menší objem (21)
( prechodná - zabírá asi 15 objemu kury)
7Složení litosféry
- litosféra je složena z pevných hornin
TYPY HORNIN
- vyvrelé (magmatické)
- usazené (sedimentární)
- premenené (metamorfované)
8Vyvrelé horniny
- vznikají tuhnutím magmatu
- podle místa vzniku se delí na
- vyvreliny hlubinné a výlevné
V cem se liší hlubinné a výlevné vyvreliny?
9Vyvrelé horniny
hlubinné vyvreliny tuhnou v hloubce, takže
nerosty jsou dobre vykrystalované pr. žula
výlevné vyvreliny tuhnou na povrchu Zeme, takže
nerosty nejsou dobre vykrystalované pr. cedic
10Premenené horniny
- vznikají premenou (metamorfózou) jiných
- hornin za vyšších teplot a tlaku
- mají vetšinou charakteristické páskování
- pr. rula
11Usazené horniny
- vznikají zvetráváním (erozí) starších
- hornin a následným usazením (sedimentací)
- pokrývají znacnou cást povrchu Zeme
- pr. pískovec nebo vápenec
12Litosférické desky
- litosféra není jednolitá, ale je rozlámaná na
litosférické desky -
- litosférické desky se vuci sobe navzájem pohybují
13Jak se projevuje na povrchu Zeme pohyb
litosférických desek?
Nejcasteji zemetresením, vulkanickou cinností a
horotvornými pochody.
14Rozhraní litosférických desek
- DIVERGENTNÍ
- KONVERGENTNÍ
- NEUTRÁLNÍ
15Rozhraní litosférických desek
16Divergentní rozhraní litosférických desek
- na tomto rozhraní
- vzniká nová zemská kura
- typickým príkladem divergentního rozhraní jsou
stredooceánské hrbety
Najdete na mape sveta príklady divergentního
rozhraní
17Stredoatlantský hrbet
18Island
- Ostrov je vynorenou cástí Stredoatlantského
hrbetu - díky divergenci se Island neustále zvetšuje
Hekla
19Východoafrický rift
Která tektonická jezera leží ve Východoafrickém
riftu?
20Konvergentní rozhraní litosférických desek
- na tomto rozhraní
- zaniká zemská kura
- typickým príkladem divergentního rozhraní jsou
subdukcní zóny
Najdete na mape sveta príklady konvergentního
rozhraní
21Kordillery a Andy
- Pásemná pohorí, která vznikla díky konvergenci
litosférických desek
Najdete na mape daných pohorí cinné sopky
22Kordillery a Andy
Sv. Helena
Popocatépetl
Chimborazo
Nevado del Ruiz
23Neutrální rozhraní litosférických desek
- Na tomto rozhraní se pohybují dve desky podél
sebe - Ukázkovým príkladem neutrálního rozhraní je zlom
San Andreas v Kalifornii
Která mesta leží podél zlomu San Andreas a jak je
tento zlom ovlivnuje?
24San Andreas
- Na zlomu San Andreas nebo v jeho blízkosti leží
napríklad San Francisco nebo Los Angeles
25San Francisco 1906
26Los Angeles 1989
27Vznik pevnin a oceánu
- Rozmístením, tvarem a velikostí pevnin a
- oceánu v geologické minulosti se zabývá
- PALEOGEOGRAFIE
- (zemepis zaniklého sveta)
- V prubehu historie Zeme došlo k obrovským
- zmenám na mape sveta
28Svet na pocátku prvohor
29V prubehu prvohor došlo díky pohybum
litosférických desek ke spojení všech kontinentu
v jeden celek superkontinent PANGEA
30- Jaké dukazy mohou dokládat existenci Pangey?
- - nekteré kontinenty svými tvary do sebe
zapadají jako cásti skládacky - - výskyt stejných hornin na ruzných kontinentech
v cástech, které kdysi priléhaly k sobe - - prítomnost stejných zkamenelin
-
31Na pocátku druhohor došlo díky pohybum
litosférických desek k rozpadu Pangey Laurasie
Gondwana
32- Sledujte pozorne rozpad Pangey na
- následujících mapách.
- Které dnešní kontinenty tvorily Laurasii a
- které Gondwanu?
- Který oceán vznikl v druhohorách?
33Svet na pocátku druhohor
34Svet uprostred druhohor
35Svet na konci druhohor
36Svet ve starších tretihorách
37Svet v mladších tretihorách
38Soucasný svet
39Pevniny
- nejstaršími jádry pevnin jsou tzv. štíty
- ke štítum se primykají platformy, které
- vznikly na okrajích štítu
- ostatní cásti pevnin vznikly nejcasteji
- vyvrásnením
40Evropa
- nejstaršími jádry Evropy jsou baltský štít a
ukrajinský štít - K nim se primyká evropská platforma, tvorící
podloží Východoevropské roviny - ostatní cásti Evropy se na jádro pripojily
vrásnením pri kolizích kontinentu
41Evropa
Pokuste se vysvetlit vznik Skandinávského
pohorí Uralu Alp