Subpol

1
Subpolární a polární oblasti
2
Subpolární oblasti

• lemují obe polární oblasti v pruzích širokých
  vetšinou od 500 do 1500 km. rovnobežkou a jižním
  polárním kruhem.
• Mísí se v nich vlastnosti obou pásu
  sousedních,polárního a mírného.

3
Subarktická oblast (na severní polokouli)

• jižní hranici tvorí rozhraní lesotundry a tajgy
• Vyznacují se dlouhou a chladnou zimou s krátkým a
  pomerne teplým létem (to díky dlouhé letní dobe
  slunecního svitu), s velkými rozdíly teplot. Na
  Sibiri až mínus 78C. V léte zem roztává do
  hloubky až dvou centimetru a povrch je bahnitý.
  Srážek je málo a pricházejí hlavne v léte

4
Lesotundra

• je krajina, v níž smíšené lesy (brízy, borovice
  a modríny) prechází ve skupiny bríz a
  jehlicnatých stromu.Ta prechází posléze v
  krovinatou tundru (treba keríkové vrby a brízy),
  pak tundru bylinnou (vlochyne, boruvky), mechovou
  a lišejníkovou. V tundre žije sob, polární liška,
  lumík a belokurové.

5
-Tundra
6
(No Transcript)
7
(No Transcript)
8
(No Transcript)
9
(No Transcript)
10
(No Transcript)
11
(No Transcript)
12
(No Transcript)
13
(No Transcript)
14
(No Transcript)
15
Tajga

• je oblast na severu Evropy a Asie, zvlášte na
  Sibiri. Prostírá se na jih od tundry.
• Clení se na tajgu temnou (jehlicnany) a na tajgu
  svetlou, kde jsou listnáce a stromy opadající v
  zime.
• Ze zvíreny zde žije los, jelen, liška, srnec,
  vlk, rys, kuna lesní, jezevec, medved hnedý,
  veverka, cetní pevci, tetrev, tetrívek a datel. V
  tajze se teží drevo a loví kožešinová zver.

16
(No Transcript)
17
(No Transcript)
18
-Tajga
19
(No Transcript)
20
(No Transcript)
21
(No Transcript)
22
(No Transcript)
23
(No Transcript)
24
(No Transcript)
25
(No Transcript)
26
(No Transcript)
27
(No Transcript)
28
(No Transcript)
29
(No Transcript)
30
(No Transcript)
31
Subantarktický pás (Na jižní polokouli)

• Probíhá subpolární pás pouze oceánem a na
  pevninu skoro nezasahuje. Leží ne nem jen nekolik
  souostroví. Jižní Georgie, Kergueleny a Crozetovy
  ostrovy a jiné.

32
Kanada

• Velkou cást, kde zasahuje subarktický pás je
  Kanada, která zaujímá témer celou polovinu
  severoamerického kontinentu a zasahuje daleko do
  ostrovního sveta kolem severního pólu. Podnebí je
  prevážne studené kontinentální, na západe mírné.
  Roste zde mnoho kvetin a v pocetných národních
  parcích se uchovala fauna a flora.

33

• Predstavitelem subantarktického území na jižní
  polokouli je napr. Jižní Georgie. Tento ostrov
  pod britskou korunní kolonií ležící na jihu
  Atlantského oceánu má hornatý povrch a je zcásti
  zalednený. V soucasnosti je obýván jen
  výzkumníky. Dríve byl významný chovem velryb.

34
Polární oblasti

•       Oblasti trvale neosídlené, zato prekypující
  endemickými druhy živocichu a neobvyklými
  prírodními úkazy. Zaplujme nyní do hlubin trvale
  zalednených kraju severního a jižního polárního
  kruhu, kde jsou léta krátká a zimy dlouhé
  a nesmírne chladné, s teplotami nekdy -50C.

35

• Polární oblasti jsou tak mrazivé proto, že slunce
  v techto zemepisných šírkách nikdy nevystoupí
  dostatecne vysoko nad obzor, takže se jeho
  paprsky jen letmo dotknou zeme a jejich energie
  se rozplyne. V zemi vecného ledu nastávají v léte
  dny, kdy slunce nezapadá, a v zime naopak dny,
  kdy vubec nevyjde. Presne na polárním kruhu, na
  6633'03'' severní šírky, tyto jevy nastávají
  vždy v jednom dni v roce. Na pólech mizí slunce
  v zime slunce pod obzorem na pul roku, zato
  v léte zustává po dobu šesti mesícu nad ním.
  V zime svítí na pólu pouze mesíc .

36
Polární záre

• Podivuhodný úkaz polární záre byl dlouho obestren
  tajemstvím. A prece již v 18. století Halley
  tušil, že existuje souvislost mezi touto zárí a
  magnetickými bourkami. Nyní víme, že záre jsou
  zpusobovány elektrickými výboji ionizovaného
  plynu ve výškách 100 až 1000 km.
•       Polární záre tvorí cástice o velké energii
  ze slunecního vetru, vtahované zemským
  magnetickým polem do polárních oblastí. Vysokou
  rychlostí (2000 km/s) pronikají slunecní
  elektrony a protony jako strely vrchní vrstvou
  zemského ovzduší a narážejí na molekuly kyslíku
  a dusíku. Ze zasažených atomu vyrážejí elektrony,
  nebo je elektricky vzbuzují. Pri návratu do
  normálního stavu vydávají molekuly svetlo.

37
(No Transcript)
38
Arktida(severní polární oblast)

•       Arktis - severní arktická polární oblast -
  má název z rectiny, nebot leží pod severním
  souhvezdím Velkého medveda (medved je recky
  arktos). Hranicí Arktidy je klimatická hranice -
  cervencová izoterma 10C, která zhruba souhlasí
  se severní hranicí lesa cili s rozmezím tundry
  a tajgy. Takto vymezená Arktida má rozlohu
  26,4 mil. km2, a z toho asi 18,5 mil. km2 je more
  a 7,9 mil. km2 ostrovy a pevniny.

39

• První poznání Arktidy patrí Vikingum, kterí
  v letech 870 až 930 osídlili Island.
•       Zvírena je na souši chudá druhy i pocty v
  kontrastu s bohatostí more. Uvedme si napríklad
  medveda ledního, lišku polární, mrože, tulene
  kroužkovaného, beluhy, chaluhy, alkouny, velrybu
  grónskou, narvala, husu snežní.
• Arktida je osídlena jen rídce v okrajových
  oblastech Eskymáky, Laponci, Nenci, Jakuty,
  Cukci, pristehovalými belochy a jinými, kterí se
  živí rybolovem, lovem zvere, chovem sobu,
  a težbou nerostu. Nejsevernejším sídlem je
  kanadský Alert na Ellesmerove ostrove.

40
(No Transcript)
41
(No Transcript)
42
(No Transcript)
43
(No Transcript)
44
Antarkdita

• je kontinent rozprostírající se na jižním pólu
  Zeme

45
Geografie

• Témer celý kontinent leží na jih od jižního
  polárního kruhu. Antarktidu mužeme rozdelit na
  dve cásti Východní Antarktidu, rozlohou vetší a
  chladnejší a Západní Antarktidu s clenitejším
  pobrežím. Mezi nimi se napríc kontinentem táhne
  Transantarktické pohorí. Vetšinu povrchu tvorí
  vecný led s tlouštkou okolo 3 km. Kdybychom led
  odstranili, kontinent by se zmenil v souostroví.

46
Klimatické pomery

• Antarktida je nejchladnejší kontinent. Teploty se
  ve vnitrozemí v zime (cervenec) pohybují kolem
  -60C, dosahují i -90C, v léte (leden) kolísají
  mezi -10C a -40C. Východní Antakrtida je obecne
  chladnejší. Antarktida se vyznacuje extrémne
  nízkými srážkami s rocním úhrnem 166 mm (na
  Antarktickém poloostrovu však až nekolik metru).
  Srážky jsou témer výhradne snehové. Pri pobreží
  vanou silné katabatické vetry. Smerem do
  vnitrozemí se rychlost vetru snižuje.

47

• Rozloha 13,2 mil. km2Plocha zaledneného území
  13 802 000 km2Strední výška 2 000 m
  n.m.Nejvyšší namerená teplota argentinská
  polární stanice Esperanza, 14CNejnižší
  namerená teplota ruská polární stanice Vostok
  -89,4C

48
(No Transcript)
49
(No Transcript)
50
(No Transcript)
51
(No Transcript)
52
(No Transcript)
53
(No Transcript)
54
(No Transcript)
55
(No Transcript)
56
(No Transcript)
57
(No Transcript)
58
Smolentsevá Ekaterina

• 5.C