Cvicen

1
Cvicení 3
Liberalizace svetových agrárních trhu
2
Program cvicení

• Liberalizace AZO, GATT, WTO
• Konkurenceschopnost
• Definice
• Typy konkurenceschopnosti
• Hodnocení konkurenceschopnosti

3
Liberalizace agrárního zahranicního obchodu
4
Co nového

• Významná tržní síla
• Ceský mák
• Zisk zemedelství (22,9)
• Dotace (32,9)
• HZP
• Veprové

5
(No Transcript)
6
Jak muže liberalizace obchodu prispet k
ekonomické prosperite?
Zdroj Thirlwall, 2000
7
Jak souvisí liberalizace zahranicního obchodu s
udržitelným rozvojem?
ZdrojLee, 2000
8
Liberalizace zahranicního obchodu v
multilaterálních obchodních dohodáchGATT a WTO
9
Vznik a vývoj Svetové obchodní organizace

• V roce 1944 se v americkém mestecku Bretton
  Woods sešli zástupci budoucích vítezu druhé
  svetové války, aby položili základy novému
  svetovému rádu a založili tzv. Bretton Woodské
  instituce Mezinárodní menový fond a Svetovou
  banku.
• Navíc se zde domluvili zástupci 50 zemí na
  založení multilaterální organizace, která by
  dohlížela na svetový obchod Mezinárodní
  obchodní organizace (International Trade
  Organization, ITO). V letech 1947-48 tuto
  instituci opustilo 23 zemí a sepsalo Všeobecnou
  dohodu o clech a obchode (General Agreement on
  Tariffs and Trade, GATT).
• Zatímco puvodní zamerení ITO bylo znacne široké
  a zahrnovalo i oblast zamestnanosti,
  mezinárodních investic, opatrení omezující
  obchod, dohody o pohybu zboží a službách, GATT
  byla daleko jednodušší smlouvou usilující o
  snížení celních sazeb. V rámci GATT se
  uskutecnilo osm kol obchodních jednání.
  Zpocátku se zabývala výhradne omezováním celních
  sazeb, casem ale zacala pokrývat i oblast obchodu
  se službami, právo duševního vlastnictví a
  necelních bariér pro obchod. Jednání z let
  1986-1994 (Uruguyské kolo) vedlo k založení
  Svetové obchodní organizace (World Trade
  Organization, WTO). Zatímco GATT byla spíše
  jednacím fórem, WTO si vydobyla uznávanou pozici
  mezinárodní instituce dohlížející na uplatnování
  smluv podepsaných v rámci GATT/WTO.

10
GATT

• Podepsána r. 1947,
• platnost od r.1948
• GATT General Agreement on Tariffs and Trade
  (Všeobecná dohoda o clech a obchodu)
• Do r.1995 podepsána 128 zememi.
• Ceskoslovensko bylo zakládajícím clenem GATT a
  nikdy z organizace nevystoupilo, i když se do r.
  1989 aktivne nezapojovalo do její cinnosti. Po
  rozdelení na Ceskou republiku a Slovenskou
  republiku se oba státy staly cleny GATT

11
Principy GATT

• Antidiskriminacní princip
• Princip nejvyšších výhod (MFN) udelí-li zeme
  obchodní koncesi jiné zemi v rámci dohody GATT,
  tato koncese se aplikuje na všechny ostatní zeme
  dohody GATT.
• Národní zacházení se zahranicním zbožím s
  dovezeným zbožím musí být zacházeno stejne jako
  se zbožím vyrobeným v tuzemsku.
• Existují dve hlavní výjimky v rámci
  antidiskriminacního principu
• Zóny volného obchodu a celní unie Rozhodnou-li
  se dve nebo více zemí vytvorit zónu volného
  obchodu nebo celní unii, je povoleno
  diskriminacní zacházení, jelikož je to vnímáno
  jako posun ve správném smeru k volného obchodu.
• Rozvojové zeme Preferencní zacházení pro dovozy
  je povoleno jako pomoc rozvojovým zemím (pridáním
  cásti IV obchod a rozvoj v dohode GATT).
• Princip reciprocity
• Jestliže jedna zeme dohody GATT udelí obchodní
  koncesi, ostatní zeme dohody GATT by mely udelit
  ekvivalentní koncesi pro vyrovnání výhod a
  nevýhod obchodní liberalizace. Existuje výjimka
  pro rozvojové zeme, u kterých není vyžadována
  reciprocita.
• Zákaz netarifních obchodních restrikcí
• Jiné obchodní omezení než cla jsou zakázána,
  jelikož mají vliv na tržní mechanismus. Z pohledu
  vyjednávání je jednodušší požadovat redukci cla
  než odstranení težko kvantifikovatelných
  netarifních opatrení. Nejvýznamnejší výjimka
  vztahující se k tomuto principu je povolení
  restrikcí v období deficitu platební bilance
  zahranicního obchodu.

12
GATT

• Uvolnování mezinárodních obchodu odstranením
  obchodních prekážek
• Pred tzv. Uruguayským kolem úspešne probehlo sedm
  kol jednání v rámci GATT
• 1947 - Ženevské kolo (Geneva Round)
• 1949 - Annecy, Francie
• 1950-51 - Torquay, Velká Británie
• 1956 - Ženeva II.
• 1960-62 - Dillonovo kolo (Dillon Round)
• 1964-67 - Kennedyho kolo (Kennedy Round)
• 1973-79 - Tokijské kolo (Tokyo Round)
• 1986-94 - Uruguayské kolo (Uruguay Round)

13
GATT

• Výsledkem prvního Ženevského kola v roce 1947
  mezi 23 zakládajícími státy bylo 123 dohod
  pokrývajících polovinu svetového obchodu.
  Úspechem prvního kola bylo snížení cel, zejména
  díky USA jako zastánci volného obchodu, které
  byly ochotny snížit svá cla na dovoz z Evropy,
  aniž žádaly po evropských zemích, aby opustily
  svá obchodní omezení uvalená na import.
  Liberalizace agrárního zahranicního obchodu
  nebyla v souladu s cílem dosažení potravinové
  bezpecnosti. Hlavní vliv zeme OECD a USA.
• Kennedyho kolo v letech 1964-67 probehlo ve
  znamení reformulování obchodní politiky USA. Byl
  prijat nový, preshranicní prístup ke snižování
  cel pro prumyslové zboží. Celní úlevy pokrývaly
  odhadem obchod za 40 miliard USD (75 svetového
  obchodu). Konecným výsledkem bylo 35 snížení cel
  s výjimkou textilu, chemikálií, oceli a dalších
  citlivých produktu. Dále 15-18 snížení cel na
  zemedelské a potravinárské výrobky. Vypracován
  byl také kodex antidumpingu. Rozvojové zeme hrály
  v tomto kole vedlejší roli, nicméne i pro ne bylo
  prínosem výrazné snížení cel predevším u
  nezemedelských produktu. Jejich hlavním úspechem
  byla tehdy možnost neprijmout reciprocní úlevy a
  vetšina je také neprijala. Rozšírení na 74 clenu
  (vstup zemí, které byly puv. kolonie).
• Tokijského kola se úcastnilo 99 zemí. Výsledkem
  bylo výrazné snížení cel, ale co je ješte
  duležitejší, dojednaly se nové dohody ci kodexy,
  zabývající se mimocelními opatreními a
  príznivejším zacházením s obchodem v rozvojových
  zemích.
• Tokijské kolo ucinilo jakýsi pokrok v
  zemedelství, vznikly zvláštní mnohostranné dohody
  o hovezím mase a mlécných produktech. Dále se
  podarilo snížit dovozní poplatky a další obchodní
  bariéry na tropické produkty, které uvalovaly
  prumyslové zeme na rozvojové. Nepodarilo se však
  liberalizovat obchod zemedelskými produkty, nebot
  by to vyžadovalo reformu domácích podpurných
  politik, napr. zemedelských dotací, na než nebyly
  smluvní vlády pripraveny. Zemedelství tak zustalo
  stranou hlavního proudu pravidel GATT.
• Nová klauzule zavedla právní základ, na nemž
  mohly rozvojové zeme rozšírit všeobecný systém
  preferencí. Již existující konzultacní procedura
  a Výbor pro obchod a rozvoj sledovaly aktivity
  GATT a zajištovaly, aby byla problémum
  rozvojových zemí venována patricná pozornost.
  Role výboru byla v Tokijském kole posílena
  vznikem úžeji zamerených podvýboru. Tokijské kolo
  se lišilo od predchozích tím, že se zabývalo
  mimocelními bariérami.

14
Uruguayské kolo jednání GATT prulom v
liberalizaci AZO

• Dosud nejambicióznejší program jednání.
• Zapojeno 128 stran.
• Hlavní témata liberalizace AZO, rozšírení
  kompetencí GATT i do ostatních oblastí obchodu
  (služby a duševní vlastnictví) a modernizace
  systému platného z r. 1947.
• V dusledku zapojení oblasti zemedelství jednání
  trvala 8 let (1986 1994).
• Hlavní úspechy

• Bylo dosaženo všeobecného koncenzu v oblasti
  liberalizace AZO.
• Jednání vyústila v založení Svetové obchodní
  organizace (WTO)

15
Závazky UK GATT (1993)

• Provést tzv. tarifikaci prevedení
  netarifních opatrení na tarify (cla) a jejich
  snížení o 36 v prubehu 6 let.
• Redukce tarifu pro individuální produkty musí být
  alespon 15.
• Snížit domácí podpory zemedelství o 20.
• Snížit exportní subvence o 36 v hodnote a 21 v
  objemu (u rozvojových zemí 24 a 14 resp.) v
  prubehu 6 let.
• Garance minimálního prístupu na vnitrní trh
  minimálne ve výši 5 spotreby.
• Hodnota dovozu musí dosahovat alespon 3 HDP.

16
Hlavní duvody úspechu Uruguyaského kola jednání v
oblasti AZO

• Centrální role zemedelství v jednáních - pro
  úcely dosažení úspechu v jiných oblastech jednání
  radši nekteré strany ustoupily tlaku a
  podporily liberalizaci AZO.
• Posílení autority státu v rozhodovacím procesu na
  úkor zmírnení vlivu lobbystických skupin.
• Ekonomicko-politické tlaky vyplývající z vysoké
  míry podpory domácích trhu zemí EU a její vliv na
  deformaci svetového trhu.
• Role samotného GATTU v umožnení všem zemím
  participovat na vytvárení spolecného rámce
  agrárního zahranicního obchodu.

17
CR na sebe prijala závazky vyplývající z UK
GATT a vztahující se k liberalizaci svetového
obchodu se zemedelskými a potravinárskými výrobky
po dokoncení fáze restrukturalizace v roce 1992.
18
Vliv kol jednání GATT na ochranu trhu
19

• 1994 WTO World Trade Organisation (Svetová
  obchodní organizace)
• WTO je rízeno svými cleny (na rozdíl od jiných
  organizací napr. IMF, kde organizaci rídí volený
  výbor) a rozhodování funguje na principu
  všestranného koncenzu.
• Zastrešuje
• GATT (General Agreement of Tarriffs and Trade)
• GATS (General Agreement on Trade in Services )
• TRIPS (Agreement on Trade-Related Aspects of
  Intellectual Property Rights)
• V soucasné dobe má WTO 160 clenu

20

• Podepsáním Dohody o zrízení Svetové obchodní
  organizace v Marrakeši, Maroko, dne 15. dubna
  1994 bylo završeno mnohaleté úsilí o doplnení a
  premenu Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)
  v mezinárodní organizaci, která byla zrízena od
  1. ledna 1995. Zároven byly prijaty výsledky tzv.
  Uruguayského kola mnohostranných obchodních
  jednání (19 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3
  deklarace), tvorící nápln cinnosti WTO.
• V soucasné dobe má WTO 157 clenu a cca tricet
  zemí jedná o svém prístupu k ní (Ukrajina). WTO
  je mezivládní organizace. Cleny nemusí být vždy
  státy, ale jednotná celní území (tedy celní unie
  nebo prímo celní území).

21
Observer governments (2015)

• AfghanistanAlgeriaAndorraAzerbaijanBahamasBel
  arusBhutanBosnia and HerzegovinaComorosEquator
  ial GuineaEthiopiaHoly See (Vatican)
  IranIraqKazakhstanLebanese RepublicLiberia,
  Republic ofLibyaSao Tomé and PrincipeSerbiaSey
  chellesSudanSyrian Arab RepublicUzbekistan

The purpose of observer status for international
intergovernmental organizations in the WTO is to
enable these organizations to follow discussions
therein on matters of direct interest to them.
observers must start accession negotiations
within five years of becoming observers (except
for Vatican).
22
Mapa clenských zemí WTO
23
Least Developed Countries
The WTO recognizes as least-developed countries
(LDCs) those countries which have been designated
as such by the United Nations. There are
currently 49 least-developed countries on the UN
list, 32 of which to date have become WTO members.
AngolaBangladeshBeninBurkina
FasoBurundiCambodiaCentral African
RepublicChadCongo, Democratic Republic of
theDjiboutiGambiaGuineaGuinea
BissauHaitiLesothoMadagascar
MalawiMaldivesMaliMauritaniaMozambiqueMyanmar
Nepal NigerRwandaSenegalSierra LeoneSolomon
IslandsTanzaniaTogoUgandaZambia
24
Noví clenové WTO RAMS (Recently Acceded
Members)

• Jemen, Laos, Tádžekistán, Vanuatu, Cerná Hora,
  Rusko, Saoma, Kapverdy, Ukrajina

25
Vedení WTO
Roberto Azevêdo

• Sídlo Centre William Rappard, 154 Rue de
  Lausanne, CH-1211, Geneva 21, Švýcarsko
• Nejvyšším orgánem je Konference ministru
• Mezi konferencemi ji rídí Generální rada
• Pracovní orgány
• Sekretariát
• soucasný generální reditel Roberto Azevêdo
• vice-director v otázkách zemedelství je
  Harsha Vardhana Singh

26
(No Transcript)
27
Disputes

60 days Consultations, mediation, etc (jednání mezi prímými úcastníky sporu)
45 days Panel set up and panellists appointed (sestavení panelu)
6 months Final panel report to parties (doba pro rozhodnutí panelu)
3 weeks Final panel report to WTO members
60 days Dispute Settlement Body adopts report (if no appeal)
Total 1 year (without appeal)
60-90 days Appeals report
30 days Dispute Settlement Body adopts appeals report
Total 1y 3m (with appeal)
Príklady nejaktuálnejších sporu, které jsou
vedeny mezi EU a ostatními cleny WTO jsou k
dispozici na webu DG Trade http//trade.ec.europa
.eu/doclib/docs/2007/may/tradoc_134652.pdf
28

• Dohody a ujednání WTO, závazky clenu
• Mnohostranné dohody (cca 60 dohod) jsou právními
  texty závaznými pro všechny cleny WTO, které
  pokrývají spolupráci v oblasti obchodu s
  nezemedelským zbožím (dohoda GATT 1994), se
  zemedelským zbožím (Dohoda o zemedelství), se
  službami (Všeobecná dohoda o obchodu se
  službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda
  o obchodních aspektech práv k duševnímu
  vlastnictví). M
• Mnohostranné dohody jsou doplneny tzv. listinami
  koncesí, které obsahují závazné podmínky pro
  prístup na trh každého clena WTO. V oblasti zboží
  se jedná o stanovení celní ochrany a povolené
  míry exportních subvencí, v oblasti služeb jde o
  možnosti zahranicních dodavatelu obchodovat se
  službami
• Rovnež byly sjednány dve vícestranné dohody WTO
  (pro obchod s civilními letadly a o vládních
  zakázkách), jejichž smluvními stranami jsou na
  základe dobrovolnosti jen nekteré clenské státy
  WTO. Ceská republika se stala smluvní stranou
  techto dohod teprve po svém vstupu do Evropské
  unie.

29

• Ministerské Konference WTO
• 1996 Singapore
• 1998 Ženeva
• 1999 Seattle
• 2001 Dohá
• 2003 Cancún
• 2005 Honkong
• 2009 Ženeva
• 2011 Ženeva
• 2013 - Bali

30
1996 - Singapore

• Nachází se u Malajsie
• Zasedání probehlo 9. - 13. 12. 1996

Konference se zabývala problémy marginalizace,
úlohou WTO, regionálními dohodami, prístupy
dalších clenu, provádením dohod a ujednání WTO,
obchodem s textilem a rozvojovými aspekty.
Otevrela nová, pozdeji tzv. singapurská témata
vztah obchodu a investic, obchodu a hospodárské
souteže, usnadnování obchodu a verejné zakázky.
Odsouhlasila uzavrení Dohody o obchodu s
informacními technologiemi a rozšírení položek
bezcelne obchodovaných léciv.
31
1998 - Ženeva

• Zasedání probehlo 18. - 20. 5. 1998

Byla spojena s oslavami 50. výrocí založení GATT,
potvrdila cíle, závazky a rozsah další práce WTO.
Rozhodla o zahájení prípravného procesu
vedoucího k budoucím mnohostranným jednáním.
Zvláštní deklarace se týkala elektronického
obchodu.
32
1999 - Seattle

• Zasedání probehlo 30. 11. - 3. 12. 1998

Ocekávalo se zahájení nového kola mnohostranných
obchodních jednání v souladu s náplní
negociacních oblastí stanovenou
1.konferencí WTO. Konference skoncila neúspešne,
nebyla prijata žádná deklarace ministru, nebylo
tedy ani zahájeno nové kolo jednání.
33
Doha Quatar (Katar)

• Nachází se na východ od Saúdské
• Arábie
• Zasedání probehlo 9.-14. 11. 2001
• Za clena byla prijata Cína

V mezidobí se podarilo prekonat rozpory mezi
cleny, takže bylo možno prijmout tzv. Rozvojovou
agendu z Dohá, která je programem jednání do 1.
1. 2005. Program jednání prakticky ve všech
oblastech cinnosti WTO je výrazne doplnen prvky,
které by umožnily prohloubit integraci
rozvojových a nejméne rozvinutých clenu do
svetového obchodu a ekonomiky.
34
Mexiko - Cancún

• V. Ministerská konference se konala
• 9. 14. zárí 2003 v Mexiku v Cancúnu
• Mela zhodnotit dosavadní jednání a prijmout
  rozhodnutí k jejich dokoncení. Nepodarilo se
  dosáhnout konsensu o dalším pokracování
  mnohostranných jednání a konference prijala pouze
  prohlášení o pokracování prací v duchu dokumentu
  prijatých v Dohá.

35
Honkong, 2005

• Zasedání probehlo 13. - 18. 12. 2005

Ocekávalo se prijetí modalit pro dokoncení
jednání o Rozvojové agende z Dohá. Vzhledem k
tomu, že pred jednáním nebylo dosaženo shody mezi
clenskými státy, byly sníženy ambice. Výsledkem
je prijetí Deklarace ministru, která popisuje
dosažené výsledky a prubežný stav jednání a
obsahuje nekteré cástecné kroky vpred. Nejvetšího
úspechu bylo dosaženo v oblasti pomoci a
zvláštního zacházení pro rozvojové a nejméne
rozvinuté zeme. Deklarace umožnuje pokracovat v
kole mnohostranných jednání na dríve prijatých
zásadách.
36
Postupim 2007

• V cervnu 2007 se konala jednání státu G-4 za
  úcasti 2 komisaru EU. Krome komisare pro obchod
  Petera Mandelsona a komisarky pro zemedelství
  Mariann Fischer Boelové se zasedání zúcastnila
  také americká zástupkyne pro vyjednávání ve WTO
  Susan Schwabová, indický ministr obchodu Kamal
  Nath a brazilský ministr zahranicí Celso Amorim.
  Prestože se podarilo dohodnout na nekterých
  dílcích bodech, propast mezi jednotlivými
  vyjednávajícími stranami byla príliš široká na
  premostení. Za hlavní prekážku byla komentátory
  považována neústupnost USA v otázce domácích
  podpor do  zemedelství.  Nejvetší nadeje na
  nalezení dohody byly vkládány práve do setkání
  G-4 v Postupimi. Jednání G-4 bylo považováno za
  poslední šanci dosáhnout prulomu v jednání, které
  by umožnilo schválit podklady pro uzavrení
  jednací kola z Dauhá  do konce cervence, jak bylo
  naplánováno.  
• Ackoliv EU vyšla svým partnerum vstríc, nebylo
  ani na setkání v Postupimi dosaženo dohody. Pres
  vytrvalá vyjednávání se nepodarilo najít spolecný
  kompromis vyhovující všem stranám. Oproti roku
  2007, kdy ostatní vyjednavaci obvinovali Spojené
  státy z neústupnosti v otázce zemedelských
  podpor, v Postupimi EU spolecne s USA obvinovaly
  Indii a Brazílii z neochoty souhlasit se snížením
  cel pro prumyslové výrobky na oplátku za ústupky
  v zemedelském obchodu.

37
Ženeva 2009

• 30.11. 2.12. 2009
• Poprvé pro reprezentaci zemí EU byl použit termín
  Evropská unie (místo puv. Evropská
  spolecenství) v dusledku prijetí Lisabonské
  smlouvy.
• Ackoliv predmetem nebyla samotná jednání, vetšina
  clenu vyjádrila podporu pro završení jednání do
  konce roku 2010.
• Opet zduraznen rozvojový kontext jednání WTO v
  rámci agendy Doha.
• Pokracující podpora Aid for Trade.

38
Ženeva 2011

• 15.12. 17.12.2011
• Dohoda o verejných zakázkách
• Vstup nových clenu (Rusko, Cerná Hora, Samoa,
  Vanuatu)

39
Bali 2013

• 3.12. 6.12.2012013

40
Soucasný stav jednání o cem se vlastne
(ne)jedná

• Na základe dokumentu ze IV. Konference ministru v
  Doha byla zahájena mnohostranná jednání o tzv.
  "Rozvojové agende z Doha" (Doha Development
  Agenda DDA).
• Mezi nejvýznamnejší problematiky DDA patrí
  agrární reforma, tzv. NAMA (liberalizace obchodu
  s nezemedelskými výrobky), liberalizace obchodu
  se službami, nekteré prvky Dohody o obchodních
  aspektech práv k duševnímu vlastnictví,
  problematika obchodu a životního prostredí,
  usnadnování obchodu, pravidla mnohostranného
  obchodu (antidumping, preferencní dohody a
  subvence a vyrovnávací opatrení).
• Všechny problematiky spolecne prolíná tzv.
  "rozvojový aspekt" poskytnutí vetších výhod
  rozvojovým a nejméne rozvinutým zemím s cílem
  jejich urychlení jejich hlubšího zapojení do
  systému svetového obchodu.

41
Doha v otázce zemedelství

• Evropská unie se zavázala snížit celní sazby o
  60, snížit domácí podpory do zemedelství o 80 a
  úplne odstranit vývozní subvence.
• Jedním z problému nedosažení dohody je nejednotný
  názor na uplatnování tzv. Special Safeguard
  Measures.

42
Soucasný stav jednání

• Výsledkem diplomatických aktivit zástupcu mnoha
  státu a vule ministru obchodu, kterí se sešli
  behem Svetového ekonomického fóra v Davosu v
  lednu 2007, je obnovení jednání o Rozvojovém
  programu z Dohá). Pokracování negociací bylo
  potvrzeno i na zasedání Generální rady Svetové
  obchodní organizace (WTO) 7. února 2007.
• Pres obecné proklamace o zájmu k dohode o DDA
  dosud k žádnému posunu nedošlo a uzavrení tohoto
  kola je v letošním roce nepravdepodobné

43
Hlavní problémy

• Základní rozpory mezi vyspelými a rozvojovými
  zememi
• Tlak velkých svetových exportéru (USA, zeme Jižní
  Ameriky) na liberalizaci trhu
• Koncepce multifunkcního zemedelství EU
• Spor o biotechnologie a labelling
• Damokluv mec WTO je ekologie a TUR

44
Pro odstranení nebo snížení cel pro jednotlivé
výrobky uprednostnuje EU jednoduchý nelineární
vzorec (umožnuje vetší snížení u vyšších celních
sazeb). Za základ takového vzorce je považován
tzv. švýcarský návrh (Swiss formula). Soucástí
vzorce by mely být koeficienty, jejichž rozdílná
výše aplikovatelná po urcité casové období umožní
zohlednit zájmy rozvojových zemí. Rozvojové zeme
sníží celní sazby méne než rozvinuté. Toto menší
snížení muže prípadne trvat po urcité casove
omezené období. Obecne platí, že vyspelé zeme
mají menší celní sazby pro nezemedelské výrobky
než státy s méne rozvinutou prumyslovou výrobou.
Behem jednání v negociacní skupine bylo navrženo
nekolik vzorcu, z nichž nekteré napríklad více
snižovaly nízké celní sazby.
45
Porovnání redukce cel pri ruzných koeficientech
SWISS FORMULA   
Pocátecní závazný tarif Konecný tarif Konecný tarif Konecný tarif Výsledná redukce Výsledná redukce Výsledná redukce
Pocátecní závazný tarif 5 50 100 5 50 100
5 2,5 4,54 4,76 50 9 4,7
20 4 14,28 16,66 80 28,5 16,6
50 4,54 25 33,33 90,9 50 33,33
100 4,76 33,33 50 95,2 66,6 50
Z AX/(AX)
X  stará celní sazba A  koeficientZ  nová
výsledná celní sazba na konci období

• Zužuje škálu celních sazeb
• Maximální konecná výše celní sazby bez ohledu na
  puvodní úroven

Swiss formula
Uruguayský vzorec (? 36)
46
Nejednotné zájmy mocenských bloku

• 1. skupina EU, Japonsko, Jižní Korea,
  Švýcarsko a Turecko
• 2. skupina USA a zeme tzv. Cairnské
  skupiny
• 3. skupina - rozvojové zeme, významná je zejména
  skupina G 22 (nebo též G20)

47
Nejduležitejší zájmové skupiny v rámci jednání
WTO

• hlavní jednání probíhají v rámci tzv. "Petky
  velkých hrácu" (FIPs), tj. EU, USA, Brazílie,
  Indie a Austrálie
• skupina relativne vyvinutých rozvojových
  clenských zemí (G 22) ve které jsou zastoupeny
  napr. Argentina, Brazílie, Cína, Egypt, Indie,
  Indonésie, Mexiko, Nigerie, Pákistán ..
• clenské zeme silne chránící své zemedelství (G
  10), z nichž nejduležitejší je Japonsko,
  Švýcarsko, Norsko
• ruzná seskupení dalších rozvojových zemí (G 33) -
  tj. zeme, kladoucí duraz na zájmy RZ v oblasti
  zvláštních výrobku a zvláštních ochranných
  opatrení), ACP - tj. zeme napojené na EU prostr.
  partnerské dohody z Cotonou) atd.

48
Cairns Group
koalice zemí s nízkými výrobními
náklady vytvorená v r. 1986
Clenové Cairns Group 1. Argentina 7. Kolumbie
13. Nový Zéland 2. Austrálie 8. Costarika
14. Paraguay 3. Bolívie 9. Fidži
15. Filipíny 4. Brazílie 10. Guatemala
16. Jižní Afrika 5. Kanada 11. Indonésie
17. Thajsko 6. Chile 12. Malajsie 18.
Uruguay
49
Dohody v oblasti AZO

• Bilaterální po vstupu do EU výrazne omezené
• MultilaterálníRegionální dohody

50
Vývoj poctu regionálních obchodních dohod
Zdroj Svetová Banka, cit. v Chaaban a Thomas
(2004)
51
Svetová Banka odhaduje, že napríklad 88
zahranicního obchodu na americkém kontinente je
tvoreno regionálními celky.
Zdroj Nafziger (2006).
52
Zdroj Dedek, Institut ekonomických studií FSV UK
53
Konkurenceschopnost
54
DEFINICE KONKURENCESCHOPNOSTI

• Obecná definice
• schopnost dosahovat základních ekonomických
  cílu
• (Kjeldsen-Kragh, 1973)
• V méne obecné rovine
• toková nebo stavová velicina hodnotící schopnost
  daného podniku, odvetví ci národní ekonomiky
  dosahovat dlouhodobého ekonomického rustu.

55
DEFINICE KONKURENCESCHOPNOSTI

• Mezinárodní konkurenceschopnost ekonomiky
• schopnost zeme pronikat se svým obchodovatelným
  zbožím a službami na zahranicní trhy a získávat z
  takové mezinárodní smeny komparativní výhody

56
DEFINICE KONKURENCESCHOPNOSTI

• Z hlediska podniku a odvetví
• zpravidla definována jako úroven alokacní,
  technologické a strukturální efektivnosti,
  umožnující podniku ci odvetví produkovat hmotné a
  nehmotné výrobky a služby v takové kvantite,
  kvalite a na takové úrovni nákladu, že mohou
  dosáhnout úspešné realizace na vnitrních ci
  zahranicních trzích

57
DEFINICE KONKURENCESCHOPNOSTI

• Alokacní efektivnost
• ? volba optimální skladby produkce
• ? volba optimální alokace produkcních
  faktoru
• Technologická efektivnost - optimální uplatnení
  technologií
• Strukturální efektivnost - volbou optimální
  ekonomické velikosti podniku (v zemedelství
  vztahována predevším k plošné výmere )
• Strukturální efektivnosti na úrovni sektoru -
  takový ekonomický rozmer zemedelství jako odvetví
  a jeho subsektoru, který umožnuje optimální
  využití celkových produkcních faktoru

58
KONKURENCESCHOPNOST AGRÁRNÍHO SEKTORU

• Obecná definice Konkurenceschopnost je
  schopnost AS uplatnit se na domácích i svetových
• zemedelsko-potravinárských trzích
• s pozitivním efektem

59
Mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti

• Kvantitativní ukazatele
• tempo rustu produktivity práce
• jednotkové pracovní náklady
• ziskovost
• prumerné kilogramové ceny
• jednotková hodnota vývozu nebo dovozu (hodnota
  zboží v dolarech delená množstvím) atd.
• Kvalitativní ukazatele (obtížne meritelné)
• podmínky, které ovlivnují mezinárodní prodejnost
• schopnost prodejcu proniknout na mezinár. trhy
• atraktivnost a verohodnost vyvážející zeme atd.

60
Clenení konkurenceschopnosti AS podle predmetu
jejího definování

• 1) Podle typu trhu
• vnitrní
• vnejší
• 2) Podle úrovne agregace
• konkurenceschopnost ve smyslu
• komoditním
• podnikovém
• odvetvovém
• 3) Konkurenceschopnost jednotlivých komodit
  (zemedelských produktu )
• Konkurenceschopnost jednotlivých zpracovaných
  produktu potravinárského prumyslu

61
Možnosti hodnocení konkurenceschopnosti v AS

• podílem na trhu
• ekonomickým efektem
• solventností a duveryhodností
• ocenením domácích zdroju
• mírou efektivnosti
• matice PAM (Policy Analysis Matrix)
• efektivnost AZO
• multidimensionální dynamická konkurenceschopnost

62
Merení konkurenceschopnosti

• Ekonomickým efektem
• ukazatele - absolutní (zisk)
• - relativní
  (rentabilita)
• konkurenceschopnost je nejcasteji obecne chápána
  jako
• výnosy vztažené na jednotku produkcních faktoru
• (jako práce, puda a kapitál) z hlediska
  stavového,
• nebo jako
• výnosy na jednotku vložených nákladu
• z hlediska tokového.

63
Merení konkurenceschopnosti

• Ocenením domácích zdroju
• rozdelení nákladu
• obchodovatelné (prodejné)
• neobchodovatelné (neprodejné)
• konstrukce 2 ukazatelu
• DRC (domestic resource costs)
• PRC (private resource costs)

64
Merení konkurenceschopnosti

• Mírou efektivnosti
• relace mezi skutecným ziskem a normativním
  ziskem

65
Merení konkurenceschopnosti

• Efektivností AZO
• saldo AZO
• podíl cen pri vývozu a pri dovozu, ukazatel
  smenných relací -terms of trade
• SR jCex / jCim
• kde SR .. ukazatel smenných relací
• jCex .. prumerná jednotková cena dané
  komodity v exportu
• j Cim .. prumerná jednotková cena téže
  komodity v importu

66
Merení konkurenceschopnosti

• Pomocí matice PAM
• jeden z nejrozšírenejších zpusobu hodnocení
• posuzuje se
• vliv ochrany domácího trhu
• vliv podpory domácích producentu
• vliv nákladovosti

67
Struktura matice PAM
PAM Výnosy Náklady obchodov.. Náklady neobchod Zisk
Financní ceny A B C D A-B-C
Ekonomické ceny E F G H E-F-G
Transfery politiky IA-E JF-B KG-C LD-H L IJ K

68
Ukazatele konkurenceschopnosti odvozené z PAM

• Koeficient nominální ochrany KNOA/E-1
• Ríká, o kolik jsou pro danou komoditu vyšší
  (KNOgt0) nebo nižší (KNOlt0) domácí tržní ceny než
  ceny svetové
• Koeficient efektivní ochrany KEO(A-B)/(E-F)
• Udává o kolik je pro danou komoditu pridaná
  hodnota merená v domácích tržních cenách vetší
  (KEOgt0) nebo menší (KEOlt0 než pridaná hodnota
  merená ve svetových cenách
• Náklady domácích zdroju DRCG/(E-F)
• Ukazují, zda náklady domácích zdroju v domácích
  ekonomických cenách jsou nižší (DRClt1) nebo vyšší
  (DRCgt1) než pridaná hodnota merená ve svetových
  cenách pro danou komoditu. Je-li DRCgt1 komodita
  není konkurenceschopná.

69
Ukazatele konkurenceschopnosti odvozené z PAM

• Koeficient prizpusobení soukromých nákladu
  PCACA/(BC)-1. Ukazuje, o kolik je treba
  snížit (PCAClt0) nebo zvýšit (PCACgt0) náklady v
  domácích cenách, aby daná komodita byla
  konkurenceschopná (mereno v domácích tržních
  cenách)
• Koeficient prizpusobení ekonomických nákladu
• SCACE/(FG)-1. Ukazuje, o kolik je treba
  snížit (SCAClt0) nebo zvýšit (SCACgt0) náklady ve
  svetových a ekonomicky nedeformovaných cenách,
  aby daná komodita byla konkurenceschopná (mereno
  ve svetových cenách).

70
Konkurenceschopnost vybraných komodit
Komodita KNO KEO DRC PCAC SCAC
Pšenice - 16 - 9 0,74 22,0 24,0
Jecmen -21 - 10 0,80 17,0 19,0
Repka-semeno - 9 - 21,0 0,74 10,0 21,0
Cukrovka 14,9 36,0 2,20 - 18,0 - 31,0
Brambory 19,9 28,0 0,90 40,0 9,0
Mléko 58 39,0 1,84 - 14,0 - 33,0
Skot 43 21,0 1,66 - 24,0 - 31,0
Prasata 19 20,0 1,17 - 2,0 - 6,0
71
Multidimensionální dynamická koncepce
konkurenceschopnosti

• Zahrnuje hledisko
• kvantity vcetne casového prizpusobení nabídky
  poptávce
• kvality
• Kvalitativní prvek pak obsahuje
• tradicní stavový produktový prístup k hodnocení
  kvality zemedelských a potravinárských výrobku,
  tedy
• hygienickou nezávadnost
• nutricní hodnotu
• organoleptické kvality
• vzhled výrobku
• význam znacky (jedinecnost výrobku)

72
Multidimensionální dynamická koncepce
konkurenceschopnosti

• soubor kvalitativních ukazatelu
• dynamického charakteru, hodnotící
• dopady na životní prostredí
• labelling, tedy prítomnost geneticky
  modifikovaných produktu
• animal welfare
• sociální a etickou úroven produkujících jednotek

73
Konkurenceschopnost zemí podle mezinárodního
multikriteriálního hodnocení

• Svetové hodnocení konkurenceschopnosti zemí podle
  321 ukazatelu razených do
• 3 skupin a 20 podskupin
• Výkon ekonomiky
• Efektivnost cinnosti vlády
• Efektivnost podnikání
• Infrastruktura

74
Konkurenceschopnost zemí podle mezinárodního
multikriteriálního hodnocení

• Výkon ekonomiky
• Efektivnost domácí ekonomiky
• Mezinárodní obchod
• FDI
• Zamestnanost
• Vývoj cen
• Efektivnost cinnosti vlády
• Verejné finance
• Fiskální politika
• Institucionální rámec
• Obchodní legislativa
• Spolecenský rámec

75
Konkurenceschopnost zemí podle mezinárodního
multikriteriálního hodnocení

• Efektivnost podnikání
• Produktivita
• Trh práce
• Financní management
• Praxe
• Postoje a hodnoty
• Infrastruktura
• Základní infrastruktura
• Technická infrastruktura
• Vedecká infrastruktura
• Zdraví a životní prostredí
• Vzdelání

76
(No Transcript)
77
Úroven HDP v porovnání s EU 27 (100 , Eurostat)
78
Míra rustu reálného HDP (zdroj Eurostat)
79
Mezinárodní merení konkurenceschopnosti

• Provádí IMD World Competitiveness Center od roku
  1989
• Merení se provádí v 61 zemích a regionech po
  celém svete
• CR se v roce 2006 umístila na 32. míste (ze ZSVE
  tretí za Estonskem a Litvou)
• http//www.imd.ch/research/centers/wcc/index.cfm

80
(No Transcript)