Hospod

1
Hospodárství sveta
2
Obecne

• systém svetového hospodárství se vytvoril
  vzájemným propojením národních ekonomik
  jednotlivých zemí sveta prostrednictvím
  mezinárodních integrací
• základní predpoklady jeho rozvoje jsou svetové
  ekonomické organizace, svetové trhy a finance,
  mezinárodní delba práce

3
Rozdelení

• ,,SEVER- ekonomicky rozvinuté
• státy,,JIH - zbytek Asie, Afriky, Latinská
  Amerika, Polynésie, Mikronésie a Melanésie

CTVRTÝ SVET
ASIJSŠTÍ DRACI
4
10 nejvetších svetových ekonomik (2007)
celkový HDP prepoctený na paritu kupní síly,
v miliardách USD

• 1. USA 13 860 mld.USD 302
• mil. obyv.
• 2. Cína 7 043 1 318
• 3. Japonsko 4 035 128
• 4. Indie 2 965 1 132
• 5. Nemecko 2 833 82
• 6. Velká Británie 2 147 61
• 7. Rusko 2 076 142
• 8. Francie 2 067 62
• 9. Brazílie 1 838 189
• 10. Itálie 1 800 59

40. Norsko 257 5 41. CR 249 10 42.
Rumunsko 247 22
5

• jádrové oblasti - hospodárská centra, kde se
  soustreduje hospodárská moc
• obyvatelstvo žije ve velkomestech hustá dopravní
  sít a intenzivní transport osob a nákladu
• Periferie - okrajové oblasti s tradicními formami
  hospodarení
• méne zalidnené

6

• HNP HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT souhrn hodnot
  vytvorených národním kapitálem daného státu v 1
  roce (tzn. i naše firmy v zahranicí)
• nejvyšší má Monako
• HDP HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT hodnoty vytvorené na
  území daného státu v 1 roce (pouze vše na území
  CR)
• tvorí jej 3 typy ekonomiky
• a) agrární - prevládal pred nástupem prum.
  revoluce jedná se o samozásobitelské
  hospodarení minimální úloha trhu
• b) industriální - vedoucí postavení prumyslu a
  stavebnictví v HDP i zamestnanosti
• od 2. pol. 19. st. do 1. pol. 20. st. V Evrope,
  sev. Americe, Japonsku, Austrálii a Rusku c)
  postindustriální - rychlý nárust nevýrobní sféry
  vedecky nárocné obory na vzdelání, výzkum a
  vývoj
• na 1. míste ve službách je USA
• soucasné svetové hospodárství má
  prumyslove-zemedelský charakter podíl
  zemedelství klesá vlivem rozvinutých tržních
  ekonomik

7
Zeme s nevyšším rustem HDP (2007)
Azerbájdžán ropa z Kaspického more -dokoncení
ropovodu po trase Baku Tbilisi Ceyhan
(Turecko), címž se zeme napojila na mezinárodní
trhy

• 1.Ázerbájdžán 31,0
• 2.Východní Timor 24,0
• 3.Angola 16,3
• 4.Súdán 12,8
• 5.Rovníková Guinea 12,7
• 6.Cína 11,4
• 7.Kypr 10,6
• 8.Arménie 10,5
• 9.Lotyšsko 10,3
• 10.Gruzie 10,0

Chudé zeme velmi nízké HDP - proto jakýkoli
výkyv se projeví velkým nárustem (poklesem)
Cína vymyká se již stabilne nekolik let
vykazuje 10 prírustek HDP
CR 5,7
8
10 zemí s nejvetší zadluženosti - 2007
Údaje nejsou razeny podle absolutního dluhu, ale
dluhu relativního, podle HDP zeme.

• 1. Zimbabwe 190
• 2. Libanon 188
• 3. Japonsko 182
• 4. Seychely 143
• 5. Jamajka 134
• 6. Itálie 106
• 7. Egypt 105
• 8. Súdán 97
• 9. Singapur 95
• 10. Belgie 86

• jsou zde zeme chudé i bohaté
• proto neplatí, že by zadlužení
• podkopávalo ekonomický rust
• záleží na tom, na co se peníze
• využijí zda na investování do
• podpory ekonomického rustu ci
• napr. na zbrojení, jídlo.

9
10 nejchudších státu sveta (2007)
HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupní
síly)

• 1. DR Kongo 300
• 2. Zimbabwe 500
• 3. Libérie 500
• 4. Somálsko 600
• 5. Guinea Bissau 600
• 6. Komory 600
• 7. Šalamounovy ostrovy 600
• 8. Niger 700
• 9. Etiopie 700
• 10. Stredoafrická republika700

• zeme s nestabilními režimy,
• nicené obcanskými válkami
• vymlouvat se na bývalé
• kolonie je pozde
• - nekteré velmi mnoho
• nerostných surovin (med,
• diamanty..)

Svetový prumer 9900
10
10 nejbohatších státu sveta (2007)
HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupní
síly)

• 1. Lucembursko 80 800
• 2. Katar 75 900
• 3. Norsko 55 600
• 4. Kuvajt 55 300
• 5. S.A.E 55 200
• 6. Singapur 48 900
• 7. USA 46 000
• 8. Irsko 45 600
• 9. Rovníková Guinea44 100
• 10. Švýcarsko 39 800

• pokles dolaru radí USA za
• ropné zeme, protože zároven
• stoupá cena ropy

39. CR 24 400
11
Zemedelství sveta

• zajištuje výživu lidstva a produkuje suroviny pro
  prumysl
• geografie zemedelství-studuje územní diferenciaci
  zemedelské výroby
• rozmístení zemedelské výroby je ovlivnovánoa)
  prírodními faktory - puda, georeliéf a podnebíb)
  socioekonomickými faktory - trh
• (spotreba intenzivní v obydlených
  oblastech a extenzivní v málo obydlených),
  doprava a pracovní síly- 36 rozlohy pevniny
  Zeme je užíváno pro zemedelství- pracuje v nem
  1,1 mld. lidí

12
Delení svetového zemedelství

• v rozvinutých zemích prevažuje agroprumyslový
  komplex, který zahrnujea) prumysl dodávající
  výrobní prostredky pro zemedelstvíb) vlastní
  zemedelskou výrobuc) odvetví zajištující
  dopravu, skladování, zpracování a odbyt-
  vysoký stupen mechanizace a chemizace v
  rozvinutých zemíchv rozvojových zemích
  prevládá naturální výroba zemedelství se zde
  clení naa) tradicní sektor zemedelství -
  drobná hospodárství bez stroju a hnojivb)
  moderní sektor - plantážní hospodárství, úzce
  specializovaná stroje hnojiva, zavlažování

13
Delení svetového zemedelství

• zelená revoluce - v 60. a 70. letech
• díky ní se nekteré rozvojové zeme staly v
  produkci obilovin sobestacnými samozásobiteli
• v plánu bylo zahrnuto zavádení nových druhu
  plodin, umelé zavlažování a aplikace moderních
  metod zemedelské výroby

14
Rostlinná výroba

• jejím úkolem je pestování plodin jako potravin,
  krmiv a surovin pro zpracovatelský prumysl
• a) obilniny - jako potravina, výroba sladu,
  škrobu a jako jadrné krmivo
• - více než polovina prumerné energetické
  spotreby lidstva
• nejvíce pšenice, kukurice a rýže
• nejvetší producenti - USA, Cína, Indie a Rusko
• nejvetší exportéri - USA, Kanada, Francie a
  Austrálie
• b) olejniny - 2/3 svet. spotreby tuku, sója,
  slunecnice, repka, podzemnice olejná, olivovník,
  kokosová a olejná palma
• c) hliznaté rostliny - brambory, batáty, maniok,
  jamyd) cukrová trtina a cukrová repae) ovoce a
  zeleninaf) pochutiny-caj, káva a kakaog)
  lušteniny
• nepotravinárské plodiny - tabák, kaucukovník a
  textilní kultury

15
10 nejvetších producentu rýže
v mil. tun

• 1. Cína 180,5
• 2. Indie 128,0
• 3. Indonésie 54,1
• 4. Bangladéš 39,8
• 5. Vietnam 35,9
• 6. Thajsko 23,9
• 7. Barma (Myanmar) 23,7
• 8. Filipíny 14,5
• 9. Brazílie 13,3
• 10. Japonsko 10,9

• predevším oblasti
• monzunové Asie
• velké množství vody

16
10 nejvetších producentu pšenice
v mil. tun

• predevším na SV
• uživit obyvatelstvo

• 1. Cína 92,0
• 2. Indie 72,1
• 3. USA 58,7
• 4. Rusko 45,4
• 5. Francie 39,7
• 6. Kanada 25,9
• 7. Nemecko 25,4
• 8. Turecko 21,0
• 9. Austrálie 20,4
• 10. Pákistán 19,5
• CR 5,0

• méne lidnaté zeme
• pro vývoz

17
10 nejvetších producentu kukurice

• 1.USA 299,9 mil. tun
• 2.Cína 130,4
• 3.Brazílie 41,8
• 4.Mexiko 22,0
• 5.Francie 16,4
• 6.Argentina 15,0
• 7.Rumunsko 14,5
• 8.Indie 14,0
• 9.Itálie 11,4
• 10.Indonésie 11,2
• CR 0,6

18
10 nejvetších producentu brambor
v mil. tun

• 1.Cína 70,0
• 2.Rusko 35,9
• 3.Indie 25,0
• 4.Ukrajina 20,8
• 5.USA 20,7
• 6.Polsko 14,0
• 7.Nemecko 13,0
• 8.Belorusko 9,9
• 9.Nizozemsko 7,5
• 10.Francie 7,3
• CR 1,0

• brambory zachránily kdysi
• Evropu od hladomoru
• pestují se v méne úrodných
• pahorkatinách a vrchovinách

19
10 nejvetších producentu cukrové repy

• 1.Francie 30,6 mil. tun
• 2.USA 27,2
• 3.Nemecko 27,2
• 4.Rusko 21,8
• 5.Ukrajina 16,6
• 6.Turecko 13,5
• 7.Polsko 12,7
• 8.Velká Británie 8,9
• 9.Itálie 8,5
• 10.Španelsko 7,0
• CR 3,5

• pestování této plodiny
• je záležitostí Evropy
• výjimku tvorí USA a
• Turecko
• v USA se pestuje repa
• i trtina soucasne
• jinak jsou zeme repové
• a trtinové

20
10 nejvetších producentu cukrové trtiny

• 1.Brazílie 416,3 mil.tun
• 2.Indie 236,2
• 3.Cína 91,0
• 4.Thajsko 65,0
• 5.Pákistán 53,4
• 6.Mexiko 45,1
• 7.Kolumbie 40,0
• 8.Austrálie 37,0
• 9.Filipíny 32,5
• 10.USA 26,3

21
10 nejvetších producentu kávy
v tis. tun

• 1.Brazílie 2467
• 2.Vietnam 835
• 3.Indonésie 700
• 4.Kolumbie 685
• 5.Mexiko 311
• 6.Indie 270
• 7.Etiopie 260
• 8.Guatemala 217
• 9.Uganda 186
• 10.Honduras 185
• Peru 185

zeme puvodu

• kávy se sklidí víc než kakaa
• a caje dohromady
• Region Latinská Amerika
• Region J, JV Asie
• Region rovníková Afrika

22
Živocišná výroba

• živocišná výroba - navazuje na rostl. výrobu
  zhodnocováním jejích zdroju
• pretvárení v živocišné produkty (maso, tuk,
  vejce)
• zajištení prísunu živocišných bílkovin pro lidi
• její intenzita se vyjadruje množstvím urcitého
  vyrobeného produktu na jednotku zem. plochy nebo
  orné pudy
• 2 typya) extenzivní - kocovný, polokocovný,
  transhumace a moderní chovb) intenzivní -
  vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový
  chov
• chov skotu - 90 svetové spotreby mléka a 30
  masa
• hl. exportéri - Austrálie, SRN, Francie a N.
  Zéland produkce mléka v zalidnených oblastech
• chov prasat - 2/5svet. spotreby masa, velice
  produktivní díky malé nárocnosti zvírat a rychlé
  produkci, hlavne v prumyslových státech, nejvíce
  v Cíne a oblastech mírného a chladnejšího klimatu
  

23

• chov ovcí - ¼ chovu na vlnu nejextenzivnejší -
  hl. v Austrálii a na N. Zélandu
• chov drubeže - na maso, vejce a perí
• rybolov samostatné odvetví lov a chov ryb a
  lov ostatních vodních živocichu podíl poklesl
  následkem prelovení
• nejvetší lovište jsou v Pacifiku
• sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii
• narustá význam akvakultury a marikultury
• tvorba vodních farem a plantáží lov kytovcu
  omezen
• lesnictví - samostatné odvetví
• 1/3 rozlohy všech kontinentu
• hospodárský a klimatický cinitel
• zpevnují pudu svými koreny
• rekreacní funkce
• nejvýznamnejší lesní oblasti
• severní lesní pásmo (prevážne jehlicnany)
• jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická
  klimatická zóna deštné pralesy likvidace)
  težba dreva vzrostla
• hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie
• lov kožešinové zvere v polárních oblastech

24
Nejvetší producenti masa

• Kurecí maso 3) Veprové maso
• 1.USA 15,514 tis. tun
• 2.Cína 9,895
• 3.Brazílie 8,668
• 4.Mexiko 2,225
• 5.Indie 1,650
• 2) Hovezí maso
• 1.USA 11,261 tis.tun
• 2.Brazílie 7,774
• 3.Cína 6,779
• 4.Argentina 3,024
• 5.Indie 2,966

1.Cína 48,818 tis. tun 2.USA
9,312 3.Nemecko 4,323 4.Španelsko
3,176 5.Brazílie 3,110
25
Prumysl sveta

• vedoucí odvetví materiální výroby
• geografie prumyslu studuje rozmístení, územní
  strukturu prumyslové výroby
• rozmístení prumyslové výroby je ovlivneno temito
  lokalizacními faktory
• a) prírodního charakteru (voda, klimatické
  pomery)
• uplatnují se jako podmínky rozmístení, jejich
  vliv klesá b) socioekonomického charakteru (trh,
  pracovní síla) se projevují ve vztahu k
  rozmístení prumyslu jako cinitelé i jako podmínky
  rozmístení

26
Prumysl sveta

• lokalizace nových prumyslových objektu je stále
  více ovlivnována mezinárodní delbou práce a
  ekonomickou integrací
• zasahují zde i ekologové
• technologické parky - vedeckovýzkumné komplexy
  pri univerzitách
• laboratore, vedecké a výzkumné závody (napr.
  Sillicon Valley nebo Isar Valley)
• charakteristické pro rozmístení prumyslu je jeho
  strediskový charakter

27

• prumyslové komplexy - jsou toa) komplexy
  kamenouhelné a metalurgickéb) hnedouhelné a
  energochemickéc) strojírenskéd) prístavní - v
  rozvinutých zemích na základe dovozu surovin
• prum. oblasti - v zemích s bohatou prumyslovou
  tradicí
• hustá sít závodu a komplexu s dokonalou dopravní
  infrastrukturou
• nejvýznamnejší - USA, západní Evropa a Japonsko

28
Odvetví prumyslu

• 1) težební prumysl základnou prumyslové výroby
• - asi 8 svet. prum. produkce
• - závislý na nerostných surovinách
• tri typy areálu
• a) pánevního typu - takrka souvislá ložiska
  hlavne železných rud, ropy a zemního plynub)
  ohniskového typu - menší ložiska rud neželezných
  kovu, legovacích kovu, chemických surovin a
  nerudných zdrojuc) rozptýleného typu - malá
  ložiska vzácných a drahých kovu i dalších
  nerostných surovin
• nejvýznamnejší težební oblasti jsou západ USA,
  Mexický záliv, Sibir, SV a JV Cína, S a Z
  Austrálie

29
hnedé uhlí a cerné uhlí

• 1.Nemecko 182 mil. tun
• 2.Cína 79
• 3.USA 76
• 4.Recko 72
• 5.Rusko 70
• CR 48.3

• 1.Cína 1,521 milionu tun
• 2.USA 932
• 3.Indie 373
• 4.Austrálie 285
• 5. JAR 242
• CR 14.6

• Celosvetová produkce
• hnedého uhlí je petkrát
• nižší než produkce cerného
• uhlí
• V CR je daleko vyšší
• produkce hnedého uhlí

Nejlepší kvality dosahuje ANTRACIT nejvíc se
teží v Cíne
30
ropa zemní plyn

• 1. Saúdská Arábie 11 100
• 2. Rusko 9 870
• 3. USA 8 322
• 4. Írán 4 150
• 5. Mexiko 3 784
• 6. Cína 3 710
• 7. Kanada 3 092
• 8. Norsko 2 978
• 9. Venezuela 2 802
• 10. Kuvajt 2 669

• 1. Rusko 656
• 2. USA 490
• 3. Kanada 178
• 4. Írán 101
• 5. Alžírsko 84
• 6. Velká Británie 84
• 7. Norsko 83
• 8. Nizozemsko 76
• 9. Indonésie 74
• 10. Saúdská Arábie 68

- v tisících barelu za den
- v miliardách kubických metru
31
uran zinek

• 1.Kanada 11,597 tun
• 2.Austrálie 8,982
• 3.Kazachstán 3,719
• 4.Rusko 3,280
• 5.Nigérie 3,245
• Cesko 412

• 1.Cína 2,300 tis. tun
• 2.Austrálie 1,300
• 3.Peru 1,200
• 4.Kanada 790
• 5.USA 739

• zinek je po železe, medi a hliníku
• 4. nejvíce prumyslove vyrábeným
• kovem
• vyrábí se ze sulfidických rud
• predevším ze sfaleritu
• Nejbežnejší slitinou je mosaz
• (CuZn)

• CR je jedinou zemí EU, kde se teží
• uran
• uran je jediný kov, který se teží v CR
• jediný ceský dul v provozu Dolní Rožínka
• poblíž Ždáru n. Sázavou
• v minulosti mnohem více težišt pro sovetské
• jaderné zbrane (množství utajováno)

32
olovo med

• 1.Cína 950 tis. tun
• 2.Austrálie 678
• 3.USA 445
• 4.Peru 306
• 5.Mexiko 139

• 1.Chile 5,410 tis.tun
• 2.USA 1,160
• 3.Peru 1,040
• 4.Austrálie 854
• 5.Indonésie 840

• olovo se vyrábí z rudy galenit
• 80 se recykluje CR rocne
• recyklací vyrobí 15 t olova
• - olovo je jedovaté

• - med byla prvním kovem, který se clovek
• naucil zpracovávat (u nás 4000 let pr.n.l.)
• Slitiny lepší vlastnosti
• BRONZ slitina medi a cínu
• MOSAZ slitina medi a zinku

33
železná ruda zlato

• 1.Cína 310 mil.tun
• 2.Brazílie 255
• 3.Austrálie 231
• 4. Indie 121
• 5. Rusko 97

• 1. JAR 341 t
• 2. Austrálie 259
• 3. USA 258
• 4. Cína 215
• 5. Peru 173

34
Odvetví prumyslu

• 2) zpracovatelský prumysl - zahrnuje ty druhy
  výrobní cinnosti, které se zabývají pracováváním
  surovin a polotovaru prumyslového a zemedelského
  puvodu, výstavbou a kompletací objektu pro
  výrobní i jiné úcely, údržbou a opravami výrobku
  a zarízení
• a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa
  neželezných kovu a jejich slitin, vytvárí
  materiálovou základnu pro strojírenství a
  stavebnictví
• - delí se na primární a sekundární (kovový
  odpad)
• b) strojírenství - vedoucí odvetví prumyslové
  výroby
• - vyrábí prostredky zabezpecující mechanizaci,
  automatizaci a rízení hospodárství
• - rozsah a úroven v jednotlivých zemích je
  ukazatelem jejich ekonomické vyspelosti a
  kvality vedeckovýzkumné základny
• - delí se na všeobecné, dopravní,
  elektrotechnický a elektronický
• - soustreduje se predevším v S Americe, Z
  Evrope, V a JV Asii

35
10 nejvetších producentu oceli (2007)
nárust oproti roku 2006

• 1.Cína 489,0 mil. tun 15,7
• 2.Japonsko 120,2 3,4
• 3.USA 97,2 -1,4
• 4.Rusko 72,2 2,0
• 5.Indie 53,1 7,3
• 6.Jižní Korea 51,4 6,0
• 7.Nemecko 48,5 2,8
• 8.Ukrajina 42,8 4,7
• 9.Brazílie 33,8 9,3
• 10.Itálie 32,0 1,2
• nejenže Cína vede s obrovským náskokem (vyrábí
  ctyrikrát více oceli než druhé Japonsko), ale
  dosahuje i neuveritelného nárustu produkce, a to
  každorocne.
• Japonsko a Jižní Korea železnou rudu dováží,
  presto vyrábí oceli
• obrovské množství.

36
Odvetví prumyslu

• 3) chemický prumysl - výrazne ovlivnuje rozvoj a
  technický pokrok v hospodárství
• nárocný na vodu
• nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba
  prumyslových hnojiv, produkce plastu, kys. sírové
  a chem. vláken
• hlavne v Z Evrope, S Americe, V a JV Asii a SNS

37
Odvetví prumyslu

• 4) spotrební prumysl - zahrnuje skupinu prum.
  odvetví s težištem ve výrobe spotrebních predmetu
  krátkodobé a dlouhodobé spotreby
• má 2 cástia) obory dodávající levnou, hromadnou
  produkci široké spotreby, vyžadující méne
  kvalifikované prac. síly obuvnictví, textil
  hlavne v rozvojových zemíchb) obory s drahými
  výrobky a kvalifikovanou pracovní silou -
  klenotnictví, kožešnictví.. hlavne ve vyspelých
  státech

38
Odvetví prumyslu

• 5) potravinárský prumysl - zahrnuje radu prum.
  oboru zpracovávajících produkty zemedelství
• má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem
  rozmístenía) obory zabývající se zpracováváním
  importovaných produktu -výroba trvanlivých
  produktu v rozsáhlých provozechb) méne rozsáhlé
  provozy orientované na suroviny (konzervárny,
  cukrovary) anebo orientované na spotrebitele
  (pekárny, pivovary..)
• specifickým oborem je zde tabákový prumysl
  nejvetším producentem je Cína

39
10 zemí s nejvetší spotrebou piva

• 1.Ceská republika 156,9 litru/osobu
• 2.Irsko 131,1
• 3.Nemecko 115,8
• 4.Austrálie 109,9
• 5.Rakousko 108,3
• 6.Velká Británie 99,0
• 7.Belgie 93,0
• 8.Dánsko 89,9
• 9.Finsko 85,0
• 10.Lucembursko 84,4

Každý obyvatel Ceské republiky, vcetne kojencu
a zaprisáhlých abstinentu, vypije statisticky
približne jedno pivo denne
40
Doprava sveta

• cílevedomá lidská cinnost premistující lidi,
  náklady, energii, zpráv a informace v prostoru
• clení se podle prostredí, ve kterém se
  uskutecnuje
• a) pevninská doprava
• Železnicní - nejduležitejší v nákladní doprave
• hromadné a objemné náklady na strední a velké
  vzdálenosti, které nepodléhají zkáze
• nejhustší sít v Evrope
• vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku
• normální rozchod je 1435 mm

41
Státy s nejdelší sítí železnic

• 1. USA 226 612 kilometru
• 2. Rusko 87 157
• 3. Cína 75 438
• 4. Indie 63 221
• 5. Nemecko 48 215
• 6. Kanada 48 068
• 7. Austrálie 38 550
• 8. Argentina 31 902
• 9. Francie 29 370
• 10. Brazílie 29 295

21. Rumunsko 11 385 22. CR 9 597 23.
Turecko 8 697
42
Doprava sveta

• Silnicní -malé kusové a rychle se kazící zásilky
  a osobní doprava
• nejdelší silnicní sít USA
• nejdelší dálnice je Transamerická
• na svete je asi 550 mil. Vozidel
• Porubní -nejprogresivnejší, jednosmerná - ropa,
  zemní plyn a jejich deriváty na velké vzdálenosti
• nejvíce v S Americe
• preprava z oblastí težby do vývozních prístavu a
  z dovozních prístavu do míst zpracování
• podmorská hlavne v Severním mori

43
Doprava sveta

• Vnitrozemská plavba -pomalá, levná
• splavnování a budování umelých vodních cest
• objemné náklady - drevo, uhlí, rudy, obilí atd.
• hlavne v S Americe a v Evrope, dále i v
• Cíne

44
Doprava sveta

• b) námorní doprava
• hlavne hromadné náklady na velké vzdálenosti
• osobní jen málo
• 2 formy
• Trampová - není vázána na stanovené linky
• Linková - má pevne stanovené trasy
• prístavy i lode jsou vetšinou specializované
• Prístavy - vývozní a dovozní
• Lode - univerzální, kontejnerové, tankery a
  bulkcarriery
• nejvetší prístavy - Rootterdam, Singapúr, Hong
  Kong
• delení dle vzdálenosti
• transoceánská
• kabotážní podél pobreží

45
Nejvetší prístavy sveta

• 1. Shanghai (Šanghaj) Cína 537 mil. tun
• 2. Ningbo-Zhoushan Cína 424
• 3. Singapur Singapur 390
• 4. Rotterdam Nizozemsko 382
• 5. Guangzhou (Kanton) Cína 302
• 6. Tianjin Cína 258
• 7. South Louisiana USA 238
• 8. Xianggang (Hongkong) Cína 238
• 9. Pusan Jižní Korea 230
• 10. Qingdao Cína 224

- podle prepraveného nákladu v mil.metráku
46
Doprava sveta

• c) letecká doprava - hlavne preprava osob na
  velké vzdálenosti a preprava nákladu
• rychlá a relativne bezpecná
• nejvetší letište Atlanta, Chicago, L.A.

47
Nejvetší letište sveta

• 1. Atlanta, Hartsfield-Jackson (ATL) 84,8
  mil. pasažéru
• 2. Chicago, OHara (ORD) 77,0
• 3. London, Heathrow (LHR) 67,5
• 4. Tokyo, Haneda (HND) 65,8
• 5. Los Angeles (LAX) 61,0
• 6. Dallas, Fort Worth (DFW) 60,2
• 7. Paris, Charles de Gaulle (CDG) 56,8
• 8. Frankfurt (FRA) 52,8
• 9. Beijing, Capital (PEK) 48,7
• 10. Denver (DEN) 47,3