Reck

1
(No Transcript)
2
Recké umení
3
Osnova hodiny
Osnova zápisu
1.) Literatura
Které starorecké literární památky se nám
dochovaly a co víme o jejich autorech ?
2.) Architektonické prvky
Kterými typickými znaky se starorecké stavby
vyznacují ?
3.) Architektonické stavby
Které nejznámejší starorecké stavby se dochovaly
do dnešních dnu ?
4.) Malírství
Jakým stylem, kde a co zobrazovali starí Rekové ?
5.) Socharství
Která významná socharská díla a jejich autory
známe ?
6.) Shrnutí
A co si z dnešní hodiny urcite zapamatujeme ?
4
1. Literatura
autor Homér (8. stol. p.n.l.) - gt
dílo 1.) hrdinský epos Ílias
Rozsáhlé básnické dílo o stovkách až tisících
veršu v sobe snoubí lyrickoepické prvky (cástecne
se soustredí na dej, cástecne na popis osobních
pocitu a výjevu). Je clenen do kapitol. Dej se
odehrává behem tzv. Trójské války (mesto Trója
Ílion).
Ta vypukne, když trójský princ Paris unese
krásnou Helenu, manželku mocného spartského krále
Menelaa. Jeho bratr Agamemnón vede trestnou
výpravu, které se úcastní i známý recký hrdina
Achilles. Pres své spory s Agamemnónem a
chvilkový bojkot boju zmení názor, když je pri
trójském útoku zabit jeho prítel Patroklos, jenž
si vypujcil jeho zbroj a pri pokusu zahnat
Trojany na útek mu slunecní buh Apollon rozepnul
zbroj, bojovník Euforbos jej proklál kopím a
bratr Parida Hektor jej strelil šípem do hlavy.
Za to jej Achilles vyzval na souboj, ve kterém
Hektora zabil a vlácel jeho mrtvé telo privázané
za vozem. Tím proti sobe popudil bohy i Trojany.
Za trest nasmeroval Apollon Pariduv šíp do
jediného zranitelného místa na jeho tele tzv.
Achillovy paty. Epos koncí stavbou známého
Trójského kone, v nemž léckou prekonali nejlepší
rectí bojovníci hradby, otevreli brány a Tróju
srovnali se zemí.
Menelaos osvobozuje Helenu
cervenofigurová keramika
5
dílo 2.) hrdinský epos Odysseia
Veršovaná skladba s prevahou epiky nad lyrikou
(tedy deje nad osobním lícením pocitu a nálad) je
rozdelena do 24 zpevu. Její dej není vykládán
zcela chronologicky, nebot hlavní hrdina, itacký
král Odysseus, vypráví o svých dobrodružstvích
zpetne svým hostum. Dej se odehrává v
období po Trójské válce, které se Odysseus se
svou družinou taktéž úcastní. Po vyplenení Tróje
se pokouší o návrat pres Stredozemní more zpet do
Ithaky ( ostrov v Jónském mori). Ovšem poté, co
si rozhnevá reckého boha morí Poseidona, je nucen
po dlouhých 10 let bloudit svetem, bojovat o holý
život a zažívat neuveritelná dobrodružství. At
už bojuje se zurivou saní Skyllou, nebo tesne
unikne jisté smrti v podobe vodního víru, který
vytvárí morská obluda Charybdis, lstí premuže
kouzelnici Kirké, odolává zrádným sirénám nebo
navštíví samotné podsvetí, nikdy se nevzdává a
touží po návratu ke své žene Pénelope.
Když se mu po 10 letech útrap jeho sen splní,
zjistí, že ac je jeho žena obležena novými
nápadníky, zustala mu verná a neprestala verit v
jeho návrat. Presto jej nepoznává, nebot se tím,
cím prošel, zmenil k nepoznání. Dokáže jí svou
totožnost pri zvláštní zkoušce, kterou si
královna vymyslela proti doterným nápadníku jen
Odysseus dokáže napnout svuj starý luk. Spolu se
synem Télemachem poté ostatní nápadníky pozabíjí
a ztrestá je za jejich opovážlivost a vrací se na
místo, které pred více než 20 lety opustil (10
let Trójské války 10 let bloudení).
Obraz Herberta Drapera Odysseus a Sirény
6
Recké divadlo

• stavelo se stupnovité naproti horám, nebo
• mori kvuli lepší celkové akustice

- nesmely do nej ženy
- hráli a sledovali pouze muži

• typy her 1.) tragédie (neštastné události z
  minulosti)
• 2.) komedie (zesmešnení špatných
  jevu soucasnosti)

- jeden herec hrál nekolik rolí

• užívali masky(obrázky vpravo), aby
• - muži mohli hrát žen
• - zesílili hlas
• - vyjádrili ruzné postavy a pocity

- nejvetší hledište pojmuly až 15 000 lidí
7
Recké drama
tragédie
autor Aischylos (5.-4. stol p.n.l.) - gt

• námety z oblasti cti, morálky
• zavedl epilog doslov, dohra opak prologu
  záverecné rozuzlení deje, vysvetlení souvislostí

dílo Orestea
Ústrední dej se zabývá vnitrním dialogem prince
Orestea.Jeho otce, krále Agamemnóna, nechá jeho
manželka Klytaimnéstra zabít nájemnými vrahy, aby
se vlády mohl ujmout její milenec, Agamemnónuv
bratranec Aigisthos. Orestea pred jistou smrtí
zachrání jeho sestra Elektra. Odveze ho do
bezpecí k fóckému králi, jehož manželkou je
Agagmemnónova sestra. Ti jej vychovají jako
vlastního. Jako dospelý se vrací, aby pomstil
svého otce a zabil svou vlastní matku i jejího
milence.
W.A.Bouguereau Výcitky Orestea
8
autor Sofokles (5.-4. stol p.n.l.) - gt
dílo 1.) Král Oidipus
Thébskému králi Láiovi je jednoho dne predána
veštba, že ho zabije jeho vlastní syn. Proto po
jeho narození vydá príkaz, aby ho otrok zanechal
v lese napospas svému osudu. Ten však není
takového cinu schopen. Díte nakonec prijme
korintský král Polybos a vychová jej jako
vlastního. Oidipus jako mladík se chce dozvedet
více o svých rodicích a odchází do delfské
veštírny.
Když zjistí veštenou budoucnost, snaží se jí
vyhnout tím, že opustí své domnelé rodice. Pri
jedné potycce nevedomky zabije svého pravého otce
Laia. Za to je stižen kletbou, když si nevedomky
vezme svou vlastní matku a celé Théby postihne
hladomor mající trvat do odchodu Laiova vraha.
Tím je Orestes, který se po tomto zjištení oslepí
a po obešení své matky odchází z Théb.

dílo 2.) Antigona
Po Oidipove odchodu do vyhnanství propukl mezi
jeho syny Eteoklem a Polyneikem krvavý boj o
nástupnictví. Oidipuv bratr Kreón se pridal na
stranu Eteokla. Polyneik hledal pomoc u otce
Oidipa. Ten jej však proklel. V bitve nakonec
nalezli smrt oba, Kreón, nastoupivší na trun,
však nechal pohrbít jen Eteokla, u mrtvého tela
Polyneika to zakázal. Antigona, milující oba
bratry stejne, Polyneikovy ostatky tajne
pohrbila, avšak byla pristižena. Trestem za
porušení královského zákazu jí bylo pohrbení
zaživa. Nepomohly ani prosby Haimóna, Kreónova
syna a snoubence Antigony. Sestru Isménu Antigona
prímluvou pred smrtí zachránila. Prestože kneží
králi zvestovali, že bohové jsou rozezlení jeho
nespravedlností, uvedomil si Kreón svou chybu
príliš pozde. Atigona se obesila na pohrební
stužce a zoufalý Haimón se u jejího mrtvého tela
protal mecem.
9
autor Euripides (5.-4. stol p.n.l.) - gt

• odklon od mýtu
• zájem o skutecné lidi pychologie ženy
• užívá deus ex machina nadprirozený zásah
  božstva, rozuzlení deje krz cinnost bohu

dílo Médea

• hlavní postava jedna z nejmocnejších kouzelnic
  reckých mýtu
• -príbeh vášnive milující a oklamané ženy

Elektra

• sestra a zachránkyne Orestea, dcera Agamemnóna a
  Klytaimnéstry
• príbeh obetavé zachránkyne i strujkyne pomsty

Médea na svém voze taženém hady cervenofigurová
keramika
10
komedie
autor Aristofanés (5.-4. stol p.n.l.) - gt

• kritika tehdejší morálky (pretvárky, podlosti)
• reakce na politické otázky

dílo Jezdci
Mír
Žáby

• štastný konec
• nevázaný žert
• dialog

11
2.)Architektonické prvky

• sloupy

a) dórský
- nejstarší, masivní (mužský), bez patky
- nahoru se zužuje
- drík je žlábkovaný ( kamelování)

• stavby Parthenon na Akropoli
• Poseidonuv chrám v Paestu

vstupní brána na Akropoli -
Propylaje
Poseidonuv chrám v Paestu
Parthenon na Akropoli
12
b) iónský

• vznosnejší (ženský), vznikl asi v Malé Asii

• žlábkování odlišné, žlábky vetší plochu mezi
  sebou

• závitová ( volutová) hlavice

• stavby Artemidin chrám v Efesu
• nejsvetejší chrám Erechteion

jediný iónský sloup, který zbyl z Artemidina
chrámu- Artemisionu
chrám Erechteion na Akropoli zboku lze
pozorovat sloupy ve tvaru dívek tzv. karyatidy
rekonstrukce Artemidina chrámu v Efesu,
nejvetšího chrámu iónského období
13
c) korintský

• vyvinul se z iónského -gt je nejzdobnejší

• hlavice ve tvaru kvetu s listy, na krajích jsou
  závity

• vznikl až v klasickém období

• zajímavost listy tzv. akanty listy
  jednoho druhu stredomorského bodláku

• stavby Diuv chrám v Athénách

detail korintské hlavice Kalimachos, údajný
autor korintského slohu ji navrhl podle podoby
kveteny, která obrustala detský hrob, na který se
dle reckých zvyku odkládaly oblíbené hracky
zemrelého
Diuv chrám v Athénách, jehož stavbu zapocal
Peisistratos mladší (vnuk tyrana Peisistrata)
roku 515 p.n.l. dokoncil ji až rímský císar
Hadrián roku 131 n.l. ze 104 sloupu jich dnes
stojí pouze 16
14
soucásti sloupu
15
3. Architektonické stavby

• stadiony

- slovo stadion pochází z antiky
- oznacuje podélné sportovní závodište v délce
600 stop (192 metru) -
nejznámejší starorecký stadion athénský
Panathinaiko (dále Delfy, Olympie, Korint a další)

• divadla

- zejména velké amfiteátry pod otevrenou oblohou
( viz. predcházející Recké divadlo) - nejznámejší
divadlo v Epidauru

• chrámy

• zasveceny staroreckým bohum
• základem predsín na sloupech ( megaron)
• - nejznámejší chrámy na Akropoli v Athénách (viz.
  príklady u -gt sloupy )

16

• stadiony

athénský stadion Panathinaiko
Mramorový Panathénský stadion se ve staroveku
stával pravidelným dejištem tzv. Panathénajských
slavností Velkých a Malých. Zavedl je princ
Théseus k uctení bohyne moudrosti Pallas Athény.
Velké se konaly každý tretí rok olympiády a
znamenaly rozsáhlé souteže, souboje a klání ve
sportovních disciplínách. Rekové se utkali ve
válecném tanci, závodu konských sprežení, závodu
triér, ale i ve zpevu, hre na hudební nástroj, ci
rétorice. Malé byly menší a skromnejší. Konaly se
ve zbylých letech olympijády. Vrcholem byla tzv.
kalokagáthia, tj. ideál rovnováhy tela i ducha.
První dochované olympijské hry jsou z roku 776
p.n.l. Prestože rímský císar Theodosius I. roku
394 olympijské hry zakázal, konaly se na popud
Pierra de Coubertaina po více než 1500 letech
roku 1896 znovu. Kde jinde než v Athénách. Jejich
heslo CITIUS, ALTIUS, FORTIUS, tj. RYCHLEJI
DÁLE, SILNEJI, zde naposled yzaznelo roku 2004
kdy byl stadion hostitelem závodu ve sportovní
lukostrelbe.
17

• divadla

Amfiteátr v Epidauru
Gigantické polokruhové divadlo, které bylo
schopné pojmout až 14 000 diváku, pochází z
období okolo roku 500 p.n.l. Tvorí je 3 hlavní
cásti 1.) stupnovité hledište 2.) orchestra
místo, kde se hrálo 3.) scéna budova, ze které
vycházeli herci. Díky výborné akustice dokázali
úcinkující oslovit celé osazenstvo hledište bez
užití mikrofonu.
18

• chrámy

Akropolis
V prekladu znamená Akropolis horní mesto a krom
obecného oznacení kulturního centra mesta je tak
pojmenován pahorek nad Athénami, kde jsou
soustredeny nejvýznamnejší chrámy, jež v
antických dobách tvorily centrum samotného Recka.
Do areálu lze vstoupit jen skrz hlavní bránu
Propylaje, lemovanou obrazárnou Pinakotékou. Z
chrámu lze jmenovat Parthenon zasvecený Athéne
panenské, nebo svatý chrám Erechteion, tvorený 3
sloucenými stavbami
19
4.) Malírství
- predevším ruzné motivy na nádobách ruzných
tvaru
1.) geometrické tvary
2.) cernofigurový styl
- cerné postavy na cerveném pozadí
3.) cervenofigurový styl
- cervené postavy na cerném pozadí
20
- hlavní typy reckých nádob

• amfora

- složenina reckých výrazu v prekladu znamená
nosící se na obou stranách práve amfory s
olivovým olejem byly krom vavrínového vence
udíleny jako hlavní odmena vítezum Panathenají

• lékytha

- nádoba na olivový olej s úzkým hrdlem a jediným
uchem se casto stávala soucástí pohrební výbavy
zvlášte hojne se vyskytovala na hrobech
athénského pohrebište Kerameikos, od té doby se
souhrnne pro všechny hrncírské výrobky užívá
název keramika
21
5. Socharství
Feidias - socha Athéna Parthenos (panenská
Athéna) na Akropoli (nedochovala se,
jen její kopie) - socha Dia Olympského
(jeden ze 7 divu sveta, nedochoval se)
Myron - socha Diskobolos
- Rhódský kolos (jeden ze 7 divu sveta,
nedochoval se, autor pravdepodobne Charés z Lindu)
22
Feidias (490 -430 p.n.l.)

• socha Athény Parthenos (panenská Athéna)

Talentovaný sochar, rodák z Athén, byl verným
prítelem athénského státníka Perikla, který jej
poveril výzdobou mestské Akropole. Jeho
prvním velkým dílem se stala socha, jež byla
predurcena pro chrám Parthenon 12 metru vysoká
skulptura bohyne moudrosti Athény. Jako materiál
zvolil Feidias kombinaci slonoviny a zlata, jež
na mnoha místech osobne barvil. Na bohate
zdobené prilbe nechybela sova znak
moudrosti. Vnejší stranu štítu, symbolu ochrany a
patronátu, zdobil výjev boje Reku s Amazonkami
(kmenem bojovných žen) jako symbol vítezství Reku
nad Peršany. Oba souperi Reku totiž pocházeli z
východu. Na dvou postavách hrdinu dokonce Feidias
porušil pravidlo neurcitosti tvárí, když zobrazil
sebe jako Daidala a Perikla jako Thésea. Socha
se do dnešních dnu nedochovala a její podobu
známe z kreseb, nebo rímských kopií. O jejím
významu však není pochyb.
pravdepodobne nejvernejší rímská kopie Athény
Parthenos Athéna Varvakeion
zobrazení skutecné podoby Feidiovy Athény
Parthenos (je autorem i dalších soch Athény,
avšak s jinými prívlastky a ne tak monumentálních)
23

• socha Dia Olympského

Jako zkušený sochar se Feidias na vrcholu své
kariéry pustil do díla, které ho ucinilo
nesmrtelným. 13 metru vysoká socha, vyobrazující
sedícího vládce bohu,byla umístena v Diove chrámu
ve meste Olympia. Diuv trun byl zhotoven z
ebenového dreva a slonoviny a ozdoben zlatem a
drahokamy. Jádro samotné sochy bylo drevené. Na
ne Feidias pomocí nýtu pripevnil pláty slonoviny,
které tvorily bílou pokožku. Teprve poté bylo
obrovské telo pokryto rouchem tvoreným zlatými
plechy, které byly odlévány v terakotových
formách. Ty se našly pri vykopávkách v socharove
dílne. Sklenené oci prý pusobily jako živé a do
detailu vytvarovaný oblicej si bylo možné
prohlédnout z plošin, umístených na bocích
chrámu, na než bylo možné vystoupat po schodech.
V jedné ruce trímal žezlo, v druhé bohyni Niké.
Dílo právem považované za div sveta pretrvalo 800
let. Rímané se pri pokusu o první stehování v
panice rozutekli, když se jim socha dle povesti
strašlive vysmála. Nakonec skoncila v chrámu
uprostred Konstantinopole, který roku 462 našeho
letopoctu vyhorel. Zatímco pozustatky této stavby
jsou dodnes odkrývány, po jednom ze sedmi divu
sveta nezustalo nic víc, než stovky let starý
popel.
rekonstrukce skutecné podoby sochy dle
dochovaných pramenu
24
Myrón (5. stol. p.n.l.)

• socha Diskobolos

Puvodne bronzové dílo sochare Myróna, který je
považován za zakladatele stylu schopného zachytit
napetí pohybu, pochází z doby okolo let 460 450
p.n.l. Do dnešních dnu se nedochovalo, avšak
odborné i laické verejnosti zustává známo díky
celé rade rímských kopií. Vrhar disku se
jakoby chystá odhodit svuj nástroj. Moment
zachycený sochou se nazývá rhytmos (rytmus)
stav harmonie a rovnováhy. Jak se stalo známou
tradicí u všech reckých atletu, sportuje zcela
nahý. Poloha, kterou pri hodu zaujímá, je dnes
pro danou disciplínu považována za neúcinnou. V
jeho obliceji lze vycíst jen velmi málo emocí.
Další Myrónovou znackou je tzv. symmetria
(symetrie) skvelá proporcionalita tela.
Potenciální energie je to, cím klasické
socharství pokrocilo oproti archaisckému. Telo
nevykazuje svalové napetí navzdory tomu, že jeho
paže jsou roztažené a že jej zastiháváme v
okamžiku tesne pred výkonem..
25

• Rhodský kolos

Když roku 304 p.n.l. král Demétrios I. zanechal
po roce neúspešného obléhání ostrova Rhodos,
zbyly po Makedoncích dokonce zbytky výstroje. Tak
mocné vítezství bylo pricítáno bohu slunce
Héliovi. Na jeho pocest byla dle návrhu sochare
Charése z Lindu nad prístavem Rhodos (stejné
jméno jako název ostrova) vztycena obrovská socha
odlitá z bronzu. Dosahovala výšky okolo 33 metru.
Dostala název Rhodský kolos. Dodnes není známo,
jak presne socha vypadala. Zobrazení s
rozkrocenýma nohama však zrejme neodpovídá, nebot
ústí prístavu bylo široké 120 400 metru. I
pokud by socha byla rozkrocená jako na obr.
okolo, rozlomila by se v kyclích. existují
teorie, které tvrdí, že stál s nohama u sebe a
shlížel na prístav bud z tesné blízkosti, nebo se
tycil uprostred mesta.
Zhotovení sochy trvalo 12 let a nevyrostla nad
prístavem okamžite. Nejprve byla vztycena železná
kostra, ne kterou se pripevnovaly precizne
vytvarované bronzové pláty. Pro zajištení vetší
stability celého díla byl prostor uvnitr
vyplnován opracovanými kameny. V jedné ruce
trímal slunecní buh pochoden, na níž neustále
plál ohen. Sloužil tedy zároven jako monumentální
projev úcty i jako maják. Proroctví tvrdilo, že
pád Kolosu vyvolá i pád Rhodu. 50 let po
dokoncení postihlo Rhodos zemetresení, pri kterém
obrí socha spadla a rozlomila se v kolenou.
Veštkyne obyvatele varovala, že sochu znovu
stavet nemají. Zustala tak 900 let. Roku 654
dobyl Rhodos syrský princ, který všechny bronzové
pláty odvezl. Kolos navždy zmizel.
26
5.) Shrnutí
literatura
Homér - eposy Ílias, Odysseia
Aischylos - Orestea
tragédie
Sofokles Král Oidipus, Antigona
Euripides Médea, Elektra (1 zapamatovat)
komedie
Aristofanes Jezdci,Mír, Žáby (1 zapamatovat)
architektonické prvky sloupy
a) dórský
b) iónský
c) korintský
stavby
stadiony (napr.. Athénský Panathinaiko)
divadla (napr v Epidauru)
chrámy (napr Parthenon, Erechteion na Akropoli)
(1 zapamatovat)
27
malírství
-gt na nádobách (napr. amfora, lékytha)
a) geometrické tvary
b) cernofigurový styl
c) cervenofigurový styl
socharství
sochar Feidias
-gt socha Athéna Parthenos
-gt socha Dia v Olympii (div sveta)
sochar Myrón
-gt socha Diskobolos
-gt Rhódský kolos (div sveta)