Evoluce pred Darwinem Nejstar

1
Evoluce pred Darwinem Nejstarší vývojová
stadia evolucní nauky

• Zdenek Kratochvíl, Vojtech Hladký, Radim
  Kocandrle
• Katedra filosofie a dejin prírodních ved PrF UK
• GACR 401/070516 Raná recká filosofie a
  prírodoveda
• Zámer MSM 21620845 Teoretický výzkum komplexních
  jevu ve fyzice, biologii a vedách o spolecnosti
•  Pro detailuchtivé jedince
• www.fysis.cz
• Zvlášte
• www.fysis.cz/presokratici/presokr.htm

2

• Prirozenost všemu postací...
• F?s?? ??a???e? p??ta p?s??.
• (Hippokratés, De alimento 15 Hérakleitos C
  2,15 -5. století)
• Naše životy jsou v nárucích vln...
• ????? ????te? ??µ?t?? ?? ?????a??...
• (Archilochos, fragment 213 West -7. století)

3

• Zatím jsme k tomuhle tématu publikovali (krome
  starších vecí)
• Kratochvíl, Hladký, Kocandrle
• Od Darwina k Empedokleovi a Anaximandrovi. Vesmír
  88, 561, 2009/9, s. 544-548.
• V tisku pro rok 2010 jsou knížky
• R. Kocandrle Anaximandros, v nakladatelství
  Mervart, katedrová edice Amfibios
• Z. Kratochvíl Iónie mezi morem a nebem, tamtéž
• Chystáme
• spolecnou monografii o problémech evoluce v
  antice a renesanci, (vydání asi 2011).

4
Predsokratici, císla edice
Diels-Kranz (vedecky)
5
O cem to ted bude

• Evoluce podle Hésioda? (-7. století)
• Evoluce podle Anaximandra z Mílétu (-6. století)
• Evoluce podle Hérakleita z Efesu (kolem -500)
• Evoluce podle Empedoklea (-5. století)
• Evoluce podle Lucretia Cara (-1. století,
  latinsky)
• S dovetkem o osudové roli náhody.
• Exkurz o roli a pochopení fosílií v recké antice.
• Co se to stalo, že evoluci blízké myšlení
  nadlouho vymizelo?
• Dovetek o vzniku predstavy inteligentního
  designu u Sókrata.
• S prílepkem o lapáliích teleologie (úcelovosti)
• a úkolu filosofie v dnešní dobe.

6
Evoluce podle Hésioda?

• Nedeje se prírodním výberem, naopak, svet nyní
  postupne upadá.
• Za promeny sveta jsou odpovedné generace bohu!
• 3 generace bohu
• Úranos a Gaia - primordiální ustavení
• Kronos a Rhea - zlatý vek
• Zeus a Héra - náš svet
• Tohle ješte není žádná veda, ba ani filosofie.
• Ale nápad s nejakou periodizací tady je!

7
Evoluce podle Anaximandra

• Je soucástí promen celku sveta v rámci
  polarity vlhkosti a tepla
• Zacíná ve vode nebo ve vlhku, což asi souvisí
  s predstavou samoplození, bežnou v celém starém
  svete.
• Živé bytosti i jejich promeny jsou analogické
  usporádání kosmu a promenám kosmu obraz
  rozpraskané kury.
• U lidí je problémem prežití mládat.
• Promena druhu v jiný je dobre možná, ale asi
  není predstava spolecného predka všech živácku.
• Težko ríct, jestli tomu už ríkat evoluce.

8
Téhle veci se asi dožil ješte i
Anaximandros,Anaximenovi bylo neco pres 30 let,
když tohle bylo v jeho meste nové.

• Nádoba na ocistnou vodu z Athéniny svatyne v
  Mílétu, kolem r. -550.
• Altes Musem, Berlin.

9
Anaximandros B 1 Simplikios, Physica 24, 13
(cást Anaximandros A 9 /1)

• jakási prirozenost, která je bezmezná, z níž
  vznikají všechna nebesa (oblohy, svety) a svety
  (usporádání) v nich (B 1) ze kterých pak je
  jsoucím vecem vznik, do nich nastává i zánik,
•  
• podle nutnosti
• navzájem si totiž platí trest a pokutu za své
  bezpráví,
• (verze prekladu navzájem si totiž udelují právo
  i odplatu za své bezpráví)
• podle rádu casu,
• takto to ríká slovy dosti básnickými.
• ... f?s?? ?pe????, ?? ?? ?pa?ta? ???es?a? t???
  ???a???? ?a? t??? ?? a?t??? ??sµ???? (B 1) ?? ??
  d? ? ???es?? ?st? t??? ??s?, ?a? t?? f????? e??
  ta?ta ???es?a?
• ?at? t? ??e???
• d?d??a? ??? a?t? d???? ?a? t?s?? ???????? t??
  ?d???a?
• ?at? t?? t?? ?????? t????,
• p???t???t????? ??t?? ???µas?? a?t? ?????.

10
(No Transcript)
11
Hippolytos, Refutatio I,6,6 Marcovich
(Anaximandros A 11,6)

• Živé bytosti vznikají z vlhka vyparovaného
  pusobením Slunce.
• Clovek pak vznikl puvodne podobný jinému
  živocichovi, totiž rybe.
• t? d? ???a ???es?a? ?? ????? ??atµ???µ???? ?p?
  t?? ?????.
• t?? d? ?????p?? ?t???? ????? ?e?????a?, t??t?st??
  ?????, pa?ap??s??? ?at? ?????.
• Puvod života v ohráté vode nebo bahnícku.
• Puvodní formy života jsou morské.
• Obojí souvisí s koncepcí more jako zbytku prvotní
  vlhkosti, ze které Slunce destiluje pitnou vodu a
  pohání její kolobeh.

12
Pseudo-Plútarchos, Stromata 2 in Eusebios,
Paeparatio evangelica I,7,16(Anaximandros A 10,
cást)

• Ríká pak, že to, co plodí, se pri vzniku tohoto
  sveta odloucilo z vecného tepla a chladu, a z nej
  vyrostla kolem vzduchu, který je okolo zeme,
  jakási planoucí sféra, jako kura kolem stromu.
  Když se tato sféra odlámala a uzavrela do
  jakýchsi kruhu, ustavilo se Slunce, Mesíc a
  hvezdy.
• Krome toho ríká, že clovek se puvodne zrodil
  z živocichu jiného druhu, protože ostatní
  živocichové se brzy sami živí, pouze clovek
  potrebuje být velmi dlouho kojen. Proto by se
  neudržel pri živote, kdyby takový byl už od
  pocátku.
• f?s? d? t? ?? t?? ??d??? ????µ?? ?e?µ?? te ?a?
  ?????? ?at? t?? ???es?? t??de t?? ??sµ??
  ?p???????a? ?a? t??a ?? t??t?? f????? sfa??a?
  pe??f???a? t?? pe?? t?? ??? ???? ?? t?? d??d???
  f??????
• ?t? f?s??, ?t? ?at? ????? ?? ????e?d?? ????? ?
  ?????p?? ??e?????, ?? t?? t? µ?? ???a d?? ?a?t??
  ta?? ??µes?a?, µ???? d? t?? ?????p?? p??????????
  de?s?a? t?????se??? d?? ?a? ?at? ????? ??? ??
  p?te t????t?? ??ta d?as????a?. ?? p?te t????t??
  ??ta d?as????a?.
• Rozlámání sféry, prirovnané k rozpraskání kury
  stromu, bude mít analogii u živácku.
• Duvod nepuvodnosti cloveka je v nesobestacnosti
  mládat a patrne i v celkové neschopnosti.

13
Áetios V,19,4 Dox. 430 (Anaximandros A 30/1)

• Anaximandros ríká, že první živocichové se
  zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá
  kura.
• V dalších generacích S pribývajícím vekem
  jejich nebo sveta? vystupovali na sušší místa, a
  když se kura rozlamovala, po krátký cas
  prežívali. Verze prekladu žili po krátký cas
  jiným zpusobem.
• ???a??µa?d??? ?? ????? ?e??????a? t? p??ta ???a
  f?????? pe??e??µe?a ??a???des?,
• p??ßa????s?? d? t?? ?????a? ?p?ßa??e?? ?p? t?
  ????te??? ?a? pe????????µ???? t?? f????? ?p?
  ?????? ?????? µetaß???a?.
• Každého živácka obklopuje postupne praskající
  kura, podobne jako sféry nebe.
• Svet se postupne vysušuje, živácci také. Je to
  synchronní jev nebo adaptace?
• Prežívání nebo život jiným zpusobem
  (metabiónai) je záhadný termín pro nejaký vztah
  prostredí, vývojové zmeny a prežití.

14
Censorinus 4,7 (Anaximandros A 30/2)

• Anaximandros z Mílétu si predstavoval, že
  z ohráté vody a zeme vznikly bud ryby, nebo
  živocichové velmi podobní rybám. V nich se lidé
  zformovali a jejich zárodky byly zadržovány
  uvnitr až do puberty. Teprve tehdy praskli a
  vystoupili z nich muži a ženy, kterí už byli
  schopni se sami živit.
• Anaximander Milesius videri sibi ex aqua terraque
  calefactis exortos esse sive pisces seu piscibus
  simillima animalia in his homines concrevisse
  fetusque ad pubertatem intus retentos tunc demum
  ruptis illis viros mulieresque qui iam se alere
  possent processisse.
• Živorodost dospelých potomku.
• Kvuli jejich prežití.

15
Plútarchos, Quaestiones convivales VIII,8,4 p.
730e (Anaximandros A 30/3)

• Anaximandros totiž netvrdí, že lidé a ryby
  pocházejí ze stejných rodicu, ale že se lidé
  puvodne zrodili v rybách a byli a vyrustali
  v nich, jako je tomu u žraloku, a teprve když se
  dokázali se o sebe sami postarat, tehdy z nich
  vystoupili a uchytili se na zemi...
• ???a??µ??d??? f???s?f???te?? ?? ??? ?? t???
  a?t??? ??e???? ????? ?a? ?????p???, ???? ??
  ????s?? ???e??s?a? t? p??t?? ?????p???
  ?p?fa??eta? ?a? t?af??ta?, ?spe? ?? ?a?e??, ?a?
  ?e??µ????? ??a???? ?a?t??? ß???e?? ??ß??a?
  t????a?ta ?a? ??? ?aß?s?a?.
• Viz Plútarchos, De sollertia animalium 33 p.
  982a (a jinde).
• Analogie se známou živorodostí nekterých žraloku.
• Sobestacnost.
• Vystoupení na pevnou zemi.

16
Evoluce podle Hérakleita

• Je soucástí promen celku sveta, ale svet není
  usporádaný hierarchicky, je sítí vztahu.
• Principem vznikání a promen je zápas (polemos,
  boj) také ustavuje rád v prírode i spolecnosti.
• Motorem promen zápasu a setkání je náhoda
  (zvaná také osud, logos). Je také zdrojem krásy,
  meceho (zdánlive) usporádaného.
• Tendence živých bytostí jsou urceny stavem
  jejich okolí a charakterem doby.
• Lidé se podstatne neliší od ostatních živácku.
• Božská hlediska nejsou pomeritelná lidskými.

17
Hérakleitos je o všem

• Jan Zrzavý, David Storch, Stanislav Mihulka Jak
  se delá evoluce. Praha, Paseka 2004.
• Hérakleitovy výroky uvádejí kapitoly evolucní
  knížky.
• Zdenek Kratochvíl Délský Potápec k Hérakleitove
  reci. Praha, Herrmann a synové 2006.
• Tenhle tlustospis je úplne o všem, a to z
  hlediska prirozenosti.
• Hérakleitos navazuje na Anaximandra, na neho zase
  navazuje Hippokratés.

18
(No Transcript)
19
Hérakleitos B 80 Kelsos u Órigena, Contra
Celsum VI,42

• Je treba vedet, že zápas je spolecný,
• a právo je sporem,
• a všechno vzniká sporem
• a nutností.
•  
• e?d??a? d? ??? t?? p??eµ?? ???ta ?????,
• ?a? d???? ????,
• ?a? ????µe?a p??ta ?at? ????
• ?a? ??e??.
• Zápas je spolecný obema jeho stranám, podobne
  jako se právo deje soudním sporem.
• Konflikt je prostredím vznikání.
• Nutností je zápas.

20
Hérakleitos B 126b Epicharmos v Anonym In
Platonem Theaet. 71,12 (ad p. 152e)

• Vždy roste jedno tak, jiné (jindy ?) jinak,
• vzhledem k tomu, ceho je (má ?) zrovna
  nedostatek.
•  
• Jestliže tedy nic neustává, když se podoba
  rozplývá a mení,
• rodí se jindy jiné bytosti pro nepretržitou
  náhradu.
•  
• ????? ???? ?e? a??eta?
• p??? ? ?? ? ????p??.
• e? ??? µ?de?? pa?eta? ???? ?a? ????tt??
  t? e?d??,
• a? ??s?a? ????te ???a? ?????ta? ?at? s??e??
  ??s??.
• Zmena je puzena nenasyceností okolí.
• To, co chybí, pro co je príležitost, se muže
  uplatnit.

21
Hérakleitos B 65 Filón z Alexandrie, Legum
allegoriarum libri III,7

• Prívrženec Hérakleitovy nauky, který zavádí
  výrazy
• Nasycení a nedostatek,
• vše jako jedno (jedno veškerenstvo) a všechno
  v promene.
•  
• ???a??e?te??? d???? ?ta????,
• ????? ?a? ???sµ?s????
• ?a? ?? t? p?? ?a? p??ta ?µ??ß? e?s????.
• Napetí nasycení a nedostatku je ekvivalentem
  vztahu jednoho a mnohosti, tedy klícem k chápání
  promen.

22
Hérakleitos B 41 Diogenés Laertios, Vitae
philosophorum IX,1

• To jedno moudré
• vedet, že dumysl ... rídí všechno skrze vše.
• ?? t? s?f???
• ?p?stas?a? ???µ?? ?t?? ??ße???sa? p??ta d??
  p??t??.
• Dumysl (gnómé, duvtip, zámer) není
  hierarchickou prícinou ani cílem, ale vzájemným
  pusobením všeho.
• Jenota je propleteností príbehu a pusobení napríc
  mnohostí.

23
Hérakleitos B 100 ve verzi Plútarchos,
Platonicae quaestiones 8,4 p. 1007d

• Všechno, co doby prinášejí a zeme živí.
• p??t?? ?? f????s?? ??a? ?? d? f?e?.
• Fáze cyklu sveta (a vzájemnost príbehu) prinášejí
  možnosti, zeme je živí nebo plodí.

24
Hérakleitos B 124 Theofrastos, Metaphysica 15
p. 7a14 Usener

• Jako hromada ledabyle nasypaných vecí je
  nejkrásnejší svet.
•  
• ?spe? s??µa e??? ?e??µ???? ? ?????st?? f?s??
  ??????e?t??, ? ??sµ??.
• Usporádanost sveta vzniká náhodne!
• Pritom se všechno deje Osudem (B 137), ale ve
  svete, kde Osud je jméno pro víteznou Náhodu,
  podobne jako ješte v Sofoklovu Oidipovi, kde je
  pro Osud i Náhodu dokonce stejné slovo (Tyché).

25
Hérakleitos B 126 Tzetzés, Scholia ad exeg. in
Iliad., p. 126 Herman

• Chladné se zahrívá, horké se ochlazuje,
• vlhké se vysušuje, seschlé se zvlhcuje.
• t? ????? ???eta?, ?e?µ?? ???eta?,
• ????? a?a??eta?, ?a?fa???? ??t??eta?.
• Nenáhodný proces!
• V prírode beží cyklicky, ve stylu až naprší a
  uschne.
• V cemkoli konecném (ohraniceném, definovaném)
  ovšem vede ke konci, jako termodynamika.

26
Hérakleitos B 102 Porfyrios, Quaest. Homer. ad
Il. IV, 4 (I,69,6 Schr. Erbse, p. 445)

• Bohu je vše krásné, dobré a rádné
• lidé však pokládají neco za nerádné, neco za
  rádné.
• t? µ?? ?e? ?a?? p??ta ?a? ??a?? ?a? d??a?a,
• ?????p?? d? ? µ?? ?d??a ?pe???fas?? ? d? d??a?a.
• Zápas, náhoda a osud nemohou být pomerovány
  našimi hledisky. Temi máme pomerovat svoje ciny.
• Naopak zase božské ciny ani beh sveta nejsou vždy
  návodem pro ciny lidské.

27
Evoluce podle Empedoklea

• Svet se promenuje pusobením živlu. Ty jsou
  nejprve oddelené, pak se slucují pusobením Lásky
  a vznikají také živé bytosti, až se ustaví
  dokonalý Sfairos, nacež nastoupí zase pusobení
  Sváru. Živácky formují Láska i Svár, což jsou
  slepé síly. Fáze
• Jednotlivé údy, totiž cásti živých bytostí jako
  krev, ruzné druhy masa, kosti, oci, paže ci
  hlavy.
• Komplexnejší tela živých organismu. Ne všechny
  kombinace puvodne samostatných údu se ukázaly být
  životaschopné. Vedle ruzných tvoru odsouzených
  k okamžitému zániku vznikali i tvorové
  pripomínající nestvury z reckých mýtu, jakoby
  složení z nekolika zvírat.
• V dobe nejvetšího vzepetí Lásky, ve zlatém veku,
  žijí i androgyni. Až doposud se živé bytosti
  rodily pusobením Lásky samovolne ze zeme.
• Po rozpadu Sfairu pusobením Sváru se zásadne
  zmenili i živí tvorové. Zatímco predtím obe
  pohlaví existovala v jednote jako androgynové,
  nyní se diferencovala na samostatné mužské a
  ženské, která svádí zbytky Lásky opet dohromady.
  Živé bytosti už nerostou jako rostliny ze zeme,
  nýbrž se rodí ze sebe navzájem.
• U tohoto náboženského myslitele tedy máme vznik
  druhu i prírodní výber, bez teleologie, i když
  hylozoisticky.

28
Chiméry
29
Androgyn podle Platónova Symposia
30
Charles Darwin, O vzniku druhu prírodním výberem.
Praha 2007, s. 17

• Až donedávna se velká vetšina prírodovedcu
  domnívala, že druhy jsou nemenné výtvory...
  Nekolik málo prírodovedcu naopak verilo, že se
  druhy uzpusobují a že dnešní formy života jsou
  bežne zplozenými potomky dríve existujících
  forem. Prejdeme-li zmínky u klasiku, je prvním
  autorem, který se tímto tématem v moderní dobe
  vedecky zabýval, Buffon.
• Aristotelés ve své práci Fyzika (II,8,2) píše,
  že neprší proto, aby rostlo obilí, stejne jako
  neprší proto, aby sedlákovo obilí shnilo, když se
  venku mlátí. Stejne argumentuje také v prípade
  živých organismu a dodává (jak preložil pan Clair
  Grece, který me také jako první na tuto pasáž
  upozornil).
• Takže zmínky u klasiku a pak Buffon.
• Z klasiku prišel na radu Aristotelés, Darwin ho
  zatím jenom referuje.
• Zatím správne referuje Aristotelovu distanci od
  naivních podob teleologie.
• U Darwina následuje prímý citát Aristotelovy
  Fyziky.

31
Charles Darwin, citát Aristotela Fyzika,
198b31-32, prekl. A. Kríž ( Empedoklés B 61)

• Co tedy brání tomu, aby ruzné cásti tela
  vykazovaly tento pouze náhodný vztah? Napríklad
  zuby, které nutne vyrustají vpredu ostré,
  uzpusobené pro rezání, a stolicky ploché, vhodné
  pro žvýkání jídla, nebyly utvoreny za temito
  úcely, ale jde o výsledek náhody. Podobne je tomu
  i s jinými cástmi tela, které se nám zdají být
  uzpusobeny za nejakým konkrétním úcelem. Kdekoliv
  se tedy všechny cásti dohromady (tedy všechny
  cásti jednoho celku) zdají být urceny k nejakému
  úcelu, byly zachovány proto, že byly vnitrní
  spontaneitou vhodne usporádány. Kdekoli naopak
  všechny cásti takto usporádány nebyly ci nejsou,
  zanikly a stále mizí.
• Není nekomu divné, jak je zde Aerisotelés (aspon
  podle Darwina) tak otevrený pusobení náhody?

32
Charles Darwin, citát Aristotela Fyzika,
198b31-32, prekl. A. Kríž ( Empedoklés B 61)

• Co tedy brání tomu, aby ruzné cásti tela
  vykazovaly tento pouze náhodný vztah? Napríklad
  zuby, které nutne vyrustají vpredu ostré,
  uzpusobené pro rezání, a stolicky ploché, vhodné
  pro žvýkání jídla, nebyly utvoreny za temito
  úcely, ale jde o výsledek náhody. Podobne je tomu
  i s jinými cástmi tela, které se nám zdají být
  uzpusobeny za nejakým konkrétním úcelem. Kdekoliv
  se tedy všechny cásti dohromady (tedy všechny
  cásti jednoho celku) zdají být urceny k nejakému
  úcelu, byly zachovány proto, že byly vnitrní
  spontaneitou vhodne usporádány. Kdekoli naopak
  všechny cásti takto usporádány nebyly ci nejsou,
  zanikly a stále mizí.
• Citát je u Darwina dobrý až na to, že vynechává
  záver. Poslední veta má znít
• Kdekoli naopak všechny cásti takto usporádány
  nebyly ci nejsou, zanikly a stále mizí, jako
  podle Empedoklea u tvoru s volským telem a
  lidskou tvárí.
• Celkový kontext je u Aristotela opacný než Darwin
  myslí.
• Aristotelés Empedoklea kritizuje.
• Predevším však kritizuje možnost pouze náhodného
  vztahu.
• Pro Aristotela je problémem už jenom zánik druhu.

33
Evoluce podle Tita Lucretia Cara

• Jednotlivé svety vznikají v prázdnu, mají svou
  vlastní dynamiku, rodí se setkáním atomu, rostou,
  vnitrne se diferencují a nakonec zanikají.
• Z prvotního shluku atomu se ustavily ctyri
  živly, ze zeme se zrodily rostliny, pak z ní
  doslova vyrostli živocichové, na prvním míste
  ptáci. Zeme totiž byla ješte mladá a její
  schopnost rodit ruzné organismy byla silná. Zeme
  však schopnost samovolne rodit vetší živocichy
  postupne ztratila, nebot náš svet se v prubehu
  casu zmenil a prešel do rozkladné fáze svého
  vývoje.
• Puvodní spontánní vznik živocichu dal ovšem
  vzniknout i rade podivných tvoru, napr.
  androgynovi ci ruzným defektním bytostem. Ze
  živocichu vyrostlých ze zeme však mohli prežít
  jen ti nejzdatnejší, tedy ty živé bytosti, které
  známe dnes, pokud daný živocišný druh mel
  vlastnost, která mu umožnila lepší a snazší
  prežití sílu, inteligenci ci rychlost.
• Nekterá zvírata prežila kvuli tomu, že se
  pridala k cloveku, což predstavuje pozoruhodnou
  teorii domestikace. Pokud jde o cloveka, ten žil
  nejprve zpusobem podobným divokým zvíratum a
  teprve pozdeji objevil civilizacní a technické
  vymoženosti.

34
Vliv Lucretia

• Davide Hume (1711-1776) Dialogy o prirozeném
  náboženství VIII
• Je zbytecné se podivovat nad tím, že cásti lidí a
  zvírat jsou tak dobre prizpusobeny (adjusted).
  Kdyby tomu tak nebylo, proste by neprežili, nebot
  prežívají jen živocichové, jejichž cásti jsou
  dobre prizpusobené. Krome toho mají jednotlivé
  druhy podle Humea spoustu náhodných prvku.
• (D. Hume, Dialogues Concerning Natural Religion.
  The Natural History of Religion, ed. J.Ch.A.
  Gaskin, Oxford 1993, s. 87.)
• A máme tu princip prírodního výberu.
• A také rešení empedokleovského problému, na který
  narazí Darwin.

35
Dovetek o osudové roli náhody

• Evolucní myšlení predpokládá uznání tvurcí
  role náhody a jedinecností
• Náhoda souvisí s individuálním príbehem, s
  individuální historií.
• Náhoda narušuje hierarchickou predstavu
  retezcu prícin i teleologii.

36
Role a pochopení fosílií v recké antice

• Mnoho nálezu fosílií v Recku.
• V antice chovány v chrámech, potvrzeno
  archeologickými nálezy.
• Fosilie na vázové malbe z archaické doby!
• Možný výklad bájných zvírat draci, gryafové,
  chiméry
• Tendence k sestavování antropoidních obru z
  nezvyklých fosílií, at už velkých zvírat, nebo
  zase malých ostrovních slonu, jejichž prohluben v
  lebce možná mohla být vykládána jako kyklópské
  oko. Posíleno výskytem zbytku velkých staveb z
  doby bronzové, prisuzovaných kyklopum, viz termín
  kyklopské zdivo.
• Zájem o fosilie je už v referátech o
  Xenofanovi (-6. století).

37

38
Héraklés a Hésioné bojují s mytickou
príšerou.Malba na pozdne korintském kratéru,
kolem -550.Museum of Fine Arts, Boston. Helen
and Alice Colburn Fund, 63.420.
39

40

41
Kyklóp
42
Kyklopské zdi v Mykénách a Tíryntu

43
Xenofanés A 33 Hippolytos, Refutatio I,14,5-6
(Dox. 565, W. 17)

• (5) Xenofanés se domnívá, že se zeme mísí s morem
  a casem se vlhkem rozpouští. Ríká, že pro to má
  takovéto dukazy Ve vnitrozemí se i v horách
  nacházejí mušle, v syrakúských lomech byl nalezen
  otisk ryby a tulenu, na Paru hluboko v zemi otisk
  vavrínu (sardele?) a na Malte ploché otisky
  morských tvoru.
• (6) A tvrdí, že se to stalo tehdy, když bylo
  v dávné dobe všechno rozbahneno, a že otisk
  zaschnul v hlíne. Všichni lidé však zahynou, až
  se zeme snesená do more stane bahnem. Pak znovu
  pocíná vznikání, taková je promena ve všech
  svetech.
• (5) ? d? ?e??f???? µ???? t?? ??? p??? t??
  ???assa? ???es?a? d??e? ?a? t?? ?????? ?p? t??
  ????? ??es?a?, f?s??? t??a?ta? ??e?? ?p?de??e??,
  ?t? ?? µ?s?? ??? ?a? ??es?? e???s???ta? ????a?,
  ?a? ?? S??a???sa?? d? ?? ta?? ?at?µ?a?? ???e?
  e???s?a? t?p?? ?????? ?a? f????, ?? d? ?????
  t?p?? d?f??? ?? t?? ß??e? t?? ?????, ?? d?
  ?e??t?? p???a? s?µp??t?? t?? ?a?ass???.
• (6) ta?ta d? f?s? ?e??s?a?, ?te p??ta ?p?????sa?
  p??a?, t?? d? t?p?? ?? t?? p???? ???a????a?.
  ??a??e?s?a? d? t??? ?????p??? p??ta?, ?ta? ? ??
  ?ate?e??e?sa e?? t?? ???assa? p???? ????ta?, e?ta
  p???? ???es?a? t?? ?e??se??, ?a? ta?t?? p?s? t???
  ??sµ??? ???es?a? µetaß????.

44
Muž s mecem (?) a antilopa (Oryx Gazella). Malba
na larnaku (terakotové rakvi) z Tanagry. Pozdní
doba bronzová. Archeologické muzeum v
Thébách.Zvíre je to subsaharské! Scéna možná
obetní.
45
Co se to stalo, že evoluci blízké myšlení
nadlouho vymizelo?

• Z jiného soudku je
• Eleatská metafyzika
• Platónova a Aristotelova teleologie (možná už
  Sókratova)
• Aristotelovo pojetí vedy odvozené z principu
  první filosofie
• Pro radu ved byl aristotelismus zacátkem jejich
  racionální fáze,
• zatímco opuštení Aristotela bylo zacátkem jejich
  novodobé fáze
• Astronomie byla aristotelská nejkratší dobu a
  ne celá
• Ostatní fyzika od Aristotela do renesance
• V biologii bylo opuštení aristotelismus
  nejtežší, protože pro ni ve své zakladatelské
  fázi nejvíc udelal.

46
Inteligentní design u Sókrata

• Xenofón Vzpomínky na Sókrata I,4
• Viz Xenofón Vzpomínky na Sókrata, Praha, Antická
  knihovna 1972, s. 43-46

47
O lapáliích teleologie (úcelovosti)

• Jeden by si myslel, že vize úcelného života a
  sveta je útešná, doslova smysluplná. Vše by melo
  úcel, smysl. Pro tuto útechu jsme nekdy ochotní
  obetovat neco z nároku rozumu.
• Lec ouha! Nadvláda úcelu zruší hru prírody
  zrovna tak, jako ji zruší determinismus. Na
  rozdíl od determinismu navíc zruší i rozumný
  výklad.
• Najdeme popis, který by nemusel být ani
  teleologický, ani deteriministický? Který by
  nepodrazoval hru prírody pod apriorní
  vymyšleniny? Snad by necím takovým mohla být
  metafora nehierarchické síte, jak ji známe od
  Hérakleita i od kybernetiku. Její nekteré
  podmnožiny pritom umožnují hierarchický popis,
  tedy hledání duvodu a mechanismu, ovšem s
  vedomím, že jde o cásti a o cástecná hlediska.

48
Jeden z úkolu filosofie v soucasné dobe

• Spolecnost je clovekostredná. Radeji vidí
  zprávy o stavu verejného mínení o tom ci onom než
  zprávy o té veci rovnou. Je ostatne snazší
  zkoumat verejné mínení treba o ledních medvedech
  nebo o GMO, než zkoumat tyto veci samotné.
• Filosofie muže ukazovat, že prírodní vedy
  jsou nejrozvinutejším poznávacím nástrojem
  soucasné spolecnosti, ba že mohou mít roli jakési
  výzvy k návratu k hodnotám prirozenosti k tomu,
  co není naším pouhým výmyslem a bláhovou
  domnenkou.