Akustick

1
Akustický seminár RSD CR
2
? c/f (co 340 m/s )(21 m - 2 cm)

• Frekvencní krivka A

3
     hladina akustického tlaku L v dB Lp 20
log pe/po pe-efektivní hodnota
akustického tlaku po-referencní hodnota
akustic. tlaku 2.10-5 Pa      hladina hluku LA
v dB
4
Druhy zvuku v závislosti na frekvencích
5
Impulsní hluk
Impulsní zvuk je zvláštním druhem promenného
zvuku, pro nehož je typické rychlý vzestup
hladiny akustického tlaku a následný pokles v
trvání do 0,2 s, kde interval mezi jednotlivými
impulsy je vetší než 0,01 s (jedná se o tresk
zbraní, úder kladivem atd.). Pokládáme ho také za
rušivejší. Pri pruchodu zvukovodem jsou impulsy
tlumeny, takže neproniknou k bubínku v puvodním
tlaku.
6

•     Ekvivalentní hladina hluku A, LAeq v dB - je
  legislativne zavedeným kritériem pro hodnocení
  hlucnosti v životním prostredí. Je to energetický
  prumer okamžitých hladin akustického tlaku A.
  Zjednodušene receno ekvivalentní hladina hluku je
  trvalá hladina hluku, která má na lidský
  organismus približne stejný úcinek jako hluk
  casove promenný.

7
LAeq
8
Energetický soucet
9
Ln (statistické vyjádrení)
10
Schopnost lidského vnímání zmen hladin
akustického tlaku
11
Charakteristické frekvence hluku z dopravy
12
Vliv povrchu vozovky na menící se frekvencní
spektrum ( - suchý, ------- - mokrý)
13
Tabulka rychlostí, používaná v Metodice pro
výpocet hladin hluku z dopravy
14
Korekce na útlum se vzdáleností (odrazivý terén)
15
Korekce na útlum se vzdáleností (pohltivý terén)
16
Vzory šírení hluku v okolí komunikací I.
17
Vzory šírení hluku v okolí komunikací II.
18
Vzory šírení hluku v okolí komunikací III
19
Útlum vlivem povrchu
20
Vliv vetru na šírení hluku
21
Útlum vlivem vetru
22
Vliv teploty na šírení zvuku
23
Šírení zvuku ve volném prostoru

• S rostoucí vzdáleností r (m) od zdroje se
  akustický výkon P (W) rozptyluje na stálé vetší
  plochu S (m2), a tím se snižuje intenzita I
  (W/m2). Od bodového zdroje se zvuk šírí v
  kulových vlnoplochách, kde S 4?r2 .
  Zdvojnásobíme-li vzdálenost od bodového zdroje
  zvuku poklesne akustický tlak o 6 dB, u liniového
  zdroje je tento pokles 3 dB. Útlum se vzdáleností
  od zdroje závisí na kmitoctu (výjimkou je rozptyl
  akustického výkonu v prostoru - je stejný pro
  všechny kmitocty), a proto provádíme kmitoctovou
  analýzu posuzovaného hluku obvykle v oktávových
  pásmech. Stejne je tomu i pri šírení zvuku na
  velkou vzdálenost (r 100 m a více), ale
  uplatnuje se tu navíc útlum zvuku zpusobený
  molekulární absorpcí, vlivem vetru a teplotními
  zmenami. Príkladem muže být i ohyb zvuku pres
  prekážku.

24
Šírení zvuku v uzavreném prostoru
V uzavreném prostoru dochází k odrazu akustické
energie od sten, stropu a podlahy zpet ke zdroji.
Následkem je zvýšení hladiny akustického tlaku
ve srovnání s tím, který by vznikl ve volném
prostoru. Uzavrený prostor ohranicují povrchy,
které mají pohltivé vlastnosti.
- cinitele odrazu
? Pr / Po - cinitele pohltivosti
? Pa / Po - cinitele
prostupu ? Pt /
Po
Zvuková pohltivost Ai (m2) konstrukce je dána
soucinem její plochy Si (m2) a cinitele
pohltivosti ?i. Celková zvuková pohltivost
místnosti A (m2) je souctem zvukové pohltivosti
všech ploch ohranicující místnost (též osob a
vecí nacházejících se v místnosti).
25
Zvuk šírený vzduchem
Rozdíl hladin D mezi hladinou akustického tlaku v
poli odražených vln ve vysílací místnosti L1 a
hladinou akustického tlaku v prijímací místnosti
L2 budou mít rozhodující vliv zvukoizolacní
vlastnosti delící konstrukce charakterizované
cinitelem pruzvucnosti ?, uplatní se plocha S
(m2) delící konstrukce a celková pohltivost A2
(m2) prijímací místnosti. Velicina stupen
vzduchové nepruzvucnosti R (dB) se používá pro
hodnocení izolace proti zvuku a s její pomocí
stanovujeme tlak v prijímací místnosti.
Index stavební vzduchové nepruzvucnosti Rw (dB) a
index hladiny normalizovaného krocejového hluku
Lnw (dB). Jsou nezávislé na neustále se menící
hlukové situaci v budove a pri jejich zjištování
merením se používají umelé zdroje zvuku, které
mají známé normou stanovené vlastnosti.
26
Šírení hluku pres PH bariéru
27
Prubeh hodnot korekcního faktoru Z v závislosti
na efektivní výšce stenyZab-(rd)
28
Princip útlumu hluku bariérou(ab-c)
29
Útlum stenou s menící se výškou
30
Predpokládaný vývoj obmeny vozového parku z
hlediska akustických emisních parametru
31
Vliv stupne saturace na hladiny hluku
32
Vzor PH bariéry - drevo
Minimální plošná hmotnost 15 kg/m2
33
Vzory PH bariér - drevo
34
Vzor PH bariéry
35
Vzor PH bariéry
36
Detaily styku drevené bariéry se zemí
37
Detail PH bariéry na moste
38
Detail betonové PH bariéry
39
Detaily betonová PH bariéra
40
Vzory uplatnení vegetace u PH sten
41
Vzory uplatnení zelene u PH sten
42
Vzory uplatnení zelene u PH sten II.
43
Detaily PH bariér z hliníku
44
Pokládka zdrsnujícího krytu do epoxidové vrstvy
45
Nepruzvucnost oken

• Pocet a tlouštka skel a zpusob jejich upevnení v
  konstrukci okenního krídla (S poctem se zvyšuje
  nepruzvucnost, ale i nároky na konstrukci.
• Šírka vzduchové mezery mezi skly (Má na zvukovou
  izolaci podstatný vliv, ale má vliv zároven na
  tepelnou izolaci tep. optimální šírka 40 mm.
  Požadavky na tepelnou a zvukovou izolaci jsou v
  rozporu, protože zvuková izolace s rustem šírky
  stoupá, tepelná izolace naopak.)
• Konstrukce okenního krídla a rámu (Výhodnejší
  jsou hmotné rámy)
• Tesnení mezi krídlem a rámem (Dává se prednost
  dvoustupnovému tesnení pred jednoduchým,
  pryžovému pred pásky molitanu. Dokonalé tesnení
  je však v rozporu s hygienickými požadavky na
  prirozenou výmenu vzduchu.)
• Tesnení mezi rámem a obvodovým pláštem zdivem

46
Vliv tlouštky skel a šírky vzduchové mezery na
akustické parametry oken
47
Ventilace I
48
Ventilace II
49
Ventilace III
50
Ventilace IV
51
Ventilace V
52
Ventilace VI
53
Ventilace VII
54
Príloha c. 3 k narízení vlády c. 148/2006 Sb.
 
    Korekce uvedené v tabulce se nescítají. Pro
nocní dobu se pro chránený venkovní prostor
staveb pricítá další korekce -10 dB, s výjimkou
hluku z dopravy na železnicních drahách, kde se
použije korekce -5 dB.   Vysvetlivky 1) Použije
se pro hluk z verejné produkce hudby, hluk
z provozoven služeb a dalších zdroju hluku6),
s výjimkou letišt, pozemních komunikací, nejde-li
o úcelové komunikace, a dále s výjimkou drah,
nejde-li o železnicní stanice zajištující
vlakotvorné práce, zejména rozradování a sestavu
nákladních vlaku, prohlídku vlaku a opravy
vozu. 2) Použije se pro hluk z dopravy na
pozemních komunikacích, s výjimkou úcelových
komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z
dopravy na hlavních pozemních komunikacích v
území, kde hluk z dopravy na techto komunikacích
je prevažující nad hlukem z dopravy na ostatních
pozemních komunikacích. Použije se pro hluk
z dopravy na dráhách v ochranném pásmu
dráhy. 4) Použije se v prípade staré hlukové
záteže z dopravy na pozemních komunikacích a
drahách, kdy starou hlukovou záteží se rozumí
stav hlucnosti pusobený dopravou na pozemních
komunikacích a drahách, který v chránených
venkovních prostorech staveb a v chráneném
venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000.
Tato korekce zustává zachována i po položení
nového povrchu vozovky, výmene kolejového svršku,
poprípade rozšírení vozovek pri zachování
smerového nebo výškového vedení pozemní
komunikace nebo dráhy, pri které nesmí dojít ke
zhoršení stávající hlucnosti v chráneném
venkovním prostoru staveb a v chráneném venkovním
prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

6) 30 odst. 1 zákona c. 258/2000 Sb.
55
Hlukové limity v zemích EU
56
Doba merení hluku (Narízení vlády c.148/2006 Sb.)

• Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadrují
  ekvivalentní hladinou akustického tlaku LeqA.
• Pro hluk z dopravy na verejných komunikacích a
  pro hluk na železnicích a pro hluk z leteckého
  provozu se stanoví pro celou denní a nocní dobu.

57
Odstranování staré hlukové záteže

• V uvedené legislative (Narízení vlády c.148/2006
  Sb.) se objevuje pojem staré hlukové záteže,
  který reší problém zasažení zástavby historicky
  situované v okolí pozemních komunikací nadmerným
  hlukem. Zároven je v zákone c. 258/2000 Sb. v 30
  a 31 stanovena povinnost pro vlastníky a správce
  pozemních komunikací zajistit splnení techto
  limitu.
•  
• Základním problémem je zde
•  
• a)  extrémní financní nárocnost tohoto programu,
  odhadnutá predbežne na miliardy Kc
• b)    neúmerne krátká doba na realizaci tohoto
  programu
•  
• Obdobné programy byly již v nekterých zemích EU
  realizovány pri financování na regionální úrovni
  s dobou realizace 3 4 roky na zjištování
  stávajícího stavu plus 10 13 let na realizaci
  konkrétních opatrení.
•  
• V soucasné dobe provádí RSD CR program postupného
  zjištování rozsahu obytné zástavby zasažené
  hlukem, kde ekvivalentní hladina hluku prekracuje
  limity pro starou zátež.

58
Definice chráneného venkovního prostoru dle
zákona 274/2003 Sb. cástka 92 (30)

• Chráneným venkovním prostorem se rozumí
  nezastavené pozemky, které jsou využívány
  k rekreaci, sportu, lécení a výuce, s výjimkou
  prostor urcených pro zemedelské úcely, lesu a
  venkovních pracovišt. Chráneným venkovním
  prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo
  bytových domu, rodinných domu, staveb pro školní
  a predškolní výchovu a pro zdravotní a sociální
  úcely, jakož i funkcne obdobných staveb.
  Chráneným vnitrním prostorem se rozumí obytné a
  pobytové místnosti s výjimkou místností ve
  stavbách pro individuelní rekreaci a stavbách pro
  výrobu a skladování. Rekreace pro úcely podle
  vety první zahrnuje i užívání pozemku na základe
  vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva
  souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo
  rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu
  v nich.

59
Optimální ekonomický návrh kompenzacních opatrení
v oblasti akustiky
60
Smernice EU 2002/49/EC pro hodnocení a rízení
hluku ovlivnujícího životní prostredí

• Hlavním cílem smernice EU 2002/49/EC je
  stanovení legislativního rámce pro hodnocení a
  rízení expozice hluku pusobícího na životní
  prostredí. Smernice poskytuje metodiku pro
  hodnocení hlukové expozice a vzájemnou výmenu
  informací. Obsahuje rovnež doporucení pro hlukové
  mapování a opatrení pro informovanost obcanu o
  hlukové situaci. Smernice neobsahuje limitní
  hodnoty, které jsou v pravomoci clenských státu,
  ale obsahuje požadavky na splnení techto
  limitních hodnot. Tam, kde jsou limitní hodnoty
  prekracovány jsou ve Smernici doporucení a
  nástroje pro splnení techto cílových hodnot.
  Všechny tyto hlukové informace budou vytváret
  základ pro zhotovení akcních plánu pro zlepšení
  hlukové situace na místních úrovních. V soucasné
  dobe probíhá implementace této smernice do naší
  legislativy.
•  
• (1 Cílem Smernice je snížení nepríznivého vlivu
  hluku na cloveka realizací následujících akcí
•  
• a)        Pomocí hlukového mapování urcit
  exposici hlukem
• b)       Umožnit obyvatelum možnost získat
  informaci o své hlukové exposici
• c)        Prijmout ve vybraných lokalitách akcní
  plány ke zlepšení situace

61
Smernice EU 2002/49/EC pro hodnocení a rízení
hluku ovlivnujícího životní prostredí
(1)  Clenské státy zajistí do 30.6.2007 vytvorení
strategických hlukových map pro všechny
aglomerace s více než 250 000 obyvateli a mj. pro
všechny hlavní silnice s více než 6 miliony
prujezdu vozidel rocne (16 500 voz/24 h). (2) 
Vyhodnocování hlukové záteže bude probíhat pres
deskriptor LDVN, jehož hodnota se liší od bežne
užívané hodnoty LeqA ve dne nebo v noci (viz.
Príloha 1. Narízení vlády c.502/2000Sb.). (3) 
Nejpozdeji do 30.6.2005 a potom každých 5 let
budou clenské státy informovat evropskou komisi o
rozsahu takto definované silnicní síte. (4) 
Clenské státy zajistí do 18.7.2008 navržení
akcních plánu pro rízení hlukových dopadu vcetne
redukce hlukových imisí u definovaných
prípadu. (5)  pro ty clenské státy, které nemají
vlastní národní výpocetní metody nebo ty clenské
státy, které si prejí zmenit výpocetní metody, je
pro silnicní hluk doporucena francouzská národní
výpocetní metoda NMPB-Routes-96
(SETRA-CERTU-LCPC-CSTB) uvedená ve francouzské
norme XPS 31-133.
62
hornicek_at_rsd.cz