ASP KS IV.

1
ASP KS IV.
Liberalizace svetových agrárních trhu GATT,
WTO Konkurenceschopnost
2
Program

• Liberalizace AZO, GATT, WTO
• Konkurenceschopnost
• Definice
• Typy konkurenceschopnosti
• Hodnocení konkurenceschopnosti

3
Liberalizace agrárního zahranicního obchodu
4
Vznik a vývoj Svetové obchodní organizace

• V roce 1944 se v americkém mestecku Bretton
  Woods sešli zástupci budoucích vítezu druhé
  svetové války, aby položili základy novému
  svetovému rádu a založili tzv. Bretton Woodské
  instituce Mezinárodní menový fond a Svetovou
  banku.
• Navíc se zde domluvili zástupci 50 zemí na
  založení multilaterální organizace, která by
  dohlížela na svetový obchod Mezinárodní
  obchodní organizace (International Trade
  Organization, ITO). V letech 1947-48 tuto
  instituci opustilo 23 zemí a sepsalo Všeobecnou
  dohodu o clech a obchode (General Agreement on
  Tariffs and Trade, GATT).
• Zatímco puvodní zamerení ITO bylo znacne široké
  a zahrnovalo i oblast zamestnanosti,
  mezinárodních investic, opatrení omezující
  obchod, dohody o pohybu zboží a službách, GATT
  byla daleko jednodušší smlouvou usilující o
  snížení celních sazeb. V rámci GATT se
  uskutecnilo osm kol obchodních jednání.
  Zpocátku se zabývala výhradne omezováním celních
  sazeb, casem ale zacala pokrývat i oblast obchodu
  se službami, právo duševního vlastnictví a
  necelních bariér pro obchod. Jednání z let
  1986-1994 (Uruguyské kolo) vedlo k založení
  Svetové obchodní organizace (World Trade
  Organization, WTO). Zatímco GATT byla spíše
  jednacím fórem, WTO si vydobyla uznávanou pozici
  mezinárodní instituce dohlížející na uplatnování
  smluv podepsaných v rámci GATT/WTO.

5
GATT

• Podepsána r. 1947,
• platnost od r.1948
• GATT General Agreement on Tariffs and Trade
  (Všeobecná dohoda o clech a obchodu)
• Do r.1995 podepsána 128 zememi.
• Ceskoslovensko bylo zakládajícím clenem GATT a
  nikdy z organizace nevystoupilo, i když se do r.
  1989 aktivne nezapojovalo do její cinnosti. Po
  rozdelení na Ceskou republiku a Slovenskou
  republiku se oba státy staly cleny GATT

6
GATT

• Uvolnování mezinárodních obchodu odstranením
  obchodních prekážek
• Pred tzv. Uruguayským kolem úspešne probehlo sedm
  kol jednání v rámci GATT
• 1947 - Ženevské kolo (Geneva Round)
• 1949 - Annecy, Francie
• 1950-51 - Torquay, Velká Británie
• 1956 - Ženeva II.
• 1960-62 - Dillonovo kolo (Dillon Round)
• 1964-67 - Kennedyho kolo (Kennedy Round)
• 1973-79 - Tokijské kolo (Tokyo Round)
• 1986-94 - Uruguayské kolo (Uruguay Round)

7
GATT

• Výsledkem prvního Ženevského kola v roce 1947
  mezi 23 zakládajícími státy bylo 123 dohod
  pokrývajících polovinu svetového obchodu.
  Úspechem prvního kola bylo snížení cel, zejména
  díky USA jako zastánci volného obchodu, které
  byly ochotny snížit svá cla na dovoz z Evropy,
  aniž žádaly po evropských zemích, aby opustily
  svá obchodní omezení uvalená na import.
• Kennedyho kolo v letech 1964-67 probehlo ve
  znamení reformulování obchodní politiky USA. Byl
  prijat nový, preshranicní prístup ke snižování
  cel pro prumyslové zboží. Celní úlevy pokrývaly
  odhadem obchod za 40 miliard USD (75 svetového
  obchodu). Konecným výsledkem bylo 35 snížení cel
  s výjimkou textilu, chemikálií, oceli a dalších
  citlivých produktu. Dále 15-18 snížení cel na
  zemedelské a potravinárské výrobky. Vypracován
  byl také kodex antidumpingu. Rozvojové zeme hrály
  v tomto kole vedlejší roli, nicméne i pro ne bylo
  prínosem výrazné snížení cel predevším u
  nezemedelských produktu. Jejich hlavním úspechem
  byla tehdy možnost neprijmout reciprocní úlevy a
  vetšina je také neprijala.
• Tokijského kola se úcastnilo 99 zemí. Výsledkem
  bylo výrazné snížení cel, ale co je ješte
  duležitejší, dojednaly se nové dohody ci kodexy,
  zabývající se mimocelními opatreními a
  príznivejším zacházením s obchodem v rozvojových
  zemích.
• Tokijské kolo ucinilo jakýsi pokrok v
  zemedelství, vznikly zvláštní mnohostranné dohody
  o hovezím mase a mlécných produktech. Dále se
  podarilo snížit dovozní poplatky a další obchodní
  bariéry na tropické produkty, které uvalovaly
  prumyslové zeme na rozvojové. Nepodarilo se však
  liberalizovat obchod zemedelskými produkty, nebot
  by to vyžadovalo reformu domácích podpurných
  politik, napr. zemedelských dotací, na než nebyly
  smluvní vlády pripraveny. Zemedelství tak zustalo
  stranou hlavního proudu pravidel GATT.
• Nová klauzule zavedla právní základ, na nemž
  mohly rozvojové zeme rozšírit všeobecný systém
  preferencí. Již existující konzultacní procedura
  a Výbor pro obchod a rozvoj sledovaly aktivity
  GATT a zajištovaly, aby byla problémum
  rozvojových zemí venována patricná pozornost.
  Role výboru byla v Tokijském kole posílena
  vznikem úžeji zamerených podvýboru. Tokijské kolo
  se lišilo od predchozích tím, že se zabývalo
  mimocelními bariérami.

8

• 1994 WTO World Trade Organisation (Svetová
  obchodní organizace)
• Zastrešuje
• GATT (General Agreement of Tarriffs and Trade)
• GATS (General Agreement on Trade in Services )
• TRIPS (Agreement on Trade-Related Aspects of
  Intellectual Property Rights)
• V soucasné dobe má WTO 153 clenu

9

• Podepsáním Dohody o zrízení Svetové obchodní
  organizace v Marrakeši, Maroko, dne 15. dubna
  1994 bylo završeno mnohaleté úsilí o doplnení a
  premenu Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)
  v mezinárodní organizaci, která byla zrízena od
  1. ledna 1995. Zároven byly prijaty výsledky tzv.
  Uruguayského kola mnohostranných obchodních
  jednání (19 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3
  deklarace), tvorící nápln cinnosti WTO.
• V soucasné dobe má WTO 153 clenu a cca tricet
  zemí jedná o svém prístupu k ní (z vetších
  obchodních partneru nejsou dosud cleny napr.
  Ukrajina). WTO je mezivládní organizace. Cleny
  nemusí být vždy státy, ale jednotná celní území
  (tedy celní unie nebo prímo celní území, napr EU
  jako celek).

10

• Dohody a ujednání WTO, závazky clenu
• Mnohostranné dohody (cca 60 dohod) jsou právními
  texty závaznými pro všechny cleny WTO, které
  pokrývají spolupráci v oblasti obchodu s
  nezemedelským zbožím (dohoda GATT 1994), se
  zemedelským zbožím (Dohoda o zemedelství), se
  službami (Všeobecná dohoda o obchodu se
  službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda
  o obchodních aspektech práv k duševnímu
  vlastnictví). M
• Mnohostranné dohody jsou doplneny tzv. listinami
  koncesí, které obsahují závazné podmínky pro
  prístup na trh každého clena WTO. V oblasti zboží
  se jedná o stanovení celní ochrany a povolené
  míry exportních subvencí, v oblasti služeb jde o
  možnosti zahranicních dodavatelu obchodovat se
  službami
• Rovnež byly sjednány dve vícestranné dohody WTO
  (pro obchod s civilními letadly a o vládních
  zakázkách), jejichž smluvními stranami jsou na
  základe dobrovolnosti jen nekteré clenské státy
  WTO. Ceská republika se stala smluvní stranou
  techto dohod teprve po svém vstupu do Evropské
  unie.

11

• Konference WTO
• I. 1996 Singapore
• II. 1998 Ženeva
• III. 1999 - Seattle
• IV. 2001 Dohá
• V. 2003 Cancún
• VI. 2005 Honkong
• VII. 2009 Ženeva
• VIII. 2011 - Ženeva

12
1996 - Singapore

• Nachází se u Malajsie
• Zasedání probehlo 9. - 13. 12. 1996

Konference se zabývala problémy marginalizace,
úlohou WTO, regionálními dohodami, prístupy
dalších clenu, provádením dohod a ujednání WTO,
obchodem s textilem a rozvojovými aspekty.
Otevrela nová, pozdeji tzv. singapurská témata
vztah obchodu a investic, obchodu a hospodárské
souteže, usnadnování obchodu a verejné zakázky.
Odsouhlasila uzavrení Dohody o obchodu s
informacními technologiemi a rozšírení položek
bezcelne obchodovaných léciv.
13
1998 - Ženeva

• Zasedání probehlo 18. - 20. 5. 1998

Byla spojena s oslavami 50. výrocí založení GATT,
potvrdila cíle, závazky a rozsah další práce WTO.
Rozhodla o zahájení prípravného procesu
vedoucího k budoucím mnohostranným jednáním.
Zvláštní deklarace se týkala elektronického
obchodu.
14
1999 - Seattle

• Zasedání probehlo 30. 11. - 3. 12. 1998

Ocekávalo se zahájení nového kola mnohostranných
obchodních jednání v souladu s náplní
negociacních oblastí stanovenou
1.konferencí WTO. Konference skoncila neúspešne,
nebyla prijata žádná deklarace ministru, nebylo
tedy ani zahájeno nové kolo jednání.
15
Doha Quatar (Katar)

• Nachází se na východ od Saúdské
• Arábie
• Zasedání probehlo 9.-14. 11. 2001
• Za clena byla prijata Cína

V mezidobí se podarilo prekonat rozpory mezi
cleny, takže bylo možno prijmout tzv. Rozvojovou
agendu z Dohá, která je programem jednání do 1.
1. 2005. Program jednání prakticky ve všech
oblastech cinnosti WTO je výrazne doplnen prvky,
které by umožnily prohloubit integraci
rozvojových a nejméne rozvinutých clenu do
svetového obchodu a ekonomiky.
16
Mexiko - Cancún

• V. Ministerská konference se konala
• 9. 14. zárí 2003 v Mexiku v Cancúnu
• Mela zhodnotit dosavadní jednání a prijmout
  rozhodnutí k jejich dokoncení. Nepodarilo se
  dosáhnout konsensu o dalším pokracování
  mnohostranných jednání a konference prijala pouze
  prohlášení o pokracování prací v duchu dokumentu
  prijatých v Dohá.

17
Honkong, 2005

• Zasedání probehlo 13. - 18. 12. 2005

Ocekávalo se prijetí modalit pro dokoncení
jednání o Rozvojové agende z Dohá. Vzhledem k
tomu, že pred jednáním nebylo dosaženo shody mezi
clenskými státy, byly sníženy ambice. Výsledkem
je prijetí Deklarace ministru, která popisuje
dosažené výsledky a prubežný stav jednání a
obsahuje nekteré cástecné kroky vpred. Nejvetšího
úspechu bylo dosaženo v oblasti pomoci a
zvláštního zacházení pro rozvojové a nejméne
rozvinuté zeme. Deklarace umožnuje pokracovat v
kole mnohostranných jednání na dríve prijatých
zásadách.
18
Rok 2006

• Generální reditel WTO Pascal Lamy oznámil 24.
  cervence 2006 v Ženeve, že Generální rade WTO 27.
  cervence predloží návrh na úplné prerušení
  negociací v rámci tzv. katarského kola
  mnohostranných obchodních jednání na neurcito.
• Duvodem tohoto kroku byly neprekonatelné prekážky
  v postojích jednotlivých stran, které se následne
  zacaly obvinovat z podílu na krachu jednání

19
Soucasný stav jednání o cem se vlastne
(ne)jedná

• Na základe dokumentu ze IV. Konference ministru v
  Doha byla zahájena mnohostranná jednání o tzv.
  "Rozvojové agende z Doha" (Doha Development
  Agenda DDA).
• Mezi nejvýznamnejší problematiky DDA patrí
  agrární reforma, tzv. NAMA (liberalizace obchodu
  s nezemedelskými výrobky), liberalizace obchodu
  se službami, nekteré prvky Dohody o obchodních
  aspektech práv k duševnímu vlastnictví,
  problematika obchodu a životního prostredí,
  usnadnování obchodu, pravidla mnohostranného
  obchodu (antidumping, preferencní dohody a
  subvence a vyrovnávací opatrení).
• Všechny problematiky spolecne prolíná tzv.
  "rozvojový aspekt" poskytnutí vetších výhod
  rozvojovým a nejméne rozvinutým zemím s cílem
  jejich urychlení jejich hlubšího zapojení do
  systému svetového obchodu.

20
Další postup jednání

• Výsledkem diplomatických aktivit zástupcu mnoha
  státu a vule ministru obchodu, kterí se sešli
  behem Svetového ekonomického fóra v Davosu v
  lednu 2007, bylo obnovení jednání o Rozvojovém
  programu z Dohá). Pokracování negociací bylo
  potvrzeno i na zasedání Generální rady Svetové
  obchodní organizace (WTO) 7. února 2007.
• Pres obecné proklamace o zájmu k dohode o DDA
  však dosud k žádnému posunu nedošlo.

21
Rok 2008

• Generální reditel Pascal Lamy navrhl pro rok 2008
  tzv.cestovní plán Aid-for-Trade (Pomoc
  obchodu), který mapuje pomoc rozvoje obchodu
  zemím Afriky, Latinské Ameriky a Karibiku a
  Asie-Pacifiku na národní a sub-regionální úrovni.
• Tento plán dostal podporu clenu Rady pro obchod a
  rozvoj 25.2.2008

22
V roce 2009 se konala VII. konference ministru v
Ženeve

• Problematika týkající se DDA nebyla kvuli
  neshodám zarazena jako hlavní a negociacní bod na
  program konference v Ženeve.
• Ministri se shodli na významu dokoncení jednání o
  DDA v r. 2010. Rozvojový prvek musí zustat v
  centru jednání s cílem ekonomického vzestupu a
  odstranení chudoby v rozvojových a nejméne
  rozvinutých zemích
• Za základ jednání budou sloužit dríve predložené
  návrhy negociacní texty. Priorita je pro
  dokoncení modalit v zemedelství a NAMA (Non
  Agriculteure Market Access prístup na trh pro
  nezemedelské výrobky). Za duležité oblasti byly
  dále oznaceny služby, pravidla a usnadnování
  obchodu
• Ministri zduraznili zájem na dokoncení jednání o
  zvláštních otázkách prednostního zájmu pro
  nejméne rozvinuté cleny, které byly v zásade
  dohodnuty v Hongkongu (bavlna, bezcelní a
  bezkvótový prístup na trh, výjimka v oblasti
  služeb)
• V oblasti prístupu zemí do WTO byly v diskusi
  predloženy rozdílné názory na zjednodušení nebo
  casové omezení prístupových procesu. V této
  souvislosti zmínil predseda i význam technické
  pomoci rozvojovým zemím
• Ministri se shodli na uznání a prípadném dalším
  posílení monitorovacího a analytického procesu ve
  veci prijímání opatrení v období krize.
  Diskutován byl i vztah mezi mnohostranným
  systémem obchodu a rozširujícím se poctem dvouci
  vícestranných regionálních obchodních dohod
• Jako další vývoj a výzvy, kterým bude celit WTO v
  budoucnosti byly zminovány klimatické zmeny,
  príspevek WTO k odstranování prekážek pro
  environmentální zboží a služby. Zaznelo varování
  proti "zelenému protekcionismu". K rešení byly
  navrženy i další oblasti, jako napr. soukromé
  standardy, vládní zakázky, investice, hospodárská
  soutež a další.

23
VIII. Konference WTO na úrovni ministru v
prosinci 2011 v Ženeve

• Tato konference nebyla negociacní
• Ekonomicky nejvýznamnejším výsledkem konference
  jsou prínosy Dohody o verejných zakázkách, které
  lze vycíslit na 80 až 100 miliard amerických
  dolaru rocne. Prístup na své trhy zlepšilo všech
  42 clenu dohody. Významné bylo napríklad otevrení
  trhu Japonska, kde se evropské firmy budou moci
  úcastnit projektu obnovy v hodnote miliard euro.
• Díky rozšírení Svetové obchodní organizace o
  ctyri nové cleny (Rusko, Cerná Hora, Samoa,
  Vanuatu) se bude jejími pravidly rídit už 97
  svetového obchodu. Jen vstup Ruska predstavuje
  prínosy pro ostatní cleny ve výši kolem 5 miliard
  dolaru.
• Ministerská konference prijala balícek rozhodnutí
  ve prospech nejméne rozvinutých zemí. Za
  nejvýznamnejší lze považovat otevrení trhu
  rozvinutých zemí v oblasti služeb.
• V souvislosti s pokracující ekonomickou krizí
  dominovala na Konferenci obava z nové vlny
  protekcionismu. Podle analýz Svetové obchodní
  organizace by odstranení všech opatrení bránících
  obchodu ušetrilo až 800 miliard dolaru. Summit
  ale ukázal, že ne všichni clenové Svetové
  obchodní organizace chápou protekcionismus
  stejne.
• Konference bohužel neprijala žádné konkrétnejší
  závery pro další jednání o mnohostranné
  liberalizaci obchodu, tedy o Rozvojové agende z
  Dohá. Clenové sice potvrdili svou vuli pokracovat
  na základe prijatého mandátu i vyjednávacích
  zásad, neprijali však žádný konkrétní program
  jednání pro nejbližší období

24
Vedení WTO

• Sídlo Centre William Rappard, 154 Rue de
  Lausanne, CH-1211, Geneva 21, Švýcarsko
• Nejvyšším orgánem je Konference ministru
• Mezi konferencemi ji rídí Generální rada
• Pracovní orgány
• Sekretariát
• soucasný generální reditel
• Pascal Lamy

25
(No Transcript)
26
Hlavní problémy

• Problematika rozvojových zemí
• Koncepce multifunkcního zemedelství EU
• Domácí dotace do zemedelství
• Spor o biotechnologie a labelling
• Damokluv mec WTO je ekologie a TUR

27
Nejednotné zájmy mocenských bloku

• 1. skupina EU, Japonsko, Jižní Korea,
  Švýcarsko a Turecko
• 2. skupina USA a zeme tzv. Cairnské
  skupiny
• 3. skupina - rozvojové zeme, významná je zejména
  skupina G 22 (nebo též G20)

28
Cairns Group
koalice zemí s nízkými výrobními
náklady vytvorená v r. 1986
Clenové Cairns Group 1. Argentina 7. Kolumbie
13. Nový Zéland 2. Austrálie 8. Costarika
14. Paraguay 3. Bolívie 9. Fidži
15. Filipíny 4. Brazílie 10. Guatemala
16. Jižní Afrika 5. Kanada 11. Indonésie
17. Thajsko 6. Chile 12. Malajsie 18.
Uruguay
29
CR, stejne jako ostatní clenské zeme WTO, na
sebe prijala závazky vyplývající z UK GATT a
vztahující se k liberalizaci svetového obchodu se
zemedelskými a potravinárskými výrobky
30
Clenení konkurenceschopnosti AS podle predmetu
jejího definování

• 1) Podle typu trhu
• vnitrní
• vnejší
• 2) Podle úrovne agregace
• konkurenceschopnost ve smyslu
• komoditním
• podnikovém
• odvetvovém
• 3) Konkurenceschopnost jednotlivých komodit
  (zemedelských produktu )
• Konkurenceschopnost jednotlivých zpracovaných
  produktu potravinárského prumyslu

31
Možnosti hodnocení konkurenceschopnosti v AS

• podílem na trhu
• ekonomickým efektem
• solventností a duveryhodností
• ocenením domácích zdroju
• mírou efektivnosti
• matice PAM (Policy Analysis Matrix)
• efektivnost AZO
• multidimensionální dynamická konkurenceschopnost

32
Merení konkurenceschopnosti

• Ekonomickým efektem
• ukazatele - absolutní (zisk)
• - relativní
  (rentabilita)
• konkurenceschopnost je nejcasteji obecne chápána
  jako
• výnosy vztažené na jednotku produkcních faktoru
• (jako práce, puda a kapitál) z hlediska
  stavového,
• nebo jako
• výnosy na jednotku vložených nákladu
• z hlediska tokového.

33
Merení konkurenceschopnosti

• Ocenením domácích zdroju
• rozdelení nákladu
• obchodovatelné (prodejné)
• neobchodovatelné (neprodejné)
• konstrukce 2 ukazatelu
• DRC (domestic resource costs)
• PRC (private resource costs)

34
Merení konkurenceschopnosti

• Efektivností AZO
• saldo AZO
• podíl cen pri vývozu a pri dovozu, ukazatel
  smenných relací -terms of trade
• SR jCex / jCim
• kde SR .. ukazatel smenných relací
• jCex .. prumerná jednotková cena dané
  komodity v exportu
• j Cim .. prumerná jednotková cena téže
  komodity v importu

35
Merení konkurenceschopnosti

• Pomocí matice PAM
• jeden z nejrozšírenejších zpusobu hodnocení
• posuzuje se
• vliv ochrany domácího trhu
• vliv podpory domácích producentu
• vliv nákladovosti

36
Struktura matice PAM
PAM Výnosy Náklady obchodov.. Náklady neobchod Zisk
Financní ceny A B C D A-B-C
Ekonomické ceny E F G H E-F-G
Transfery politiky IA-E JF-B KG-C LD-H L IJ K

37
Ukazatele konkurenceschopnosti odvozené z PAM

• Koeficient nominální ochrany KNOA/E-1
• Ríká, o kolik jsou pro danou komoditu vyšší
  (KNOgt0) nebo nižší (KNOlt0) domácí tržní ceny než
  ceny svetové
• Koeficient efektivní ochrany KEO(A-B)/(E-F)
• Udává o kolik je pro danou komoditu pridaná
  hodnota merená v domácích tržních cenách vetší
  (KEOgt0) nebo menší (KEOlt0 než pridaná hodnota
  merená ve svetových cenách
• Náklady domácích zdroju DRCG/(E-F)
• Ukazují, zda náklady domácích zdroju v domácích
  ekonomických cenách jsou nižší (DRClt1) nebo vyšší
  (DRCgt1) než pridaná hodnota merená ve svetových
  cenách pro danou komoditu. Je-li DRCgt1 komodita
  není konkurenceschopná.

38
Ukazatele konkurenceschopnosti odvozené z PAM

• Koeficient prizpusobení soukromých nákladu
  PCACA/(BC)-1. Ukazuje, o kolik je treba
  snížit (PCAClt0) nebo zvýšit (PCACgt0) náklady v
  domácích cenách, aby daná komodita byla
  konkurenceschopná (mereno v domácích tržních
  cenách)
• Koeficient prizpusobení ekonomických nákladu
• SCACE/(FG)-1. Ukazuje, o kolik je treba
  snížit (SCAClt0) nebo zvýšit (SCACgt0) náklady ve
  svetových a ekonomicky nedeformovaných cenách,
  aby daná komodita byla konkurenceschopná (mereno
  ve svetových cenách).

39
Konkurenceschopnost vybraných komodit
Komodita KNO KEO DRC PCAC SCAC
Pšenice - 16 - 9 0,74 22,0 24,0
Jecmen -21 - 10 0,80 17,0 19,0
Repka-semeno - 9 - 21,0 0,74 10,0 21,0
Cukrovka 14,9 36,0 2,20 - 18,0 - 31,0
Brambory 19,9 28,0 0,90 40,0 9,0
Mléko 58 39,0 1,84 - 14,0 - 33,0
Skot 43 21,0 1,66 - 24,0 - 31,0
Prasata 19 20,0 1,17 - 2,0 - 6,0
40
Multidimensionální dynamická koncepce
konkurenceschopnosti

• Zahrnuje hledisko
• kvantity vcetne casového prizpusobení nabídky
  poptávce
• kvality
• Kvalitativní prvek pak obsahuje
• tradicní stavový produktový prístup k hodnocení
  kvality zemedelských a potravinárských výrobku,
  tedy
• hygienickou nezávadnost
• nutricní hodnotu
• organoleptické kvality
• vzhled výrobku
• význam znacky (jedinecnost výrobku)

41
Multidimensionální dynamická koncepce
konkurenceschopnosti

• soubor kvalitativních ukazatelu
• dynamického charakteru, hodnotící
• dopady na životní prostredí
• labelling, tedy prítomnost geneticky
  modifikovaných produktu
• animal welfare
• sociální a etickou úroven produkujících jednotek

42
Konkurenceschopnost zemí podle mezinárodního
multikriteriálního hodnocení

• Svetové hodnocení konkurenceschopnosti zemí podle
  321 ukazatelu razených do
• 3 skupin a 20 podskupin
• Výkon ekonomiky
• Efektivnost cinnosti vlády
• Efektivnost podnikání
• Infrastruktura

43
Konkurenceschopnost zemí podle mezinárodního
multikriteriálního hodnocení

• Výkon ekonomiky
• Efektivnost domácí ekonomiky
• Mezinárodní obchod
• FDI
• Zamestnanost
• Vývoj cen
• Efektivnost cinnosti vlády
• Verejné finance
• Fiskální politika
• Institucionální rámec
• Obchodní legislativa
• Spolecenský rámec

44
Konkurenceschopnost zemí podle mezinárodního
multikriteriálního hodnocení

• Efektivnost podnikání
• Produktivita
• Trh práce
• Financní management
• Praxe
• Postoje a hodnoty
• Infrastruktura
• Základní infrastruktura
• Technická infrastruktura
• Vedecká infrastruktura
• Zdraví a životní prostredí
• Vzdelání

45
Mezinárodní merení konkurenceschopnosti

• Provádí IMD World Competitiveness Center od roku
  1989
• Merení se provádí v 61 zemích a regionech po
  celém svete
• CR se v roce 2006 umístila na 32. míste (ze ZSVE
  tretí za Estonskem a Litvou)
• http//www.imd.ch/research/centers/wcc/index.cfm

46
(No Transcript)