- PowerPoint PPT Presentation

About This Presentation
Title:

Description:

vod do religionistiky pro studenty jin ch obor , p edev m p rodn ch v d Zden k Kratochv l Katedra filosofie a d jin p rodn ch v d – PowerPoint PPT presentation

Number of Views:40
Avg rating:3.0/5.0
Slides: 59
Provided by: ZdenekK4
Category:
Tags: haeckel

less

Transcript and Presenter's Notes

Title:


1
Úvod do religionistikypro studenty jiných
oboru,predevším prírodních ved
  • Zdenek Kratochvíl
  • Katedra filosofie a dejin prírodních ved
  • Prírodovedecké fakulty UK
  • Praha 2010 až 2011
  • www.fysis.cz
  • verze 27. 2. 2011

2
Úvod do religionistiky
  1. O cem je religionistika a jak o tom je
  2. Základní religionistické pojmy
  3. Orientace v náboženských jevech typologie a
    fenomenologie
  4. Dejiny náboženství jejich problematicnost
    neolit a bronz
  5. Recko predrecké motivy v mysteriích a
    normální náboženství
  6. Rectí bohové (a neco málo o rímském náboženství)
  7. Židé náboženství smlouvy a posvátného textu
  8. Krestanské posvátné texty Nový zákon a Ježíš
  9. Krestanská liturgie a dogmata víry
  10. Islám, Indie a Cína
  11. Náboženství, umení, filosofie a prírodní vedy
    kontroverzní témata
  12. Jaké je náboženství soucasné globalizované
    kultury?
  13. Literatura

3
1. O cem je religionistika a jak o tom je
  • Religionistika je veda o náboženství.
  • Tedy prísné, nezaujaté a kontrolovatelné poznání
  • neceho tak špatne uchopitelného, jako je
    náboženství?
  • To se lehko rekne, hur udelá, protože
  • Jsme lidé zaujatí.
  • Náboženství samo k zaujatosti podnecuje.
  • Sama naše predstava o racionalite je možná
    vedlejším produktem nekterých náboženství.

4
1. 1. Co religionistika není
  • Religionistika není teologie.
  • Teologie je posvátnou vedou zevnitr
    náboženství, nikoli vedou v jinde obvyklém
    akademickém smyslu slova (treba v popperovském).
  • Religionistika není kurz vedeckého ateismu.
  • Vedecký ateismus predem ví, že náboženství jako
    celek vyžaduje demaskující odvysvetlení.
  • Religionistika nemá menit náboženskou orientaci,
    ale má prispívat k poznání a rozumení (podobne
    jako treba sexuologie).
  • Religionistika neumí posoudit pravost
    náboženství, nanejvýš historickou pravost
    náboženských textu.

5
1. 2. O cem religionistika je o náboženství
  • Nemáme žádnou obecneji prijímanou definici
    náboženství! Proc?
  • Jeden z následku predchozích vymezení
    religionistiky.
  • Jevy na hranici náboženství nebo jevy náboženství
    formálne podobné
  • Detská hra.
  • Dospelá hra od fotbalu pres ruletu po divadelní.
  • Emoce pri fotbalu nebo koncertech, nekdy i v
    politice.
  • Neurotické nutkání k rituálum (na cerné
    dlaždice poskocit).
  • Rituály jako soucást nebo kompenzace psychóz.
  • Náboženství podobná role vedy v novoveké
    spolecnosti.
  • Možnost popisovat religionisticky také rozlicné
    podoby ateismu.

6
1. 3. Základní problém religionistiky
  • Popisuje zvenku neco, co samo je extrémne
    citlivé práve na to, zda je zakoušeno zvenku nebo
    zevnitr.
  • Analogická témata nadšení, hra, erotika,
    opojení.
  • Každé náboženství je zevnitr videno posvátné
    zvenku videno nerozumné, nekdy až trapné nebo
    smešné.
  • Pod pojmem náboženství si každý predstaví bud
    to svoje, nebo to, které mu vadí (muže to být i
    totéž).
  • Míváme príliš úzký pohled a chybí nám vhodná
    terminologie. Vetšinou známe spíše ta
    náboženství, jejichž znaky jsou z hlediska
    statistického výjimecné.

7
1. 4. Jak novodobá religionistika v 19. st.
vznikla
  • Misionári se v tropech pokoušeli porozumet tu
    zbytkum prvotního zjevení lidstvu (zbytkum
    ráje), tu plodum pekla. (Analogicky k Rajským
    ostrovum nebo Dábelským ostrovum, které ostatne
    mohou vypadat úplne stejne.)
  • Koloniální úredníci se potrebovali vyznat v
    situaci, aby neprovokovali konflikty. (Koho
    nezvat na veprové hody nebo pitku, kdy mít ci
    nemít na hlave...)
  • Liberální teologové opoušteli teologické fakulty
    (nebo byli opoušteni) a stávají se religionisty.
  • Ateisté se snaží porozumet vzniku a pusobení
    náboženství od extrémní kritiky po objektivní
    až osobní zájem.

8
1. 5. Varovné príklady z antiky
  • Rekové byli zvedaví, obchodníci chteli udelat
    kšeft a né konflikt. Proto hledali analogie svého
    náboženství a jiných, podle podobností
    (interpretatio graeca). Príklady Fantaskní
    výklad Egypta. Židé ctí nekoho jako Háda
    (neviditelný) nebo Dionýsa (svévolný).
  • To, co normální clovek ví o starém reckém i
    latinském náboženství, je spíše intepretatio
    latina reckého.
  • Židé pochopili Foinícany a Reky jako
    modloslužebníky.
  • Krestané pokracují v interpretatio hebraica
    ostatních (že ostatní jsou modloslužebníci).
  • Ostatní v pozdní antice chápou krestany jako
    ujetou podobu Dionýsových mysterií.

9
1. 5. 1. Poznámka k modloslužebnictví
  • Židé a krestané pochopili Foinícany a Reky jako
    modloslužebníky
  • Klaní se výrobkum vlastních rukou (sochám a
    obrazum).
  • Rekové nechápou, jak si o nich nekdo muže takovou
    vec myslet
  • Klaníme se tomu, co obrazy pripomínají, co skrze
    podobu soch pusobí.
  • Pravoslavný i katolický krestan odpoví skoro
    totéž radikálním protestantum nebo ateistum, byt
    mlcky prizná
  • Na lidové úrovni obcas dochází k precenení
    obrazu, ale budeme to tolerovat radeji než
    náboženskou vlažnost.

10
1. 6. Vážná varování !
  • Není celá naše religionistika i se svým
    vedeckým kultem nezaujatosti pouze co možná
    nejméne zavádející (v optimálním prípade)
    kombinací (liberální) interpretatio christiana a
    (humanistické) intepretatio atheistica všech
    náboženství?
  • V horších prídech by šlo o zdroje v méne
    liberálních a méne humanistických vetvích, navíc
    nepriznane.

11
1. 7. Metody moderní religionistiky
  • Je jich tolik, kolik je filosofických a jiných
    škol moderní religionistika tot
  • Filosofie náboženství, Fenomenologie náboženství
  • Dejiny náboženství, Srovnávací veda náboženská
  • Kulturní antropologie
  • Psychologie náboženství, Sociologie n.,
    Politologie n., až po Gender Studies.
  • Tento kurz je koncipován jako slitina
  • Strukturální filosofie náboženství,
  • Fenomenologie náboženství, a pár dalších oboru ci
    metod.
  • Príklad strukturalistické práce v religionistice
  • Comics.ppt

12
1. 7. 1. Poslední varování
  • Nejvíc si budeme všímat starého Recka a
    krestanství, nebot jde o nejlépe známá
    náboženství, navíc v Evrope tradicne vlivná, v
    nové dobe spolu s ateismem a navzájem hodne
    rozdílná, takže nabídnou stereoskopii porozumení.
  • Navíc jsou tato náboženství v jazykové i vecné
    kompetenci prednášejícího, zatímco ostatní muže
    pouze referovat.
  • Metody kulturní antropologie by nárokovaly, aby
    výzkumník ci prednášející nebyl v dané kulture
    svým puvodem zaangažován.
  • Správne (akademicky) by mel z výše uvedených
    duvodu ony tri zmínené kultury (Recko,
    krestanství, ateismus) zkoumat a prednášek nekdo
    jiný, kdo není v žádné z nich doma.

13
2. Základní religionistické pojmy
  • Náboženství když nemáme definici, tak aspon
    etymologie
  • Mýtus, ritus tradicní náboženské pojmy ze
    Stredomorí
  • Mana, fetiš, epidemia, tabu základní pojmy
    religionistiky 19. století, které se pak v
    posunutých významech staly i soucástí bežného
    jazyka

14
2. 1. Náboženství eusebeia religio
  • Náboženství
  • Ceské slovo mylne navozuje dojem, že vždy musí
    jít o Boha/Bohyni nebo o bohy (nekdy je to spíš
    otázka prekladu bohové/duše/síly).
  • Eusebeia, eusebia (e?s?ße?a, e?seß?a)
  • sebas (s?ßa?) je úcta, vztah
  • eu (e?) je cástice vyjadrující pochvalu,
    príjemnost nebo duležitost
  • Religio latinský výraz pro prakticky totéž
  • Vulgární (lidová) etymologie pouto k v
    pochvalném významu
  • Podle moderní filologie
  • Uchovaný tvar od slovesa religere, které se jiank
    uchovalo jenom v negativním tvaru neclegere, být
    lhostejný
  • Religio nekašlat na všechno

15
2. 2. Mýtus mythos fabula
  • Mythos (µ????)
  • Recky príbeh, vyprávení
  • základní náboženská kategorie
  • Fabula
  • Latinsky vyprávení, vyprávenka (spíše
    nepravdivá), bajka
  • Už z toho lze tušit méne prívetivý vztah latiníku
    k mýtu.
  • Pozdní latina, vcetne krestanské, casto vyhrocuje
    pejorativní význam.

16
2. 2. 1. Moderní definice mýtu
  • W. F. Otto
  • Manifestace posvátného slovem.
  • (Nejobecnejší definice.)
  • Mircea Eliade
  • Vyprávení, které zprítomnuje primordiální
    posvátný dej nebo vzor.
  • (Asi nejznámejší definice mýtu.)
  • G. van der Leeuw
  • Slovní stránka rituálu.
  • (Nejkonkrétnejší definice.)

17
2. 2. 2. Mythos jako takový
  • Proto je filosof také milovníkem mýtu"
    (Aristotelés, Metafyzika 982b18).
  • Filosof se musí stále napájet mýtem. (V Recku je
    ho dost, i když víno je lepší.)

18
2. 3. Ritus
  • Ritus (latinsky) rituál obrad
  • Diskuze, zda ritus cultus (obrad a kult jsou
    totéž?)
  • Liturgie je krestanské slovo pro ritus (puvodne
    recky služba).
  • Hlavní typy obradu
  • Ocistný (vodou, zemí, ohnem, zpovedí)
  • Obetní (lidská obet, zvírecí, kvetiny, slova)
  • Prechodové rituály (krest, plnoletost, svatba,
    pohreb)
  • Identifikacní (ztotožnení s božstvem prijímáním
    ci jinak)
  • Modlitba

19
2. 4. Mana
  • Neplést s tím, co prý židum padalo na poušti k
    jídlu (viz Exodus).
  • Výraz byl vzat z Polynésie nebo Melanésie, je to
    neutrum.
  • Mana je moc, síla.
  • Muže bydlet v cloveku, zvíreti, stromu, veci ale
    také v dobe, situaci.
  • Obvykle se prenáší s nositelem, ale muže se
    presídlit jinam.
  • Obvykle se dá vymenovat spolu s nositelem (s
    vecí, která je mana).
  • Mana je vitální síla, také síla svalu, intelektu,
    sexu
  • Mana je také síla zbraní nebo léku. Evropská
    zbran má prý více mana.
  • Peníze (importované tam) jsou obdareny mocí mana.
  • S nositelem mana nutno zacházet uctive a
    obezretne, jinak lze o mana prijít nebo dokonce
    od této moci dojít škody.

20
2. 5. Fetiš
  • Predmet, který je mana, je opatrne uctíván, casto
    na chráneném míste.
  • Mocný predmet zvyšuje moc místa, na kterém je
    skrytý, i moc toho, kdo jej ukryl.
  • Mocný predmet lze také vyrobit, to je fetiš.
  • Nezamenovat s pozdejším prevzetím slova pro
    zvláštní sexualitu.
  • V typickém prípade je to loutka z prírodních
    materiálu, dukladne ukrytá a ctená jako tajemný
    poklad.

21
2. 6. Epidemia
  • Mana muže pricházet nebo procházet, nadcházet.
  • Recky se tato situace nazývá epidemia.
  • Když buh nebo jiná moc prochází, je treba
    reagovat náležite, jinak hrozí neblahé dopady,
    odtud pak soucasný význam epidemie.
  • Nekdy zákaz vycházení, jindy slavnost nekdy
    abstinence, jindy orgie podle povahy mana.

22
2. 7. Tabu
  • Výraz z Polynésie nebo Melanésie (ta-pu).
  • Pozor, zlidovelo v dost posunutém významu (už u
    Freuda).
  • S mana nutno zacházet zvláštním zpusobem, pokud
    vubec temto omezením se ríká tabu. Nejde o
    morálku, ale o zdraví a bezpecí, vcetne bezpecí
    náboženského.
  • Príklady analogie tabu v naší kulture
  • Nedotýkejte se elektrických drátu, ani na zem
    spadlých!
  • Nechodte za bourky na hreben!
  • Jen na lékarský predpis!
  • Jsou ovšem zvláštní profese, které s tabu
    manipulují, nebot to umí a mají náradí. V naší
    kulture elektrikári, gynekologové
  • Pri nekterých svátcích se tabu zámerne porušuje v
    rámci rituálu.

23
2. 8. Vulgární výrazy o povaze náboženství
  • Nereligionisté mluví o náboženství jako hospodský
    o filosofii.
  • Teologové vedí, které náboženství je správné.
  • Nekterí ateisté vedí, že je to všechno podvod.
  • Príklady nevhodných rozlišení
  • Náboženství živá a mrtvá,
  • Svetová a ostatní
  • Pravé a falešné
  • Zjevené a prirozené
  • Rozumné a nerozumné
  • Mravné a nemravné
  • Jiná vec je, že nekterá náboženství jsou nebo
    nejsou v souladu treba s právním rádem urcité
    spolecnosti. Na soulad nebo nesoulad musí být
    dva.

24
2. 8. 1. Poznámka k vulgárnímu delení náboženství
  • Kategorie živých nebo svetových náboženství
    muže mít význam sociologický a politologický, lec
    tím se zde nezabýváme.
  • Živé náboženství by byl treba Islám, protože do
    nedávné doby rostl.
  • Mrtvé náboženství težko najít, protože prežívá
    ne ani tak u hrstky svých vyznavacu, ale tím, že
    pusobí skrze živá a v obecné kulture (témata
    umení, pojetí racionality, spolecenské kovence).
  • V prubehu 20. století zmizely stovky ruzných
    náboženství (misiemi), o kterých normální lidé
    ani nevedí, nebo je házejí všechny do jednoho
    pytle (hlavne v tropech, zvlášte Guinea).
  • Pro vetšinu náboženství je naprosto nelegitimní
    otázka, cemu verí, protože víra pro ne není
    konstitutivním prístupem!

25
2. 8. 2. Dedictví pojmu ze 17. až 19. století
  • Málo ríkající umelé pojmy, v nekterých situacích
    užitecné pro popis z dálky, spíš to jsou
    teoretické konstrukty
  • Panteismus Buh je vším nebo ve všem, všechno je
    božské.
  • Deismus Buh jako Velký hodinár sveta,
    vymyšlený kvuli garanci prírodních a morálních
    zákonu. Je to zbytek po monoteismu.
  • Teismus Náboženský buh, na rozlišení od deismu.
  • Polyteismus Mnoho bohu nebo bohyn.
  • Henotesimus Jeden buh, ostatní jsou méne mocní,
    horší, nejsou naši.
  • Monoteismus Jediný buh, výlucne.
  • Patriarchální
  • Matriarchální

26
3. Orientace v náboženských jevech
typologie a fenomenologie
  • Typologie
  • Hledání vhodných rozlišujících znaku pro
    klasifikaci pestré zoo mnoha náboženství.
  • V pomyslném kladogramu by se vetšina nám známých
    náboženství krcila spolecne v jednom rohu.
  • Fenomenologie
  • Rada náboženských jevu jde napríc náboženstvími a
    kulturami, napr.
  • Úcta k pramenum, rodickám, výšinám, pravému

27
3. 1. Typologické rozlišující znaky náboženství
  • Duraz na mýtus
  • Casté zobrazování (obrazy, sochy)
  • Jen pro našince (rodem)
  • Exkluzivní (nesdílet jiné náb.)
  • Posvátnost textu
  • Posvátná instituce (církev)
  • Posvátná nauka (teologie, dogmata)
  • Duraz na složitý rituál
  • Divadlo, hudba, sport u rituálu
  • Právní a morální regulace jednání
  • Charitativnost
  • Regulace jídla, odevu, sexu
  • Sex jako náboženské téma
  • Kulturní droga (víno )
  • Spása jako globální
  • Víra jako klícové slovo
  • Žhavá eschatologie
  • Duraz na historicitu
  • Zákaz zobrazování
  • Misie
  • Synkretizující, kombinovatelné
  • Písmenka nejsou náboženská
  • Instituce jen lokální až žádné
  • Nauka není v centru náboženství
  • Duraz na vedomou úcast pri obradu
  • Cistý rituál bez lidských zábav
  • Svobodná odpovednost
  • Individualita
  • Svobodná estetika života
  • Stud, celibát
  • Abstinence
  • Spása jen lokální (pokud vubec)
  • Víra jen jako obecná duvera
  • Minimalistická eschatologie

28
3. 2. Další rozlišující znaky náboženství
  • Príroda jako náboženská hodnota nebo
    nadprirozené náboženské entity?
  • Osud? Veštení?
  • Je vznik sveta v daném náboženství duležitým
    tématem?
  • Predpokládají se i zlé náboženské síly?
  • Rituál všem prístupný nebo ne, v uzavreném nebo v
    otevreném prostoru.
  • Povaha hlavního boha nebo bohyne.
  • Role duše - od duležité po neexistující.
  • Reinkarnace?
  • Síla kultu predku.
  • Úcta ke svatým nebo héroum.
  • Askeze?
  • Smysl pro humor.

29
3. 3. Príklady z typologie náboženství
  • Nekterá náboženství mají urcitou vlastnost
    výrazne rozvinou, zatímco jiná méne, prípadne tam
    úplne chybí, nebo je dokonce rozvinuta vlastnost
    významove opacná.
  • Príklad
  • Nekterá náboženství zduraznují roli mýtu, jsou
    eumytická.
  • Jiná méne nebo vubec ne.
  • Jiná naopak zduraznují roli historicity (témer
    protiklad mýtu).
  • Vždy jde o škály podle prítomnosti a rozvinutosti
    znaku nekdy také v relaci vuci znaku opacnému.
  • Nekdy je daná škála prítomná i uvnitr jednoho
    náboženství v jeho ruzných kulturních podobách
  • Pravoslavné / reformované krestanství
    ortodoxní/lidový islám.

30
3. 3. 1. Príklady z typologie Mýtus / historie
  • Velice rozvinutý a pozitivne chápaný mýtus
  • Recko, indická náboženství (hinduismus), také
    casto u primitivu.
  • S mýtem bývá spojená role poezie, nekdy i
    divadla.
  • S mýtem bývá spojená malá náboženská role
    historicity historie bud skoro není (Indie),
    nebo vzniká mimo náboženství (Recko).
  • Neduvera k mýtu prímo v náboženství
  • Latiníci (první známá demytologizace vlastního
    náboženství, která pak sekundárne zpusobí nový
    hlad po mýtu, tedy import reckého).
  • Opovržení mýtem z pozic náboženství, které sebe
    sama chápe jako historicky založené
  • Krestanství, Islám, zcásti i judaismus také
    vetšina podob ateismu (hlavne osvícenský,
    marxistický, pozitivistický).

31
3. 3. 2. Príklady z typologie Zobrazování
  • Nekde se zobrazuje hojne a vždy
  • Recko, Indie (hinduismus), pravoslavné a
    katolické krestanství.
  • Nekdy koreluje s eumyticností.
  • Casto se zobrazují mytické scény, v krestanství
    scény historické.
  • Nejen obrazy a sochy, ale treba i tanec a zárodky
    divadla.
  • Jinde je zobrazování citlivých témat striktne
    zakázáno
  • Judaismus, islám, v mírnejší podobe reformované
    krestanství.
  • V nekterých jejich proudech a vrstvách je zákaz
    porušovaný.
  • Nekde se periodicky strídá hojnost a zákaz
    zobrazování
  • Prý u Keltu, ale vlastne také v krestanství.

32
3. 3. 3. Príklady z typologie Misie
  • Nekde je cílem obrátit lidstvo k pravému
    náboženství
  • Islám, krestanství, buddhismus. (Malá menšina
    náboženství.)
  • Nekde jsou misie typické jen pro urcité casové
    období
  • Judaismus tesne predkrestanské doby, soucasné
    sekundární verze indických náboženství.
  • Vetšina náboženství misie nezná, protože je
    vázána na rodový puvod, je pro našince. Šírí se
    biologicky nebo nanejvýš rostoucím vlivem dotycné
    kultury
  • Judaismus, Recko, vetšina náboženství.
  • Výjimecne je náboženství šíreno narízením státní
    moci
  • Císarský Rím, krestanství starší Evropy, nekteré
    formy ateismu, ale i hinduismu, buddhismu a
    konfuciánství.

33
3. 3. 4. Príklady z typologie Exkluzivita
  • Nekterá náboženství nelze pri pohledu zevnitr
    sdílet s ostatními
  • Judaismus, krestanství, islám, ateismus.
  • Jiná lze, pokud je k tomu duvod (obchod, život v
    cizine, snatek) a schopnost.
  • Obcas vznikají synkretické formy, jejichž
    životnost bývá omezená. Vlivné
  • Pozdne antická synkretická náboženství, casto na
    egyptské bázi
  • Verze buddhismu ve východní Asii a pak i v Evrope
    a USA
  • Verze indických náboženství tam, v USA, Evrope
  • Voodoo

34
3. 3. 5. Príklady z typologie Posvátný text
  • Posvátný text (kánon textu ostre vydelený z
    ostatní knihovny) má
  • Hindusimus (védská náboženství), Íránci,
    Judaismus, krestanství, islám, nekteré proudy
    buddhismu (moc jich ale není).
  • Sakrální status písma samotného
  • Judaismus, islám (ne všechny proudy).
  • Bez posvátného textu
  • Primitivní náboženství v kulturách bez písma.
  • Lec také rada vysoce gramotných kultur, napr.
    Recko.
  • Se statutem textu (nebo orální tradice) souvisí
    jemu odpovídající pojetí inspirace.

35
3. 3. 6. Príklady z typologie
  • V tomhle bychom mohli pokracovat až do vycerpání
  • Necháme to radši na výklad pri konkrétních
    náboženstvích.
  • Podstatné je, že náboženství se z ruzných
    hledisek grupují ruzne, ale vytvárejí pritom
    skupiny celkove vetší ci menší podobnosti, což
    pouze nekdy souvisí s jejich genezí nebo
    prostorovou nebo casovou blízkostí.
  • Celé krestanství, cást islámu a cást buddhismu má
    instituci.
  • Krestanství, islám, buddhismus a možná i
    judaismus má víru.
  • Latiníci, brahmánská Indie a pravoslavné
    krestanství jsou eurituální.
  • Krestané a recká mysteria konají ritus v chrámu,
    ne pred ním.

36
3. 4. Fenomenologie náboženství
  • Zkoumání jevu napríc náboženstvími
  • Nahore / dole pravé / levé.
  • Muž / žena buh / bohyne hieros gamos /
    sublimace sexu.
  • Dospelý / díte buh / syn boží.
  • Posvátné (mocné) / necisté (casto totéž v jiném
    kontextu).
  • Voda / ohen (ocištování i znak smrti).
  • Strom, pramen, vrchol hory, more
  • Nesmrtelný / smrtelný vecný / casný recyklace
    zemrelého boha.
  • Lze si však všímat i tech znaku, které jsme výše
    uvedli jako typologicky rozlišující (gesta obradu
    nebo modlitby, jednotlivé komponenty rituálu,
    forma posvátného textu).
  • Atd., nakolik nás to baví, vcetne transmisních
    literárních motivu.

37
4. Dejiny náboženství jejich
problematicnost neolit a bronz
  • Dejiny náboženství jsou dustojnou a zajímavou
    religionistickou disciplinou (M. Eliade), lec
    také polem vedomé i nevedomé ideologizace.
  • Problém vzniku náboženství (je asi mimo dosah
    religionistiky).
  • Dejiny náboženství do zacátku antiky (nevcetne).

38
4. 1. Proc jsou dejiny náboženství problematické
  • Sám koncept dejin je z velké cásti založený
    nábožensky (judaismus, krestanství, islám)
  • Dejiny vyvoleného národa ve smlouve s Bohem,
    dejiny spásy.
  • Ateistická verze téhož
  • Dejiny pokroku.
  • Starolatinský koncept dejin
  • Dejiny Imperia, Vecného mesta.
  • Recký koncept dejin
  • Cyklus vznikání, rozvoje, rozkvetu, úpadku a
    zanikání.
  • Novodobé analogie i zámeny dejin a evoluce
  • Dejiny jako zrychlená evoluce lidské kultury.

39
4. 1. 1. Zpetná vazba dejin náboženství
a náboženské koncepce dejin
  • Náboženské koncepce dejin ovlivnují pojetí dejin
    náboženství. Totéž platí i pro koncepty
    ateistické.
  • V 19. až 21. století bývají dejiny náboženství
    propojeny s tématy puvodu náboženství (a
    náboženského nebo ateistického výkladu
    náboženství), což jim na nezávislosti
    nepridává.
  • Umanutost puvodem je pro 19. a 20. století
    typická, v religionistice, prírodovede i v
    totalitní politice (rasový, trídní).

40
4. 1. 2. O puvodu náboženství
  • Typické myšlenkové schéma let 1830 až 1930
  • A. Comte, zákon trí stadií (od mýtu pres
    metafyziku k vede), 1834.
  • L. Feuerbach, Das Wesen des Christentums, 1841
    Theogonie.
  • Ch. Darwin, On the Origin of Species, 1859.
  • Ch. Darwin, The Descent of Man, 1871.
  • E. Haeckel (ontogeneze a fylogeneze,
    biogenetické pravidlo).
  • Za vetšinou z toho je Hegeluv koncept dejin
    absolutního ducha.
  • 1840 až 1930 O puvodu náboženství
  • Strach a omyl nebo podvod (naturisté, Engels)?
  • Projekce obav a tužeb do nadlidské podoby
    (Feuerbach).
  • Prvotní boží zjevení lidstvu (neotomisté)??
  • Spíše soucást kultury už od paleolitu.

41
4. 1. 3. Problémy heackelovských analogií
  • Ranejší detství je analogií paleolitické mysli.
  • Kultura australských domorodcu odpovídá
    paleolitu.
  • Je tedy australský domorodec (nebo krovák)
    podobný našim dávným predkum nebo soucasnému
    evropskému díteti?
  • Neco na tom je, je to heuristické, ale není to
    totéž! (Nekdy dobrá heuristika, ale doslovne je
    to urážlivé pro všechny strany.)
  • Nedoporucuji pokus s prohozením prostredí.
    Australák nebo krovák by v paneláku prežíval
    špatne, zatímco evropské díte by v buši nejspíš
    melo krátký konec.

42
4. 2. Paleolit (spíše mladý, -40 až -10 tisíc
let)
  • Problematické porozumení paleolitu
  • Malá cetnost a špatné zachování nálezu.
  • Vetšinou si jenom domýšlíme kontext.
  • Pro starší vrstvy také problémy biologické
    rozdílnosti.
  • Doklady pro existenci náboženství
  • Pohrby.
  • Rituální predmety plodnost (plastiky Venuší,
    rytiny), lov (jeskynní malby, rytiny), amulety.
  • Možná i zobrazení rituálu?
  • Také analogie s rituály sociálních zvírat
    (vlci)?

43
4. 2. 2. Vestonická Venuše a podobné
  • Vlevo Vestonická Venuše. Pálená hlína, paleolit,
    stárí 25 tisíc let! Dolní Vestonice. Moravské
    zemské muzeum, Brno.
  • Asi vubec nejstarší keramika! Pak jí je pár
    kousku, ale kontinuálne až od -7. tisíciletí.
  • Uprostred Predmostecká Venuše. Rytina na mamutím
    klu, paleolit, Predmostí, MZM Brno.
  • Vpravo pro srovnání Kopie paleolitické plastiky
    ženské postavy, Malta. Mamutovina. Národní
    muzeum, Praha. Typictešjší materiál, zato méne
    typická stylizace, obvyklejší spíše až v bronzu.

44
4. 2. 2. Šamani asi už v paleolitu
Paleolitická plastika. Z hrobu šamana Brno II ?
Moravské zemské muzeum, Brno.
  • Výbava šamana z paleolitického hrobu Brno II.
    Palicka bubnu, 2 kamenné kruhy, 3 symbolické
    terce. Kámen a kost. MZZ Brno.
  • Více http//www.fysis.cz/Ob/20paleo/index.htm

45
4. 2. 3. Dedictví paleolitu
  • Sberacské a lovecké pudy a metafory.
  • Úcta k matce, rození, plodnosti.
  • V historické dobe Velká Matka bohu, avšak
    promenená neolitickým pochopením.
  • Predstavy a rituály šamanského typu, i když
    známá šamanská náboženství vetšinou pracují s
    rozvinutejší technikou. Amulety, trans, tanec,
    hudba
  • Hylozoistické a panpsychické vnímání.
  • Možná i základ predstavy duše jako dechu a
    stínu nebo dvojníka.
  • Prechodové rituály?

46
4. 3. Neolit a chalkolit (8000 až 3000 pred n.l.)
  • Prehistorické fáze velkých kultur plus Evropa,
    Malá Asie...
  • Zemedelské metafory
  • Vegetacní cyklus, setba a sklizen, metafora pole.
  • Zrno, pokud nezemre, nevydá plod.
  • Analogie plodnosti Zeme, pole, zvírat, žen.
  • Ochocování zvírat, i silnejších než clovek
    (krocení býka).
  • Metafora zacházení se silami uvnitr nás.
  • Bohyne
  • Výtvarne casto v návaznosti na paleolit.
  • Rodící bohyne, kojící bohyne (pozdeji v Recku
    Kúrotrofos).
  • Remesla, keramika - a s tím spojené metafory.
  • http//www.fysis.cz/Ob/30neol/index.htm

47
4. 3. 1. Neolit (také jako spojnice paleolitu a
antiky)
  • Bohyne s úcesem nebo cepicí, objemnejší, drobný
    mramor. Z míst pozdejší Sparty, neolit, -7. (?)
    až - 4. tisíciletí. National Arch. Museum Athens,
    N 3928. Neco mezi pozdne paleolitickými
    "Venušemi" a kykladskými nebo maltskými idoly
    rané doby bronzové.
  • Bohyne predjímající kykladský idol, mramor,
    Thessalie, -5300 / -3300. N 8772. NAM Athens. S
    celenkou, jakou od chalkolitu mívá predchudkyne
    Kybelé nebo Artemidy.
  • Kúrotrofos, bohyne kojící, predjímá Artemidu,
    drobná polychromovaná terakota, Thessalie, -5300
    až -3300, neolit, N 5937. NAM Athens.

48
4. 3. 2. Neolit a chalkolit
  • Mužská postava, sádra, cca 1 m, Ain Ghazal,
    Jordánsko, -7000 až -6000, neolit, Louvre, Paris.
  • Sedící bohyne, drží nebo macká si nadra, na klíne
    mela asi nádobu, chalkolit, Kypr, -3000/-2300, N.
    AM 1176. Louvre, Paris.
  • Idol starý a zvláštní. Kilia, Turecko, -4360 /
    -3500. Goulandris Foundation Museum of Cycladic
    Art, Athens.
  • Neolit u nás. Národní muzeum, Praha.
  • Více viz http//www.fysis.cz/Ob/30neol/index.htm

49
4. 3. 3. Neolit a chalkolit
  • Popiska v NAM v Athénách praví Myslitel,
    neolit, vetší terakota, Thessalie, -4500/-3300.
    (N 5894).
  • Ženské torzo, terakota z doby chalkolitu, Flious,
    -4500 / -3200. Museum v Nemei, MN 963.
  • Torzo s rukama na prsou, drobná terakota, kultura
    Sesklo, neolit/chalkolit?, -6. ž -5. tisíciletí,
    NAM Athens (N. 5642). Predjímá podoby Kybelé nebo
    východní podoby Afrodíty.
  • Terakotové fally, neolit. National Archaeol.
    Museum Athens.

50
4. 3. 4. Neolit a chalkolit
  • Otisk obliceje a pohrební šperky. Predchudce
    zlaté pohrební masky? Pohrebište u Varny,
    chalkolit, -4600 až -4200. Archeologické muzeum
    ve Varne, BG.
  • Pohreb se zlatým pokladem, detail. Pohrebište u
    Varny, chalkolit, -4600 až -4200, tamtéž.
  • Zlatý poklad. Pohrebište u Varny, chalkolit,
    -4600 až -4200, tamtéž.
  • Šperk (amulet) z karneolu a zlata. Pohrebište u
    Varny, -4600 až -4200, tamtéž.

51
4. 4. Bronz (cca 3000 až 1000 pred n. l. a dál)
  • Vrcholné fáze nejstarších kultur
  • Egypt, Kréta, Kyklady Sumer, Akkad, Mittani,
    Chetité Harappa.
  • Nejstarší fáze pozdeji slavných kultur
  • Rectí Achájci Írán, Indie Cína
  • Ostatní oblasti, vcetne pretrvání typu do
    pozdejší doby
  • Evropská pevnina Malá Asie Aztékové, Inkové

52
4. 4. 1. Bronz - témata
  • Pokracují starší témata, nove
  • Náboženská role sexu, nejen rození.
  • Casto vetší role bojovných kultu, zbrane, válecná
    bohyne.
  • Cetné výtvarné památky.
  • Casto velké stavby.
  • Také písemné památky.
  • Obcas zákony, vždy typu zub za zub - jako
    humanistická regulace krevní msty.
  • Kvantum památek http//www.fysis.cz/Ob/40BR/ind
    ex.htm

53
4. 4. 2. Epos o Gilgaméšovi
  • Nejstarší známý epos, sumerské téma, akkadské
    zachování.
  • Mocný vládce Uruku nemuže najít sobe rovného,
    prítel Enkidu se polidští (7 piv prostitutka),
    konají hrdinské (neekologické) ciny velké stavby
    odvádejí muže od žen.
  • Urazí bohyni Innanu (Ištar, Aštartu), ta sešle
    nebeského býka.
  • Gilgaméš oplakává Enkidua a svoji samotu, spor s
    bohyní a ženami. Hledá rostlinu nesmrtelnosti.
  • O rostline ví jen Utanapištim, který prežil
    potopu.
  • Gilgaméš za ní sestoupí na dno more sestup
    (katabasis) dolu delají také
  • Šamani, Orfeus, Odysseus, zasvecení v Trofóniu,
    Aeneus u Vergilia, Ježíš v lidovém podání,
    Dante.
  • Gilgaméš získá rostlinu, ale poruší zákazy,
    priplazí se had, rostlinu sežere, svlékne kuži
    (jako projev omlazení).
  • Obežné motivy, které známe i z jiných
    blízkovýchodních kultur, ba i odjinud.
  • http//cs.wikipedia.org/wiki/Epos_o_Gilgamešovi

54
4. 5. Dedictví neolitu a bronzu
  • Zemedelské metafory.
  • Napríc náboženstvími, pozdeji dominují v
    mysteriích.
  • Remeslnické metafory, hlavne pálení keramiky.
  • Zcásti i válecné metafory (mec, štít).
  • Prechodové rituály se zacínají posouvat do
    symbolické roviny.
  • Individualita, smrtelnost, sex.
  • Místy i zákony, odvozené z principu zub za zub.

55
  • Okrídlený kozel, zlato a jiné kovy, Mesopotamie.
    Louvre, Paris.
  • Obrad východu Slunce, bronz, cca 50 cm, Irán,
    -1200/-1100 prý votivní nápis "Já knez jsem
    nechal toto udelat Louvre, Paris.

56
Kykladské idoly
Raná doba bronzová 3200 až 2800 pred n. l.
  • Ženská postava kanonického typu, mramor, výška
    140 cm, asi z Keru. Goulandris Foundation Museum
    of Cycladic Art, Athens, NG 724.
  • Hlava idolu se zbytky polychromie a malovanými
    šrámy na obliceji Amorgos, NAM Athens.
  • Kykladský idol, ženská postava, mramor EC II,
    -2800 / -2300. Takhle vleže se vetšinou
    nacházejí, protože jsou v hrobech. Goulandris
    Foundation Museum of Cycladic Art, Athens.
  • Vitrína s idoly a kamennými i keramickými
    nádobami. National Arch. Museum Athens.

57
Kykladské idoly
Raná doba bronzová 2800 až 2300 pred n. l.
  • Válecník nebo lovec, mužská postava
    post-kanonického typu, mramor, asi z Naxu,
    Goulandris Foundation Museum of Cycladic Art,
    Athens, NG 308.
  • Idol stojící muž (?) hraje na dvojitou flétnu
    (diaulos) malý mramor, Keros.. NAM Athens, N
    3910.
  • "Váza s holuby". Mramorová plochá nádoba, uvnitr
    figurky ptáku z jednoho kusu mramoru, asi k
    rituálním úcelum. Prumer 39 cm. Možná z Keru.
    Goulandris Foundation Museum of Cycladic Art,
    Athens, N 329.
  • Asi muž, protože je zobrazen v deji sedí na
    stolicce z jednoho kusu mramoru, pravou rukou se
    s pohárkem asi chystá vzdát hold nebo vykonat
    úlitbu. Goulandris Foundation M. of Cycladic Art,
    Athens, NG 286.

58
Kykladské obradnosti
bronzové doby
  • Falický náhrdelník z ostrova Antiparos,
    vyhotovený z polodrahokamu raný bronz, 3200 /
    -2800. National Arch. Museum Athens.
  • Kykladská "pánvicka s lodkou a rybou, ženský
    typ, -2800/-2300. National Arch. Museum Athens.
  • Kykladský znak na terakotovém reliéfu Slunce,
    obklopené morem a rybami. Reliéfm na "kykladské
    pánvicce". Pochází z Naxu, -2700 / -2500 tamtéž,
    N 6140A.
  • Rhyton v podobe medveda nebo prasátka, malovaná
    drobná terakota, Syros, -2500 až -2000. N 6176.
Write a Comment
User Comments (0)
About PowerShow.com