BIOMY

1
BIOMY

• Okolo 10 terestrických typu a vodní biomy
  Ophel
• Tundra
• Jehlicnatý (boreální) les
• Opadavý les mírného pásu
• Subtropické stálezelené lesy
• Stepi mírného pásu
• Poušte a polopoušte
• Tropický listnatý les a savany
• Tropický deštný les
• Alpinská tundra

2

• A team of biologists convened by the World
  Wildlife Fund (WWF) developed an ecological land
  classification system that identified 14 biomes,
  called major habitat types, and further divided
  the world's land area into 825 terrestrial
  ecoregions. This classification is used to define
  the Global 200 list of ecoregions identified by
  the (WWF) as priorities for conservation. The WWF
  major habitat types are as follows
• Tundra (arctic)
• Boreal forests/taiga (subarctic, humid)
• Temperate coniferous forests (temperate, humid to
  semi-humid)
• Temperate broadleaf and mixed forests (temperate,
  humid)
• Temperate grasslands, savannas, and shrublands
  (temperate, semi-arid)
• Mediterranean forests, woodlands, and shrub
  (temperate warm, semi-humid to semi-arid with
  winter rainfall)
• Tropical and subtropical coniferous forests
  (tropical and subtropical, semi-humid)
• Tropical and subtropical moist broadleaf forests
  (tropical and subtropical, humid)
• Tropical and subtropical dry broadleaf forests
  (tropical and subtropical, semi-humid)
• Tropical and subtropical grasslands, savannas,
  and shrublands (tropical and subtropical,
  semi-arid)
• Montane grasslands and shrublands (alpine or
  montane climate)
• Deserts and xeric shrublands (temperate to
  tropical, arid)
• Mangrove (subtropical and tropical, salt water
  inundated)
• Flooded grasslands and savannas (temperate to
  tropical, fresh or brackish water inundated)

http//cs.wikipedia.org/wiki/Biom
3
(No Transcript)
4
(No Transcript)
5
(No Transcript)
6
Vodní biomy Morské
7
Biom Vegetacní formace
Les Deštný les nízkých šírek
Monzunový les
Subtropický vždyzelený les Listnatý (vavrínový)
Jehlicnatý
Listnatý les mírných šírek
Jehlicnatý les Boreální
Pobrežní
Sklerofytní les Sklerofytní les
Sklerofytní rídkolesí
Sklerofytní kroviny
Savana Vlhká savana (clovekem podmínená)
Savanové rídkolesí (suchá savana)
Trnitá savana
Zaplavovaná savana (pantanal)
Llanos
Campos
Step Dlouho-stébelnatá step
Krátko-stébelnatá step
Poušt Polopoušt
Trnitá polopoušt
Suchá poušt
Tundra Arktická tundra (kerícková, mechová a lišejníková)
Horská tundra
8
TUNDRA

• Z finského tunturia zeme bez stromu
• skoro 10 povrchu pevniny (jiné zdroje uvádí až
  20 - vcetne alpinské), skoro vše na severní
  polokouli, ale (zanedbatelný) zlomek i v
  Antarktide.
• chladné klima 7 mesícu v roce pod bodem
  mrazu, nejteplejší mesíc (cervenec) nemá
  prumernou teplotu vyšší než 10C, krátké
  vegetacní období (2 3 mesíce), v léte dlouhá
  fotoperioda ? podporuje fotosyntetickou aktivitu
  Nejstudenejší mesíce prumerne -20 až -30 C.
  Vetrno! ? nízká vegetace.
• trvale zmrzlá puda (permafrost až do 600m na
  Tajmyru) v léte taje svrchní vrstva maximálne
  do hloubky 0,5 m, hlubší partie pudy zustávají
  zmrzlé, takže voda se nemuže vsáknout a ani
  (kvuli nízké radiaci) moc odparit ? krajina má
  v léte bažinatý ráz, hodne jezírek a vodních
  toku. Srážky obvykle méne než 25 cm za rok,
  obycejne zmrzlé.
• málo dostupných živin
• hromadení surové organické hmoty
• Primární produkce, biomasa a diverzita z
  nejnižších
• silné pusobení mrazu na pudu silné zimní vetry
  ? zakrslé dreviny (vrby a brízy)
• vegetacní formace tundry jednopatrová
  vegetace
• arktická tundra (kerícková, mechová a
  lišejníková tundra)
• lesotundra

• fauna diverzita druhu malá, ale husté populace
  (napríklad komári - až 106 na 1m2, chvostoskoci)
• ale i obojživelníci pamlok sibirský
  Salamandrella keyserlingi, zimu preckává zmrzlý v
  permafrostu
• Herbivori sob (migruje), pižmon severní, zajíc
  belák, lumíci a spol. Hibernace.
• Dravci polární liška, hranostaj, vlk, lední
  medved, sovice snežná

9
(No Transcript)
10
(No Transcript)
11
(No Transcript)
12
Alpinská - horská tundra
Krome zimy problém navíc sice hodne slunc,e ale
i UV (a kytky málo CO2), ale naopak vetší srážky,
a (protože na svahu) dobre odvodnená. Není
permafrost. Rozsah teplot ne tak extrémní jako v
arktické tundre (zima tak -18, a napríklad v
peruánských Andách prumerná rocní obvykle gt
10C) I v tropech (parámos v Jižní Americe 3300
m) Chybí velcí stádní herbivori (i když kamzík,
kozorožec, ovce Dalova) a velcí dravci (leda
ptáci)
13
(No Transcript)
14
(No Transcript)
15
(No Transcript)
16
(No Transcript)
17
Boreální jehlicnatý les - tajga

• prumerné rocní srážky 90 cm, pritom dost v léte,
  velké sezónní výkyvy teplot (zima až pod -50C,
  léto až kolem 20C)
• pomalá dekompozice opadu ? okyselování pud, málo
  humusu.
• malá druhová diverzita drevin velké plochy se
  skládají pouze z jednoho nebo dvou druhu stromu
• boreální lesy Severní Ameriky, Evropy a západní
  Sibire jsou tvoreny prevážne smrkem a jedlí, ve
  stredu severní Sibire a ve východní Sibiri
  modrínem.
• vetve stromu hodne ohebné snášejí snehovou
  zátež. Sníh izoluje chrání koreny rostlin v
  drsných zimách. Snehu je HODNE!
• Z jiné vegetace hlavne mechy, lišejníky
• na severu prechod do lesotundry, pak pás stále
  rozvolnené lišejníkové tundry, dál k jihu
  zapojený les
• fauna (migruje, hibernuje nebo dobrá srst)
• Herboviri jeleni, losi, bobri, v zime sobi
  Dravci medved, vlk, liška, kuna, norek,
  rosomák, rys
• V léte ? bažiny ? HODNE HMYZU

18
Horský jehlicnatý les Pod hranicí trvalých
snehových polí Subalpinský les Pinus mugo
(borovice klec) a jiné malé odolné formy
Temperátní vždyzelený jehlicnatý les Napr.
západní pobreží severní Ameriky deštný les
mírného pásu - pobrežní (deštný) jehlicnatý les
vyskytuje se v úzkém pásu od severní Kalifornie
po jih Aljašky klima se vyznacuje silnými
srážkami a mírnými teplotami ? existence
nejhustších jehlicnatých lesu na svete
s nejvetšími stromy sveta. (Sequioa sempervirens
jedinec jménem Hyperion 115,55 m)
Temperátní borový les Vyšší suché teplé polohy,
napr. Kalifornie , mediterán Borovice, cedry
dnes hodne smýcené
Jehlicnaté lesy jižní polokoule Druhove odlišné
od severní polokoule, chybí borovice, smrky,
jedle (ale jsou vysazovány pro komerci)
19
(No Transcript)
20
(No Transcript)
21
Stepi

• Klima suché kontinentální klima, vlhké
  subtropické klima (Jižní Amerika)
• pudy hluboké, humózní a velmi úrodné ? stepi
  premeneny na ornou pudu, svetové obilnice
• Trávy casto 90 biomasy, ale obycejne méne než
  25 z celkové druhové diverzity
• vetšina biomasy pod zemí (až 113 u
  vysokostébelných stepí)
• v rámci stepí se rozlišují dve hlavní vegetacní
  formace
• vysokostébelnaté stepi
• krátkostébelnaté stepi
• Vysokostébelnaté stepi
• sušší oblasti vlhkého kontinentálního klimatu
  (léto s dostatkem pudní vody)
• predevším tráva s dlouhými stonky spolecne
  s širokolistými bylinami
• Východoevropské stepi dve klidová období (zima a
  léto) dve období vegetacního rozvoje trávy s
  xeromorfne stavenými listy a mohutne vyvinutým
  korenovým systémem antropogenne podmínená step
  madarská pusta (vznik z lesostepi)
• Prérie obecne stepi S Americe vnitrozemí USA
  a J Kanada teploty ubývají od jihu k severu,
  srážky klesají od východu k západu ? od východu
  k západu S J protažené pásy lesostep,
  dlouho-stébelnatá prérie, smíšená prérie a
  krátko-stébelnatá prérie
• dlouho-stébelnaté prérie od pobreží Mexického
  až do kanadského Saskatchewanu tzv. pravé
  prérie srážkové úhrny vysoké (600 1000 mm)
  duvodem absence stromu vysoké traviny vítezí
  v konkurencním boji s drevinami casté požáry
  silné vypásání stády velkých kopytníku
• Pampy vlhké subtropické klima s mírnou zimou a 
  dostatecnými srážkami (800 1000 mm) bezlesost
  pampy nejasná bud antropogenními vlivy
  (zakládání požáru) nebo prirozené faktory
  (opakující se sucha, fyziologicky suché jílovité
  pudy).

22
Stepi

• Klima suché kontinentální klima, vlhké
  subtropické klima (Jižní Amerika)
• pudy hluboké, humózní a velmi úrodné ? stepi
  premeneny na ornou pudu, svetové obilnice
• v rámci stepí se rozlišují dve hlavní vegetacní
  formace
• dlouho-stébelnaté stepi
• krátko-stébelnaté stepi
• Krátko-stébelnaté stepi
• dve fáze vegetacního rozvoje a dve fáze klidu
• trávy s krátkými stonky rostoucí v ostruvcích a
  trsech, vyskytují se holé plochy bez vegetace
• Stredoasijské stepi extrémne kontinentální klima
  s dlouhým obdobím zimního klidu (zárí kveten)
  zima bez snehu ? suchá jara, rozvoj vegetace až
  v cervnu až srpnu.
• Severoamerické stepi pás podél východního úpatí
  Skalnatých hor silne suché klima (300 450 mm
  srážek) nízká bizoní tráva a tráva grama.
• Fauna
• stádoví kopytníci (dobre migrují) velmi typictí
  (i velcí) hlodavci žijící v norách
• šelmy a draví ptáci
• stepní adaptace schopnost rychlého behu a
  skákání, hrabání nor

23
(No Transcript)
24
(No Transcript)
25
(No Transcript)
26
Savany

• tropické strídave vlhké a suché klima ostre
  vyhranené období deštu (až 160 cm) a sucha, ale
  porád /- teplo.
• podstatu savany tvorí rostlinné skupiny
  s odlišnými ekologickými nároky dreviny a
  traviny
• prírodní savany pouze urcité klimatické a
  edafické podmínky (1. puda kamenitá nebo
  extrémne chudá na živiny, 2. klima pouze 300
  600 mm srážek, 3. stagnující podzemní nebo
  povrchová voda) jinak se jedná o antropogenne
  podmínenou savanu
• duležitý faktor ekologie savany požáry ?
  zvýhodnení trav na úkor drevin
• galeriové lesy lesy vázané na vyšší hladinu
  podzemní vody podél vodních toku
• Afrika
• Vlhká savana (clovekem podmínená mýcení
  vypalování lesa)
• Savanové rídkolesí (suchá savana)
• Trnitá savana
• Jižní Amerika
• Zaplavovaná savana (pantanal), Llanos, Campos
• fauna vetší druhová diverzita (hlavne savci)
  optimální podmínky pro život herbivoru sloni,
  nosorožci, žirafy, antilopy, zebry, pakone
  casto ohromná stáda presun podle dostupnosti
  vegetace ( schopnost rychlého behu), Herbivori
  spásají vegetaci patrovite na jednom míste se
  uživí víc druhu.
• Velcí predátori (lvi, hyeny, gepardi), mravenci
  a termiti, plazi (ješterky a hadi), ptáci -
  bežci a hojne i kurovití

27
(No Transcript)
28
(No Transcript)
29
Tropický deštný les

• 6 pevninského povrchu, ale 50 biomasy
  vegetace.
• Srážky 125 - 650 cm rocne.
• vlhké rovníkové klima, monzunové a pasátové
  pobrežní klima
• Geografické rozšírení
• rovníkové deštné lesy
• J Amerika povodí Amazonky (sezonní záplavy)
  Afrika Konžská pánev a pobreží Guinejského
  zálivu Indomalajská oblast Indonésie od Sumatry
  až po západní ostrovy Tichomorí
• tropické deštné lesy
• Pasátové oblasti Filipíny, V pobreží strední
  Ameriky, Karibská oblast, V pobreží Madagaskaru,
  SV pobreží Austrálie, V pobreží Brazílie
• Monzunové oblasti jihovýchodní Asie Vietnam,
  Laos, JV Cína a Z pobreží Indie a Myanmaru
• vnitrní struktura deštného lesa výrazná
  mnohocetná patrovitost, emergenty, chudovité a
  deskovité koreny, liány, epifyty
• velká druhová diverzita ? nekolika km2 až 3000
  druhu drevin
• silný zástin pudy a spodních pater lesa
• obrovská produkce biomasy, rychlá mineralizace
  opadu a recyklace živin, nízký obsah organických
  látek i živin v pude (protože vše rychle zpet do
  biomasy)
• horský deštný les
• vysokohorský mlžný les
• fauna nejvetší diverzita druhu v korunách
  stromu, relativne málo velkých savcu

30
(No Transcript)
31
(No Transcript)
32
Tropický deštný les monzunový (tropický
opadavý) les (jungle)

• Strídave vlhké a suché tropické klima (strídání
  delší deštivé sezóny se suchou a o neco
  chladnejší sezónou)
• asijské monzunové oblasti Indie, Myanmar,
  Thajsko a Kambodža strední cást jižní Afriky
  strední a jižní Amerika (lemují deštné lesy)
• stromy shazují listí behem období sucha
• nemají spojitý zápoj stromu ? více prosvetlené,
  lépe vyvinutá spodní patra než v deštném lese
• stromy nižší než v deštném lese druhová
  rozmanitost rovnež menší (cca 30 40 druhu
  drevin/ha)

33
Opadavý les mírného pásu

• vlhké kontinentální klima, srážky 90 -180 cm
• Bohaté humózní pudy
• takrka výhradne na severní polokouli - V  cást
  Severní Ameriky, Z Evropa, V Asie malá oblast
  listnatého lesa rovnež v Patagonii
• stromy kompletne shazují listí v zime
• silný zástin pudy ? podrost je pomerne slabe
  vyvinutý jarní efeméry
• druhová skladba dub, buk, bríza, orešák, líska,
  javor, jilm a jasan listnáce obvykle doprovázeny
  i nekterými jehlicnany (jedle, smrk)
• Fauna nejoživenejší je spodní patro (príznivé
  vláhové a teplotní podmínky) nejvetší pocet
  jedincu i druhu hrabaví živocichové, vetší
  býložraví savci, predátori, hojná ptací fauna
• hojnost orechožravých živocichu
• dost i omnivoru (medvedi, divoká prasata, mýval,
  skunk )

34
(No Transcript)
35
(No Transcript)
36
Sklerofytní lesy (mediteránního typu)
stredomorské klima sucho, horko, mírná zima,
casté požáry Stredomorí, Kalifornie, Chile,
Kapská oblast v jižní Africe, Austrálie
rozlišují se tri vegetacní formace slerofytního
lesa sklerofytní les se zapojenou klenbou
stromu sklerofytní rídkolesí stromy pokrývají
pouze 25 60 plochy sklerofytní kroviny
kroviny pokrývají zhruba 1/2 povrchu stromy a
kere jsou adaptovány na letní horka malými,
tvrdými, kožovitými, tlustými listy bránícími
ztráte vody transpirací Stredomoríkorkový dub,
dub cesmínový, borovice, olivy dnes vetšinou
náhradní krovinaté formace macchie Kalifornie
pobrežní horské hrbety ruzné druhy dubu
jižneji se vyskytují prirozené sklerofytní
kroviny chaparral
37
(No Transcript)
38
(No Transcript)
39
Stálezelené lesy subtropu

• vlhké subtropické klima (mírná zima a dostatek
  srážek po celý rok)
• Geografické rozšírení J Cína, J Korea a J
  Japonsko
• Subtropický listnatý vždyzelený les
• nekteré stromy mají kožovité listy, les je
  rozvolnený ? dobre vyvinutá spodní patra
• druhová skladba neopadavé duby, vavríny
  (vavrínové lesy) a magnólie ve spodních patrech
  stromovité kapradiny, malé palmy, bambus, hojné
  liány a epifyty
• dlouho zemedelsky využívané oblasti prírodní
  vegetace vetšinou chybí
• Panda cervená, jeráb mandužský, tygr sibirský

40
(No Transcript)
41
Poušte a polopoušte

• suché tropické a subtropické klima, mírné
  kontinentální klima (strední Asie), 30
  pevninského povrchu
• pás pouští S Afriky a JZ Asie, strední Asie,
  jižní Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika,
  Austrálie
• Srážky max. do 15 cm za rok
• Dva typy pouští studené (srážky hlavne jako
  sníh) a horké (srážky deštové)
• vysoké letní teploty, velké výkyvy teplot (až
  50C behem jednoho dne), silná insolace a malá
  vlhkost vzduchu
• málo humusu nízká polní kapacita pudy.
• rostlinstvo zahrnuje dve skupiny
• .efemerní druhy (therofyty, geofyty)
• .xerofyty (sukulenty sklerofyty)
• rostliny adaptované na vysoké koncentrace solí v
  pude halofyty
• dílcí vegetacní formace
• polopoušt
• trnitá polopoušt
• suchá poušt
• fauna hmyz ruzné druhy hmyzožravých
  živocichuhlodavci, plazi (ješterky) prežívají
  jen ti, co se umí zahrabat, a vedou prevážne
  nocní život.

42
(No Transcript)
43
Mojave
44
(No Transcript)
45
(No Transcript)
46
(No Transcript)
47
Vodní ekosystémy
48
(No Transcript)
49
Litorál
50
Pelagiál
51
Abysál
52
(No Transcript)
53
(No Transcript)
54
(No Transcript)
55
(No Transcript)
56
(No Transcript)
57
(No Transcript)
58
(No Transcript)
59
(No Transcript)
60
Morské louky
61
(No Transcript)
62
(No Transcript)
63
(No Transcript)
64
(No Transcript)
65
Sladkovodní

• Stojaté (lentické)
• Tekoucí (lotické)
• Determinanty
• Množství vody / trvání hydrofáze
• Rychlost proudu
• Množství živin (trofie)
• vodivost (množství iontu)
• Množství / typ vrcholových predátoru

66
(No Transcript)
67
(No Transcript)
68
Teplotní vrstvy pri letní stratifikaci Epilimnion
Termoklina Hypolimnion
69
(No Transcript)
70
Endorheická (bezodtoká) jezera
71
(No Transcript)
72
(No Transcript)
73
(No Transcript)
74
Ophel

• Science 10 October 2008Vol. 322. no. 5899, pp.
  275 - 278DOI 10.1126/science.1155495Prev
  Table of Contents Next Reports
• Environmental Genomics Reveals a Single-Species
  Ecosystem Deep Within Earth
• Dylan Chivian,1,2 Eoin L. Brodie,2,3 Eric J.
  Alm,2,4 David E. Culley,5 Paramvir S. Dehal,1,2
  Todd Z. DeSantis,2,3 Thomas M. Gihring,6 Alla
  Lapidus,7 Li-Hung Lin,8 Stephen R. Lowry,7 Duane
  P. Moser,9 Paul M. Richardson,7 Gordon Southam,10
  Greg Wanger,10 Lisa M. Pratt,11,12 Gary L.
  Andersen,2,3 Terry C. Hazen,2,3,12 Fred J.
  Brockman,13 Adam P. Arkin,1,2,14 Tullis C.
  Onstott12,15 DNA from low-biodiversity fracture
  water collected at 2.8-kilometer depth in a South
  African gold mine was sequenced and assembled
  into a single, complete genome. This bacterium,
  Candidatus Desulforudis audaxviator, composes
  gt99.9 of the microorganisms inhabiting the fluid
  phase of this particular fracture. Its genome
  indicates a motile, sporulating,
  sulfate-reducing, chemoautotrophic thermophile
  that can fix its own nitrogen and carbon by using
  machinery shared with archaea. Candidatus
  Desulforudis audaxviator is capable of an
  independent life-style well suited to long-term
  isolation from the photosphere deep within
  Earth's crust and offers an example of a natural
  ecosystem that appears to have its biological
  component entirely encoded within a single genome.

75

• ISSN 15735117 ISSN 00188158
• Hydrobiologia
• Ophel a groundwater biome based on
  chemoautotrophic resources. The global
  significance of the Ayyalon cave finds, Israel
• Francis Dov Por
• 592 (1), 2007, p.1
• doi10.1007/s10750-007-0795-2