Etick

1
Etické hrozby a rozhodování

• Martin Zielina

2
Etika verejné správy
Paul Klee, Setkání dvou mužu, z nichž si každý
myslí, že ten druhý má vyšší postavení, 1903.
3
Základní otázky výuky

• Co patrí mezi významné faktory ovlivnující lidský
  život?
• Jakým chybným morálním záverum bychom se meli
  vyhýbat?
• Jaké je rozdelení etiky?
• Co ohrožuje etické jednání?

4
Etické predpoklady
5
Významné faktory

• Narození
• Smrt
• Pudy a smysl života
• Slast
• Svoboda
• Právo
• Náboženství
• Kultura

6
Významné faktory
Narození
Smrt
7
Chybné morální závery
8
(No Transcript)
9
Príklad chybných záveru

• Historická fakta

• Mínení a jednání vetšiny

• Infanticida ve starém Recku nevytvárí historickou
  oporu pro to, abychom ji považovali za
  neproblematicky morální
• To, že se kdysi poskytovala neplacená lékarské
  péce, neznamená, že soucasná placená péce je
  amorální

• To, že mnoho lékaru je ochotno falšovat zdravotní
  dokumentaci, neznamená, že je to morálne
  prijatelné (Srov. Freeman et kol. 1999 uvádí u
  aortokoronárního bypassu 57,7 na rozdíl od
  kosmetické operace nosu 2,5 ).
• Argumentum ad populum

10
Príklad chybných záveru

• Legální není vždy legitimní

• Mínení expertu

• Zeme je placatá. (Ptolemaios)
• Spinsters warning ženy starší 35 let mají
  pouze 5 šanci na vdávání.
• Fenterminová dieta (Adipex Retard).
• Argumentum ad auctoritatem

• Segregacní zákony v USA
• Rasove oddelené fontánky v Severní Karolína v USA
  (1950) Foto Elliott Erwitt

11
Príklad chybných záveru

• Biologická fakta

• Biologická fakta

• Pouhý fakt, že mozková aktivita zacíná až na
  urcitém stupni vývoje, neznamená, že do té doby
  by mel být potrat jednoznacne morálním rešením.

• Pouhý biologický fakt, že lidé nemají krídla
  neznamená, že létat je amorální.

Daidalos a Íkaros
Charles Paul Landon (1799)
12
Delení etiky
13
Rozdelení etiky

• Metaetika
• Co je to dobro?
• Normativní etika
• etika ctnosti, deontologie, konsekvencionalismus
• Aplikovaná etika
• lékarská etika, podnikatelská etika

14
Rozdelení etiky

• Humova teze propastný rozdíl mezi deskripcí
  is (JE) a normativitou ought to be (MELO BY
  BÝT).
• Deskriptivní etika (popisuje fakta)
• Normativní etika (predepisuje jednání)

15
Morální argument

• Kdykoliv nastane situace X, muže se ucinit Y.
  (normativní tvrzení)
• Jestliže Z je pravdivé, pak se nacházím v situaci
  X. (deskriptivní tvrzení)
• Proto jestliže je Z pravdivé, je dovoleno ucinit
  Y.
• X velké ohrožení pacienta
• Y zamlcet informace
• Z pacient má rakovinu
• Deskriptivní etika ukázala, že diagnóza rakoviny
  není Z a zmenil se prístup lékaru k onkologickým
  pacientum (srv. Novack et kol. 1979).

16
7 etických hrozeb
17
Sedm etických hrozeb

• 1) Autorita
• 2) Relativismus
• 3) Egoismus
• 4) Evolucní teorie
• 5) Determinismus
• 6) Nezduvodnené požadavky
• 7) Pomýlené vedomí

18
Autorita
19
Smrt boha

• Když není buh, vše je dovoleno (F. M.
  Dostojevský)

20
Smrt boha

• Buh je považován za garanta (resp. soudce)
  správného jednání prírucka jak žít
• Poslušnost ( správné jednání) x neposlušnost (
  nesprávné jednání)
• Jinými slovy bez zákonodárce nejsou zákony
• Arbitrárnost vs. prirozenost zákonu.

21
Zákony

• V antice spor mezi fysei x nomoi zda jsou
  instituce jako jazyk nebo zákony od prirozenosti
  (fysei), anebo na základe dohody (nomoi)
• Prirozené právo vs. pozitivní právo
• Norimberské procesy (obžaloba používala úvahu, že
  preci pachatelé museli vedet, že se provinují
  proti lidskosti de facto nový zákon odvozený
  z prirozeného práva)
• Všeobecná deklarace lidských práv (1948).

22
Milgramuv experiment

• Stanley Milgram (1933 1984)
• Jeden z nejslavnejších experimentu týkající se
  moci autority a poslušnosti.
• Tento experiment zapocal krátce po zahájení soudu
  s A. Eichmannem (tj. 1961)
• Více viz http//psychology.about.com/od/historyofp
  sychology/a/milgram.htm

23
Milgramuv experiment

• Metoda
• Inzerát v novinách, na který se prihlásilo 40
  mužu (nová ucební metoda za použití elektrických
  šoku za 4,50 US).
• Ucitel pri nesprávne odpovedi zmáckl první
  tlacítko (15 V) a pak další a další až k hrozivým
  450 V.
• U každého tlacítka byl popis úcinku (malý šok,
  strední šok až XXX).
• Tohoto experimentu se zúcastnili vždy tri osoby
  (viz následující snímek)

24
Milgramuv experiment
STUDENT
VÝZKUMNÍK
UCITEL
25
Milgramuv experiment

• První osobou byl student (ve skutecnosti se
  jednalo o domluvenou osobu, která mela ve scénári
  presne stanoveno, kdy uvede chybnou odpoved i
  jakou predvede reakci na domnelý elektrický šok)
• Druhou osobou je ucitel (pokusná osoba)
• Tretí osobou je výzkumník (reprezentuje
  autoritu, která pobízí ucitele, aby pokracoval v
  experimentu).

26
Milgramuv experiment
27
Stanfordský vezenský experiment

• Philip Zimbardo ( 1933), žák S. Milgrama
• Zabývá se situacními vlivy na lidské jednání
• Rozdeluje náhodne 24 dobrovolníku, studentu na
  bachare a vezne (za den 15 US v období jeden až
  dva týdny)
• Ackoliv bachari nemohli vezne fyzicky týrat, tak
  pro neúprosnou šikanu byl experiment zastaven za
  6 dní.
• Více viz http//psychology.about.com/od/classicpsy
  chologystudies/a/stanford-prison-experiment.htm

28
Argument kluzkého svahu

• Kluzký svah (Slippery Slope) postupné zmeny v
  morálních pravidlech mohou vést k hruzným koncum.

29
Anomie

• Anomie (E. Durkheim) stav, kdy prestávají
  platit zákony (napr. Velká francouzská revoluce).
• Zákony (autorita) bez ohledu na svuj puvod
  podporují sociální rád

30
relativismus
31
Relativismus

• Clovek je mírou všech vecí (Protágorás)

Rubinuv Pohár
32
Relativismus

• Relace (z lat. relatio) vztah
• Vše je relativní (vše je na necem závislé, a
  proto i zákony a pravidla mohla být vytvorena
  vždy jinak, než jsou)
• Není žádná objektivní pravda, ale pouze celá
  rada ruzných pravd na stejné úrovni (tzv.
  nivelizace hodnot)

33
Doprava (anebo doleva?)

• Puvodne se jezdilo po levé strane (vetšina
  praváku se tak mohla úcinne bránit proti
  prípadným lupicum)
• Napred zvyk, pak právo a od 1300 doporuceno
  samotným papežem Bonifácem VIII (levá strana)
• Robespierre, Napoleon, Hitler (pravá strana)

34
Smer jízdy
smer jízdy vpravo (CERVENE) smer jízdy vlevo
(MODRE)
35
Pohrbívání

• Behem vlády Dairia, perského krále, prišlo na
  jeho dvur nekolik Reku. Dairius se jich zeptal,
  za jak velkou cástku by byli ochotni sníst tela
  svých mrtvých otcu? Oni odpovedeli, že takový cin
  neuciní za žádnou cástku. Tu Dairius svolal cleny
  indického kmene známého jako Callatiae, kterí
  jedí své mrtvé, a otázal se jich v prítomností
  zmínených Reku a prekladatele, za kolik by byli
  ochotni spálit mrtvá tela svých rodicu. Tu Indové
  vykrikli v desu, že by se takové ohavnosti nikdy
  nedopustili.
• Hérodotos, Dejiny, III. kniha (38).

36
Relativismus

• Pritakání relativismu vede k nivelizaci všech
  cinu (nelze rozlišovat zlé a dobré)
• Relativismus odkrývá, že každý zákon i etická
  norma má svého autora (náš zvyk, zvykové
  právo)
• Etika i zákon jsou konvencemi, které se mohou
  menit, ale to neznamená, že by pro jistý okruh
  lidí nebyly závazné.

37
Sapir-Whorfova hypotéza

• Jazyk ovlivnuje myšlení
• Eskymáci mají mnoho výrazu pro sníh, Arabové zase
  pro ruzné druhy písku

38
egoismus
39
Egoismus

• Opakem egoismu je altruismus
• Vychází z hédonismu, který argumentuje pro
  prirozenou tendenci živocichu dosahovat slasti a
  vyhýbat se bolestem.

40
Egoismus

• Na sebe myslíme pri uspokojování vlastních
  potreb.

Maslowova pyramida potreb
41
Egoismus

• V silném smyslu lidské jednání je vždy
  motivováno s ohledem na vlastní zájem.
• Etika by pak byla zcela zbytecná
• Existují vubec neco jako nesobecké jednání?
  (napr. dát peníze žebrákovi, nechat velké
  spropitné, vzít stopare apod.)

42
Egoismus

• J. Butler namítá, že pri snaze o vlastní blaho
  musíme toužit i po jiných vecech, abychom práve
  dosáhli tohoto blaha (napr. http//www.pohadkynawe
  bu.cz/pohadka-o-slepicce-kohoutkovi).
• D. Batson a kol. (1991) objevili vztah mezi
  zvyšující se mírou empatie a ochotou pomoci (viz
  následující snímek).
• E. Sober a D. S. Wilson (1998) rodicovská péce
  muže být založena na altruismu, egoismu ci
  kombinaci obou.
• G. Kavka (1986) zavádí pojem prevažující
  egoismus, protože nesobecky jednáme zrídka, když
  je obet malá a príslib zisku velký.

43
Egoismus (Batson)

• Altruistické vysvetlení, tzn. nezištná pomoc
• Nepríjemná zkušenost, tzn. pomoc znamená
  odstranit nepríjemnou zkušenost
• Trest pricházející od druhých, tzn. pokud
  nepomužeme, tak si o nás okolí pomyslí neco
  špatného
• Vlastní odmenení, tzn. dobrý pocit z toho, že
  jsme nekomu pomohli
• Vlastní potrestání, tzn. pokud bychom nepomohli,
  tak bychom zažívali pocit viny.

44
Anekdota

• Dva prátelé si mají rozdelit dva pomerance. Jeden
  pomeranc je velký a zralý, zatímco druhý je
  zretelne menší a výrazne méne uzrálý. Tu ten,
  který dostal za úkol rozdelit ovoce, bez
  rozmýšlení podává svému kolegovi ten menší.
  Prítel okamžite protestuje, ale jeho vykutálený
  prítel ho prekvapuje otázkou Jak bys to
  rozdelil ty?

45
Egoismus

• Vetšina našich cinu je smerována k uspokojování
  vlastních potreb a prání (nová kabelka, nové
  auto, dobré jídlo apod.)
• I v rámci egoismu je možné spolupracovat
  (reciprocní altruismus)
• Je ovšem reciprocní altruismus necím, co dokáže
  vyrešit kácení deštných pralesu, environmentální
  otázky, dluh tretího sveta apod.?
• Paradox spolecného vlastnictví (obecní louky
  bývají neposecené)

46
Evolucní teorie
47
Evolucní teorie

• Lidské jednání je naprogramované prostrednictvím
  genu a modifikované prostredím.
• Prirozený výber by mel cloveka vybavit morálkou a
  dispozicí být dobrým.
• Naturalizaci etiky zapocal Charles Darwin svou
  knihou O puvodu cloveka (1871).

48
Evolucní teorie

• Darwin nachází dva koreny lidské morálky
• A)Sociální instituce (sociabilitu lze vystopovat
  už u ptáku, kterí objevili sezení na vejcích
  nebo starání se o mladé) srv. améby (rozmnožují
  se delením) nebo žáby (nechávají své pulce, aby
  se starali sami o sebe).
• B) Rozvoj kognitivních schopností (lidé jsou
  schopni reflektovat své jednání a motivy a takto
  schvalovat nebo zavrhovat jednání jiných stejne
  tak jako jednání vlastní, což vede k rozvoji
  svedomí).

49
Evolucní teorie

• Jak mužeme rozhodovat mezi dobrem a zlem?
• Darwin Dobré jednání prináší co nejvíce lidem,
  co nejvíce štestí (nebo sníží co nejvíce bolesti,
  co nejvíce lidem)
• Proc bychom meli být morální?
• Darwin Lidé mají biologickou tendenci být
  solidární, altruistictí a morální, a to by se
  melo projevovat jako výhoda v boji o prežití.

50
Evolucní teorie

• Je každá strategie (tj. projev organismu jednání
  i chování) pouhou adaptací na prostredí?
• Materská láska
• Socializace
• Víra v boha
• Sexuální touhy

51
Evolucní teorie

• Naše vlastní presvedcení o nás samotných muže být
  pouze propagandou strategie, která je ve
  skutecnosti spouštena geny.
• http//www.youtube.com/watch?vBGPGknpq3e0
  (vrány)
• Prirozený výber (adaptivní strategie vedou k
  potomstvu)

52
Naturalistický omyl

• G. E. Moore (1873-1958) formuluje naturalistický
  omyl (naturalistic fallacy)
• Jednoduché vs. komplexní pojmy (napr. žlutá vs.
  slunecnice)
• Komplexní pojmy se dají definovat prostrednictvím
  jednoduchých (napr. slunecnice je velký úbor se
  žlutými jazýckovitými kvety vyrustající na konci
  stonku).
• Dobrý je jednoduchý pojem (x užitecný, rozumný,
  prospešný, prežití atd.).

53
Naturalistický omyl

• Je možné, že všechny veci, jež jsou dobré, jsou
  ješte neco jiného, tak jako všechny veci, jež
  jsou žluté, vyvolávají urcité svetelné vlnení. A
  je jisté, že etika chce objevit, které jsou tyto
  vlastnosti, jež náleží všem vecem, jež jsou
  dobré. Ale velmi mnozí filosofové si mysleli, že
  když uvádejí tyto jiné vlastnosti, fakticky
  definují dobré, že tyto vlastnosti ve
  skutecnosti nejsou jiné, nýbrž znamenají
  absolutne a úplne totéž co dobrota. Tento názor
  bych chtel oznacit jako naturalistický omyl.
• Moore, G., E., Principia Ethica, Cambridge 1922,
  s. 10.

54
Naturalistický omyl

• Podle Moora dobro nelze definovat (neobsahuje
  žádné prirozené cásti)
• Evolucní teorie považuje za dobré prospešnost
  (resp. to, co prospívá organismu k jeho
  rozplozování).
• Evolucní teorie se dopouští naturalistického
  omylu (považuje cást za celek, resp. prospešnost
  za dobro).

55
DETERMINISMUS
56
Determinismus

• Svobodná vule vs. determinismus
• Je možná etika bez ohledu na to, zda je nebo není
  svobodná vule?
• Kompatibilismus (je možné skloubit svobodnou vuli
  s determinismem)
• VS.
• Inkompatibilismus (není možné skloubit svobodnou
  vuli s determinismem)

57
Determinismus

• Príklad kompatibilismu (stoici)
• Podle stoiku jsme pouze jako psi uvázáni za
  neustále jedoucím vozem. Takový pes má sice
  možnost vzpírat se trajektorii vozu, ale
  nedosáhne niceho jiného než odrenin a modrin.
  Druhou možností je dobrovolne následovat vuz
  (tzn. pritakat osudu).

58
Libetovy experimenty

• Benjamin Libet (1916-2007), neuropsycholog.
• Casové urcování hmatových vjemu.
• Stimulace pacientu, kterí meli elektrodu
  implantovanou do somatosenzorického kortexu
• Ukopnutý palec vs. stimulace

W. Penfield senzorický a motorický homunkulus
59
Libetovy experimenty

• Jak rychle si pacient uvedomí, když se neco
  dotkne jeho ruky, popr. když je tentýž vjem
  vyvolán dráždením príslušné oblasti mozku?
• približne okolo 500 milisekund, tj. pul sekundy
• není v tom zapocítaná doba za jakou impulz dorazí
  z ruky do mozku tj. velice krátká doba cca 10
  15 milisekund
• http//www.youtube.com/watch?vIQ4nwTTmcgs

60
Libetovy experimenty

• PRVNÍ EXPERIMENT napred stimuloval
  senzomotorický kortex odpovídající pravé ruce a
  po 200 milisekundách (1/5 vteriny) se pro zmenu
  dotkl ruky levé.
• Pacienti tvrdošíjne uvádeli, že nejdríve cítili
  dotek na levé ruce.
• subjektivní presouvání vedomé zkušenosti zpátky
  v case (dochází ke konfabulaci)

61
Libetovy experimenty

• DRUHÝ EXPERIMENT Co se v našem mozku deje,
  když se rozhodujeme neco udelat?
• Pokusné osoby dostali za úkol delat nepatrné
  pohyby prsty nebo zápestím, a to kdykoliv se jim
  zachce (EMG a EEG).
• Podmínka museli udat, kdy presne se rozhodli
  pohyb vykonat.

62
Libetovy experimenty

• Z pohledu pokusné osoby 1) ucinit rozhodnutí 2)
  zkontrolovat casomíru a 3) pohnout prstem nebo
  zápestím
• Ve skutecnosti 1) v mozku došlo k elektrickému
  vzruchu (AP) 2) pacient nahlásil rozhodnutí (po
  300 milisekundách) 3) pohnul prstem (po dalších
  200 milisekundách).
• Svobodná nevule (puvodní rozhodnutí lze vetovat).

63
Libetuv experiment
64
Nezduvodnené požadavky
65
Nezduvodnené požadavky

• Morálka sestává z rady jednoduchých a
  abstraktních požadavku
• Morálka je nestranná a univerzální

66
Nezduvodnené požadavky

• Morálka spocívá na setu jednoduchých a
  abstraktních požadavcích (napr. Nemel bys lhát!)
• Existuje však mnoho typu lží
• Milosrdná lež (white lie), napr. jste zdravý
  jako rybicka.
• Obranné lži, napr. vuci ozbrojenému šílenci.
• Lži ve službách vyšší pravdy.

67
Nezduvodnené požadavky

• Mnoho etických teorií zduraznuje nutnost
  nezávislosti a univerzálnosti morálky.
• Jedine tento požadavek umožnuje, aby každý
  jednotlivec mel stejnou váhu a byla tak zarucena
  spravedlnost.
• Tedy pro všechny vše ve stejné míre!
• Ale co v prípade nerovností (napr. majetek,
  vzdelání, atraktivita atd.)?

68
Nezduvodnené požadavky

• Evidence v rozporu s nezduvodnenými požadavky,
  napr. Nelhat! Nekrást! atd. (je to skutecne
  výhodnejší?)

69
Kontrolovaný chaos

• Makkinga (Nizozemská provincie), bez dopravních
  znacek.
• Nejsou zde žádné zákazy a príkazy, nakreslené
  cáry na vozovce apod.
• Hans Monderman Cím vetší pocet narízení, tím
  více se snižuje cit pro osobní zodpovednost.
• Dochází k vetší interakci mezi ridici a chodci.
• Dramatické snížení dopravních nehod.
• http//www.youtube.com/watch?v5SaLhbbtmlE

70
Pomýlené vedomí
71
Pomýlené vedomí

• Predpoklad, že ani sami nevíme, že jednáme pod
  diktátem neceho nebo nekoho jiného
• Jsme naprogramovaní geny (napr. R. Dawkins)
• Jsme ovládání nevedomím (napr. S. Freud)
• Delníci jsou vykoristováni kapitalisty (napr. K.
  Marx)
• Ženy jsou zneužívány muži (napr. feminismus)

72
Pomýlené vedomí

• Zdá se, že by etika jakožto pomýlené vedomí
  sloužila pouze jako nástroj k dosahování nejakého
  úcelu nejaké skupiny
• Genetické naprogramování používá naše tela jako
  nástroj k rozplozování (vytvor takovou
  strategii, aby ses rozmnožil)
• Nevedomí by melo podle psychoanalytiku obsahovat
  každické naše jednání, což mnohonásobne prevyšuje
  naši aktuální operativní pamet, kterou nevedomí
  vybavuje tak, aby ochránilo dustojnost našeho ego
  (už si nepamatuji, co bych udelal špatne)
• Nástroj trídního útlaku v Marxove teorii mužeme
  videt v nevedomosti delníku, že je kapitalista
  vykoristuje (bud rád, že dostáváš nejaký plat)
• Feminismus muže videt tento nástroj v rukách
  patriarchálního útlaku (žena se má starat o
  domácnost a nechat politiku mužum)

73
Literatura

• BLACKBURN, S. Ethics A Very Short Introduction.
  Oxford Oxford University Press, 2001. ISBN
  978-0-19-280442-6.
• DARWIN, Ch. O puvodu cloveka. Praha Academia,
  2006. ISBN 80-200-1423-3.
• FREEMAN, V. G. et kol. Lying for patients
  Physician deception of third party payers.
  Archives of Internal Medicine. 159, 1999, s.
  2263-70.
• HAMER, M. Left is right on the road. New
  Scientist, 25 December 1986 1 January 1987, c.
  1540/1541.
• HÉRODOTOS, Dejiny (prel. J. Šonka). 3. vyd.
  Praha Academia, 2004. ISBN 80-200-1192-7.
• INGRAM, J. Divadlo mysli pohled za oponu vedomí.
  Praha Dybbuk, 2010. ISBN 978-80-7438-028-0.
• MILGRAM, S. Behavioral Study of Obedience.
  Journal of Abnormal and Social Psychology, 63,
  1963, s. 371-78.
• MOORE, G. E., Principia Ethica. 2. vyd.
  Cambridge Cambridge University Press, 1922.
• NOVACK, D. H. et kol. Changes in Physicians
  Attitudes Toward Telling the Cancer Patient.
  Journal of the American Medical Association, 241,
  1979 , s. 897-900.
• SHAVER, R. "Egoism", The Stanford Encyclopedia of
  Philosophy (Winter 2010 Edition), Edward N.
  Zalta (ed.), URL lthttp//plato.stanford.edu/arch
  ives/win2010/entries/egoism/gt.
• SCHULZ, M. Controlled Chaos European Cities Do
  Away with Traffic Signs. Spiegel Online
  International online. 16 November 2006 cit.
  9.5.2013. Dostupné z http//www.spiegel.de/inter
  national/spiegel/controlled-chaos-european-cities-
  do-away-with-traffic-signs-a-448747.html.
• SUGERMAN, J., SULMASY, D. P. Methods in Medical
  Ethics. Washington Georgetown University Press,
  2010. ISBN 978-1-58901-701-6.

74
Dekuji za pozornost