V - PowerPoint PPT Presentation

1 / 47
About This Presentation
Title:

V

Description:

V voj virulence ... V voj virulence – PowerPoint PPT presentation

Number of Views:109
Avg rating:3.0/5.0
Slides: 48
Provided by: clen1
Category:
Tags: cholera | vibrio

less

Transcript and Presenter's Notes

Title: V


1
Vývoj virulence
2
Obsah
  • Vymezení virulence z hlediska evolucní
    parazitologie
  • Mechanismy virulence
  • Vývoj virulence v systému parazit-hostitel
  • Vnejší faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Vnitrní faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Praktické využití poznatku o vývoji virulence

3
Obsah
  • Vymezení virulence z hlediska evolucní
    parazitologie
  • Mechanismy virulence
  • Vývoj virulence v systému parazit-hostitel
  • Vnejší faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Vnitrní faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Praktické využití poznatku o vývoji virulence

4
Virulence
  • Lékari Vliv parazita na mortalitu a morbiditu
  • Fytopatologové Schopnost parazita infikovat
    hostitele
  • Epidemiologové a evolucní parazitologové Vliv
    parazita na biologickou zdatnost hostitele

5
Mechanismy pathogenity
  • Vedlejší produkt množení parazita
  • Manipulace ze strany parazita zvyšující
    pravdepodobnost jeho prenosu do dalšího hostitele
    (dusledek vetší virulence parazitu jejichž
    prenos je pozitivne ovlivnen poškozením
    hostitele)
  • Manipulace smerující k odstranení konkurence
    toxiny u cholery a rotaviru prujem vyplaví
    prirozenou mikroflóru streva
  • Aktivní sebevražda hostitele jakožto produkt
    skupinové selekce
  • Mafia efekt kukacka likvidující hnízda jedincu,
    kterí vyhodili podstrcené vejce

6
Genetika patogenity
  • Geny podminující patogenitu jsou nápadne casto
    soucástí PAIS (Pathogenicity Islands) až 200
    kB, casto odchylný obsah GC páru, casto
    ohraniceny IS elementy. Prítomnost urcitých genu
    naznacuje možnost horizontálního šírení. Vibrio
    cholerae PAI kóduje pilus na který prisedá fág
    s choleratoxinem. S. aureus PAI kóduje toxin
    toxického šoku, muže být prenesen do jiné bunky.
  • Geny s možností horizontálního prenosu mají
    tendenci poškozovat svého nositele, samy mohou
    vcas opustit potápející se lod.

7
Obsah
  • Vymezení virulence z hlediska evolucní
    parazitologie
  • Mechanismy virulence
  • Vývoj virulence v systému parazit-hostitel
  • Vnejší faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Vnitrní faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Praktické využití poznatku o vývoji virulence

8
Vývoj virulence
  • Základní predstava virulence s dobou soužití
    parazita s daným druhem hostitele klesá.
  • Empirická data spíše nesouhlasí obvykle v
    dusledku prechodu na nového hostitele dojde k
    poklesu virulence (atenuace pri príprave vakcín).
    Nápadnejší a tedy známejší jsou opacné prípady.

9
Zmena virulence u myxomatozy
1950-1951
1952-1955
1956-1959
1960-1963
1964-1966
1967-1969
1971-1974
1975-1981
II
I
III
IV
V
Stupen virulence (I nejvetší, V nejmenší)
10
Duvody predpokládaného poklesu virulence
  • Druhový výber mužeme se setkat pouze s
    parazity, kterí se naucili svého hostitele príliš
    nepoškozovat (ostatní druhy parazitu vymrely).
  • Snižování virulence je adaptivní i z
    hlediska parazita, jedná se tedy o zákonitý
    výsledek mikroevoluce jeho populace.

11
Skutecný výsledek mikroevoluce virulence
  • Maximalizace R0 prostrednictvím optimalizace
    virulence.

Základní model pro mikroparazity
a infekcnost ß prirozená úmrtnost ? úmrtnost
díky parazitum d uzdravování
a (N)
R0
ß ? d
Vetšinou existuje pozitivní korelace mezi a a ß,
casto i negativní mezi ? a d.
12
Grafické znázornení optimální virulence
prenos
a(a)1
a(a)2
  • ß1

ß2
a 2
a 1
a 3
?1
prirozená mortalita
mortalita indukovaná parazitem
a(a) úcinnost prenosu (pri virulenci a) a
optimální virulence
13
Optimalizace virulence v
nestrukturované populaci
  • Trade offs mezi intenzitou množení v rámci
    infrapopulace a dobou infekcnosti nakaženého
    hostitele.
  • Príklad Roztoc Dicrocheles phalaenodectes
    napadá a nicí pouze jedno ucho parazitované mury
    hluchou muru by sežral netopýr. Príbuzné druhy
    roztoce napadají obe uši ale nenicí je mají
    mnohem menší populace.

14
Optimalizace virulence ve
strukturované populaci
  • Pri suboptimální virulenci infekce vyhasne, pri
    nadoptimální virulenci vymre lokální populace
    hostitele a s ní i parazit. Platí pouze tehdy,
    když je strukturovaná i populace parazita.
  • Parazit využívající vektory si muže dovolit vetší
    virulenci.
  • Obdobne horší prubeh mají infekce parazitem,
    který napadá pohyblivé bunky.

15
Alternativní pohled na virulenci
  • V nekterých prípadech je pro viabilitu hostitele
    naopak horší kmen který se v
    hostiteli množí pomalu.
  • napadne více tkání (i méne príhodné)
  • trápí ho delší dobu
  • Giardie pomaleji se množící kmeny zpusobují
    horší nemoci.
  • Epidemie spalnicek v Americe 1713 zabíjely i
    kolonisty, kterí byli v Evrope odolní. Hypotéza
    existují dva kmeny. Rychlejší kmen normálne
    imunizuje jedince i populaci, cestu lodí však
    prežil pouze ten pomalejší a virulentnejší.

16
Obsah
  • Vymezení virulence z hlediska evolucní
    parazitologie
  • Mechanismy virulence
  • Vývoj virulence v systému parazit-hostitel
  • Vnejší faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Vnitrní faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Praktické využití poznatku o vývoji virulence

17
Hustota vnímavé populace
  • Pozitivní korelace mezi velikostí vnímavé
    populace a úcinností prenosu lze dosáhnout
    vysoké R0 i pri velké virulenci.
  • Pozitivní zpetná vazba vzestup virulence
    vzestup zastoupení vnímavých v
    populaci vzestup virulence. Prekrocení urcité
    prahové hodnoty muže vést k eskalaci
    virulence.

18
Vliv vakcinace na virulenci
  • Když vakcína snižuje úcinnost infekce ci úcinnost
    prenosu infekce na dalšího hostitele dochází ke
    snížení virulence.
  • Když vakcína snižuje rychlost rustu parazita
    v organismu ci úcinnost jeho toxinu dochází
    ke zvýšení virulence (pro neimunizované
    hostitele).
  • Nevhodnou vakcínou mužeme dosáhnout zvetšení
    celkové mortality v populaci.

19
Vliv superinfekce a koinfekce
  • Na významu nabývá rustová rychlost uvnitr
    hostitele muže zvítezit kmen s nižší K0 a vyšší
    virulencí.
  • Pri superinfekci zvítezí kmen s nejvetší
    virulencí ješte kompatibilní s prežíváním
    populace parazita (K0 gt 1).
  • Pri koinfekci (paraziti se uvnitr hostitele
    neovlivnují) a) prežijí všechny kmeny (když
    virulence nesouvisí s infekcností) b) prežije
    nekolik kmenu (když virulence a infekcnost
    souvisí).

20
Snaha o snížení frekvence superinfekcí ze strany
hostitele
  • Endosymbionti hmyzu hmyz casto vytvárí
    specializované orgány sloužící ke zmenšení
    velikosti inokula symbionta prenášeného do
    dalších generací. To vede ke snížení genetické
    diverzity parazita a v souvislosti s tím i
    virulence.

21
Problém nemocnicních infekcí
  • V USA tyto infekce patrí mezi 10 nejcastejších
    prícin smrti.
  • Infekce E. coli v nemocnici když epidemie
    zvládnuta do 1 týdne nepredstavuje riziko, když
    mesíc zemre až 10 detí.
  • Salmonelosis mimo nemocnici dnes není smrtelná,
    pri nemocnicních infekcích zemre až 1/7
    nakažených.
  • Klebsiela 2 smrtelnejší v nemocnici.

22
Válka a virulence
  • Evakuacní nemocnice ve Francii za 1. svetové
    války 360 lužek pro pacienty s respiracními
    chorobami, za 3 mesíce tudy prošlo 34000 osob.
  • Chripka 3 mesíce pred a 3 po konci války 10
    vetší úmrtnost, behem 3 let se vrátila
    k normálu (0,1). Celkem na španelskou chripku
    zemrelo 20-40 milionu lidí.
  • Americká Obcanská válka první rok umírala na
    prujmová onemocnení 3 pacientu, nakonec 20.
    (Úmrtnost na malárii byla po celou dobu stejná.)
  • Z Napoleonovy armády 0,5 mil. došlo do Ruska 130
    tisíc. Teprve ve 2. svetové válce padlo více
    vojáku v boji než zemrelo na nemoci.

23
Superinfenkce a virulence manipulátoru
  • V prípade, že patogenní projevy nákazy jsou
    výsledkem cílené manipulace ze strany parazita,
    nikoli vedlejším projevem jeho množení, je vliv
    superinfekcí na virulenci presne opacný. Zvítezí
    nejméne virulentní kmen, který vkládá nejméne
    zdroju do manipulacní aktivity (a nechá za sebe
    manipulovat konkurencní kmen). S frekvencí
    superinfekcí se potom virulence kmenu snižuje.
  • Corynebacterium diphteriae toxin urcený
    k zabíjení bunek (získávání železa) predstavuje
    5 všech proteinu v bunce bakterie.

24
Vliv biodemografických faktoru hostitele na
virulenci parazita
  • Krátkovekost hostitele zvyšuje virulenci
  • snížení ocekávané doby dožití relativne
    nevýznamné
  • parazit se musí rychle množit než jeho hostitel
    zemre
  • zdravotní programy snižují neprímo virulenci
    všech parazitu
  • Prenos na velké vzdálenosti zvyšuje virulenci
  • opakovaný kontakt mezi jedinci a prenos chorob
    mezi sousedy snižuje virulenci
  • kritická mez konektivity a odstartování epidemie
    (pandemie)

25
Vliv biodemografických faktoru hostitele na
virulenci parazita II
  • Zvetšování populace zvyšuje virulenci, ve
    stagnujíicí ci dokonce zmenšující se populaci
    naopak virulence klesá
  • V hustší populaci se zvetšuje virulence
  • Pokles populace kaštanu v Evrope a následný
    pokles virulence Cryphonectria parasitica

26
Vliv Cryphonectria parasitica na kaštan jedlý
27
Vliv biodemografických faktoru hostitele na
virulenci parazita II
  • Zvetšování populace zvyšuje virulenci
  • V hustší populaci se zvetšuje virulence
  • Pokles populace kaštanu v Evrope a následný
    pokles virulence Cryphonectria parasitica
  • Sezónní zmeny v zastoupení virulentních
    leishmanií
  • Menší virulence v ridších populacích na okrajích
    areálu rozšírení hostitele
  • Sezónní zmeny podnebí (diskontinuita prenosu
    vektory) zmenšuje virulenci
  • komári a rozdíl ve virulenci tropické P.
    falciparum P. vivax

28
Cervené krvinky napadené P. falciparum
29
Obsah
  • Vymezení virulence z hlediska evolucní
    parazitologie
  • Mechanismy virulence
  • Vývoj virulence v systému parazit-hostitel
  • Vnejší faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Vnitrní faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Praktické využití poznatku o vývoji virulence

30
Mutabilita parazitu a virulence
  • Stejný vliv jako superinfekce
  • RNA viry horší než DNA viry
  • U bakterií z komensálu jen 3 mutátori, z
    patogenních bakterií 12-20

31
Interakce mezi cleny infrapopulace
  • Když se navzájem negativne neovlivnují
    prostrednictvím snižování dožití hostitele
    vetší virulence.
  • Stejný výsledek jestliže se ovlivnují, ale vliv
    na zdraví hostitele roste s velikostí
    infrapopulace pomaleji než lineárne
  • Výše uvedené platí pouze tehdy, když paraziti
    snižují viabilitu, nikoli fertilitu.

32
Zpusob prenosu parazita
  • prímý kontakt (chripka)
  • prostrednictvím živocišných vektoru (malárie)
  • prostrednictvím tekoucí vody (cholera)
  • predací (toxoplasmosa)
  • aktivním pohybem (myázy)
  • cíhající parazitozy (antrax)
  • vertikálne prenosné parazitozy

33
Prenos prímým kontaktem
  • Prímý kontakt nakažených (napr. kapénková nákaza)
    malá virulence (cím méne poškozen hostitel, tím
    více kontaktu).
  • Duležitý vliv viskozity populace. Když kontakt
    pouze mezi sousedy je virulence malá, když
    kontakty na dlouhé vzdálenosti (mezi cizinci)
    virulence vetší.
  • Sexuálne prenosné choroby spíše chronické,
    nižší virulence, manipulace promiskuita,
    apetence, úloha bisexuálu. Ale zmenšení populace
    neznamená snížení efektivity šírení (závisí na
    poctu sexuálních kontaktu, nikoli na velikosti
    populace). Faktor zvyšující virulenci.

34
Prenos živocišnými vektory
  • Paraziti prenášení vektory mají vetšinou velkou
    virulenci. Není treba, aby nakažený pobíhal,
    naopak, nemocný se méne brání vektorum.
  • Vektor se pohybuje na delší vzdálenosti,
    nerespektuje hranice demu hostitelského druhu.
  • Casto superinfekce a velké inokulum.

35
Rozdíl ve virulenci mezi parazity prenášenými
prímo a prenášenými vektory
80
mortalita ()
lt 0,1
60
frekvence druhu ()
0,1-1
1-10
40
gt 10
20
prenášení clenovci
prenášení prímo
36
Alternativní vysvetlení vetší virulence parazitu
prenášených vektory
  • Evolucní zábrana nelze být zároven hodný na
    cloveka i na vektora
  • Srovnávací studie to však nepotvrzuje
  • ze 13 dvojic parazitu je ve 12 prípadech ten
    casteji prenášený na cloveka virulentnejší.
    Výjimka T. gambiensi (castejší u cloveka) je na
    cloveka hodnejší než T. rhodensiensi
  • Další argument proti podobne jako vektor funguje
    (a na virulenci pusobí) i tekoucí voda.

37
Vodou prenosní paraziti
  • Mimorádne velká virulence
  • nákaza si za novým hostitelem sama dojde
  • vetšinou zároven velké inokulum superinfekce
  • V soucasnosti 4-20 mil. úmrtí rocne (vetšinou
    prujmy u detí)
  • Cištení vody v USA 1. ctvrtstoletí od 30. let
    virulentní Shigella dysenteriae nahrazena S.
    flexneri a ta v 50. letech ješte benignejší S.
    sonnei. V Anglii jak cisticky, tak pokles
    virulence dríve, v Polsku pozdeji. Obdobný vývoj
    u Salmonella typhi a Vibrio cholerae.

38
Mortalita u prujmových onemocnení
V. cholerae
Salmonella typhi
Shigella dysenteriae
mortalita na 100 osob
V. chollerae el tor
Salmonella netyfoidní
Campylobacter jejuni
Shigella flexneri
Shigella sonnei
Escherichia coli
procento epidemií vzniklých z kontaminované vody
39
Predací prenášení paraziti
  • Projevy virulence mohou mít charakter cílené
    manipulace poškození hostitelského organismu
    zvyšující pravdepodobnost ulovení nakaženého
    jedince dravcem.
  • V loveném hostiteli silná virulence, v
    dravci naopak neškodný (jinak by se naucil
    parazitované koristi vyhýbat).

40
Pohybliví paraziti
  • Premístují se mezi hostiteli sami, mohou si
    dovolit poškodit svého hostitele. Velká
    virulence.
  • Možná duvod, proc jsou hmyzí parazitoidi
    parazitoidy (proc svého hostitele zabíjejí).

41
Cíhající paraziti
  • Snet a podobne. Co nejvetší cást tkání hostitele
    se premení na odolné dlouhoveké spóry pritom je
    hostitel nejspíše zabit. Spóry cekají v místech
    smrti nakaženého hostitele na novou obet.

42
Vertikální prenos
  • Vetšinou snižování virulence snížením
    biologické zdatnosti hostitele by parazit snížil
    biologickou zdatnost svých vlastních potomku.
  • Cím méne horizontálního prenosu, tím menší
    virulence. V extrémním prípade se parazit premení
    na mutualistu.
  • Prenos bakterií od matky na potomstvo muže díky
    efektu pána hory zabránit nákaze patogení
    mikroflorou. Nebezpecí likvidace komensálu
    antibiotiky.
  • Kompetice mezi kmeny parazita o prenos na
    potomstvo muže zabránit snížení virulence.

43
Virulence a horizontální prenosmezidruhové
srovnání u nematodu fíkových vosicek
1,0
relativní fekundita nakažené vosy
0,9
0,8
40
20
60
80
100
procento fíku napadených jednou vosickou
Jestliže do fíku vstupuje pouze jedna vosicka,
prináší si sebou svuj kmen nematodu a biologická
zdatnost nematoda (Parasitodiplogaster) a vosicky
jsou spolu svázány.
44
Obsah
  • Vymezení virulence z hlediska evolucní
    parazitologie
  • Mechanismy virulence
  • Vývoj virulence v systému parazit-hostitel
  • Vnejší faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Vnitrní faktory ovlivnující vývoj virulence
  • Praktické využití poznatku o vývoji virulence

45
Snižování virulence prostrednictvím
epidemiologických opatrení
  • Snížení celkové úmrtnosti (a) selektuje na nižší
    virulenci všech parazitoz
  • Omezení úcinnosti prenosu (síte, vakcinace)
    selektuje na nižší virulenci
  • Imunizace proti epitopum na faktorech virulence
    snižuje virulenci (Corynebacterium diphteriae
    po nasazení vakcíny proti toxinu v USA zmizely
    kmeny s toxinem)

46
Další závery vyplývající ze studia virulence
  • Nevhodnou vakcinací nebo terapií (zamerenou proti
    symtomum) lze zvýšit virulenci
  • Zvlášte nebezpecné kmeny se mohou vyselektovat v
    místech velkého soustredení osob
  • Intenzivní pohyb osob na velké vzdálenosti
    prináší riziko prekrocení prahu konektivity
  • Zbytecné používání antibiotik zvýhodnuje patogeny
    pred komensály

47
Závery
  • Existuje nekolik významu termínu virulence
  • Virulence je komplexní jev, který má radu prícin
  • Virulence je predmetem mikroevolucní optimalizace
  • Smer evoluce virulence je urcován radou vnejších
    i vnitrních faktoru
  • Pri posuzování efektivnosti a ekonomicnosti
    zásahu proti parazitum je treba zahrnout i jeho
    efekt na virulenci parazita
Write a Comment
User Comments (0)
About PowerShow.com