Title: STAR
1STARÉ POVESTI O SUPERNOVÁCH ANEB KOMEDIE PLNÁ
OMYLU
- Jirí Grygar
- Fyzikální ústav AV CR, Praha
2PRAVEK
Hvezdy návštevnice (hostující hvezdy nové
hvezdy) Cínské, japonské a korejské kroniky již
pred pocátkem n. l. Nejasné popisy nekdy
viditelné i ve dne v noci po dobu týdnu,
mesícu i více než rok Spolehlivejší data až kolem
pocátku n. l. polohy umožnily dohledat
pozustatky po supernovách (supernova remnants
SNR) radiove, opticky, rentgenove Témer nikdy
nešlo o novy, ale o supernovy, což nikdo netušil
3ROZPOZNÁVÁNÍ HISTORICKÝCH SUPERNOV
1942 W. BAADE a J. OORT identifikace SNR po
supernove z r. 1054 n. l. Krabí mlhovina. (více
v prednášce L. Ondry)
? Chandra
? Detail vláken (HST)
41. kvetna AD 1006 Lup SNR (G327.614.6)
Milénium speciální zasedání XXVI. IAU v Praze
(srpen 2006)
5SN 1006 Lup
Deklinace 38,5º pozorována více než 1 rok mj. v
zemích Francie,
Itálie, Švýcarsko Irák, Sýrie, Egypt
též v Koreji, Japonsku a
Cíne Nejjasnejší supernova v dejinách astronomie
(-9 mag) Vzdálenost 2,2 kpc
poloha 1503-42 ? SNR pomocí družice Chandra
6SNR 1006 - Lup
Optické vlákno SNR (1976) CTIO S. van den Bergh
74. cervence AD 1054 - Tau
Viditelná gt 21 mesícu Centrální
hvezda CM Tau SNR
Krabí mlhovina (M1) vzdálenost 1,9 kpc
milisekundový pulsar PSR
053121 (per 0,03 s 1968)
Optický pulsar expozice 1 ms vlevo hlavní puls
uprostred interpuls vpravo pulsar nesvítí je
videt jen nesouvisející hvezda ? N. Sharp
4 m Mayall KPNO
86. srpna 1181 AD - Cas
Opticky pozorována v Japonsku a Cíne viditelnost
6 mes. poloha 020664 (SNR 3C-58)
pulsar per 0,07 s vzdálenost 3,2 kpc
3C-58 radiové obrysy pomocí antény VLA 74
MHz 327 MHz
96. listopadu 1572 - Cas
Pozorována v Evrope W. Schulerem, Tychonem Brahem
(11. XI.) i Tadeášem Hájkem z Hájku nezjištena
paralaxa! Max. jasnost 4,5 mag ocima 16 mes.
Poloha 002564 (SNR G120.11.4 3C-10)
vzdálenost 3,1 kpc
Chandra
109. ríjna 1604 - Oph
Opticky pozorována v Evrope v Praze J. Brunovským
a J. Keplerem (od 16. XI.)
max. jasnost 2 mag ocima 18 mesícu
vzdálenost lt 6 kpc poloha 1731-21
(SNR G4.66.8 3C-358) Chandra (rtg. exp.
210 h!) ? S. Reynolds aj. O cervená Fe
žlutá další prvky zelená rázová vlna - modrá
CHANDRA
11SNR Cas A (232358)
Nejjasnejší radiový zdroj na obloze (po Slunci)
! Supernova pred r. 1680 ? Vzdálenost 3,4 kpc ?
Multispektrální snímek Chandra (modrá, zelená)
HST (žlutá, bílá) SST (cervená)
12Zmatek v Andromede (1885)
Ernst Hartwig (1851-1923) 20. VIII.1885 Dorpat
(Tartu, Estonsko) mlhovina M31 (S And) Zpráva
zpoždena (pošták odlepoval známky). 17. -
20. VIII. na hranici viditelnosti ocima. Do r.
1890 pokles na 16 mag. Chybný predpoklad o tom,
že šlo o novu, zpozdil vývoj extragal.
astronomie Novy gt17 mag, tj. 20tis. slabší
než byla S And!
13HISTORICKÉ SUPERNOVY
14NOVY vs. SUPERNOVY
absolutní velikost u nov dosahuje cca 8 mag
(100 tis. LO) u supernov až 19,5 mag
(rádove miliarda LO) Výbuch novy se opakuje (po
desítkách tisíc let) Výbuch supernovy je
jedinecný!
15KONCEPT SUPERNOV
20. a 30. léta XX. stol. pochopení, že
v prihrádce novy jsou pomíchány prinejmenším
dva fyzikálne naprosto odlišné úkazy Svítivost
(zárivý výkon) v obou techto skupinách objektu
se liší o 4-5 rádu Knut Lundmark (1920), Heber
Curtis (1921) nový termín obrí novy
Edwin Hubble, Walter Baade (1929) výjimecné
novy Walter Baade a Fritz Zwicky (1931)
supernovy
16NEUTRONOVÉ HVEZDY
1932 J. Chadwick objev neutronu 1932 L. Landau
neutronová hvezda 1934 W. Baade a F. Zwicky
neutronové hvezdy mohou být
pozustatky po výbuchu supernov
1936 F. Zwicky (Mt. Wilson 2,5m reflektor)
soustavné hledání supernov v cizích
galaxiích Statistika Zjemnení klasifikace
supernov do peti tríd. Nejcetnejší
I spektrum supernovy neobsahuje cáry vodíku
II spektrum obsahuje cáry vodíku
17KLASIFIKACE SUPERNOV DNES
Trída Ia prícinou úkazu je termonukleární
výbuch bílého trpaslíka na Chandrasekharove mezi
(1,4 MO) v tesné dvojhvezde bílý
trpaslík je pritom zcela znicen mezihvezdné
prostredí se obohatí o težší prvky zplodiny
gigantického výbuchu. Trída II jde o doklad
zhroucení hmotné (gt 8 MO) hvezdy na neutronovou
hvezdu ci cernou díru následuje obohacení
mezihvezdného prostredí o težší prvky, vznik
neutronové hvezdy, resp. cerné díry. Casto pritom
vznikají rádiové pulsary (1968).
18SUPERNOVA 1987A ROSETTSKÁ DESKA ASTROFYZIKY
24. února 1987 I. Shelton Las Campanas,
Chile Mlhovina Tarantule ve Velkém
Magellanove mracnu První supernova od r. 1604,
viditelná ocima (interval 383 let)!
V case 23,08 UT byla 12,1 mag
V case
23,32 UT došlo podle merení neutrinového toku
v Japonsku a v USA k vlastnímu kolapsu obrí
hvezdy, což o 1,8 h pozdeji zvedlo
významne pozorovanou jasnost budoucí supernovy
tak, že 3 h po kolapsu dosáhla 5,9 mag
Den po kolapsu V 4,8
mag
Maximum 20. V. 1987 (po 2 mesících) 2,9 mag
19SUPERNOVA 1987A výbuch
20SUPERNOVA ZE ZÁZNAMU
Rázová vlna výbuchu se šírí mnohem pomaleji než
svetlo, takže teprve postupne ozaruje existující
cirkumstelární materiál z predešlé
aktivity hmotné hvezdy
Chandra RTG. HST opt.
svetelná ozvena ?
21TEORIE VÍTEZÍ I PROHRÁVÁ
Vítezství pro neutrina Cerenkovovy vodní
detektory IMB (Fairport, Ohio) i Kamiokande
(Japonsko) zaznamenaly celkem 19 neutrin behem
12 s doklad o gravitacním zhroucení hmotné
hvezdy a bleskové premene obrovské energie
hroucení na 1059 neutrin. Prohra pro predchudce
supernovy Mel to být cervený veleobr, ale byl to
veleobr modrý! Prohra pro pulsary Dodnes nebyl
objeven ocekávaný radiový pulsar. Vítezství pro
svetelnou ozvenu Predpovezená svetelná ozvena na
cirkumstelárním materiálu se objevila po 10
letech.
22K CEMU JSOU SUPERNOVY DOBRÉ?
- Supernovy slouží jako kosmické milníky vidíme
je v rekordních vzdálenostech (z 1,8 pred 10
Gr !) - Bez supernov by byl vesmír chemicky nudný a
život v nem nemožný raný vesmír obsahoval jen
prvky H, He, Li, Be, B! Hvezdy, které
nevybuchnou, sice vyrobí prvky C, N, O, Ne, ale
ty zustanou uvezneny ve hvezdném nitru - Blízká supernova pred 4,5 mld. let vyvolala
rázovou vlnu, která pocala stlacovat slunecní
pramlhovinu, címž vznikly podmínky pro vznik
planetární soustavy a Zeme
23K CEMU JSOU SUPERNOVY ZLÉ?
- V raném vesmíru zbrzdily hromadné výbuchy
supernov tvorbu dalšího pokolení hvezd, protože
príliš zredily mezihvezdné prostredí. (Odklad
vzniku hvezd a galaxií cca o miliardu let.) - Blízká supernova (do 10 pc od Slunce)
v budoucnosti by znicila život na Zemi
intenzívní zárení gama by znicilo ozonovou
vrstvu ultrafialové zárení by sterilizovalo
povrch Zeme
24SUPERNOVY A FILOSOFIE PRÍRODNÍCH VED
- Pro celkový scénár vývoje vesmíru do soucasnosti
má klícovou úlohu Salpeterova reakce zachycení
3 jader He v nitru hvezdy vede ke vzniku jádra C
zacátek organické chemie a prekonání úzkého
hrdla pri tvorbe težších prvku ve vesmíru. - F. Hoyle k úspechu Salpeterovy reakce je nutná
jaderná rezonance, podstatne zvyšující
pravdepodobnost zachycení trí jader He v nitru
dostatecne hmotných hvezd. Existence rezonance je
však mimorádne nepravdepodobná, takže vyžaduje
mimorádne presné vzájemné vyladení konstant
kvantové mechaniky. - Návrat proklínaného i velebeného
- antropického principu
25ANTROPICKÝ PRINCIP 2007
Slabý (B. Carter) Povaha vesmíru a naše místo
v nem jsou slucitelné s naší existencí jako
pozorovatelu Silný (J. Wheeler) Pozorovatel je
pro vytvorení vesmíru stejne podstatný, jako je
vesmír podstatný pro vytvorení pozorovatele -
vesmír bez pozorovatele jako by ani nebyl. o
O o Ríká se, že pokaždé, když se narodí
astronom tak velký jako Tycho nebo Kepler,
dostane se mu jasné supernovy, aby mel co
studovat. V prípade supernovy 1987A se nám zatím
odpovídajícího astronoma nepodarilo
identifikovat. Virginia Trimbleová