Psychologie 2. Pedagogick

1
Psychologie 2.Pedagogická psychologie

• Téma c. 3 Inteligence a tvorivost

2
Charakteristika pojmu inteligence

• rozumová schopnost rešit nove vzniklé nebo
  obtížné situace
• schopnost ucit se ze zkušeností
• schopnost úspešne se prizpusobovat podmínkám
  prostredí
• schopnost správného urcení podstatných
  souvislostí a vztahu, pomocí nichž rešíme nové
  problémy a orientujeme se v nastalých situacích

3
Charakteristika pojmu inteligence

• schopnost efektivne zpracovávat informace,
  predstavovat tvorivé nápady a úspešne se
  adaptovat v živote
• vrozená vlastnost
• mužeme ji rozvíjet získáváním zkušeností a
  provádením modelových situací

4
Inteligence

• Podmínena biologickými faktory vlivy prostredí
  (60-75)
• Rozdílné zkušenosti ruzných etnických skupin
• Testy inteligence mohou spustit sebenaplnující se
  predpoved (podporení/zpomalení rozvoje schopností
  žáku)

5
Testování inteligence

• Stanford Binetuv test
• 1905 A. Binet, T. Simon - tvorba metody
  rozlišující slabomyslné deti pro studium na
  zvláštních školách
• Umožnil stanovit mentální vek prumerný vek detí,
  které dosahují urcité úrovne výkonu
• IQ
• Revize Terman, 1988 - ctyri schopnostní oblasti
  (verbální schopnosti, abstraktní/vizuální
  schopnosti, kvantitativní schopnosti a krátkodobá
  pamet)

6
Stanford-Binetuv test

• Ukázka testu pro deti 4-leté
• Urci, která z vodorovných car je delší.
• Najdi tvar, který se shoduje s tvarem na obrázku.
• Spocítej mince (4).
• Odpovez na otázku Co udeláš, když se ti chce
  spát?
• Pocítej od jedné do 4.
• Ukázka testu pro deti 9-leté
• Data který den v týdnu je dnes?
• Serad 5 závaží od nejtežšího po nejlehcí.
• Mentální pocítání.
• Pocítej pozpátku od 1 do 3.
• Vymysli vetu obsahující tato 3 slova.
• Vymysli rým.

7
Testování inteligence

• Skupinové (tužka-papír) a individuální zkoušky
  (administrovány indiv., pomucky jako kostky,
  lístky, zvl. u menších detí
• Wechslerova inteligencní škála pro deti (WISC)
• Dospelá verze WAIS
• SAT test školních schopností
• Raven (culture fair)

8
Ukázka testu IQ

• Doplnte vhodné císlo do rady 1, 2, 3, 5, 8, ?
• 2
• 3
• 12
• 13
• Doplnte vhodné císlo do rady 17, 56, 66, 72, 18,
  ?
• 13
• 63
• 72
• 94
• Které slovo má podobný význam jako ORAT?
• kyprit
• vozit
• tahat
• Cerit
• Doplnte druhou dvojici dle vzoru HRAD, PRÍKOP -
  RUŽE, ?
• kvet
• listy
• trny

9
Wechslerova inteligencní škála WISC
10
Raven
11
Merení inteligence

• Sterni, 1912 vzorec
• Úlohy v testu rozcleneny do obtížnosti podle
  toho, jak starí jedinci jsou je v prumeru schopni
  zvládnout. Mentální vek odpovídá veku, ke
  kterému náleží ty nejnárocnejší úlohy, které byl
  testovaný schopen adekvátne rešit.
• Chronologický vek vek testovaného jedince.
• Pr desetileté díte reší úlohy, které vetšina
  desetiletých dokáže vyrešit - pomer veku 1 - IQ
  100. Desetileté díte zvládá úlohy odpovídají
  mentálnímu veku 12-13, IQ 125.
• Prumerné IQ 90110.
• Sternuv výpocet však nelze používat z
  pochopitelných duvodu u dospelých, takže se v
  soucasnosti preferuje odvozený kvocient
  oznacovaný jako deviacní IQ. Úroven rozumových
  schopností jedince se posuzuje vzhledem k
  prumeru.

12
Normální rozložení IQ v populaci
13
Popisná oznacení inteligence

• Normální rozložení inteligence v populaci
• Skór IQ popisný název
• 130 a více vysoce vynikající (2,5 populace)
• 120-129 vynikající
• 110-119 lepší prumer
• 90 109 prumer (50 populace)
• 80-89 horší prumer
• 70 79 hranicní (MR)
• 55 69 lehce zaostávající
• 40 54 stredne zaostávající
• 25 39 težce zaostávající
• 0 24 hluboce zaostávající

14
Struktura inteligence

• Psychologické teorie se v pojetí inteligence
  liší
• inteligence jako komplexní schopnost X
  inteligence jako souboru dílcích složek.

15
Obecná inteligence

• Ch. Spearman
• g faktor obecná rozumová schopnost, na jeho
  základe se rozvíjejí duševní schopnosti
• s faktory jednotlivé specifické schopnosti
  (faktorová analýza)
• IQ lze cástecne vysoudit ze spusobu reakce
  kojence
• Lidé s vysokým IQ zpracovávají informace rychle a
  úcelne

16
Gardnerova teorie mnohocetné inteligence

• 7 typu inteligence
• Lingvistická
• Logicko-matematická
• Prostorová
• Hudební
• Telesne kinestetická
• Interpersonální
• Intrapersonální

17
Sternbergova triarchická teorie inteligence
Analytická inteligence Mentální kroky ci složky
používané k rešení problému
Tvorivá inteligence Využití zkušeností zpusobem ,
který podporuje získání vhledu
Praktická inteligence Schopnost poznávat
každodenní souvislosti a prizpusobovat se jim
18
Sternbergova triarchická teorie inteligence

• Analytická dovednosti potrebné pro úspešné
  zvládání testu a dosahování výborných známek ve
  škole
• Tvorivost duševní procesy, které vedou k novým a
  jedinecným rešením a nápadum (divergentní
  myšlení, schopnost reagovat pružne, vymyslet radu
  možných rešení)
• Praktická schopnost odhadovat situaci a
  prizpusobovat se požadavkum bežného života

19
Thurstonovi multifaktoriální teorie inteligence

• Thurtstonovi - 7na sobe víceméne nezávislých
  faktoru (dimenzí inteligence) z nichž každý
  odpovídá schopnosti rešit úlohy urcitého typu
• Císelný (numerický) faktor
• Slovní fluence (plynulost)
• Verbální (slovní) myšlení - porozumení slovním
  sdelením
• Schopnost usuzovat a zvládat zvažováním
  problémové situace
• Pamet- nejen schopnost vštípit si a vybavit si
  údaje, ale také doba, po jakou si je jsme schopni
  udržet.
• Vnímání prostorových vztahu
• Vjemová pohotovost - postrehnout a rozlišovat
  podnety.

20
Model inteligence R. B. Cattela

• R. Cattel
• Fluidní - vrozená inteligence
• vliv biologických cinitelu na rozumový vývoj
• Krystalická - socio-kulturne ovlivnená výsledek
  pusobení prostredím poskytované zkušenosti.
• Fluidní inteligence po dosažení 15 let už príliš
  nevzrustá, zatímco úroven kristalické inteligence
  se muže rozvíjet po celý život.
• Úroven fluidní inteligence ve stárí klesá.

21
Faktorový model J.P. Guilforda

• J.P. Guilford
• 3 základní dimenze intelektu
• Myšlenkové operace (poznávání, pamet,
  divergentní a konvergentní myšlení) Produkty
  myšlení (jednotky, trídy, koreláty, systémy,
  transformace a implikace) Myšlenkové obsahy
  (figurální, symbolické, sémantické a
  behaviorální)
• Divergentní myšlení schopnost navrhnout radu
  možných rešení daného problému, konkrétne
  problému, pro nejž neexistuje jen jedno správné
  rešení
• Konvergentní myšlení lidé dospívají k jedinému
  prijatelnému rešení problému

22
Struktura inteligence

• V soucasné dobe se rozlišují tri druhy
  inteligence
• 1. Konkrétní inteligence - schopnost chápat
  vztahy mezi objekty a manipulovat s nimi2.
  Abstraktní inteligence - schopnost chápat a
  operovat s verbálními a jinými symboly3.
  Sociální inteligence - schopnost chápat a
  ovlivnovat vztahy mezi lidmiSociální inteligence
  se zdá jako nejzvláštnejší, hlavne proto, že
  odmítá vykazovat korelaci s ostatními dvema
  druhy.

23
Tvorivost
24
Rešení
25
Tvorivost

• Pojem kreativita odvozený od latinského slova
  creatio tvorba.
• Cinnost cloveka, vytvárející nové materiální a
  duchovní hodnoty, jež mají spolecenský význam
• Kreativitu chápeme jako schopnost cloveka
  vytváret jakékoli nové a puvodní myšlenky, které
  jejich puvodce dríve neznal.
• každý clovek má jistý stupen tvorivosti
• tvorivost lze do znacné míry
• Tvorivost se vyskytuje v každé lidské aktivite
  (organizacní, poznávací, produkcní, umelecké,
  výchovné, zdravotnické, pri poskytovaní služeb,
  sportu, ...).

26
(No Transcript)
27
(No Transcript)
28
TVORIVOST

• E.Ullrich (1987) vyjádril kreativitu jako
  schopnost poznávat predmety v nových vztazích a
  originálním zpusobem (originalitou, novými
  kombinacemi), smysluplne jich používat neobvyklým
  zpusobem (flexibilita), videt nové problémy tam,
  kde zdánlive nejsou (senzitivita), odchylovat se
  od navyknutých schémat myšlení a nepojímat nic
  jako pevné (promenlivost) a vyvíjet z norem
  vyplývající myšlenky i proti odporu prostredí
  (nonkonformizmus), když se to vyplatí, nacházet
  neco nového, co predstavuje obohacení kultury a
  spolecnosti.
• Kreativita je funkcí ega, dává životu a práci
  smysl, je zdrojem hlubokého uspokojení, a je tak
  i zdrojem pozitivního sebehodnocení ( S. Arieti,
  1976).

29
(No Transcript)
30
Divergentní konvergentní myšlení

• Tvorivostdruh myšlení, které se vyznacuje
  puvodností a pohotovostí, oproštuje se od
  dosavadních zpusobu a prináší neco nového.
• Guilford Divergentní myšlení je schopnost
  navrhnout radu možných rešení daného problému,
  konkrétne problému, pro nejž neexistuje jedno
  správné rešení
• Pri konvergentním myšlení lidé dospívají k jediné
  prijatelné odpovedi na problém, místo aby se
  rozbíhave snažili podat co nejvíce ruzných
  rešení.

31
Tvurcí výkon

• 4 stadia
• Príprava soustreduje se na otázku, zda urcitý
  problém stojí za zkoumání nebo zda urcité téma je
  vhodné ke zpracování
• Inkubace v jejím prubehu se o problému nebo
  tématu premítá, casto na podvedomé úrovni
• Inspirace možné rešení problému ci proud nápadu
  vstoupí do vedomé mysli
• Verifikace overuje se správnost rešení nebo
  nápady se zkoušejí

32
Vztah mezi inteligencí a tvorivostí

• Výzkum, dve skupiny detí. 1.skupina vysoké skóry
  v divergentním myšlení, pomerne nízké IQ, 2.
  skupina vyšší IQ, nižší skóry v divergentním
  myšlení
• Obe skupiny podobný školní prospech, deti z první
  skupiny méne konformní, méne oblíbené u ucitelu,
  podávají spíše vyšší výkon, než jaký je od nich
  ocekáván, mají vetší smysl pro humor.
• Nebyla zjištena prukazná korelace mezi
  divergentním myšlením a skóry IQ.

33
Rozvíjení tvorivosti žáku a studentu

• Podporovat volnou hru detí
• Zaclenovat deti do organizace práce
• Vést deti k prímému vyjadrování pocitu
• Povzbuzovat deti, aby trávili cas samy
• Povzbuzovat deti, aby se vyjadrovali mnoha
  ruznými zpusoby
• Povzbuzovat deti, aby vyjadrovali své nápady
• Respektovat, jak se díte vyjadruje
• Hodnotit s omezením
• Podporovat divergentní myšlení

34
10 rysu prispívajících k tvorivé osobnosti

• Tolerance vuci dvojznacnosti
• Stimulacní svoboda (clovek se nebojí vystoupit z
  vymezených hranic)
• Funkcní svoboda (schopnost použít veci jiným
  novým zpusobem)
• Flexibilita
• Ochota riskovat
• Preference zmatku
• Prodleva uspokojení
• Oproštení od stereotypu sexuální role
• Vytrvalost
• Odvaha

35
Další rysy tvorivé osobnosti

• Tvoriví lidé
• Jsou vnímavejší vuci existenci problému
• Mají ponekud vetší sklony k emocním poruchám, ale
  zároven disponují vetším sebeovládáním, s nímž
  tyto sklony zvládají
• Dokáží být ve svém myšlení analytictí i
  intuitivní
• Dokáží uvažovat jak konvergentne, tak divergentne
• Mají vyšší prumernou inteligenci, ale zpravidla
  nedosahují geniality
• Jsou otevrenejší vuci zkušenostem a méne se brání
  prijímání nových informací
• Cítí se být sami zodpovední za vetšinu toho,co se
  jim prihodí
• Rádi si hrají a jsou detmi
• Casteji se zabývají samostatnými cinnostmi,
  obzvlášte v detství
• Casteji zpochybnují status quo

36

• Jsou více nezávislí na mínení druhých
• Méne se bojí vlastních podnetu a skrytých emocí
• Rádi sami plánují, sami se rozhodují a potrebují
  minimální trénink a zkušenosti s vedením sebe
  sama
• Neradi pracují s druhými lidmi a dávají prednost
  vlastnímu názoru na svoji práci než pred názory
  druhých
• Zaujímají optimistický postoj vuci složitým a
  komplexním problémum
• Mají více nápadu v situacích, kde existuje
  možnost vyjádrit individuální názor
• Velmi casto trvají na svém navzdory kritice
• Jsou plodní predevším za neobvyklých okolností
• Nejsou nezbytne nejlepším studenty
• Jsou originálnejší

37
Kreativne orientované vyucování

• Kreativne orientované vyucování v telesné výchove
  chápeme jako specifický druh rízení ucebního
  procesu, který je v souladu s principy kreativne
  orientovaného vyucování a využívá k rízení
  problémové a kreativní situace. Hlavním cílem
  kreativne orientovaného vyucování je rozvoj
  samostatnosti, touhy po poznávání a rozvoj
  kreativity žáku, využívající seberealizaci,
  svobodu rozhodování, emocionálnost, prožitkovost
  a další typické charakteristiky soucasného pojetí
  TV.

38
Principy kreativne orientovaného vyucování

• Princip samostatnosti pri pohybové cinnosti
• Princip vlastního tempa pri pohybové cinnosti
• Princip postupu pri problémove orientovaných
  situacích ci kreativizujících situacích
• Princip fantazie, fluence, flexibility,
  originality pri pohybové cinnosti
• Princip divergentního myšlení pri pohybové
  cinnosti
• Princip svobody rozhodování žáka pri pohybové
  cinnosti
• Princip radostnosti, prožitkovosti, emocionality
  pri pohybové cinnosti
• Princip dominující role žáka ve vyucovacím
  procesu

39
Hra jako nástroj pedagoga

• Komenský pojmenoval a soustavne využil
  didaktickou schopnost hry, ve které se clovek ucí
  bez pocitu prinucení.
• Dle Holce (2000) hra pomáhá rozvíjet složky
  osobnosti cloveka, individuální dovednosti,
  schopnosti a vlastnosti, napr. samostatnost,
  zodpovednost, tvorivost atd. Cvicí sociální
  dovednosti, napr. rétoriku, komunikaci,
  asertivitu, týmovou spolupráci, strategické
  plánování, taktické myšlení, snášet porážky

40
HRA

• Hra se tak stává i ve veku dospelosti jedním z
  významných úcinných prostredku výuky a vzdelání a
  také prostredkem výchovy. Její výjimecná úcinnost
  je postavena na silném autentickém osobním
  zážitku a s ním spojených emocích, umocnujících
  zkušenosti získané v prubehu hry (Holec in
  Hrkal,Hanuš, et al, 2000)