Anthony Giddens (teorie strukturace)

1
Anthony Giddens(teorie strukturace)

2
dejiny teorie strukturace

• New Rules of Sociological Method, 1976,
• - produkce a reprodukce spolecnosti musí být
  nahlížena jako dovedný výkon jejích clenu a
  struktury musí být z toho duvodu považovány za
  ustálené praktiky
• - normy, významy a moc jsou logicky implikovány
  v pojmu intencionálního jednání (každé úmyslné
  jednání je regulované, smysluplné a manipulující)
• Studies in Social and Political Theory, 1977
  (soubor studií ze 70. let, opakuje v nich názory
  obsažené v NRSM)
• Central Problems in Social Theory, 1979 (na jedné
  strane, v knize je jen málo neprijatelných
  záveru, v tom predcí mnoho jiných soucasných
  teoretických knih. Na druhé strane je v ní stejne
  málo duveryhodných záveru vyslovených
  srozumitelne a jednoznacne - Giddens nerad chodí
  s kuží na trh. Barry Barnes)
• The Constitution of Society outline of the
  theory of structuration, 1984 (systematické
  zopakování a rozpracování toho, co napsal dríve)

3
kritika dosavadních prístupu

• funkcionalismus a strukturalismus se vyznacuje
  imperialismem sociálního objektu, tj. celku nebo
  struktury
• subjektivismus, tzn. hermeneutická vetev
  sociologie, je naopak poznamenán imperialismem
  subjektu subjektivita je stredem zkušenosti
  kultury a dejin a mimo subjektivitu není sociálno
• teorie strukturace se soustredí na usporádané a
  opakující se spolecenské praktiky zakotvené v
  prostoru a case lidská spolecenská cinnost se
  podobá seberepodukujícím se jednotkám v prírode -
  aktéri netvorí spolecenskou praxi, ale obnovují
  jí a jsou jejím prostrednictvím konstituováni
  jako aktéri.

4
aktér

• na rozdíl od prírodních organismu jsou lidé
  poucení neboli informovaní (knowledgeable)
  aktéri/agenti
• souvislé pokracování praktik predpokládá
  reflexivitu, kterou však nelze chápat jako pouhé
  sebeuvedomení, nýbrž jako sledovaný (monitored)
  charakter behu spolecenského života
• clovek by nemohl být aktérem, kdyby nebyl v
  každém okamžiku schopen vysvetlit své chování ( i
  když toto vysvetlení nemusí být informací o
  motivu, úcelu ci duvodu jeho chování)
• jednání není radou oddelených aktu akt je
  vytvoren pouze diskursivne, zamerením pozornosti
  na urcitý moment behu prožívané zkušenosti

5
stratifikacní model jednání

• Motivy - celkové plány nebo programy jednání a z
  toho duvodu vetšina našeho bežného jednání není
  prímo motivovaná motivace je treba, abychom
  jednali neobvykle. Ovšem Giddens bere v úvahu i
  nevedomou motivaci ve Freudove smyslu

6

• ruzné formy vedomí
• diskursivní vedomí ?
• praktické vedomí ?
• 
  ------
• nevedomé motivy/poznání

7
jednání

• jednání je úmyslné chování jednání se týká
  událostí, jež jednotlivec spáchal pricemž
  duležité je to, že mohl jednak jinak
• nemuže se spojovat popis jednání s jednáním
  agency se nevztahuje na úmysly, nýbrž na ciny
• moc chápe jako schopnost cinit zásahy do sveta,
  schopnost pusobit na svet a tato schopnost je
  inherentní jakémukoliv jednání aktér, který není
  schopen efektivne pusobit na svet prestává být
  aktérem jednání logicky zahrnuje moc jako
  transformativní schopnost (making a difference)
• dialektika kontroly - kontrola a moc není
  definována v termínech poslušnosti, nýbrž
  manipulace vícemocní i ménemocní mohou sobe
  navzájem ovlivnovat okolnosti pro jednání

8
struktura, strukturace

• sociální struktura - strukturující vlastnosti
  umožnující vázat casoprostor v sociálních
  systémech struktura je virtuální rád v tom
  smyslu, že sociální systémy reprodukované
  prostrednictvím sociálních praktik nemají
  struktury, ale spíše vykazují strukturální
  vlastnosti
• strukturální principy - nejhloubeji usazené
  strukturální vlastnosti implikované v reprodukci
  spolecenských celku
• instituce - praktiky, které dosáhly nejvetšího
  rozšírení v casoprostoru
• struktura sestává z pravidel a zdroju
• povaha pravidel
• 1. o pravidlech nemužeme pojednávat oddelene od
  zdroju
• 2. pravidla implikují metodický charakter
  sociálního jednání
• 3. pravidla jednání dodávají na jedné strane
  význam a soucasne jednání sankcionizují

9

• Zdroje jsou dvojího druhu alokativní a
  autoritativní.
• alokativní zdroje
• a) hmotný materiál,
• b) technologie a vytvorené statky
• autoritativní zdroje
• a) organizace sociálního casoprostoru,
• b) produkce/reprodukce tela, tzn. organizace a
  vztahy lidských bytostí ve vzájemných asociacích,
  
• c) organizace životních šancí

10
strukturace

11
dualita struktury

• struktura, jako rekursivne organizovaný soubor
  pravidel a zdroju je mimo cas a prostor, je
  zachovaný ve svých konkretizacích a koordinacích
  jako pametové stopy, a vyznacuje se absencí
  subjektu. Sociální systém, ve kterém je
  struktura rekursivne obsažena, sestává naopak ze
  situovaných aktivit lidských agentu,
  reprodukovaných napríc casem a prostorem.
  Analyzovat strukturaci sociálních systému znamená
  studovat zpusoby, kterými jsou takové systémy,
  zakotvené v poucených cinnostech situovaných
  aktéru, kterí cerpají (transformacní moc) z
  pravidel a zdroju v rozmanitosti kontextu
  jednání, vytváreny a reprodukovány v interakci.
  (Constitution of Society 25)
• Strukturální vlastnosti sociálních systému jsou
  proto jak prostredkem, tak výsledkem praktik,
  které rekursivne organizují.

12
(No Transcript)